Hlávka vídeňskou operu nenavrhl, postavil ji. A most, který nese jeho jméno, nikdy neviděl

Josef Hlávka vídeňskou Dvorní operu nenavrhl, postavil ji. A Hlávkův most v Praze nepostavil ani nenavrhl, protože se stavěl rok po jeho smrti. Rozdíl mezi stavitelem a architektem se u něj stírá pravidelně, přitom je to podstatné: Hlávka měl zednickou průpravu, mistrovské vysvědčení z roku 1860 a jeho vídeňská kancelář dokončila do roku 1869 sto dvaačtyřicet staveb. Teprve pak přišla nemoc, která ho na deset let posadila na invalidní vozík a z podnikatele udělala mecenáše. Následující text prochází, co se o něm dá doložit.

Co je o Josefu Hlávkovi doloženo

• Narodil se 15. února 1831 v Přešticích a zemřel 11. března 1908 v Praze.
• Mistrovské vysvědčení a stavitelskou koncesi získal v roce 1860.
• Jeho kancelář dokončila do roku 1869 sto dvaačtyřicet staveb a zaměstnávala devatenáct architektů.
• Na podzim 1869 ochrnul na obě nohy a v roce 1873 vrátil stavitelskou koncesi.
• Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích je na seznamu UNESCO od 28. června 2011.
• Nadání zřídil 25. ledna 1904, tedy čtyři roky před smrtí.
• V roce 1953 zrušila vláda všechny české nadace s jedinou výjimkou, právě tou jeho.

Od zednické praxe ke koncesi

Narodil se v Přešticích u Klatov jako syn panského šafáře a přeštického purkmistra. Vystudoval gymnázia v Klatovech a v Kolíně, dvouletou stavovskou reálku v Praze dokončil v roce 1847 a poté studoval pozemní stavitelství na pražské polytechnice, kde působil i jako asistent při výkladu deskriptivní geometrie. V letech 1851 až 1854 studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění a v roce 1854 získal státní cenu za nejlepší studentskou práci.

Proč se učil zedničinu

Během studií praktikoval u vídeňského stavitele Františka Šebka a získal u něj zednickou průpravu. Nebyla to výstřednost, ale nutnost: akademické studium praktickou stavební přípravu nedávalo a bez řemeslného průkazu nešlo získat stavitelskou koncesi. V roce 1860 od Šebka obdržel mistrovské vysvědčení, formulované jako doklad dokonalé způsobilosti k samostatnému provozování pozemního stavitelství, a téhož roku získal ve Vídni koncesi.

Sto dvaačtyřicet staveb

Šebkovu vídeňskou kancelář převzal na přelomu let 1859 a 1860 a do roku 1869 pod jeho vedením dokončila sto dvaačtyřicet staveb, přičemž firma zaměstnávala devatenáct architektů. Ve Vídni jde mimo jiné o rakouskou banku, burzu, univerzitní hvězdárnu, několik kostelů a pět činžovních domů na Ringstrasse. V Praze projektoval zemskou porodnici v Apolinářské ulici, jejíž stavba probíhala v letech 1867 až 1875.

Dvorní opera: stavitel, ne architekt

Architekty vídeňské Dvorní opery byli August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Hlávkova firma stavbu zahájila v roce 1861 a náklady činily šest milionů zlatých. Titul vrchního stavebního rady dostal Hlávka od císaře v roce 1865 a podle odborného stavebního časopisu právě za tuto stavbu, tedy za stavitelský, ne projekční výkon. Ve stejném roce se stal čestným měšťanem Vídně.

Kde naopak autorem byl

Vlastním Hlávkovým návrhem je rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích, dnes na Ukrajině. Projekt vznikal v letech 1860 až 1862, základní kámen byl položen 6. července 1864 a stavba trvala do roku 1882. Náklady dosáhly 1,75 milionu zlatých a Hlávka zároveň působil jako místopředseda stavební komise. Sloh kombinuje prvky byzantské, gotické a barokní architektury, boční válcové části připomínají moldavské kostely 15. století.

