Hranice, od které se z dohody platí pojistné, není v zákoně uvedená žádným číslem. U dohody o provedení práce je to čtvrtina průměrné mzdy zaokrouhlená na celé pětisetkoruny dolů, takže se každý rok mění. Zákon o zdravotním pojištění ani zákon o daních z příjmů vlastní částku vůbec neuvádějí, jen odkazují na hranici podle nemocenského pojištění. Proto jsou přehledy s pevnými částkami po Novém roce špatně. Naproti tomu limit tří set hodin u dohody o provedení práce je v zákoně napsaný číslem a nemění se. Následující text prochází, co u dohod platí, a u každého limitu říká, jestli je pevný, nebo se vyhlašuje.
Co o dohodách platí
- Limit tři sta hodin za kalendářní rok u dohody o provedení práce je pevný a sčítá se jen u téhož zaměstnavatele.
- Dohoda o pracovní činnosti roční limit hodin nemá, má strop na průměr poloviny úvazku.
- Hranice pro pojistné i pro srážkovou daň jsou navázané na vyhlašované údaje, ne pevné částky.
- Dovolenou mají od roku 2024 oba typy dohod, včetně dohody o provedení práce.
- Pro dovolenou platí fikce dvaceti hodin týdně bez ohledu na skutečně odpracovanou dobu.
- Výpovědní doba je patnáct dní a výpověď se zásadně nemusí odůvodňovat.
- Minimální mzda na dohody platí, odstupné naopak nepřísluší.
- Zaměstnavatel hlásí i nepojištěné dohody, a to do dvacátého dne následujícího měsíce.
Které limity jsou pevné a které se mění
Tohle je jádro celého tématu a zároveň důvod, proč většina článků o dohodách zastará do roka. Zákon pracuje se dvěma druhy limitů. Jedny jsou napsané číslem v paragrafu a stojí, dokud se nezmění zákon. Druhé jsou vzorec navázaný na každoročně vyhlašovaný údaj, takže se mění samy, bez jakékoli novely.
| Limit | Povaha | Jak je určen |
|---|---|---|
| rozsah dohody o provedení práce | pevný | 300 hodin v kalendářním roce |
| rozsah dohody o pracovní činnosti | pevný | v průměru nejvýš polovina stanovené týdenní pracovní doby |
| období pro posouzení průměru u DPČ | pevný | doba trvání dohody, nejdéle 52 týdnů |
| fikce týdenní pracovní doby pro dovolenou | pevný | 20 hodin týdně |
| výpovědní doba | pevný | 15 dní |
| hranice pojistného u DPP | navázaný | čtvrtina průměrné mzdy, zaokrouhleno na pětisetkoruny dolů |
| rozhodný příjem u DPČ | navázaný | desetina součinu vyměřovacího základu a koeficientu, na pětisetkoruny dolů |
| hranice pro zdravotní pojištění | navázaný | odkaz na hranici podle nemocenského pojištění |
| hranice pro srážkovou daň | navázaný | odkaz na rozhodnou částku pro nemocenské pojištění |
| minimální mzda | navázaný | predikce průměrné mzdy krát koeficient, na stokoruny nahoru |
Proč u zdravotního pojištění nenajdete číslo
Zákon o veřejném zdravotním pojištění vlastní částku neobsahuje. Říká, že osoba činná na základě dohody o provedení práce se nepovažuje za zaměstnance, pokud úhrn jejích příjmů z takových dohod u jednoho zaměstnavatele v kalendářním měsíci nedosáhl částky, která je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění. Hranice je tedy jen odkaz, a mění se spolu s tou nemocenskou.
Stejně je to u daně
Zákon o daních z příjmů také žádnou částku neuvádí. U dohody o provedení práce mluví o příjmu, který za kalendářní měsíc nepřesáhne částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, a u ostatních příjmů o rozhodné částce podle téhož zákona. Kdo tedy hledá, kolik si smí na dohodu vydělat, aby se nic neodvádělo, hledá číslo, které v žádném z těch tří zákonů není.
