Lednicko-valtický areál: krajina, která je celá památkou

Lednicko-valtický areál je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1996 a bývá označovaný za největší člověkem vytvořenou kulturní krajinu v Evropě. Rozkládá se na ploše téměř 300 kilometrů čtverečních a rozeseto je v něm zhruba dvacet drobných staveb, kterým se říká salety. Nejsou to kuriozity: každá z nich je bod v jedné velké kompozici.

Co areál tvoří

• Zápis na seznam UNESCO proběhl v roce 1996.
• Plocha je téměř 300 kilometrů čtverečních.
• Krajinu budovali Liechtensteinové od 17. do 20. století.
• Na jihu sousedí s Rakouskem, na západě s Pálavou.
• Na severu a východě tvoří hranici řeka Dyje.
• V krajině stojí zhruba dvacet drobných staveb zvaných salety.

Krajina jako jedno dílo

Většina památek je stavba. Tady je památkou celé území: zámky, rybníky, aleje, lesy a rozhledové body byly komponované jako jeden celek, ve kterém má každá stavba svůj pohled a každý pohled svou stavbu.

Právě proto se areál nedá projít jako jeden objekt. Rozumí se mu, teprve když člověk vidí, že se z jedné stavby dívá na druhou a že cesta mezi nimi byla navržená s tímto výhledem. Je to zahradní architektura v měřítku okresu.

Údaj	Hodnota
Zápis na seznam UNESCO	1996
Rozloha	téměř 300 kilometrů čtverečních
Období vzniku	17. až 20. století
Stavebník	rod Liechtensteinů
Počet drobných staveb	zhruba dvacet salet
Přirozená hranice	řeka Dyje na severu a východě

Dva zámky a co je mezi nimi

Póly areálu tvoří Lednice a Valtice. Lednický zámek spojuje barokní základ s novogotickou přestavbou, která mu dala dnešní romantickou podobu, a přiléhá k němu palmový skleník. Valtice jsou naopak barokní rezidencí, tedy tím, čím areál začínal.

Mezi nimi vede krajina, která není přechodem mezi dvěma cíli, ale samostatným dílem. Kdo projede z Lednice do Valtic po hlavní silnici, mine to podstatné.

Salety a co mezi ně patří

V krajině a v zámeckém parku stojí Minaret, Apollonův chrám, Chrám Tří Grácií, Janův hrad jako umělá zřícenina, Rendez-vous, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Rybniční zámeček, Lovecký zámeček a Obelisk. V zámeckém parku k tomu Benátská fontána a římský akvadukt.

Kolonáda na vyhlídce zvané Reistna vznikla na začátku 19. století za knížete Jana Josefa I. z Liechtensteinu, stavitelem byl Josef Popellach. Stojí nad Valticemi a je z ní vidět velká část areálu, což je přesně její účel.

Proč zrovna minaret

Stavba, která na jižní Moravě působí jako výstřelek, měla logiku. Romantická krajinářská architektura konce 18. a začátku 19. století pracovala s exotickými motivy záměrně: měly připomínat vzdálené kultury a rozšířit rejstřík pohledů, které se v krajině nabízejí.

Minaret navíc plní funkci rozhledny. Z ochozu je vidět jižní část areálu a rakouská hranice, takže i tady platí, že stavba a výhled patří k sobě.

Jak areál projít

Vzdálenosti jsou větší, než se z mapy zdá, a mezi hlavními body se chodí kilometry. Nejlepší způsob je kolo, protože síť cest je hustá a rovinatá a jedním dnem se dá pokrýt podstatná část.

Kdo jede autem, volí základnu v Lednici nebo ve Valticích a jednotlivé okruhy projde pěšky. Co má být na kole v pořádku, než se vyjede, popisuje text o povinné výbavě jízdního kola.

Tři okruhy, které dávají smysl

Kolem lednického zámku k Minaretu a Janovu hradu je nejkratší a nejpřístupnější. Z Valtic na Reistnu a k Hraničnímu zámečku ukazuje jižní část s výhledy do Rakouska. A třetí okruh vede přes rybniční soustavu, která je zároveň ptačí oblastí.