Zápis do světového dědictví

Areál byl na seznam světového dědictví UNESCO zapsán 28. června 2011 na 35. zasedání příslušného výboru pod referenčním číslem 1330, a to podle tří kritérií. Odůvodnění zápisu pracuje s formulací o příkladu pravoslavné kulturní identity v Rakousku-Uhersku 19. století v období náboženské a kulturní tolerance. Dnes v budovách sídlí černovická univerzita. Jde o jediné Hlávkovo dílo na tomto seznamu, na rozdíl od českých položek shrnutých v přehledu památek UNESCO v Česku.

Rok 1869 a deset let na vozíku

Na podzim roku 1869, ve svých osmatřiceti letech, utrpěl Hlávka zdravotní kolaps a ochrnul na obě nohy, k tomu se mu zhoršil zrak. V roce 1873 vrátil stavitelskou koncesi a na invalidním vozíku strávil zhruba deset let, které trávil hlavně na zámku v Lužanech. K práci se začal vracet až od počátku osmdesátých let.

Co se tím změnilo

Tohle je zlom, bez kterého celý jeho příběh nedává smysl. Po uzdravení už nestavěl jako podnikatel. Těžiště jeho činnosti se přesunulo k mecenášství a k organizaci vědy a od roku 1882 zakládal fondy jeden po druhém: české univerzitní nadání s vkladem 22 tisíc zlatých v roce 1882, české technické nadání s 25 tisíci v roce 1883, jubilejní fond pro českou vědeckou literaturu s 20 tisíci v roce 1884 poskytnutý anonymně a nadaci pro akademii malířskou se sto tisíci zlatými v roce 1893.

Zámek Lužany

Lužanský statek i s rozsáhlým parkem koupil v roce 1867, tedy ještě před nemocí. Původní jednopatrový renesanční zámek s dřevěnou věží pochází ze sedmdesátých let 16. století a nad hlavním vstupem je vyznačen letopočet 1583. Hlávka jej v letech 1886 až 1887 přestavěl do pseudorenesanční podoby, odstranil části původní stavby a vytvořil budovu půdorysu ve tvaru písmene Y s dvoupatrovým křídlem.

Kaple, ve které zazněla Dvořákova mše

Zámecká kaple byla vysvěcena v roce 1887 a pro tuto příležitost složil Antonín Dvořák Mši D dur, dodnes známou jako Lužanská. Na zámek jezdili skladatelé Antonín Dvořák a Oskar Nedbal, spisovatelé Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer i malíř Max Švabinský. Zámek dnes vlastní Hlávkovo nadání, veřejnosti je přístupný jen výjimečně a slouží jako místo pro vědecká setkání a předávání cen.

Česká akademie a tři různá data

Založení České akademie schválil 9. října 1888 zemský sněm Království českého, jenže usnesení vstoupilo v platnost, teprve když zřízení povolil a stanovy schválil císař, a to 23. ledna 1890. Toto datum je oficiálním datem vzniku. Činnost akademie začala 18. května 1891 a sídlila v nově postavené budově Národního muzea.

Hlávkův podíl

Vlastní jednání inicioval právě Hlávka, který se anonymně zavázal věnovat budoucí akademii dvě stě tisíc zlatých. Prvním prezidentem byl v letech 1890 až 1908, tedy až do své smrti. Akademie se dělila na čtyři třídy: filozofii a společenské vědy, přírodní vědy, filologické obory a výtvarné umění s hudbou. K jejímu vědeckému odkazu se dnes hlásí Akademie věd České republiky.

Kolej, která nese jeho jméno

Hlávkova kolej v Praze byla postavena podle plánů architekta Josefa Fanty a slavnostně vysvěcena 20. listopadu 1904. Byla určena výhradně nemajetným českým studentům s trvale výbornými výsledky a povinným jazykem v ní byla čeština. Při otevření měla 93 dvoulůžkových a 29 jednolůžkových pokojů, knihovnu, jídelnu, tělocvičnu, ústřední topení a na svou dobu pokrokové elektrické osvětlení.

