Masarykův okruh: stará a nová trať nemají společný metr asfaltu

Masarykův okruh z roku 1930 a dnešní závodní trať u Kývalky nejsou totéž a nemají ani jeden společný metr asfaltu. Původní okruh byl sestavený ze tří běžných silnic, měřil zhruba 29 kilometrů a vedl přes Žebětín, Ostrovačice a Bosonohy. Dnešní areál leží uvnitř území, které stará trať objížděla, ale nevyužívá ani jednu veřejnou komunikaci. A druhá věc, která překvapí: absolutní traťový rekord nedrží motocykl, ale automobil formule 1 v ruce rakouského jezdce. Následující text prochází, co se o brněnském okruhu dá doložit.

Co o brněnském okruhu platí

• Stará silniční trať se poprvé jela 28. září 1930 a naposledy v roce 1986.
• Dnešní automotodrom byl postavený v letech 1985 až 1987 a otevřel se v červnu 1987.
• Dnešní trať měří 5 403,19 metru, má 14 zatáček a výškový rozdíl 73,75 metru.
• Provozovatelem je Automotodrom Brno, a.s., IČO 60728825, se sídlem v Ostrovačicích.
• Jediným akcionářem je od srpna 2023 společnost SHAKAI PROPERTY s.r.o.
• Absolutní rekord drží Ingo Gerstl s vozem Toro Rosso STR1 časem 1:36,065.
• Mistrovství světa silničních motocyklů se v Brně poprvé jelo v roce 1965.

Jak okruh vznikl

Myšlenka závodní trati u Brna se zrodila kolem roku 1925 ve skupině kolem Elišky Junkové, lékaře Otakara Bittmanna, Bedřicha Soffera a Miloše Bondyho, zaštítěné Českým autoklubem pro Moravu a Slezsko. Autoklub republiky Československé záměr nepodpořil, takže moravský klub získal záštitu přímo u prezidenta. Oficiální svolení přišlo 23. října 1929 a okruh dostal Masarykovo jméno. Junková zůstala členkou organizačního výboru a osobně sháněla jezdce.

Půl roku stavby na běžných silnicích

Stavba začala v březnu 1930, ve špičce na ní pracovalo 386 dělníků denně a hotová byla za necelého půl roku. Nešlo o uzavřený areál, ale o spojení tří běžně používaných silnic do jednoho okruhu, tedy o přírodní silniční trať po vzoru německého Nürburgringu. Trať byla delší než tamní Nordschleife a patřila mezi nejtěžší své doby: 60 zatáček vlevo, 68 vpravo, výškový rozdíl 240 metrů a maximální stoupání sedm procent.

Kudy se jelo

Jádro trasy tvořily Nový Lískovec, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice a Bosonohy, kde byl také start a cíl. Podrobnější dobové výčty přidávají Pisárky, hájenku Na šípě, Kývalku, Popůvky a Veselku. Všechny silnice, po kterých se tehdy jezdilo, existují dodnes jako běžné komunikace.

Sedm předválečných ročníků

První závod se jel v neděli 28. září 1930. Přihlášeno bylo 39 vozů, dorazilo přes sto tisíc diváků a zvítězil Němec Heinrich Joachim von Morgen na voze Bugatti Type 35 v čase 4:54:13,6 hodiny, průměrnou rychlostí přes 101 kilometrů v hodině. Startovní pole tvořila skutečná světová špička, tedy Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola, Baconin Borzacchini a další. Už v premiérovém ročníku v Brně startovala Scuderia Ferrari.

Chiron, stříbrné šípy a jedna ulice

Louis Chiron vyhrál třikrát za sebou, v letech 1931, 1932 a 1933, nejprve dvakrát na Bugatti Type 51 a potom na Alfě Romeo. Z toho vzniklo české úsloví o tom, že někdo „jede jako Širón“, a v Bosonohách po něm dodnes nese jméno ulice. Od roku 1934 začaly dominovat stříbrné šípy, tedy Auto Union a Mercedes: Hans Stuck, Bernd Rosemeyer a naposledy v roce 1937 Rudolf Caracciola na voze Mercedes-Benz W 125. Od roku 1935 se podnik jmenoval Velká cena Masarykova.

Ročníků bylo sedm, ne osm

Meziválečně se jelo v letech 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935 a 1937. V roce 1936 se závod nekonal a osmý ročník plánovaný na 25. září 1938 se už neuskutečnil. Přírodní trať přitom měla svou daň: v roce 1934 tu při neoficiálním pátečním tréninku zahynul jezdec Josef Brázdil a v roce 1937 při havárii Hermanna Langa mezi Ostrovačicemi a Žebětínem zemřeli dva diváci a jedenáct dalších bylo zraněno.

