Památky UNESCO v Česku: sedmnáct zápisů a čím se liší

Česko má na seznamu světového dědictví UNESCO sedmnáct položek. Jsou mezi nimi historická jádra měst, zámecké areály, jedna vila, jeden sloup, tři krajiny a jeden les. Tenhle rozcestník je propojuje a ukazuje, čím se od sebe liší, protože zápis zámku a zápis pole se řídí jinou logikou.

Co zápis vlastně znamená

Zápis na seznam neříká, že je něco hezké. Znamená, že Výbor pro světové dědictví uznal u dané památky výjimečnou světovou hodnotu podle alespoň jednoho z deseti kritérií, šesti kulturních a čtyř přírodních. Každý zápis má číslo, přesně vymezenou plochu takzvaného statku a kolem něj nárazníkovou zónu, která chrání okolí.

Rozdíly bývají obrovské. Nejmenší český statek má pět arů, největší přes tisíc hektarů. U jedné položky je chráněná jediná stavba a město kolem ní slouží jen jako ochranné pásmo, u jiné je naopak předmětem ochrany celá krajina včetně polí a cest.

Sedmnáct českých zápisů v přehledu

Zápis	Rok	Typ
Historické jádro Prahy	1992	historické město
Historické jádro Českého Krumlova	1992	historické město
Historické jádro Telče	1992	historické město
Poutní kostel na Zelené hoře	1994	jediná stavba
Historické jádro Kutné Hory	1995	historické město
Lednicko-valtický areál	1996	komponovaná krajina
Vesnická rezervace Holašovice	1998	vesnická rezervace
Zámek a zahrady v Kroměříži	1998	rezidence se zahradami
Zámek v Litomyšli	1999	rezidence
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci	2000	jediná stavba
Vila Tugendhat v Brně	2001	jediná stavba
Židovská čtvrť a bazilika v Třebíči	2003	soubor tří komponent
Hornický region Krušnohoří	2019	kulturní krajina, přeshraniční
Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem	2019	kulturní krajina
Slavná lázeňská města Evropy, Karlovy Vary	2021	lázeňská města, přeshraniční
Jizerskohorské bučiny	2021	přírodní dědictví
Žatec a krajina žateckého chmele	2023	kulturní krajina

Historická jádra měst

Nejstarší česká trojice zápisů z roku 1992 jsou tři historická města a každé zastupuje jiný typ. Praha je rozsahem výjimečná, Český Krumlov stojí na vazbě města a hradního areálu a Telč na renesančním náměstí, které se dochovalo v celku.

Kutná Hora se k nim v roce 1995 přidala jako město svázané s jednou hospodářskou činností. O tom, proč do jejího zápisu patří i Sedlec a proč nikoli kostnice, píše text o Kutné Hoře a chrámu svaté Barbory. Dvojici zapsanou v letech 1992 a 1998 srovnává text o Telči a Holašovicích.

Zvláštní případ jsou Karlovy Vary. Nejsou zapsané samy za sebe, ale jako součást přeshraničního zápisu jedenácti evropských lázeňských měst, což popisuje text o Karlových Varech a lázeňských městech.

Zámky a rezidence

Dva zápisy z konce devadesátých let vypadají podobně, ale těžiště mají jinde. V Kroměříži je jádrem hodnoty Květná zahrada dochovaná v původní kompozici ze 17. století, jak popisuje text o zámku a dvou zahradách v Kroměříži.

V Litomyšli je naopak hlavní sama budova, arkádový zámek se sgrafity, a k tomu klasicistní divadlo s původními kulisami. Rozebírá to text o zámeckém areálu v Litomyšli.

Do stejné rodiny patří i Lednicko-valtický areál z roku 1996, tedy krajina komponovaná jako celek, o které je text o Lednicko-valtickém areálu.

Krajiny, kde je chráněné i pole

Tři české zápisy jsou vedené jako kulturní krajina. Znamená to, že předmětem ochrany není soubor staveb, ale území utvářené hospodařením, včetně cest, kanálů, alejí a polí.

Krušnohoří zastupuje těžbu: osm set let dolování a dvaadvacet komponent na obou stranách hranice, jak popisuje text o hornické krajině Krušnohoří. Žatec zastupuje zemědělství a jedinou plodinu, viz text o Žatci a krajině žateckého chmele.

Kladruby nad Labem jsou ze všech tří nejvyhraněnější, protože celá krajina vznikla kvůli chovu koní a i zámek je záměrně nižší než stáje. Popisuje to text o krajině hřebčína v Kladrubech.

