Praděd: nejvyšší hora Jeseníků a 293 dní mlhy v roce

Praděd měří 1 491 metrů a je nejvyšší horou Moravy i českého Slezska. Zajímavější než výška je ale počasí: 293 dní v roce tu bývá mlha, 171 dní leží sníh a bezvětří je průměrně jen pět a půl dne za rok. Vysílač na vrcholu má 146 metrů a vyhlídku ve výšce třiasedmdesáti metrů nad zemí.

Co je potřeba vědět

• Praděd je pátá nejvyšší česká hora a nejvyšší mimo Krkonoše.
• Vysílač je vyšší než většina českých rozhleden, měří 146,5 metru.
• Kamenná rozhledna, která tu stála předtím, se v roce 1959 zřítila.
• Meteorologická stanice tu měří s přestávkou od roku 1941.
• Národní přírodní rezervace Praděd je největší v Česku.
• Na vrchol se autem nedostanete, poslední úsek se jde pěšky.

Pátá nejvyšší, ale první mimo Krkonoše

Běžně se uvádí nadmořská výška 1 491 metrů. Letecké laserové skenování Zeměměřického úřadu určuje nejvyšší kótovaný bod terénu na 1 490,99 metru, a to u severní paty vysílače, protože stavba vrchol terénně ovlivnila.

V pořadí hlavních vrcholů jde o pátou nejvyšší českou horu a nejvyšší mimo Krkonoše. Podstatnější než pořadí je ale prominence, tedy převýšení nad nejvyšším sedlem spojujícím horu s vyšším sousedem. Ta činí 983 metrů a řadí Praděd na druhé místo v Česku. Nejbližší vyšší vrchol je přitom vzdálený zhruba sto osmadvacet kilometrů.

Prakticky to znamená, že Praděd čnívá nad okolím výrazněji než většina českých hor a že se na něm počasí chová jinak než pár set metrů níž.

Vysílač vyšší než většina rozhleden

Televizní vysílač navrhl Spojprojekt Brno a vedoucím architektem byl Jan Liška. Stavbu prováděla Výstavba ostravsko-karvinských dolů, základy byly položeny v roce 1969 a do provozu byl vysílač uveden v roce 1980. Restaurace se otevřela o tři roky později. Vzorem byla televizní věž ve Stuttgartu.

Údaj	Hodnota
Původní výška	162 metrů
Dnešní výška	146,5 metru
Železobetonový dřík	82,5 metru
Nižší vyhlídková plošina	19 metrů nad zemí
Vyšší vyhlídková plošina	73 metrů nad zemí, přístupná výtahem

Snížení o patnáct a půl metru proběhlo v roce 1993 při výměně vysílací technologie. Na dřík navazuje kovová část, laminátový nástavec a tři diagonální křídla, která stavbě dávají charakteristický tvar.

Jedna věc se často píše špatně: vysílač není kulturní památkou. Památkový katalog to u něj uvádí výslovně, přestože řada turistických webů tvrdí opak.

Co stálo na vrcholu předtím

Před vysílačem stála na Pradědu kamenná rozhledna, stavěná v letech 1903 až 1912, tedy devět let. Měřila zhruba dvaatřicet a půl metru a původně nesla jméno Habsburgwarte, v roce 1938 přejmenované.

Konec byl neslavný. V roce 1957 byla rozhledna pro havarijní stav uzavřena a 2. května 1959 se zřítila. Její napodobenina stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein v Durynském lese.

Počasí, kvůli kterému sem chodí meteorologové

Ukazatel	Hodnota
Průměrná roční teplota	1,1 °C (1961 až 1990)
Roční úhrn srážek	1 128 mm
Roční úhrn slunečního svitu	1 341 hodin
Dní s mlhou	293
Ledových dní	127
Arktických dní	16
Dní s vichřicí	70
Absolutní minimum	-32,6 °C (9. února 1956)

Číslo, u kterého stojí za to se zastavit, je 293 dní s mlhou. Znamená to, že výhled z vrcholu je spíš výjimka než pravidlo a že plánovat výlet na Praděd kvůli rozhledu je loterie. Ledový den je takový, kdy teplota nevystoupí nad nulu, a takových je tu sto sedmadvacet, tedy víc než třetina roku.

