Zlatou stoku Krčín nevykopal, v té době ještě nežil. Co o třeboňských rybnících doopravdy platí

Podle pověsti vyoral Jakub Krčín Zlatou stoku s čerty zapřaženými do pluhu. Ta historka je vedle hned dvakrát: Zlatou stoku nestavěl a v době, kdy vznikala, ještě nebyl na světě. Systematické budování třeboňské rybniční soustavy začal o šedesát let dřív Štěpánek Netolický. Krčín na jeho dílo navázal a přidal k němu dvě stavby, které dodnes drží krajinu pohromadě a při povodních chrání Třeboň. Následující text prochází, co se o obojím dá doložit z památkových a institucionálních zdrojů.

Co je o třeboňských rybnících doloženo

• Zlatou stoku dlouhou 47,8 kilometru vybudoval Štěpánek Netolický mezi lety 1505 a 1520.
• Krčín se narodil roku 1535, tedy až po zahájení stavby stoky.
• Rybník Svět vznikl roku 1571 a ustoupilo mu 26 domů, kaple a špitál z roku 1384.
• Rožmberk stavěl Krčín v letech 1584 až 1590, hráz měří zhruba 2,4 kilometru.
• Při povodních v roce 2002 zachytil Rožmberk asi desetinásobek svého objemu.
• Rožmberská rybniční soustava je národní kulturní památkou od 1. srpna 2002.
• Biosférickou rezervací UNESCO se Třeboňsko stalo v roce 1977, tedy dva roky před vyhlášením chráněné krajinné oblasti.

Kdo byl Jakub Krčín

Narodil se 18. července 1535, jako místo se uvádí Kolín nebo Polepy u Kolína nad Labem, a studoval na pražské univerzitě. Pocházel z nezámožné zemanské rodiny a nejprve pracoval ve službách Trčků z Lípy. Roku 1559 spravoval klášterní hospodářství v Borovanech a v roce 1561 vstoupil do služeb Viléma z Rožmberka.

Kariéra, která šla rychle nahoru

Už v roce 1562 byl purkrabím na Krumlově a v roce 1569, ve svých čtyřiatřiceti letech, se stal regentem všech rožmberských panství. To znamenalo správu jednoho z největších majetkových celků v zemi. V roce 1580 získal Sedlčany výměnou za Leptáč, k tomu Křepenice s vodní tvrzí Nový hrádek Krčínov postavenou roku 1584 a deset okolních vesnic. Zbytek života strávil právě na této renesanční tvrzi.

Prázdný hrob

Kamennou náhrobní desku s latinským nápisem si nechal umístit v kostele v Obděnicích už roku 1603, tedy za svého života. Datum úmrtí na ní chybí a nikdy nebylo doplněno. Zemřel na přelomu ledna a února 1604, přesné datum známé není, a jako místo se uvádějí Sedlčany i Obděnice. Když byl v roce 1944 jeho hrob otevřen, ukázalo se, že je prázdný. Vysvětlení doložené není, takže se drží jen to, co se ví.

Před Krčínem tu byl Netolický

Tohle je jádro celého tématu. Štěpánek Netolický žil zhruba v letech 1460 až 1539, pocházel z poddanské rodiny z Netolic a po roce 1505 se stal hlavním rybníkářským hejtmanem a fišmistrem ve službách Petra z Rožmberka. Právě on zahájil systematickou výstavbu rybniční soustavy na Třeboňsku a postavil mimo jiné rybníky Opatovický v letech 1510 až 1514, Horusický v letech 1511 až 1512 a Kaňov v roce 1515.

Zlatá stoka není Krčínova

Nejslavnějším Netolického dílem je Zlatá stoka, umělý kanál dlouhý 47,8 kilometru budovaný v letech 1505 až 1520. Odbočuje z Lužnice u obce Majdalena poblíž jezu Pilař a voda se vrací do Lužnice pod Veselím nad Lužnicí. Koryto je široké dva až čtyři metry a hluboké jeden až jeden a půl metru. Napájí a odvádí vodu z hlavních třeboňských rybníků, mimo jiné z Opatovického, Světa, Kaňova, Velkého Tisého, Koclířova, Dvořiště, Záblatského, Bošileckého a Horusického.