Minimální mzda se mění stejným způsobem
Minimální mzda se na dohody vztahuje, protože z vyloučení úpravy odměňování je vyňata. Od roku 2024 se stanoví jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na následující rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy, se zaokrouhlením na celé stokoruny nahoru. Ministerstvo financí vyhlašuje predikci do 31. srpna a ministerstvo práce do 30. září sdělením ve Sbírce zákonů měsíční i hodinovou minimální mzdu pro následující rok. Ty dvě lhůty jsou naopak pevné.
Čím se dohody od sebe liší
Rozdíl není v tom, že by jedna byla pro krátkou a druhá pro dlouhou práci. Rozdíl je v tom, co každá z nich strojí: dohoda o provedení práce má roční strop hodin, dohoda o pracovní činnosti strop průměrné týdenní doby.
| Parametr | Dohoda o provedení práce | Dohoda o pracovní činnosti |
|---|---|---|
| roční limit hodin | 300 hodin | žádný |
| strop rozsahu | není | v průměru polovina stanovené týdenní pracovní doby |
| období pro průměr | nepoužije se | doba trvání dohody, nejdéle 52 týdnů |
| sčítání u téhož zaměstnavatele | ano, všechny DPP v témže roce | posuzuje se rozhodný příjem |
| dovolená | ano | ano |
| písemná forma | povinná | povinná |
Poloviční úvazek je strop, ne rozsah
U dohody o pracovní činnosti se často říká, že jde o poloviční úvazek. Není to popis toho, co se sjednává, ale limit, který nesmí být překročen v průměru. Práci nelze vykonávat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby a průměr se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda sjednána, nejdéle však za dvaapadesát týdnů. Uvnitř toho období tedy může být týden hustší a jiný prázdný.
Tři sta hodin se sčítá jen u jednoho zaměstnavatele
Zákon to říká přímo: do rozsahu práce se počítá i práce konaná pro téhož zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce v tomtéž kalendářním roce. U jiného zaměstnavatele začíná nový limit tří set hodin. Sčítání napříč zaměstnavateli tedy neexistuje, což je jeden ze dvou protichůdných omylů, které o tomhle limitu kolují.
Rozvrh pracovní doby je povinný u obou
Od roku 2024 je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním zaměstnance, nebo s jeho změnou, nejpozději tři dny před začátkem směny nebo období, na které je rozvrh vydán. Lhůtu lze sjednat jinak. Vedle toho musí zaměstnavatel nejpozději do sedmi dnů od začátku výkonu práce písemně informovat o obsahu vztahu, včetně údaje o dovolené, o způsobu skončení, o rozsahu pracovní doby a odpočinku a o odměně.
Dovolenou mají i dohody o provedení práce
Nárok na dovolenou u obou typů dohod zavedla velká novela zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2024. Do konce roku 2023 dohodáři ze zákona nárok neměli, a právě proto se to dodnes tvrdí. Platí to přitom i pro dohodu o provedení práce, ne jen pro dohodu o pracovní činnosti.
Fikce dvaceti hodin je klíč k výpočtu
Pro účely dovolené činí u obou typů dohod délka týdenní pracovní doby dvacet hodin týdně. Je to pevné číslo v zákoně a nezávisí na tom, kolik hodin zaměstnanec skutečně týdně pracuje. Kdo tedy odpracuje pětačtyřicet hodin týdně, počítá dovolenou pořád z dvaceti, a kdo odpracuje pět, taky.
Dvě podmínky a hodiny místo dnů
Nárok vzniká, když vztah z dohody v kalendářním roce nepřetržitě trvá alespoň čtyři týdny a zaměstnanec odpracuje alespoň čtyřnásobek fikce, tedy osmdesát hodin. Za každou celou odpracovanou fiktivní týdenní pracovní dobu přísluší jedna dvaapadesátina z dvaceti hodin, násobeno výměrou dovolené. Dovolená se u dohod počítá v hodinách, ne ve dnech. Jak se dovolená čerpá a proplácí obecně, rozebírá text o výměře dovolené a jejím proplácení.