Stavby, které stojí samy

Tři zápisy tvoří jediný objekt bez okolní zástavby. Nejstarší je poutní kostel na Zelené hoře, u kterého je konstrukčním pravidlem číslo pět, jak popisuje text o kostele svatého Jana Nepomuckého.

Nejmenší český statek je olomoucký sloup s pěti ary, kolem kterého má historické jádro města statut pouhé nárazníkové zóny. Vysvětluje to text o sloupu Nejsvětější Trojice.

Jediná moderní stavba na českém seznamu je brněnská vila z roku 1930, o které je text o vile Tugendhat. Samostatnou kategorií je Třebíč, kde se zapisovaly tři komponenty najednou a hodnotou je soužití dvou komunit, viz text o židovské čtvrti a bazilice v Třebíči.

Jediný přírodní zápis

Šestnáct českých položek je kulturních a jediná přírodní. Jizerskohorské bučiny se v roce 2021 staly součástí nadnárodního zápisu bukových lesů a chráněno je necelých 445 hektarů lesa, který se přes šedesát let vyvíjí bez zásahu. Popisuje to text o Jizerskohorských bučinách.

Zajímavé je, že nejde o prales. Nominace rozlišuje prales, starý les a přírodní les a české bučiny řadí do prostřední kategorie, tedy mezi porosty, které člověk v minulosti ovlivnil, ale poslední významný zásah je desítky let zpět.

Jak číst čísla u zápisů

Tři údaje se opakují u každé položky a vyplatí se je znát. Statek je vlastní chráněné území, nárazníková zóna je ochranné pásmo kolem něj, a kritéria označená římskými číslicemi říkají, čím je památka výjimečná.

Kritéria (i) až (vi) jsou kulturní, (vii) až (x) přírodní. Kritérium (i) mluví o mistrovském díle lidského tvůrčího génia a používá se opatrně, poradní orgán ICOMOS ho u českých nominací několikrát odmítl. Kritérium (ii) se týká výměny hodnot mezi kulturami, (iii) výjimečného dokladu tradice, (iv) vynikajícího příkladu typu stavby nebo krajiny a (v) tradičního lidského osídlení.

Vyplatí se počítat i s tím, že se čísla ve zdrojích rozcházejí. Rozlohy statků, výšky staveb i počty prvků se často liší podle toho, jestli je uvádí UNESCO, hodnotící zpráva ICOMOS, nominační dokumentace nebo správce památky, protože každý dokument vznikal v jiné době.

Mezi kandidáty na zápis patří i průmyslový areál popsaný v textu o Dolní oblasti Vítkovice.

Mezi nominovanými, ale nezapsanými položkami je i soustava popsaná v textu o třeboňském rybníkářství.

Vedle hmotných památek vede UNESCO i seznam nehmotného dědictví, kam patří řemeslné praxe. Z Libereckého kraje je na něm od roku 2020 ruční výroba perličkových ozdob v Poniklé, tedy zápis na jiný seznam a podle jiné úmluvy než ten, který sleduje tento přehled.

Časté dotazy k českým památkám UNESCO

Kolik má Česko památek na seznamu UNESCO?

Sedmnáct. Šestnáct z nich je kulturních a jediná přírodní, a to Jizerskohorské bučiny zapsané v roce 2021. Nejstarší tři zápisy jsou z roku 1992, nejnovější je Žatec z roku 2023.

Která česká památka je na seznamu nejdéle?

Tři najednou. V roce 1992 byla zapsána historická jádra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Holašovice, které se s Telčí často zmiňují společně, přibyly až v roce 1998.

Který český zápis je nejmenší?

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci s rozlohou 0,05 hektaru, tedy pěti ary. Historické jádro Olomouce kolem něj přitom není zapsané, tvoří jen nárazníkovou zónu o rozloze 87,78 hektaru.

Co je nárazníková zóna?

Ochranné pásmo kolem zapsaného statku, které má chránit jeho okolí a pohledové vazby. Není součástí zapsaného území, ale vztahují se na ni omezení. U některých českých zápisů je totožná s městskou památkovou rezervací.

Jsou na seznamu i celé krajiny?

Ano, Česko má tři kulturní krajiny: Krušnohoří, Kladruby nad Labem a Žatec. U nich není předmětem ochrany soubor staveb, ale území utvářené hospodařením, tedy včetně polí, cest, alejí a vodních děl.

Může být zápis společný pro víc zemí?

Může a Česko takové dva má. Hornický region Krušnohoří sdílí s Německem a Karlovy Vary jsou součástí zápisu jedenácti evropských lázeňských měst. Jizerskohorské bučiny jsou pak dílčí částí nadnárodní série bukových lesů v osmnácti zemích.

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.