Praha na seznamu UNESCO: 866 hektarů a pět historických částí

Historické centrum Prahy bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO 14. prosince 1992 a chráněné území má rozlohu 866 hektarů. Není to jeden objekt ani jedna čtvrť: zápis pokrývá Pražský hrad s Hradčany, Malou Stranu včetně Karlova mostu, Staré Město s Josefovem, Nové Město a Vyšehrad. Každá z těch pěti částí vznikla v jiném století a podle jiné logiky.

Co je na seznamu zapsané

• Zápis proběhl 14. prosince 1992.
• Chráněné území má rozlohu 866 hektarů.
• Zahrnuje Pražský hrad a Hradčany.
• Zahrnuje Malou Stranu včetně Karlova mostu.
• Zahrnuje Staré Město s dochovanou částí bývalého Židovského Města.
• Zahrnuje Nové Město a Vyšehrad.

Proč se nezapsala jedna památka

Protože předmětem ochrany je urbanistický celek, ne soubor budov. Zapsaná je struktura města: půdorys ulic, výškové uspořádání, panorama a vztahy mezi jednotlivými částmi, které vznikaly od raného středověku po dvacáté století a přitom si zachovaly čitelnost.

Právě proto se v centru řeší i věci, které vypadají jako drobnost. Výška nové stavby, tvar střechy nebo reklamní plocha mění panorama, a panorama je jeden z důvodů zápisu.

Údaj	Hodnota
Datum zápisu	14. prosince 1992
Rozloha chráněného území	866 hektarů
Pražský hrad	založen kolem roku 880
Vyšehrad	první polovina 10. století
Nové Město	založeno 8. března 1348
Karlův most	stavba zahájena 1357, dokončen 1402

Rok 1992 byl pro Česko zlomový

Praha se na seznam dostala společně s Českým Krumlovem a Telčí. Tři zápisy v jednom roce znamenaly, že se česká památková péče poprvé měřila mezinárodním měřítkem, a od té doby přibývaly další.

Nejznámější stavba historického jádra má vlastní soubor mýtů, které rozebírá text o Karlově mostě a jeho legendách.

Pět částí a čím se liší

Hradčany a Pražský hrad

Hrad založil kolem roku 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců a rozrůstal se přes tisíc let. Podle Guinnessovy knihy rekordů je největším souvislým hradním komplexem na světě s plochou téměř 70 000 metrů čtverečních.

Není to jedna stavba, ale město ve městě: katedrála, tři nádvoří, paláce, klášter, obytná ulička a zahrady. Dnes je sídlem hlavy státu, což znamená, že část areálu má jiný režim než běžná památka.

Malá Strana

Barokní čtvrť pod hradem, jejíž dnešní podobu určilo období po požáru v šestnáctém století. Šlechtické paláce se tady staví na svahu, takže se do nich vchází z jedné úrovně a vychází z jiné, a zahrady stoupají po terasách.

Staré Město a Josefov

Staré Město si drží středověký nepravidelný půdorys, ve kterém se ulice nekříží v pravém úhlu a náměstí vzniklo rozšířením cesty, ne vyměřením. Do něj je vsazený Josefov jako dochovaná část bývalého Židovského Města.

Slovo dochovaná je tu podstatné. Na přelomu 19. a 20. století proběhla pražská asanace, radikální přestavba, při které bývalé ghetto z velké části zmizelo. Zůstaly jen nejvýznamnější památky: Staronová a několik dalších synagog, starý židovský hřbitov a radnice. To, co dnes v Josefově stojí, je z velké části secesní zástavba postavená na místě zbořeného.

Nové Město

Naproti tomu Nové Město založil 8. března 1348 Karel IV. jako plánované město s pravidelnými širokými třídami a třemi velkými tržišti. Bylo to založení takového rozsahu, že se Praha stala jedním z největších měst tehdejší Evropy.

Kontrast je tím nejzajímavějším na celém zápisu: v jednom chráněném území leží vedle sebe nepravidelné středověké město a velkorysá plánovaná zástavba ze čtrnáctého století, oddělené jen linií bývalých hradeb.

Vyšehrad

Stojí stranou a má vlastní historii. Vznikl v první polovině 10. století jako druhé knížecí sídlo a největšího rozkvětu dosáhl za Vratislava II. v letech 1061 až 1092, který se sem přestěhoval z Pražského hradu a založil vyšehradskou kapitulu.

Pro návštěvníka je to nejklidnější část zápisu. Chodí se sem na hradby a na výhled, ne do front.

Karlův most a jeho předchůdce

Stavba začala roku 1357 pod patronací Karla IV. a most byl dokončen až roku 1402, tedy po pětačtyřiceti letech. Nahradil starší Juditin most, který zničila povodeň při jarním tání roku 1342.

Ta souvislost bývá přehlížená: Praha měla kamenný most už ve dvanáctém století a Karlův most je jeho náhradou, ne prvním mostem přes Vltavu.