Volno ano, náhrada ne
Od roku 2024 mají dohodáři nárok na volno při důležitých osobních překážkách v práci i při překážkách z důvodu obecného zájmu. Náhrada odměny za tu dobu jim ale nepřísluší, pokud se strany nedohodnou jinak nebo nestanoví-li zákon jinak. Je to rozdíl, který se v přehledech slévá: volno existuje, zaplacené není.
Pojistné a jak se dohody sčítají
U dohody o provedení práce je zaměstnanec účasten nemocenského a tím i důchodového pojištění, jestliže mu byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši čtvrtiny průměrné mzdy, po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny dolů. U dohody o pracovní činnosti platí obecná podmínka rozhodného příjmu, který se zvyšuje vždy od 1. ledna, pokud desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, zaokrouhlená na pětisetkorunu dolů, je vyšší než dosavadní částka.
Co se sčítá a co ne
Pro posouzení hranice pojistného se sčítají příjmy ze všech dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci. Příjmy u různých zaměstnavatelů se nesčítají, každý posuzuje svou hranici sám. A příjem z dohody o provedení práce se nesčítá ani s příjmem z dohody o pracovní činnosti, ani se mzdou z pracovního poměru, protože jde o odlišné typy zaměstnání s odlišnou rozhodnou částkou. U zdravotního pojištění pracuje zákon také s úhrnem příjmů z více dohod téhož druhu u jednoho zaměstnavatele.
Zaměstnání malého rozsahu u dohody o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti, u níž je sjednaný započitatelný příjem nižší než rozhodný příjem nebo nebyl sjednán vůbec, je zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnanec je pak pojištěn jen v těch kalendářních měsících, ve kterých příjem rozhodné částky dosáhl. Účast na pojištění tedy může měsíc po měsíci vznikat a zanikat, což je pro nemocenskou i pro důchodové doby podstatné. Souvislosti kolem nemocenské popisuje text o náhradě mzdy a sazbách nemocenské.
Daň se platí i pod hranicí pojistného
Tohle je nejdražší omyl celého tématu. Věta o tom, že do určité částky se z dohody neplatí nic, se týká jen pojistného. Daň se odvádí i pod hranicí: příjem je samostatným základem daně pro daň srážkou zvláštní sazbou, jestliže zaměstnanec u plátce neučinil prohlášení k dani a jde o příjem pod rozhodnou částkou. Učiní-li prohlášení, srážková daň se neuplatní a příjem se zdaňuje jako ze zaměstnání, se zálohou na daň a s možností uplatnit slevy. Prohlášení lze pro stejné období učinit jen u jednoho plátce.
Mechanismus daně se od roku 2027 mění
Stojí za to vědět dopředu, protože to mění slovník celého tématu. Od 1. ledna 2027 se srážková daň u příjmů ze závislé činnosti ruší a nahrazuje ji zvláštní forma zálohy na daň se sazbou patnácti procent, bez povinnosti podat přiznání. První fáze proběhla už od roku 2026, ale jen u daňových nerezidentů a členů orgánů právnických osob. Věcně se pro zaměstnance na dohodě mění málo, mění se ale název i konstrukce odvodu, takže starší texty budou po roce 2027 mluvit o zrušeném institutu.
Co dohody nemají
Právní vztahy z dohod se řídí úpravou pro výkon práce v pracovním poměru, ale zákon z ní vyjímá celé okruhy. Nepoužije se úprava převedení na jinou práci a přeložení, dočasného přidělení, odstupného, skončení pracovního poměru, odměňování a cestovních náhrad. Odměňování je z toho důvodu, že místo mzdy nebo platu dostává dohodář odměnu z dohody, minimální mzda ale platí dál.
Odstupné nepřísluší ani při nadbytečnosti
Úprava odstupného je z dohod vyloučena výslovně. Nepřísluší tedy ani tehdy, kdyby důvodem ukončení byla nadbytečnost nebo rušení části zaměstnavatele. Jak to funguje u pracovního poměru, rozebírá text o výpovědní době a odstupném.