Netolický nebyl jen rybníkář

Zavedl také nový způsob chovu ryb, který znamenal větší výnosy a nahradil původní dvoustupňový chov, stavěl měšťanské a vojenské budovy a působil jako geometr a rozhodce v majetkových sporech. Na třeboňském náměstí se dochovala budova, ve které dnes sídlí hotel, a jeho jméno nese dům věnovaný třeboňskému rybníkářskému dědictví.

Rybník Svět a to, co mu ustoupilo

Krčín založil rybník Svět v roce 1571 a původně se jmenoval Nevděk. Podle Památkového katalogu se ten název vztahuje k problémům v průběhu stavby, ne k rozmaru zakladatele. Dokončen byl zřejmě už roku 1573, ale první výlov se konal až v roce 1581. Hráz měří v koruně 1525 metrů, je maximálně 7,3 metru vysoká a 6 až 12,7 metru široká.

Co bylo na jeho místě

Stavbě ustoupilo Svinenské předměstí Třeboně, konkrétně 26 domů, kaple svaté Alžběty a špitál, který tam založili augustiniáni už roku 1384. Šlo tedy o zásah do fungujícího města, ne o zaplavení prázdné louky. Po velké povodni v roce 1611 byl navíc obnoven dělící prvek, kterým vznikly dnešní dva samostatné rybníky, Svět a Opatovický.

Rožmberk: největší rybník a jeho pojistka

Rožmberk stavěl Krčín v letech 1584 až 1590. Původní plocha činila zhruba 1060 hektarů a voda zaplavovala louky až na okraji Třeboně, dnešní zatopená plocha je 489,1 hektaru. Hráz je podle Památkového katalogu dlouhá 2355 metrů, vysoká 11 metrů ve střední části a 14 metrů v profilu hlavní výpusti, s korunou širokou 5 až 12 metrů. Některé duby na hrázi pocházejí z původních Krčínových výsadeb a jsou starší než čtyři sta let.

Proč musela vzniknout Nová řeka

Souběžně s Rožmberkem budoval Krčín v letech 1584 až 1586 Novou řeku, umělý tok dlouhý 13,5 kilometru a široký až dvacet metrů. Na místě zvaném Rozvodí se odděluje od Lužnice a odvádí část její vody do Nežárky, do které ústí u Stráže nad Nežárkou. Není to okrasa ani zkratka: úkolem je odvádět povodňové přebytky a chránit čerstvě dostavěnou hráz Rožmberka před protržením. Cestou navíc napájí soustavu rybníků u Vitmanova, z nichž největší jsou Ženich a Vdovec.

Jak to funguje po čtyřech stech letech

Rožmberk zadržuje zhruba 6,2 milionu metrů krychlových vody. Při povodních v roce 2002 zachytil podle dostupných údajů asi 70 až 75 milionů metrů krychlových, tedy zhruba desetinásobek svého objemu. Renesanční dílo tak dodnes plní protipovodňovou funkci, na kterou bylo navrženo.

Dílo	Roky stavby	Rozměr	Stavitel	Poznámka
Zlatá stoka	1505 až 1520	47,8 km	Štěpánek Netolický	odbočuje z Lužnice u Majdaleny
Opatovický	1510 až 1514	neuvádí se	Štěpánek Netolický	součást národní kulturní památky
Horusický	1511 až 1512	neuvádí se	Štěpánek Netolický	napájen Zlatou stokou
Kaňov	1515	neuvádí se	Štěpánek Netolický	součást národní kulturní památky
Svět, původně Nevděk	1571, dokončen zřejmě 1573	hráz 1525 m, výška 7,3 m	Jakub Krčín	první výlov 1581
Spolský rybník	1571	neuvádí se	Jakub Krčín	vznikl v témže roce jako Svět
Rožmberk	1584 až 1590	vodní plocha 489,1 ha, hráz 2355 m	Jakub Krčín	objem 6,2 milionu m3
Nová řeka	1584 až 1586	13,5 km, šířka až 20 m	Jakub Krčín	chrání hráz Rožmberka

Jak rybník vlastně funguje

Princip, který stojí za celou soustavou, je jednoduchý a čtyři sta let starý. V nejhlubší části rybníka hned vedle výpusti je loviště, tedy prohlubeň, do které se ryby soustředí, když se rybník vypouští. Vypouštění musí být pozvolné, aby ryby stačily do loviště sejít. Výpust musí být výškově regulovatelná a její dno musí ležet pod úrovní nejnižšího bodu loviště, jinak by voda nikdy neodtekla úplně.