Zajímavý je i dlouhodobý trend. Průměrná roční teplota se z 0,9 stupně v první polovině dvacátého století posunula na 2,6 stupně v období 1991 až 2020, tedy o 1,7 stupně. To je největší nárůst v celých Jeseníkách. Novější hodnota ovšem pochází z dopočtu z okolních stanic, ne z přímého měření, protože stanice v té době nepracovala.

Stanice, která šestadvacet let neměřila

Měřit se tu začalo v roce 1941, kdy pozorování prováděli němečtí vojáci. V roce 1946 je převzala československá armáda a od roku 1954 tu působili profesionální pozorovatelé hydrometeorologického ústavu.

Provoz skončil v září 1997 a od roku 2004 se měřilo náhradně na Šeráku. Teprve od září 2025 je stanice znovu v provozu, tentokrát plně automatizovaná. Je to nejvýše položená profesionální meteorologická stanice v Česku, protože stanice na Sněžce patří Polsku.

Sníh, který leží do dubna

Sněhová pokrývka o výšce nejméně jednoho centimetru tu leží průměrně 171 dní v roce a sněží ve stotřinácti dnech. Souvislá pokrývka vydrží průměrně od konce listopadu do poloviny dubna a v březnu dosahuje průměrné výšky 160 centimetrů.

Roční úhrn nového sněhu činí v průměru 480 centimetrů, ale rozpětí je obrovské: od 253 do 982 centimetrů. Maximum sněhové pokrývky se pohybuje kolem tří metrů.

Krajní hodnoty ukazují, jak krátké tu je léto. Nejčasnější zaznamenané sněžení připadlo na 5. srpna, nejpozdější sněhová pokrývka na 13. června. Sněžníky ve Velké kotlině navíc odtávají až do začátku července.

Jedno z největrnějších míst v Česku

Průměrná rychlost větru dosahuje 7,6 metru za sekundu, tedy zhruba sedmadvaceti kilometrů v hodině, a to jako celoroční průměr. Bezvětří je průměrně jen pět a půl dne v roce.

Nejsilnější zaznamenaný náraz měl 51 metrů za sekundu, tedy přes sto osmdesát kilometrů v hodině. Průměrná relativní vlhkost se drží na 86 procentech, což spolu s větrem a mlhou vysvětluje, proč se tu i v létě dá prochladnout.

Největší národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Praděd vznikla vyhláškou ministerstva životního prostředí, vydanou v prosinci 1990, a to sloučením šesti starších rezervací: vrcholu Pradědu, Velkého a Malého kotle, Divokého dolu, Petrových kamenů a Bílé Opavy.

Má rozlohu zhruba 2 031 hektarů a je největší národní přírodní rezervací v republice. Zasahuje do šesti katastrálních území a předmětem ochrany je komplex přirozených ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku.

Nadřazená je Chráněná krajinná oblast Jeseníky, zřízená výnosem ministerstva kultury 19. června 1969. Má rozlohu 744 kilometrů čtverečních a rozpětí nadmořských výšek od 314 do 1 492 metrů.

Velká a Malá kotlina

Velká kotlina je ledovcový kar na východním svahu Vysoké hole v pramenné oblasti Moravice a je to botanicky nejbohatší lokalita celého Hrubého Jeseníku. Roste tu víc než 350 druhů vyšších rostlin a asi dvě stě druhů lišejníků, u některých jde o poslední známou lokalitu v Česku.

Starší prameny uváděly přes šest set padesát druhů, ale řada z nich byla určena chybně nebo se je nepodařilo znovu ověřit. Rostou tu endemické taxony, tedy rostliny, které se jinde nevyskytují: jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek jesenický.