Sedmnáctý listopad začal i tady

V koleji bydlel student Jan Opletal, který zemřel na následky zranění z demonstrace 28. října 1939. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 vedl k nacistické reakci a k uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939. Toho rána německé bezpečnostní složky v koleji zatýkaly studenty a odvážely je do koncentračního tábora. Kolej byla do státního seznamu kulturních památek zapsána v roce 1981 a 23. listopadu 2019 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Nadání, které přežilo obě totality

Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových vzniklo 25. ledna 1904, kdy Hlávka podepsal závěť. Bezdětný stavitel v ní ustanovil nadání univerzálním dědicem veškerého svého jmění, tedy hlavně zámku v Lužanech a nájemních domů v Praze. Účelem bylo sloužit vzdělání českého národa a podporovat akademii, studentské koleje a národohospodářský ústav.

Proč je to nejstarší česká nadace

Tvrzení se dá doložit konkrétní událostí. V roce 1953 rozhodnutí komunistické vlády zrušilo všechny české nadace s jedinou výjimkou, a tou bylo právě Nadání Hlávkových. Smělo formálně existovat dál, byť přišlo o podstatnou část jmění. Nepřetržitá právní kontinuita tak trvá od roku 1904 a podle dnešního práva bylo nadání zapsáno do rejstříku 11. září 1998.

Co dělá dnes

V letech 1904 až 1939 poskytlo bezplatné ubytování zhruba třem a půl tisícům nemajetných vysokoškolských studentů. Dnes uděluje Cenu Josefa Hlávky talentovaným studentům bakalářského, magisterského i doktorského studia, které navrhují rektoři pražských vysokých škol, a předává ji každoročně na zámku v Lužanech. Uděluje také medaili nestorům české vědy a umění a cestovní stipendia studentům, včetně úhrady cest na umělecké soutěže. Nadání řídí správní rada složená z odborníků z pražských vysokých škol a Akademie věd.

Rok	Událost
1831	narozen 15. února v Přešticích
1854	státní cena za nejlepší studentskou práci na vídeňské akademii
1860	mistrovské vysvědčení a stavitelská koncese
1861	jeho firma zahajuje stavbu vídeňské Dvorní opery
1864 až 1882	stavba rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích
1865	titul vrchního stavebního rady a čestné měšťanství Vídně
1867	koupě lužanského statku
1869	zdravotní kolaps a ochrnutí obou nohou
1873	vrácení stavitelské koncese
1882	první z řady nadání a fondů
1890	vznik České akademie, Hlávka jejím prvním prezidentem
1904	25. ledna zřízeno nadání, 20. listopadu vysvěcena kolej
1908	zemřel 11. března v Praze
2011	zápis černovické rezidence na seznam UNESCO

Šest věcí, které se o Hlávkovi říkají nepřesně

1. Že byl jen mecenáš. Měl zednickou průpravu, mistrovské vysvědčení z roku 1860 a jeho kancelář dokončila do roku 1869 sto dvaačtyřicet staveb.
2. Že navrhl vídeňskou Dvorní operu. Architekty byli Sicard von Sicardsburg a van der Nüll, Hlávkova firma byla stavitelem.
3. Že navrhl Hlávkův most. Most se stavěl v letech 1909 až 1912, tedy po jeho smrti, a nese jeho jméno jako poctu.
4. Že nadace vznikla po jeho smrti. Zřídil ji 25. ledna 1904, čtyři roky před úmrtím, a fondy zakládal už od roku 1882.
5. Že stavěl celý život. Po ochrnutí v roce 1869 vrátil v roce 1873 koncesi a k práci se vrátil až v osmdesátých letech, tehdy už jako mecenáš.
6. Že jeho nadaci přerušily totality. Právě naopak, v roce 1953 byla jedinou českou nadací, která zrušena nebyla.