Ukončení má vlastní režim
Protože se na dohody nepoužije úprava skončení pracovního poměru, mají dohody vlastní pravidla. Ukončit je lze dohodou stran ke sjednanému dni, výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, nebo okamžitým zrušením, ale jen z důvodů, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Všechny způsoby vyžadují písemnou formu.
Výpověď se nemusí odůvodňovat
Ani jednou stranou. Výjimka je jediná a je úzká: zaměstnanec má právo na písemné odůvodnění, pokud se domnívá, že mu byla výpověď dána proto, že se domáhal práv vyplývajících z informační povinnosti, z rozvržení pracovní doby nebo z odborného rozvoje, anebo proto, že požádal o zaměstnání v pracovním poměru. Mimo tyto případy zákon důvod nevyžaduje.
Právo požádat o pracovní poměr
Zaměstnanec, jehož vztahy z dohod u zaměstnavatele trvaly nejméně sto osmdesát dní v předcházejících dvanácti měsících, může požádat o zaměstnání v pracovním poměru a má právo na písemnou odůvodněnou odpověď. Není to nárok na pracovní poměr, je to nárok na odpověď, která musí být odůvodněná.
Co musí hlásit zaměstnavatel
Od 1. července 2024 platí povinnost evidovat a hlásit správě sociálního zabezpečení všechny zaměstnance na dohodu o provedení práce, tedy i ty, kteří pojištěni nejsou, bez ohledu na výši měsíčního příjmu. Hlásí se i výše příjmu a nepojištěné dohody se vedou v registru pojištěnců. Výkaz se podává do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce.
Oznámená dohoda se nikdy nepoužila
Stojí za zmínku, protože o ní články pořád píší jako o platném režimu. Zvýhodněný režim takzvané oznámené dohody s vyšší hranicí pro jednoho zaměstnavatele byl zrušen k 1. lednu 2025, ještě než se začal používat. Od roku 2025 platí pro všechny dohody o provedení práce jediná hranice.
Od roku 2026 jedním podáním
Od 1. ledna 2026 nabíhá jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které sjednocuje ohlašovací a evidenční povinnosti vůči ministerstvu práce, správě sociálního zabezpečení, statistickému úřadu, úřadu práce, ministerstvu financí a finanční správě do jediného elektronického podání. Jednotlivé povinnosti nabíhaly postupně v průběhu roku 2026. Zdravotní pojišťovny do systému zapojené nejsou, vůči nim zůstávají samostatná oznámení.
Sedm tvrzení o dohodách, která neplatí
- Do určité částky se z dohody neplatí nic. Platí. Ta hranice se týká jen pojistného, daň se odvádí i pod ní, pokud zaměstnanec neučinil prohlášení k dani.
- Hranice pro pojistné je pevná částka. Není. U dohody o provedení práce je to čtvrtina průměrné mzdy zaokrouhlená na pětisetkoruny dolů, takže se každý rok mění. Zákon o zdravotním pojištění ani zákon o daních z příjmů vlastní číslo neuvádějí vůbec.
- Limit tří set hodin se sčítá napříč zaměstnavateli. Nesčítá. Sčítají se jen dohody u téhož zaměstnavatele, u dalšího začíná nový limit.
- Na dohodu o provedení práce není nárok na dovolenou. Je, od roku 2024, a to u obou typů dohod. Počítá se z fikce dvaceti hodin týdně.
- Dohodu lze ukončit okamžitě bez výpovědní doby. Nelze, pokud nejde o důvody, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Jinak platí patnáctidenní výpovědní doba.
- Výpověď z dohody se musí odůvodnit. Nemusí. Odůvodnění je povinné jen ve vyjmenovaných případech, kdy se zaměstnanec předtím domáhal svých práv.
- Dohoda o pracovní činnosti znamená poloviční úvazek. Neznamená. Polovina stanovené týdenní pracovní doby je strop pro průměr za dobu trvání dohody, ne sjednaný rozsah.
Časté otázky
Kolik si můžu na dohodu vydělat, aby se neplatilo pojistné?