Malá kotlina je menší kar téhož typu, ve kterém se ale typické biotopy vyskytují jen ve zlomcích, na rozdíl od plně vyvinuté Velké kotliny.

Obě kotliny existují díky něčemu, co by člověk v Jeseníkách nečekal: lavinám. Právě laviny a plazivý sníh brání tomu, aby se tu uchytil les, a díky tomu vznikla druhově mimořádně bohatá bezlesá stanoviště. Kromě obou kotlin se laviny objevují i v Mezikotlí a ve Sněžné kotlině.

Botanickou zvláštností je jediný porost vrby laponské v celém Hrubém Jeseníku, který roste na západním svahu Pradědu ve výšce 1 435 metrů.

Jak se tam dostat

Výchozí bod	Délka	Převýšení	Čas
Červenohorské sedlo	9,6 km	498 m	asi 3,5 hodiny
Videlský kříž	6,4 km	587 m	asi 3 hodiny
Karlova Studánka	8,4 až 8,9 km	673 až 686 m	3 až 4 hodiny
Kouty nad Desnou	12,1 km	926 m	asi 5 hodin
Malá Morávka	12,7 až 13,9 km	921 až 924 m	5 až 5,5 hodiny

Nejkratší je cesta od Videlského kříže, nejmírnější z hlediska převýšení od Červenohorského sedla. Nejnáročnější jsou trasy z Koutů nad Desnou a z Malé Morávky, obě s převýšením přes devět set metrů.

Autem jen na Ovčárnu, a to s podmínkami

Účelová komunikace mezi Hvězdou a Ovčárnou patří Moravskoslezskému kraji a jezdí se po ní v kyvadlovém jednosměrném režimu: nahoru se vyjíždí v celou hodinu, dolů se sjíždí v půl. Regulace platí celoročně už od roku 2006, o rok později přibyly na obou koncích elektrické závory a od roku 2009 světelná signalizace s informační tabulí.

Zásadní detail pro plánování: když je parkoviště na Ovčárně plné, závora se prostě neotevře. Nepomůže dojet a čekat na místě.

Poslední úsek z Ovčárny na vrchol měří zhruba tři a půl kilometru a je to asfaltová silnice s mírným stoupáním. Osobním autům veřejnosti je uzavřená, projíždí tudy jen zásobování a autobusová doprava. Zato je díky svému povrchu a sklonu sjízdná i s kočárkem, na vozíku nebo na kole. Postavila se přitom původně jako první krok při stavbě vysílače.

Kolik tam chodí lidí

Správa chráněné krajinné oblasti měří návštěvnost automatickými sčítači od roku 2009. V roce 2019 prošlo přes vrchol 204 209 lidí, poprvé přes dvě stě tisíc.

Denní rekord padl v sobotu 2. května 2026, kdy na vrcholu napočítaly sčítače 3 583 lidí. Pro srovnání, do té doby byl nejsilnějším dnem 27. říjen 2019 s 3 157 turisty.

Statistika nabízí i praktické vodítko. Nejvíc lidí je v sobotu mezi jedenáctou a třetí hodinou odpolední, nejklidnější jsou pondělky. Kdo chce mít vrchol pro sebe, ví, kdy nejet.

Odkud se vzalo jméno

Dnešní název je překvapivě mladý. Staří Slované hoře podle pověstí říkali Stará vatra, koncem čtrnáctého století se objevuje německé pojmenování ve smyslu Klínovcová sněžná hora a později i Niská Sněžka.

Teprve v devatenáctém století dostala hora jméno Altvater podle Praděda, legendárního ochránce Jeseníků, a z toho vznikl český název. Polsky se jmenuje Pradziad.

Praděd sám je v pověstech horský duch a strážce pohoří, líčený jako stařec s dlouhým bílým vousem, který se zjevuje i v podobě lesníka nebo pasáčka. Je spravedlivý: dobré odměňuje a zlé trestá. Po hoře i po duchu je pojmenovaný známý bylinný likér.