Časté otázky k Josefu Hlávkovi

Byl Hlávka architekt, nebo stavitel?

Obojí, ale těžiště bylo ve stavitelství. Prošel zednickou průpravou u vídeňského stavitele Františka Šebka, v roce 1860 získal mistrovské vysvědčení způsobilosti k samostatnému provozování pozemního stavitelství i stavitelskou koncesi a převzal Šebkovu vídeňskou kancelář. Ta do roku 1869 dokončila sto dvaačtyřicet staveb a zaměstnávala devatenáct architektů.

Navrhl vídeňskou Dvorní operu?

Nenavrhl. Architekty byli August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll, Hlávkova firma byla stavitelem a stavbu zahájila v roce 1861 s náklady šest milionů zlatých. Titul vrchního stavebního rady dostal v roce 1865 podle odborného zdroje právě za tuto stavbu, tedy za stavitelský výkon.

Které dílo je jeho nejvýznamnější?

Rezidence bukovinských metropolitů v Černovicích, kterou navrhl a jejíž stavba probíhala v letech 1864 až 1882 s náklady 1,75 milionu zlatých. Areál byl 28. června 2011 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO pod referenčním číslem 1330 a dnes v něm sídlí černovická univerzita.

Co se mu stalo v roce 1869?

Na podzim toho roku, ve svých osmatřiceti letech, utrpěl zdravotní kolaps a ochrnul na obě nohy, k tomu se mu zhoršil zrak. V roce 1873 vrátil stavitelskou koncesi a na invalidním vozíku strávil zhruba deset let. K práci se vrátil až od počátku osmdesátých let, ale už v roli mecenáše a organizátora vědy.

Kdy vzniklo Hlávkovo nadání?

Dne 25. ledna 1904, kdy Hlávka podepsal závěť a ustanovil nadání univerzálním dědicem veškerého svého jmění. Bylo to čtyři roky před jeho smrtí. Jednotlivé fondy přitom zakládal soustavně už od roku 1882, například české univerzitní nadání s vkladem 22 tisíc zlatých.

Proč je to nejstarší česká nadace?

Kvůli nepřetržité právní kontinuitě od roku 1904. Doložit se to dá konkrétní událostí: v roce 1953 zrušilo rozhodnutí komunistické vlády všechny české nadace s jedinou výjimkou, a tou bylo Nadání Hlávkových. Podle dnešního práva bylo zapsáno do rejstříku nadací 11. září 1998.

Postavil Hlávkův most v Praze?

Nepostavil ani nenavrhl. Most se stavěl v letech 1909 až 1912, tedy rok po jeho smrti. Kratší část z Těšnova na Štvanici navrhli Jiří Soukup s Mečislavem Petrů, delší část ze Štvanice do Holešovic František Mencl s architektem Pavlem Janákem. Most nese Hlávkovo jméno jako poctu.

Co dělá Hlávkovo nadání dnes?

Uděluje Cenu Josefa Hlávky talentovaným studentům bakalářského, magisterského i doktorského studia, které navrhují rektoři pražských vysokých škol, a předává ji každoročně na zámku v Lužanech. Dále uděluje medaili nestorům české vědy a umění a cestovní stipendia studentům. V letech 1904 až 1939 přitom poskytlo bezplatné ubytování zhruba třem a půl tisícům nemajetných studentů.

Odkud údaje pocházejí

• Životopisná data, stavby a nadace: Biografický slovník českých zemí
• Vznik České akademie a Hlávkova role: Akademie věd České republiky
• Zřízení nadání, jeho majetek a programy: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
• Hlávkova kolej a její památkový statut: Památkový katalog
• Stavitelská dráha a titul vrchního stavebního rady: Časopis Stavebnictví
• Zámek Lužany a jeho přestavba: informace obce Lužany
• Autoři a datace Hlávkova mostu: přehled pražských mostů