Co dělá stoka

Zlatá stoka a Nová řeka jsou vlastně řídicí systém celé krajiny. Přivádějí vodu tam, kde je potřeba, a odvádějí ji, když je jí moc. Bez nich by šlo jen o soubor nádrží, které naplní déšť. S nimi je to soustava, kterou lze ovládat, a proto se rybníky daly zakládat i tam, kde by je příroda sama nevytvořila.

Co všechno je dnes chráněné

Rožmberská rybniční soustava byla prohlášena národní kulturní památkou nařízením vlády číslo 337/2002 Sb. z 19. června 2002 s účinností od 1. srpna téhož roku. Součástí jsou rybníky Opatovický, Dvořiště, Kaňov, Koclířov, Velký Tisý, Svět a Rožmberk, dále kanály Zlatá stoka, Nová řeka a Stará řeka a Rožmberská bašta u Lužnice. Soustava je přitom dodnes plně funkční a hospodaří na ní rybářský podnik.

Pořadí ochran je jiné, než se píše

Biosférickou rezervací UNESCO v programu Člověk a biosféra se Třeboňsko stalo už v roce 1977, zatímco chráněná krajinná oblast byla vyhlášena až 15. listopadu 1979. Mezinárodní uznání tedy předcházelo domácí ochraně, ne naopak. Ramsarské lokality mají dvě různá data: Třeboňské rybníky jsou zapsané od roku 1990 a Třeboňská rašeliniště od roku 1993. Ptačí oblast Třeboňsko byla vymezena v roce 2004.

Jak velké to celé je

Chráněná krajinná oblast má rozlohu 700 kilometrů čtverečních, leží v nadmořské výšce 410 až 542 metrů a žije v ní zhruba 28 500 obyvatel. Rybníků je na území téměř pět set a tvoří 10,3 procenta rozlohy, veškeré vodní plochy pak 13 procent. Nejcennější lokality jsou chráněny ve 33 rezervacích a památkách, z nichž čtyři mají status národní přírodní rezervace. Vrchol budování rybníků připadá na 16. století.

A jak je to s UNESCO

Tady je potřeba být přesný. Soustava byla 30. května 2003 nominována na seznam světového dědictví pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví, ale zápis se doložit nepodařilo. Platí tedy, že jde o nominaci, ne o zapsanou památku. Se skutečně zapsanými českými položkami se to plete podobně často jako u dalších míst, která shrnuje přehled českých památek na seznamu UNESCO.

Pověsti a co je na nich doloženého

Kolem Krčína vzniklo po jeho smrti víc historek než kolem kteréhokoli jiného renesančního úředníka. Nejznámější je pakt s ďáblem: podle pověsti vyoral část Zlaté stoky s čerty, které po nocích zapřahoval do pluhu. Jádrem téhle historky je jeho nepopularita u současníků, daná tvrdostí při správě panství, a rozsah zásahů, které do krajiny provedl. Věcně ale neobstojí ani v jednom bodě, protože Zlatou stoku nestavěl.

Osobní život jako živná půda pro drby

V roce 1566 se oženil s Dorotou Slepičkovou, vdovou zhruba o třicet let starší. To spolu s jeho rychlým vzestupem a majetkovými zisky stačilo, aby se o něm vyprávělo. Doložitelné je jen to, co je v listinách: funkce, roky, majetkové převody a stavby. Zbytek patří do kategorie pověstí, což je u postavy jeho typu obvyklé a samo o sobě zajímavé.

Sedm věcí, které se o třeboňských rybnících říkají nepřesně

1. Že všechny rybníky postavil Krčín. Systematickou výstavbu zahájil po roce 1505 Štěpánek Netolický, tedy o šedesát let dřív.
2. Že Zlatá stoka je Krčínovo dílo. Vznikla v letech 1505 až 1520, Krčín se narodil 1535.
3. Že Svět vznikl z rozmaru. Ustoupilo mu 26 domů, kaple a špitál z roku 1384, a původní název Nevděk se váže k problémům při stavbě.
4. Že Nová řeka je jen kanál mezi řekami. Je to pojistka, která má chránit hráz Rožmberka před protržením při povodni.
5. Že jde o historickou kulisu. Soustava je plně funkční a při povodni 2002 zachytil Rožmberk zhruba desetinásobek svého objemu.
6. Že je Třeboňsko památkou UNESCO. Je biosférickou rezervací od roku 1977, ale nominace rybniční soustavy z roku 2003 zápisem neskončila.
7. Že chráněná krajinná oblast byla dřív než mezinárodní ochrana. Biosférická rezervace je z roku 1977, chráněná krajinná oblast až z roku 1979.

