Vzájemná pojišťovna není právní forma a první nebyla ta z roku 1827

Právní forma „vzájemná pojišťovna“ v českém právu neexistuje a nejstarší česká pojišťovna nevznikla v roce 1827. Zákon o pojišťovnictví připouští jen akciovou společnost nebo družstvo a slovo vzájemná se v něm objevuje jedinkrát, a to jako výjimka z vlastní působnosti zákona. První pojišťovací instituce v českých zemích navíc vznikla už v roce 1776 na panství Brandýs nad Labem. Následující text prochází, co se o počátcích českého pojišťovnictví a o dnešní struktuře oboru dá doložit z předpisů a z rejstříku.

Co o počátcích oboru platí

• První pojišťovací institucí v českých zemích byla pojišťovna proti ohni z roku 1776.
• Ústav z roku 1827 se původně jmenoval úplně jinak, název První česká vzájemná je pozdější.
• Původně se pojišťovalo jediné riziko, tedy škoda na nemovitosti způsobená ohněm.
• Znárodnění proběhlo dekretem č. 103/1945 Sb. účinným od 27. října 1945.
• Monopol skončil až 28. května 1991 zákonem České národní rady č. 185/1991 Sb.
• Dnes dohlíží na pojišťovny Česká národní banka podle zákona č. 277/2009 Sb.
• Univerzální garanční fond neexistuje, ten stávající kryje jen povinné ručení.

Než vznikl ústav z roku 1827

Snahy pojistit majetek proti ohni jsou v českých zemích starší než sama myšlenka soukromé pojišťovny. Na počátku 18. století navrhl Jan Kryštof Bořek zřízení požární pokladny pro Prahu a královská města, rok se ale ve zdrojích uvádí různě. Marie Terezie vydala v roce 1740 patent doporučující zakládání ústavů proti požárům a výzvu opakovala v letech 1750 a 1762 vůči zemským úřadům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V roce 1748 vznikl Zemský fond pro škody živelní, který fungoval do roku 1819.

První byl Brandýs, ne Praha

Za první pojišťovací instituci v českých zemích se označuje pojišťovna proti ohni, kterou v roce 1776 zřídilo císařsko-královské kamerální panství Brandýs nad Labem a kterou potvrdil dekret ze 17. září 1777. Je tedy o půl století starší než ústav, který se běžně označuje za první.

Patent, který obor otevřel

Císařský patent Františka I. ze 4. září 1819 povoloval zřizovat výhradně soukromé pojišťovny a v roce 1821 se rozšířil o možnost zakládat je i veřejnoprávními organizacemi. Právě tenhle krok umožnil zakladatelskou vlnu dalších let. Moravskoslezská obdoba přitom vznikala souběžně a nezávisle: Pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko byl povolen 13. dubna 1826, stanovy schválil císař 23. března 1829 a provoz začal 1. července 1830.

Ústav z roku 1827 a jeho skutečný název

Název První česká vzájemná pojišťovna je pozdější a zkrácený. Původní zněl Císařsko-královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, což přiznává i dnešní nástupnická firma. Prameny se shodují na roce 1827 a na dni sedmadvacátého, rozcházejí se ale v měsíci: uvádí se březen i říjen.

Jedno riziko na začátku

Ústav zahájil provoz s požárním pojištěním nemovitostí. Důvod je dobový a praktický: v prostředí dřevěné a doškové zástavby byl požár nejčastějším a zároveň nejničivějším hromadným rizikem, proto na něj mířily i všechny starší státní pokusy. Teprve od roku 1864 přibylo pojištění movitostí a pojištění proti krupobití a od roku 1909 životní pojištění.

Národní divadlo jako největší plnění století

Nejznámější případ plnění v 19. století je požár Národního divadla 12. srpna 1881. Pojišťovna na obnovu vyplatila necelých tři sta tisíc zlatých, konkrétně se uvádí částka 297 869 zlatých, díky čemuž mohly obnovovací práce začít okamžitě. Divadlo bylo znovu otevřeno 18. listopadu 1883.