Trať, která se čtyřikrát zkrátila

Poválečná historie okruhu je vlastně příběh postupného zkracování. Každá další konfigurace ubrala kus obcí a přiblížila se bezpečnostním nárokům, které přírodní trať nikdy splnit nemohla.

Období	Délka kola	Co se změnilo
1930 až 1937	zhruba 29,1 kilometru	původní trať, 128 zatáček, převýšení 240 metrů
1949 až 1963	17,801 kilometru	zkrácení a otočení směru jízdy, převýšení 171 metrů
1964 až 1974	13,941 kilometru	vypuštěn úsek přes Žebětín, nový povrch a podchody
1975 až 1986	10,925 kilometru	vypuštěny Kohoutovice, Pisárky a Nový Lískovec
1987 až 1996	5,394 kilometru	nový uzavřený areál u Kývalky
od 1996	5 403,19 metru	drobná úprava trasy

Rok 1949 a jediná Grand Prix

Závod 25. září 1949 byl prvním a zároveň posledním podnikem kategorie Grand Prix automobilů v Československu. Vyhrál Brit Peter Whitehead na Ferrari, ale do nově vzniklého seriálu mistrovství světa formule 1 se Brno už nedostalo. Plánovaný závod pro rok 1950 se neuskutečnil a podnik se přejmenoval. V prvním kole toho ročníku navíc havaroval Giuseppe Farina, zahynuli dva diváci a deset jich bylo zraněno. Zatáčka po něm od té doby nese jméno.

Motocykly a konec přírodní trati

První motocyklový závod se jel v roce 1950 na patnáct kol, tedy 267 kilometrů, a ve třídě do 500 kubických centimetrů zvítězil Antonín Vitvar na Nortonu, který ovládl první tři ročníky. Éra českých značek jako Jawa se tak potkala s trati, která se v roce 1965 poprvé objevila v kalendáři mistrovství světa silničních motocyklů. V roce 1966 tu Mike Hailwood vyhrál na Hondě všechny tři třídy najednou. Mistrovství světa se na starém okruhu jezdilo do roku 1982, kdy Brno zůstalo posledním přírodním okruhem v seriálu a přišlo o homologaci. Od roku 1983 se jezdilo už jen mistrovství Evropy a poslední závod na staré silniční trati se konal v roce 1986.

Jedna literární stopa

V roce 1956 na okruhu smrtelně havaroval německý jezdec Hans Baltisberger. Událost se dostala do literatury: Bohumil Hrabal ji zpracoval v povídce Smrt pana Baltisbergera.

Dnešní automotodrom a jeho parametry

Nový areál vznikl v letech 1985 až 1987 v Podkomorských lesích poblíž osady Kývalka, zhruba deset kilometrů od boxů starého okruhu. Projekční vývoj je spojený se jménem inženýra Jaroslava Suchého. Většina trati leží v katastru městské části Brno-Žebětín, start a přilehlé zázemí patří městysi Ostrovačice. Provoz začal v červnu 1987 a první závod, motocyklový přebor Moravy, se jel 18. července 1987.

Parametr	Hodnota
Délka kola v ose vozovky	5 403,19 metru
Šířka trati	15,00 metru
Počet zatáček	14, z toho 6 levých a 8 pravých
Poloměr zatáček	nejméně 50 a nejvíce 300 metrů
Počet přímých úseků	13
Nejdelší přímý úsek	636,56 metru
Nejkratší přímý úsek	35,00 metru
Maximální stoupání	7,5 procenta na délce 917 metrů
Maximální klesání	5 procent na délce 410 metrů
Výškový rozdíl	73,75 metru
Nadmořská výška	450 metrů

Modernizace po etapách

Mezi lety 1997 a 1998 prošel paddock, boxová ulička a garáže rozsáhlou přestavbou, přibyly salonky a zázemí pro závodníky. V zimě mezi sezonami 2007 a 2008 dostala trať kompletně nový povrch. Před návratem mistrovství světa v roce 2025 následovala další rekonstrukce: nový asfalt, moderní světelné signalizační panely a rozšíření únikových zón.

Areál není jen trať

Ke komplexu patří polygon školy bezpečné jízdy, dráha pro minibiky, hotel přímo v areálu, zdravotní a hasičská stanice, čerpací stanice a restaurace. Okruh se nevyužívá jen k závodům, ale také k testování, tréninkům a veřejným jízdám.