Konkrétní částka v zákoně není. U dohody o provedení práce je hranicí čtvrtina průměrné mzdy zaokrouhlená na celé pětisetkoruny dolů, takže se každoročně mění. U dohody o pracovní činnosti platí rozhodný příjem, který se zvyšuje od 1. ledna podle desetiny součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Zákon o zdravotním pojištění na tyto hranice jen odkazuje.
Platí se z dohody daň, i když je příjem nízký?
Platí. Hranice, o které se běžně mluví, se týká pojistného, ne daně. Neučinil-li zaměstnanec u plátce prohlášení k dani a jde o příjem pod rozhodnou částkou, je příjem samostatným základem daně pro daň srážkou zvláštní sazbou. Učiní-li prohlášení, zdaňuje se příjem jako ze zaměstnání se zálohou na daň a s možností uplatnit slevy.
Sčítá se limit tří set hodin, když mám dohody u dvou firem?
Nesčítá. Do rozsahu se počítá i práce pro téhož zaměstnavatele na základě jiné dohody o provedení práce v tomtéž kalendářním roce, ale u jiného zaměstnavatele začíná nový limit tří set hodin. Stejně tak se pro posouzení pojistného sčítají jen dohody u téhož zaměstnavatele.
Mám na dohodu nárok na dovolenou?
Ano, od 1. ledna 2024, a to u dohody o provedení práce i u dohody o pracovní činnosti. Nárok vzniká, když vztah v kalendářním roce nepřetržitě trvá alespoň čtyři týdny a odpracujete alespoň osmdesát hodin. Počítá se z fikce dvaceti hodin týdně bez ohledu na skutečně odpracovanou dobu a vyjadřuje se v hodinách, ne ve dnech.
Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ?
Dohoda o provedení práce má pevný roční strop tři sta hodin u jednoho zaměstnavatele a žádný limit na týdenní rozsah. Dohoda o pracovní činnosti roční limit hodin nemá, ale práci nelze vykonávat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž průměr se posuzuje za dobu trvání dohody, nejdéle za dvaapadesát týdnů.
Jak se dohoda ukončuje?
Dohodou stran ke sjednanému dni, výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou, nebo okamžitým zrušením, a to jen z důvodů, pro které lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Všechny způsoby musí být písemné. Výpověď se zásadně nemusí odůvodňovat, výjimkou jsou případy, kdy se zaměstnanec předtím domáhal svých práv.
Mám na dohodě nárok na odstupné?
Nemáte. Úprava odstupného je z dohod výslovně vyloučena, a to i v situaci, kdy by důvodem ukončení byla nadbytečnost. Dohody nemají ani úpravu převedení na jinou práci, dočasného přidělení a cestovních náhrad. Minimální mzda se na ně naopak vztahuje.
Co musí zaměstnavatel u dohody hlásit?
Od 1. července 2024 hlásí správě sociálního zabezpečení všechny zaměstnance na dohodu o provedení práce, tedy i nepojištěné, včetně výše příjmu, a to do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Od roku 2026 se tyto povinnosti postupně přesouvají do jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, do kterého ale zdravotní pojišťovny zapojené nejsou.
Odkud údaje pocházejí
- Rozsah dohod, dovolená, ukončení a informační povinnost: zákoník práce v platném znění
- Hranice pojistného u obou typů dohod a zaměstnání malého rozsahu: zákon o nemocenském pojištění
- Odkaz na hranici u zdravotního pojištění: zákon o veřejném zdravotním pojištění
- Srážková daň a role prohlášení k dani: zákon o daních z příjmů
- Účinnost novely, která dohodám přiznala dovolenou: výklad ministerstva práce k novele zákoníku práce
- Hlášení dohod a zrušení režimu oznámené dohody: informace správy sociálního zabezpečení k dohodám
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele a jeho náběh: popis jednotného měsíčního hlášení
- Mechanismus stanovení minimální mzdy a lhůty vyhlášení: stránka ministerstva práce o minimální mzdě
Souvislosti a navazující témata z rubriky Finance shrnuje průvodce financemi.