Zakladatelská vlna

Mezi lety 1861 a 1913 vznikla řada ústavů, které dnes zná jen historik oboru: Asekurační spolek cukrovarníků v roce 1861, Pražská městská pojišťovna v roce 1865, Vzájemná pojišťovna svatého Floriana v Chebu v roce 1866, Praha a Slavie v roce 1869, Česká banka dobytek vzájemně pojišťující v roce 1870, První česká zajišťovací banka v roce 1872, Koruna jako první úspěšná česká akciová pojišťovna v roce 1899 a hasičské vzájemné pojišťovny v Brně a v Praze v letech 1900 a 1913. Šlo o stejnou zakladatelskou energii, jaká ve stejné době vytvořila i síť záložen, o které píše text o kampeličkách a jejich modelu.

Co dnes znamená vzájemná pojišťovna

Tohle je nejpraktičtější část celého tématu a odpověď je pro většinu lidí překvapivá. Platným předpisem je zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, vyhlášený 31. srpna 2009 a účinný od 1. ledna 2010.

Zákon připouští dvě formy

Podle § 13 odst. 2 je tuzemská pojišťovna oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě povolení České národní banky jako akciová společnost nebo družstvo. Žádná třetí forma tam není. Samostatná právní forma vzájemná pojišťovna v českém právu neexistuje a vzájemnost může být nanejvýš vnitřním uspořádáním družstva.

Kde se to slovo v zákoně objevuje

Jedinkrát, v § 2 odst. 2 písm. a), a to jako výjimka z působnosti zákona. Ten se nevztahuje na činnost pojišťoven vykonávajících svoji činnost na principu vzájemnosti, u kterých se plnění mění podle dostupných zdrojů a které vyžadují, aby každý z členů platil stejný příspěvek. Kdo splní tuhle definici, není regulovanou pojišťovnou pod dohledem centrální banky. Praxe to potvrzuje: subjekty, které mají slovo vzájemná v obchodním jménu, jsou v rejstříku vedeny jako akciová společnost, jako družstvo nebo dokonce jako zapsaný spolek. Slovo vzájemná je součástí jména, ne právní formy.

Od znárodnění k monopolu a zpět

Období mezi roky 1945 a 1991 je série předpisů, které obor nejprve zestátnily, pak sjednotily do jediného podniku a nakonec zase otevřely.

Předpis	Co udělal	Účinnost
dekret č. 103/1945 Sb.	znárodnil soukromé pojišťovnictví zestátněním	27. 10. 1945
nařízení vlády č. 215/1946 Sb.	dozor přešel na ministerstvo financí	1946
vyhláška č. 977/1948 Ú. l.	sloučila pět podniků, vznikl monopol	1948
zákon č. 95/1950 Sb.	upravil poměry v pojišťovnictví	1. 8. 1950
zákon č. 85/1952 Sb.	nový zákon o pojišťovnictví	1. 1. 1953
zákon č. 82/1966 Sb.	Státní pojišťovna jako státní hospodářská organizace	1. 1. 1967
zákon č. 162/1968 Sb.	rozdělení na českou a slovenskou pojišťovnu	1. 1. 1969
zákon č. 185/1991 Sb.	konec monopolu	28. 5. 1991
zákon č. 363/1999 Sb.	dohled u ministerstva financí	1. 4. 2000
zákon č. 277/2009 Sb.	dohled u České národní banky	1. 1. 2010

Znárodnění přišlo před únorem 1948

Dekret prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. je datován 24. října 1945, vyhlášen byl 27. října a téhož dne nabyl účinnosti. Znárodnění smluvního pojišťovnictví tedy proběhlo více než dva roky před únorem 1948. K 1. lednu 1947 zbývalo v Československu pět pojišťoven jako národních podniků a vyhláška z roku 1948 je sloučila do jediné, čímž vznikl monopol.

Konec monopolu není rok 1989

Monopolní postavení skončilo až zákonem České národní rady č. 185/1991 Sb., účinným od 28. května 1991. Mezi sametovou revolucí a otevřením pojistného trhu tedy uplynulo více než rok a půl.

Kontinuita, kterou rejstřík nepotvrzuje

Dnešní největší pojišťovna se hlásí k roku 1827, ale rejstříkový zápis říká něco jiného. Akciová společnost byla podle něj založena v roce 1992 podle obchodního zákoníku a jediným zakladatelem byl Fond národního majetku České republiky, na který přešel majetek státního podniku. Zakladatelská listina má datum 28. dubna 1992, zápis do obchodního rejstříku 1. května 1992.