Mladší vodní dílo s podobně praktickým účelem popisuje text o Baťově kanálu a jeho parametrech.

Časté otázky k Jakubu Krčínovi a třeboňským rybníkům

Postavil Jakub Krčín všechny třeboňské rybníky?

Nepostavil. Systematickou výstavbu soustavy zahájil po roce 1505 Štěpánek Netolický ve službách Petra z Rožmberka a vybudoval mimo jiné Opatovický, Horusický a Kaňov. Krčín na jeho dílo navázal o šedesát let později a přidal k němu rybníky Svět a Rožmberk a kanál Nová řeka.

Kdo vybudoval Zlatou stoku?

Štěpánek Netolický v letech 1505 až 1520. Kanál měří 47,8 kilometru, odbočuje z Lužnice u obce Majdalena a vrací se do ní pod Veselím nad Lužnicí. Krčín se narodil roku 1535, tedy až po zahájení stavby, takže pověst o tom, že stoku vyoral s čerty, neobstojí hned dvakrát.

Jak velký je rybník Rožmberk?

Dnešní zatopená plocha je 489,1 hektaru, původně měl zhruba 1060 hektarů a voda zasahovala až k okraji Třeboně. Hráz je podle Památkového katalogu dlouhá 2355 metrů, vysoká 11 metrů ve střední části a 14 metrů v profilu hlavní výpusti. Zadržuje asi 6,2 milionu metrů krychlových vody.

K čemu slouží Nová řeka?

Odvádí část vody z Lužnice do Nežárky a chrání tím hráz rybníka Rožmberk před protržením při povodních. Krčín ji budoval v letech 1584 až 1586 souběžně s Rožmberkem, měří 13,5 kilometru a je široká až dvacet metrů. Cestou napájí rybníky u Vitmanova, největší z nich jsou Ženich a Vdovec.

Co ustoupilo stavbě rybníka Svět?

Svinenské předměstí Třeboně, konkrétně 26 domů, kaple svaté Alžběty a špitál, který tam augustiniáni založili už roku 1384. Rybník byl založen roku 1571 pod názvem Nevděk, dokončen zřejmě v roce 1573 a první výlov proběhl až v roce 1581.

Je Třeboňsko na seznamu UNESCO?

Jen jako biosférická rezervace v programu Člověk a biosféra, kterou se stalo v roce 1977. Rybniční soustava byla 30. května 2003 nominována na seznam světového dědictví pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví, ale zápis se doložit nepodařilo. Národní kulturní památkou je soustava od 1. srpna 2002.

Jak funguje výlov rybníka?

V nejhlubší části rybníka vedle výpusti je loviště, tedy prohlubeň, do které se ryby soustředí při vypouštění. Voda musí odtékat pozvolna, aby ryby stačily sejít, a výpust musí být výškově regulovatelná a její dno musí ležet pod nejnižším bodem loviště. Celou soustavu pak napájí a odvodňují kanály, především Zlatá stoka.

Co je doloženo o Krčínově hrobu?

Náhrobní desku s latinským nápisem si nechal v kostele v Obděnicích umístit už roku 1603, tedy za svého života, a datum úmrtí na ní nikdy nikdo nedoplnil. Zemřel na přelomu ledna a února 1604. Když byla hrobka v roce 1944 otevřena, ukázalo se, že je prázdná. Vysvětlení doložené není.

Co dnes musí ryba z těchto rybníků splnit, aby směla nést chráněný název, rozebírá text o chráněném označení třeboňského kapra.

Odkud údaje pocházejí

• Parametry hrází, rozlohy a datace staveb: Památkový katalog Národního památkového ústavu
• Zlatá stoka, Štěpánek Netolický a rozsah soustavy: stránky rybářského podniku hospodařícího na soustavě
• Vyhlášení chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace: časopis Ochrana přírody
• Ramsarské lokality a ptačí oblast: Správa CHKO Třeboňsko
• Životopis Krčína a jeho funkce: regionální encyklopedie Českého Krumlova
• Nová řeka, Rožmberk a retence při povodni: informační portál Třeboňska
• Princip loviště a výpusti: popis rybničního hospodaření