Kdy jet

Jaro a začátek podzimu. V létě je jižní Morava horká a rovinatá krajina nenabízí stín tam, kde by se hodil, na podzim navíc ubude návštěvníků.

Rybniční soustava dává areálu i přírodovědný rozměr, takže sezona hraje roli i pro to, co je vidět. Značené okruhy v areálu navazují na běžnou síť tras, jejíž systém popisuje text o turistickém značení.

Co areál není

Není to park kolem zámku a není to skanzen. Je to obhospodařovaná krajina, ve které se hospodaří, jezdí a bydlí, a v tom je jak její hodnota, tak její křehkost: chráněné území se tady prolíná s běžným životem obcí.

Právě proto se v areálu řeší i věci jako umístění fotovoltaiky nebo výška nové stavby. V komponované krajině mění jeden objekt na horizontu víc než jinde celá ulice.

Kam to zapadá mezi ostatní zápisy

Lednicko-valtický areál je zápis typu kulturní krajina, což je v Česku vzácnější kategorie než historické město. Jak vypadá zápis zámeckého areálu, popisuje text o Českém Krumlově, a jak zápis hornického města, rozebírá text o Kutné Hoře.

Sedm věcí, které v areálu překvapí

1. Památkou je krajina. Ne jednotlivá stavba.
2. Na seznamu je od roku 1996. Jako kulturní krajina.
3. Plocha je téměř 300 kilometrů čtverečních. Největší svého druhu v Evropě.
4. Salet je zhruba dvacet. Rozesetých v krajině.
5. Stavby na sebe vidí. Výhledy jsou komponované.
6. Minaret je rozhledna. Ne jen ozdoba.
7. Kolo je lepší než auto. Síť cest je hustá a rovinatá.

Časté dotazy k Lednicko-valtickému areálu

Odkdy je areál na seznamu UNESCO?

Od roku 1996, a to jako kulturní krajina, nikoli jako jednotlivá stavba.

Jak je areál velký?

Rozkládá se na ploše téměř 300 kilometrů čtverečních a bývá označovaný za největší člověkem vytvořenou kulturní krajinu v Evropě.

Kdo areál vytvořil?

Rod Liechtensteinů, který svá panství na jižní Moravě proměňoval od 17. do 20. století.

Kolik je v areálu drobných staveb?

Zhruba dvacet, říká se jim salety. Patří mezi ně Minaret, Apollonův chrám, Chrám Tří Grácií, Janův hrad, Rendez-vous, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Rybniční zámeček, Lovecký zámeček a Obelisk.

Co je Reistna?

Vyhlídka nad Valticemi s kolonádou, kterou nechal na začátku 19. století postavit kníže Jan Josef I. z Liechtensteinu. Stavitelem byl Josef Popellach.

Proč tam stojí minaret?

Romantická krajinářská architektura pracovala s exotickými motivy záměrně. Minaret navíc slouží jako rozhledna, ze které je vidět jižní část areálu.

Dá se areál projít pěšky?

Jen po částech. Vzdálenosti mezi hlavními body jsou kilometrové, takže se pro celek hodí spíš kolo.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu?

Jaro a začátek podzimu. V létě je jižní Morava horká a rovinatá krajina nenabízí dost stínu.

Aktualizováno v září 2026.

Opačný extrém, tedy zápis o rozloze pouhých pěti arů, popisuje text o sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci.

Přehled všech sedmnácti českých zápisů i s tím, čím se od sebe liší, shrnuje rozcestník k památkám UNESCO v Česku.

Odkud údaje pocházejí

Rok zápisu, rozloha, doba vzniku, vymezení území, výčet drobných staveb i údaje o kolonádě na Reistně pocházejí z materiálů Národního památkového ústavu, z přehledu českých památek na seznamu UNESCO a z popisu staveb areálu.

• Národní památkový ústav k areálu
• České dědictví UNESCO o Lednicko-valtickém areálu

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.