Rekordy a co v nich čtenáře zaskočí

Absolutní oficiální traťový rekord napříč všemi kategoriemi nepatří motocyklu. Drží ho Rakušan Ingo Gerstl s historickým vozem formule 1 Toro Rosso STR1 v seriálu BOSS GP časem 1:36,065 v suchu, zajetým 10. září 2017. Nejrychlejší motocykl je proti němu o zhruba sedmnáct sekund pomalejší.

Rekordy podle kategorií

Ve třídě do 500 kubických centimetrů drží čas 2:01,461 Valentino Rossi na Hondě NSR500 z Velké ceny 2001. Ve dvěstěpadesátce má rekord Jorge Lorenzo na Aprilii RSW 250 časem 2:02,299 z roku 2007, ve stopětadvacítce Lucio Cecchinello na Aprilii RS125R časem 2:07,836 z roku 2003. U superbiků drží rekord Cal Crutchlow na Yamaze YZF-R1 časem 1:59,291 z roku 2010. V kategorii GT1 zajel Marcel Fässler s vozem Chevrolet Corvette C6.R čas 1:53,106, tedy rychleji, než jaký je rekord nejsilnější motocyklové třídy. Neoficiálně byl na okruhu ještě rychlejší Jérôme d’Ambrosio s vozem Renault formule 1, který v roce 2010 zajel 1:34,700.

Které závody se tu jely

Kromě mistrovství světa silničních motocyklů hostilo Brno mistrovství světa cestovních vozů, mistrovství světa sportovních vozů s prototypy, mistrovství světa superbiků, seriál DTM, mistrovství světa vytrvalostních motocyklových závodů, poháry FIA GT i formuli 2. Sajdkáry se k sólo jezdcům přidaly od roku 1970. Podobně jako u Velké pardubické a jejího Taxisu se i tady jméno okruhu spojilo s konkrétní zatáčkou a konkrétním jezdcem.

Kdo okruh vlastní

Provozovatelem je Automotodrom Brno, a.s., zapsaný do obchodního rejstříku 20. prosince 1994, se sídlem Masarykův okruh 201 v Ostrovačicích. Základní kapitál je od 18. října 2017 ve výši 67 003 300 korun, dříve činil 191 438 000 korun a v mezidobí let 2011 a 2012 dokonce 279 794 000 korun. Při vzniku v roce 1994 to byl jeden milion.

Změna majitele v roce 2023

Areál včetně trati, polygonu a hotelu vlastnil od roku 2005 Karel Abraham starší, který byl od roku 2006 také předsedou dozorčí rady. V srpnu 2023 komplex koupil podnikatel Karel Hubáček prostřednictvím společnosti Shakai, zaměřené na strategické investice a realitní development. SHAKAI PROPERTY s.r.o. je od 25. srpna 2023 jediným akcionářem. Předsedou představenstva je od 1. srpna 2024 Karel Hubáček, předsedou dozorčí rady od 11. února 2025 Ivo Kosina.

Obchodní název se mění, jméno okruhu zůstává

Na konci dubna 2026 začal okruh vystupovat pod sponzorským názvem CREDITAS Autodrom Brno. Takové názvy se mění spolu s partnerskými smlouvami, takže v běžné řeči i v odborných zdrojích zůstává Masarykův okruh tím, čemu všichni rozumějí. Podobně to funguje u řady evropských tratí.

Šest věcí, které se o Masarykově okruhu tvrdí špatně

1. Stará a nová trať jsou jedna a táž. Nejsou. Dnešní areál leží uvnitř území, které stará trať objížděla, ale nevyužívá ani metr veřejné komunikace.
2. Rekord okruhu drží motocykl. Nedrží. Absolutní rekord 1:36,065 patří automobilu formule 1 Toro Rosso STR1 v rukou Inga Gerstla.
3. V Brně se jela formule 1. Nejela. Jediná Grand Prix automobilů se konala v roce 1949, tedy rok před vznikem mistrovství světa, a do seriálu se Brno nikdy nedostalo.
4. Meziválečných ročníků bylo osm. Bylo jich sedm. V roce 1936 se nejelo a ročník plánovaný na září 1938 se neuskutečnil.
5. Mistrovství světa motocyklů se tu jezdí nepřetržitě. Nejezdí. Na staré trati skončilo v roce 1982, po otevření nového okruhu se vrátilo v roce 1987 a od té doby má několik přerušení.
6. Délka staré trati je přesně daná. Není. Dobové a odborné zdroje uvádějí 29,142 kilometru i 29,194 kilometru a rozdíl 52 metrů se nikde nevysvětluje.