Co to znamená

Mezi rokem 1827 a rokem 1992 leží zestátnění dekretem z roku 1945 a sloučení do monopolu v roce 1948. Řetěz institucí od znárodněného ústavu přes národní podnik, Státní pojišťovnu a Českou státní pojišťovnu k dnešní akciové společnosti je doložený z literatury, ale právní akt o přechodu jmění, který by spojoval ústav z roku 1827 s dnešní právnickou osobou, v rejstříku není. Firemní tvrzení o kontinuitě je tedy tvrzení o tradici, ne o právní totožnosti. Stejný rozdíl mezi značkou a právní osobou popisuje i text o osudu Živnostenské banky.

Jak se firma měnila dál

Obchodní jméno se v rejstříku měnilo pětkrát, naposledy v prosinci 2019. Základní kapitál je od roku 2006 čtyři miliardy korun. Jediným akcionářem je od června 2021 holdingová společnost se sídlem v Amsterodamu. V roce 2021 firma jako nástupnická společnost fúzovala se dvěma dalšími pojišťovnami a vstoupila do jejich právního postavení. V dubnu 2026 převzala od rakouské pojišťovny část závodu zabývající se pojištěním právní ochrany na území České republiky.

Kdo obor hlídá a co se stane, když pojišťovna skončí

Dohled v pojišťovnictví vykonává podle § 84 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. Česká národní banka, a to v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu finanční stability. Povolení k provozování pojišťovací činnosti uděluje tatáž instituce podle jednotlivých pojistných odvětví. Dříve dohlíželo ministerstvo financí, a to až do konce roku 2009.

Jak si ověříte, že pojišťovna povolení má

Slouží k tomu seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedené centrální bankou. Obsahují všechny subjekty, které obdržely licenci nebo povolení k činnosti, a jsou veřejně přístupné. Je to jediný spolehlivý způsob, jak ověřit, že protistrana skutečně podléhá dohledu.

Když pojišťovna neplní

Hlavním nástrojem je nařízený převod pojistného kmene. Centrální banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, pokud neplní uložená opatření k nápravě, nebo v souvislosti s ohrožením schopnosti dostát závazkům, se zavedením nucené správy, s pozastavením oprávnění uzavírat smlouvy nebo s odnětím povolení. Lhůta na předložení návrhu postupu nesmí být kratší než třicet dnů. Podstatné pro klienta je, že smlouvy nezanikají, mění se pojistitel.

Garanční fond kryje jen jednu věc

Tady se nejčastěji chybuje. Univerzální garanční fond pro všechna pojistná odvětví v Česku neexistuje. Garanční fond spravovaný Českou kanceláří pojistitelů podle zákona č. 30/2024 Sb. se týká výhradně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z tohoto fondu se poskytuje náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v Česku, pokud pojištění sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci. U životního pojištění, pojištění majetku ani odpovědnosti obdobný fond není a řeší se to právě převodem kmene.

Šest tvrzení o pojišťovnictví, která neplatí

1. První pojišťovna na českém území vznikla v roce 1827. Nevznikla. První pojišťovací institucí byla pojišťovna proti ohni na panství Brandýs nad Labem z roku 1776, potvrzená dekretem v roce 1777.
2. Ústav se od začátku jmenoval První česká vzájemná pojišťovna. Nejmenoval. Původní název zněl Císařsko-královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, zkrácené jméno je pozdější.
3. Dnešní firma je přímým právním pokračovatelem ústavu z roku 1827. Rejstřík to nepotvrzuje. Akciová společnost byla založena v roce 1992 Fondem národního majetku a akt o přechodu jmění z roku 1827 v rejstříku není.
4. Vzájemná pojišťovna je právní forma. Není. Zákon připouští jen akciovou společnost nebo družstvo a slovo vzájemná používá jen jako výjimku ze své působnosti.
5. Znárodnění pojišťoven přinesl únor 1948. Nepřinesl. Dekret č. 103/1945 Sb. nabyl účinnosti 27. října 1945, tedy o více než dva roky dřív.
6. Když pojišťovna zkrachuje, vyplatí klienty garanční fond. Jen u povinného ručení. U ostatních odvětví je nástrojem převod pojistného kmene na jinou pojišťovnu.