Co se do zápisu nevejde

Pražská památková rezervace je vymezená a končí. Řada známých míst, například Letná nad centrem nebo Vinohrady, leží mimo hranici zápisu, i když s centrem opticky souvisejí.

Zároveň to neznamená, že jsou bez ochrany. Mají jiný režim památkové péče, jen se na ně nevztahuje statut světového dědictví.

Kudy jít, aby to dávalo smysl

Nejlogičtější je jít po vrstvách, ne po seznamu. Od Vyšehradu podél řeky přes Nové Město na Staré Město a přes Karlův most na Malou Stranu a nahoru na Hrad je trasa, která kopíruje, jak město vznikalo, tedy od desátého století ke čtrnáctému a zpátky k devátému.

Opačný směr, tedy z Hradu dolů, je pohodlnější a v pozdním odpoledni má lepší světlo. Jak si den rozvrhnout, aby v něm nevznikaly hluché úseky, popisuje text o plánování jednodenního výletu.

Kdy jít

Brzy ráno a v zimě. Karlův most je v sezoně mezi devátou a osmnáctou hodinou prakticky neprůchodný, zatímco v sedm ráno je prázdný. Totéž platí pro Staroměstské náměstí.

Podstatná je i výška: panorama, kvůli kterému zápis vznikl, se z ulice nevidí. Vyplatí se na něj podívat z Petřína, z Letné nebo z Vyšehradu, a to je zároveň ta část Prahy, kterou většina návštěvníků mine.

Kam to zapadá mezi ostatní české zápisy

Praha je zápis typu historické město, a to největší, jaký v Česku je. Jinou podobu má zámecký areál, jak popisuje text o Českém Krumlově, a zase jinou krajinný celek, o kterém je text o Lednicko-valtickém areálu.

Nejbližší srovnání nabízí dvojice město a vesnice, kterou popisuje text o Telči a Holašovicích, a sériový zápis přes hranice států, o kterém je text o Karlových Varech.

Osm věcí, které u pražského zápisu překvapí

1. Zapsán je celek. Ne jednotlivé památky.
2. Území má 866 hektarů. Pět historických částí.
3. Hrad je největší na světě. Téměř 70 000 metrů čtverečních.
4. Vyšehrad je součástí. Ačkoli leží stranou.
5. Nové Město je z roku 1348. Plánované, ne vyrostlé.
6. Karlův most se stavěl 45 let. Od roku 1357 do roku 1402.
7. Josefov je z velké části novější. Ghetto zaniklo při asanaci.
8. Letná ani Vinohrady v zápisu nejsou. Mají jiný režim ochrany.

Časté dotazy k Praze na seznamu UNESCO

Odkdy je Praha na seznamu UNESCO?

Od 14. prosince 1992, kdy bylo historické centrum zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví.

Jak velké je chráněné území?

Pražská památková rezervace má rozlohu 866 hektarů a zahrnuje pět historických částí.

Jak starý je Pražský hrad?

Založil ho kolem roku 880 kníže Bořivoj. Podle Guinnessovy knihy rekordů je největším souvislým hradním komplexem na světě s plochou téměř 70 000 metrů čtverečních.

Kdy vzniklo Nové Město?

Založil ho Karel IV. 8. března 1348 jako plánované město s pravidelnými širokými třídami. Praha se tím stala jedním z největších měst tehdejší Evropy.

Jak dlouho se stavěl Karlův most?

Stavba začala roku 1357 a most byl dokončen roku 1402, tedy po pětačtyřiceti letech. Nahradil Juditin most zničený povodní roku 1342.

Je Josefov původní židovské město?

Jen zčásti. Na přelomu 19. a 20. století proběhla asanace, při které bývalé ghetto z velké části zaniklo. Zůstaly nejvýznamnější památky včetně Staronové synagogy, starého hřbitova a radnice.

Je Letná nebo Vinohrady součástí zápisu?

Ne. Leží mimo hranici pražské památkové rezervace, i když s centrem opticky souvisejí. Mají jiný režim památkové péče.

Odkud se dívat na panorama?

Z Petřína, z Letné nebo z Vyšehradu. Z ulice se panorama, kvůli kterému zápis vznikl, nevidí.

Přehled všech sedmnácti českých zápisů i s tím, čím se od sebe liší, shrnuje rozcestník k památkám UNESCO v Česku.

Odkud údaje pocházejí

Datum zápisu, rozloha chráněného území i výčet zapsaných částí pocházejí z materiálů Národního památkového ústavu a z přehledu českých památek na seznamu UNESCO. Datace založení Pražského hradu a Vyšehradu, založení Nového Města, stavba Karlova mostu i průběh pražské asanace pocházejí z historických přehledů o Praze a jejích částech.

• Národní památkový ústav k historickému jádru Prahy
• historie Pražského hradu

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.