Cestou k vrcholu se dá minout ještě jedna zajímavost, totiž hraniční trojmezník z roku 1721.

Sedm věcí, které se o Pradědu pletou

1. Není nejvyšší v Česku. Je pátý a první mimo Krkonoše.
2. Vysílač není památka. Katalog to uvádí výslovně.
3. Vysílač je nižší než býval. Zkrátil se v roce 1993.
4. Výhled je vzácnost. Mlha tu bývá 293 dní v roce.
5. Autem se na vrchol nedostanete. Jen na Ovčárnu.
6. Plné parkoviště znamená zavřenou závoru. Nemá smysl jet.
7. V Jeseníkách padají laviny. Díky nim vznikly kotliny.

Časté dotazy k Pradědu

Jak vysoký je Praděd?
Uvádí se 1 491 metrů nad mořem. Podle měření Zeměměřického úřadu je nejvyšší kótovaný bod terénu 1 490,99 metru, a to u severní paty vysílače.

Je Praděd nejvyšší hora Česka?
Není, je pátý v pořadí hlavních vrcholů. Je ale nejvyšší horou Moravy i českého Slezska a nejvyšší českou horou mimo Krkonoše.

Jak vysoký je vysílač?
Dnes 146,5 metru, původně měl 162 metrů a zkrátil se v roce 1993 při výměně technologie. Vyhlídková plošina je ve výšce třiasedmdesáti metrů nad zemí a vede k ní výtah.

Dá se na Praděd vyjet autem?
Nedá. Autem se dá dojet nejvýš na Ovčárnu, a to v kyvadlovém režimu se závorami. Poslední zhruba tři a půl kilometru na vrchol vede asfaltová silnice uzavřená veřejnosti.

Jaká je nejkratší cesta na vrchol?
Od Videlského kříže, tedy 6,4 kilometru s převýšením 587 metrů, zhruba tři hodiny chůze. Nejmenší převýšení má trasa z Červenohorského sedla.

Jaké je na Pradědu počasí?
Průměrná roční teplota se pohybuje kolem jednoho stupně, mlha tu bývá 293 dní v roce a sto sedmadvacet dní teplota nevystoupí nad nulu. Bezvětří je průměrně pět a půl dne za rok.

Jak dlouho tam leží sníh?
Sněhová pokrývka leží průměrně 171 dní v roce, souvisle zhruba od konce listopadu do poloviny dubna, a v březnu dosahuje průměrně 160 centimetrů.

Co je Velká kotlina?
Ledovcový kar na východním svahu Vysoké hole a botanicky nejbohatší lokalita Hrubého Jeseníku s víc než 350 druhy vyšších rostlin. Bezlesí v ní udržují laviny.

Odkud údaje pocházejí

Klimatické údaje pocházejí z Českého hydrometeorologického ústavu, z jeho stránky měřicí stanice a z odborného článku o klimatu Jeseníků. Údaje o chráněných územích, o Velké a Malé kotlině i počty dní se sněhem a vichřicí jsou z rozborů chráněné krajinné oblasti zpracovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny. Nadmořská výška vychází z dat Zeměměřického úřadu. Parametry vysílače a informace o zřícené rozhledně jsou z Památkového katalogu Národního památkového ústavu. Údaje o trasách jsou z turistického informačního centra, o regulaci provozu ze Správy silnic Moravskoslezského kraje a čísla o návštěvnosti ze zpravodajství. Počet schodů ve vysílači neuvádíme, protože se nám ho nepodařilo doložit. Vstupné, otevírací doby ani jízdní řády neuvádíme, protože se mění.

• Meteorologická stanice Praděd
• Charakteristika CHKO Jeseníky
• Televizní vysílač Praděd v Památkovém katalogu
• Turistické trasy na Praděd

Na navazující texty z rubriky Cestování vede průvodce cestováním.