Brněnský okruh není jediná česká trať, jejíž podobu určila krajina. Na východní Moravě vede po úzkých okreskách Barum Czech Rally Zlín se svou historií a parametry, tedy soutěž, která se od roku 1971 z pětačtyřiceti kilometrů rozrostla do evropského seriálu.

Ne každý prestižní český motoristický podnik patří do mistrovství světa. Ukazuje to Zlatá přilba, která se jede od roku 1929 jako samostatný závod mimo šampionátové kalendáře.

Úplně jiný typ motoristického podniku představují kamiony na Rallye Dakar.

Časté otázky

Je dnešní okruh totožný s tím z roku 1930?

Není. Původní Masarykův okruh byl přírodní silniční trať o délce zhruba 29 kilometrů, sestavená ze tří běžně používaných silnic přes Nový Lískovec, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice a Bosonohy. Dnešní automotodrom je uzavřený areál u osady Kývalka, postavený v letech 1985 až 1987. Leží uvnitř území, které stará trať objížděla, ale nevyužívá žádnou veřejnou komunikaci.

Jak je dnešní trať dlouhá a kolik má zatáček?

Délka kola měřená v ose vozovky je 5 403,19 metru, šířka trati 15 metrů. Zatáček je 14, z toho 6 levých a 8 pravých, s poloměrem nejméně 50 a nejvíce 300 metrů. Přímých úseků je 13, nejdelší měří 636,56 metru. Výškový rozdíl je 73,75 metru, maximální stoupání 7,5 procenta na délce 917 metrů.

Kdo drží traťový rekord?

Absolutní oficiální rekord napříč kategoriemi drží Ingo Gerstl s historickým vozem formule 1 Toro Rosso STR1 v seriálu BOSS GP časem 1:36,065 v suchu, zajetým 10. září 2017. Neoficiálně byl rychlejší Jérôme d’Ambrosio s vozem Renault formule 1, který v roce 2010 zajel 1:34,700.

Jela se v Brně formule 1?

Nejela. Závod 25. září 1949 byl prvním a posledním podnikem kategorie Grand Prix automobilů v Československu a vyhrál ho Brit Peter Whitehead na Ferrari. Mistrovství světa formule 1 vzniklo až v roce 1950 a Brno se do něj nedostalo, plánovaný závod se neuskutečnil.

Kdy se v Brně poprvé jelo mistrovství světa motocyklů?

V roce 1965, ještě na staré silniční trati. V roce 1966 tu Mike Hailwood vyhrál na motocyklech Honda všechny tři třídy, tedy 250, 350 i 500 kubických centimetrů. Na staré trati se mistrovství světa jezdilo do roku 1982, kdy Brno zůstalo posledním přírodním okruhem v seriálu a přišlo o homologaci.

Kolikrát se trať zkracovala?

Celkem čtyřikrát, než vznikl dnešní areál. Z původních zhruba 29 kilometrů na 17,801 kilometru v roce 1949, na 13,941 kilometru v roce 1964 po vypuštění úseku přes Žebětín, na 10,925 kilometru v roce 1975 po vypuštění Kohoutovic, Pisárek a Nového Lískovce a nakonec na 5,394 kilometru nového okruhu v roce 1987. Od úpravy v roce 1996 měří kolo 5 403,19 metru.

Kdo okruh vlastní?

Provozovatelem je Automotodrom Brno, a.s., IČO 60728825, zapsaný 20. prosince 1994 se sídlem Masarykův okruh 201 v Ostrovačicích. Jediným akcionářem je od 25. srpna 2023 společnost SHAKAI PROPERTY s.r.o. Předtím areál vlastnil od roku 2005 Karel Abraham starší. Předsedou představenstva je od 1. srpna 2024 Karel Hubáček.

Proč se u délky staré trati uvádějí různá čísla?

Protože se prameny neshodují. Encyklopedie dějin města Brna i Technické muzeum v Brně uvádějí 29 kilometrů a 142 metrů, zatímco encyklopedické zdroje odkazující na dobovou publikaci z roku 1930 uvádějí 29,194 kilometru. Rozdíl 52 metrů se nikde nevysvětluje, proto je poctivější psát zhruba 29,1 kilometru.

Odkud údaje pocházejí

• Parametry trati, historie a traťové rekordy: web provozovatele okruhu
• Vznik okruhu, stavba a předválečné ročníky: Encyklopedie dějin města Brna
• Okolnosti vzniku a dobové podrobnosti: text kurátorky Technického muzea v Brně
• Identita, vlastnická struktura a statutární orgány: registr ARES
• Prodej areálu v roce 2023: zpráva České tiskové kanceláře