Otázka, co dělá rezervu skutečnou rezervou, provází i měnovou politiku. Ukazuje to historie zlatého pokladu Československa, kde se argument o nízkém výnosu zlata jednou prosadil a o čtvrt století později zase obrátil.

Časté otázky

Byla První česká vzájemná pojišťovna opravdu první?

Nebyla. Za první pojišťovací instituci v českých zemích se označuje pojišťovna proti ohni zřízená v roce 1776 císařsko-královským kamerálním panstvím Brandýs nad Labem a potvrzená dekretem ze 17. září 1777. Moravskoslezský Pospolný ústav pohořelný byl navíc povolen 13. dubna 1826, tedy ještě před pražským ústavem.

Jak se ústav z roku 1827 původně jmenoval?

Císařsko-královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav. Název První česká vzájemná pojišťovna je pozdější a zkrácený. Prameny se shodují na roce 1827 a na dni sedmadvacátého, ale rozcházejí se v měsíci, uvádí se březen i říjen.

Co se původně pojišťovalo?

Jediné riziko, a to škoda na nemovitosti způsobená ohněm. V prostředí dřevěné a doškové zástavby byl požár nejčastějším i nejničivějším hromadným rizikem. Pojištění movitostí a pojištění proti krupobití přibylo až v roce 1864 a životní pojištění v roce 1909.

Existuje v českém právu vzájemná pojišťovna?

Jako právní forma ne. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb. může tuzemská pojišťovna působit jen jako akciová společnost nebo družstvo. Slovo vzájemná se v zákoně objevuje jedinkrát, v § 2 odst. 2 písm. a), a to jako výjimka z působnosti zákona pro útvary, které nejsou regulovanými pojišťovnami. Subjekty se slovem vzájemná v názvu jsou v rejstříku vedeny jako akciové společnosti, družstva nebo spolky.

Kdy skončil státní monopol na pojištění?

Dne 28. května 1991, kdy nabyl účinnosti zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Znárodnění přitom proběhlo mnohem dřív, dekretem č. 103/1945 Sb. účinným od 27. října 1945, a monopol vznikl sloučením pěti národních podniků vyhláškou z roku 1948.

Kdo dnes pojišťovny kontroluje?

Česká národní banka podle § 84 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., a to v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu finanční stability. Tatáž instituce uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti. Dříve dohlíželo ministerstvo financí. Ověřit, že konkrétní pojišťovna povolení má, lze v seznamech regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu.

Co se stane se smlouvami, když pojišťovna skončí?

Smlouvy zpravidla nezanikají, mění se pojistitel. Centrální banka může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, a to při ohrožení schopnosti dostát závazkům, při zavedení nucené správy, při pozastavení oprávnění uzavírat smlouvy nebo při odnětí povolení. Lhůta na předložení návrhu postupu nesmí být kratší než třicet dnů.

Existuje garanční fond pro všechna pojištění?

Neexistuje. Garanční fond spravovaný Českou kanceláří pojistitelů podle zákona č. 30/2024 Sb. se týká výhradně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Poskytuje náhradní plnění poškozenému s bydlištěm nebo sídlem v Česku, pokud pojištění sjednala pojišťovna, která je podle pravomocného rozhodnutí v úpadku nebo v likvidaci. U ostatních odvětví obdobný fond není.

Jak se o pár let později rozdával státní majetek, popisuje text o číslech kupónové privatizace.

Odkud údaje pocházejí

• Předchůdci a vznik oboru: Muzeum pojišťovnictví
• Znění zákona o pojišťovnictví: zákon č. 277/2009 Sb. v úplném znění
• Garanční fond a povinné ručení: zákon č. 30/2024 Sb. v úplném znění
• Data vyhlášení a účinnosti předpisů: přehled Sbírky zákonů v parlamentní knihovně
• Seznamy dohlížených subjektů: Česká národní banka
• Zápisy v obchodním rejstříku: registr ARES