Sedm znaků hrachu, přesné počty semen a poměr 2,98 ku 1 přímo z originálu. Proč je mýtus o zapomenuté práci sporný a co znamenala Fisherova námitka z roku 1936.
Read more
Jaroslav Heyrovský: patent mu úřad zamítl, Nobelovu cenu dostal po 18 nominacích
Únor 1922, rtuťová kapková elektroda a křivka, která řekne co i kolik. Proč první polarograf patentovali v USA a jestli se metoda ještě používá.
Read more
Zetor: zbrojovka měla na prototyp šest měsíců a vyhrála soutěž v orání
Odkud je jméno, proč traktory dělala zbrojovka a co uměl Zetormatic. Od 32 670 traktorů v roce 1979 k tisícovce dnes a rozpory na firemních webech.
Read more
Pitný režim: kolik pít, kolik se ztratí potem a kdy je vody moc
Referenční příjem 2 litry u žen a 2,5 u mužů včetně vody z jídla. Hodina sportu znamená ztrátu půl litru i víc a ledviny zvládnou asi litr za hodinu.
Read more
Olomoucké tvarůžky: proč mají procento tuku a tolik soli
Mají nejvýše jedno procento tuku a kolem 29 gramů bílkovin, ale také pět gramů soli na sto gramů. Zlatožlutý maz přitom nedělá plíseň, ale bakterie.
Read more
Úložné prostory: jak je uspořádat, aby úklid trval kratší dobu
Rozdělení věcí podle frekvence používání, tři výšková pásma, sezónní rotace a pravidlo pro nové věci, které nekončí na odkládací ploše.
Read more
Slovo robot vymyslel Josef Čapek. Karel to sám napsal a měli to být laboři
Fejeton z roku 1933, ateliér a štětec v ústech. Proč Čapkovi roboti nejsou stroje, jak se světová premiéra omylem konala v Hradci a kolik bylo nominací.
Read more
Říp: Kosmas výstup na horu vůbec nemá, ta scéna je až u Dalimila
Šest různých výšek, hornina, která není bazanit, a výklad vzniku hory, který se dvakrát změnil. Co doopravdy stojí v kronikách a proč vrchol býval holý.
Read more
Vepřo knedlo zelo: Rettigová podávala k zelí klobásu a knedlík u ní není
Pečeně je podle vyhlášky kus masa, ne úprava. Houskový knedlík u Sandtnerové nekyne, norma na něj neexistuje a za národní jídlo prý může pivo.
Read more
Josef Ressel: privilegium z roku 1827 mluví o mlýnech, ne o parníku
Doslovné znění privilegia číslo 746, prototyp na ruční kliku a zkouška Civetty, kterou zastavilo parní potrubí. Proč ho anglická literatura vůbec nezná.
Read more
Dálniční známka: pro koho platí a jak dlouho
Známka je elektronická a váže se na registrační značku. Platí pro vozidla do 3,5 tuny, na výběr je den, deset dnů, třicet dnů a rok od zvoleného data.
Read more
Jan Janský: krevní skupiny neobjevil a rok 1921 znamenal něco jiného
Landsteiner 1901, Janský 1907 a doporučení amerických asociací, které se netýkalo prvenství. Tabulka trojího číslování a stupně Janského plakety.
Read more
Cestovní pojištění: čemu u něj rozumět
Limity léčebných výloh, spoluúčast a výluky rozhodují víc než cena. Proč evropský průkaz pojištění nenahrazuje a kdy volat asistenční službu.
Read more
Pardubický perník: proč těsto musí zrát a co chrání označení
Specifikace vyžaduje zrání těsta nejméně tři dny, v dílnách to bývají měsíce. Správně vyzrálý perník je měkký hned po upečení a nemusí týden ležet.
Read more
Boubínský prales: pralesem je jen sedm procent rezervace
Jádro měří necelých 47 hektarů, zbytek jsou často nepůvodní smrkové monokultury. Proč úřad nezná datum vyhlášení a co zabilo Krále smrků.
Read more
Jawa: jméno ze dvou příjmení a Pérák, který vznikal tajně za války
Známka zapsaná v půl jedenácté dopoledne, 3,47 milionu vyrobených kusů a dva miliony do SSSR. Proč první model nebyl propadák a co se dnes vyrábí v Týnci.
Read more
Šperky: co znamená ryzost a kdy má být punc
Ryzost se udává v tisícinách. Nejnižší zákonné jsou 800 u stříbra, 585 u zlata a 800 u platiny. U drobných šperků stačí ryzostní číslo bez puncu.
Read more
Praděd: nejvyšší hora Jeseníků a 293 dní mlhy v roce
Praděd měří 1 491 metrů a je pátou nejvyšší českou horou. Mlha tu bývá 293 dní v roce, sníh leží 171 dní a bezvětří je průměrně pět a půl dne.
Read more