Nemocenská: prvních 14 dní platí zaměstnavatel a pak se sazba mění

Nemocenská je v Česku dvě různé dávky od dvou různých plátců. Prvních čtrnáct kalendářních dnů vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, od patnáctého dne přebírá výplatu Česká správa sociálního zabezpečení a mění se i způsob výpočtu. Sazba přitom není jedna, ale mění se dvakrát podle toho, jak dlouho neschopnost trvá.

Na co má nemocný zaměstnanec nárok

• Prvních 14 kalendářních dnů platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to od prvního dne.
• Náhrada mzdy činí 60 procent průměrného výdělku a náleží jen za pracovní dny a svátky.
• Od 15. dne vyplácí nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení.
• Sazba nemocenského je 60, 66 a 72 procent podle délky trvání neschopnosti.
• Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti.
• Ochranná lhůta po skončení zaměstnání je sedm kalendářních dnů.

Karenční doba skončila v roce 2019

Do konce června 2019 platilo, že za první tři dny nemoci nenáležela náhrada mzdy vůbec. Tomu se říkalo karenční doba a zrušil ji zákon č. 32/2019 Sb. s účinností od 1. července 2019. Provedl to úsporně: v paragrafu 192 odstavci 1 zákoníku práce se zrušila část věty za středníkem, která tuto výluku obsahovala.

Přechodné ustanovení novely zároveň určilo, že neschopnost, která vznikla před účinností zákona a trvala i po ní, se řídí dosavadními předpisy. Dnes tedy náhrada mzdy náleží od první zameškané pracovní směny.

Náhrada mzdy se platí za pracovní dny, ne za kalendářní

Tohle je rozdíl, který překvapí skoro každého. Období čtrnácti dnů se počítá v kalendářních dnech, ale náhrada mzdy se v jeho rámci vyplácí jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které mu jinak náleží náhrada mzdy. Nemocenské od patnáctého dne se naproti tomu vyplácí za kalendářní dny včetně víkendů.

Zvláštní pravidlo platí, když neschopnost vznikne v den, kdy má zaměstnanec směnu už odpracovanou. Období čtrnácti dnů pak začíná až následujícím kalendářním dnem.

Údaj	Hodnota
Kdo platí první 14 kalendářních dnů	zaměstnavatel, náhrada mzdy
Výše náhrady mzdy	60 procent průměrného výdělku
Kdo platí od 15. dne	Česká správa sociálního zabezpečení
Nemocenské do 30. dne	60 procent denního vyměřovacího základu
Nemocenské od 31. do 60. dne	66 procent
Nemocenské od 61. dne	72 procent
Podpůrčí doba	nejdéle 380 kalendářních dnů
Možné prodloužení výplaty	nejdéle o dalších 350 kalendářních dnů
Nemocenská u starobního důchodce	nejvýše 70 kalendářních dnů v roce
Ochranná lhůta po zániku pojištění	7 kalendářních dnů
Rozhodné období pro výpočet	12 kalendářních měsíců
Rozsah povolených vycházek	nejvýše 6 hodin denně mezi 7. a 19. hodinou
Zrušení karenční doby	1. července 2019, zákon č. 32/2019 Sb.
Spuštění eNeschopenky	1. ledna 2020

Tři sazby podle délky nemoci

Zákon o nemocenském pojištění stanoví výši nemocenského ve třech pásmech. Do třicátého kalendářního dne trvání neschopnosti nebo karantény činí 60 procent denního vyměřovacího základu, od jednatřicátého do šedesátého dne 66 procent a od jednašedesátého dne 72 procent. Sazba se tedy s délkou nemoci zvyšuje, což je opačně, než si mnoho lidí myslí.

Existují dvě výjimky na obě strany. Sto procent denního vyměřovacího základu náleží tomu, kdo se stal práce neschopným v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru nebo na záchranných a likvidačních pracích jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem.

Naopak na polovinu se nemocenské krátí, pokud si pojištěnec neschopnost přivodil zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu či úmyslně zaviněného přestupku. Stejné krácení se pak promítá i do náhrady mzdy od zaměstnavatele.

Jak se počítá denní vyměřovací základ

Základem je součet vyměřovacích základů pro pojistné za jednotlivé měsíce rozhodného období, vydělený počtem kalendářních dnů tohoto období. Rozhodným obdobím je dvanáct kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém sociální událost vznikla. Když zaměstnání trvalo kratší dobu, počítá se od jeho vzniku.

Výsledek se pak redukuje. Do částky první redukční hranice se počítá 90 procent, mezi první a druhou hranicí 60 procent, mezi druhou a třetí 30 procent a k částce nad třetí hranici se nepřihlíží. Právě proto vysoký příjem neznamená úměrně vysokou nemocenskou.

Proč v článku nejsou konkrétní částky

Redukční hranice se každý rok mění. První se odvozuje z všeobecného vyměřovacího základu za předloňský rok vynásobeného přepočítacím koeficientem, druhá je jeden a půl násobek první a třetí trojnásobek první. Jejich výši platnou od 1. ledna vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů, takže každé konkrétní číslo v textu by během roku zestárlo.

Pro dávky, které už běží, se navíc od 1. ledna hodnota upraví bez žádosti podle nových hranic. Kdo je nemocný přes přelom roku, dostane od ledna přepočtenou dávku automaticky.

Jak dlouho může nemocenská trvat

Podpůrčí doba začíná patnáctým kalendářním dnem neschopnosti a trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku. Do té doby se přitom započítávají i předchozí neschopnosti, pokud spadají do období 380 dnů před vznikem té současné. To se nepoužije, když pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední neschopnosti.

Po vyčerpání podpůrčí doby se dá výplata na žádost prodloužit, a to nejdéle o 350 kalendářních dnů, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnost. Jedno prodloužení přitom nesmí být delší než tři měsíce. Čísla 380 a 350 se často pletou, každé přitom platí pro jinou fázi.

Poživatel starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně má nemocenské zkrácené: vyplácí se od patnáctého dne nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů a při více neschopnostech v jednom roce se tato doba sčítá.

eNeschopenka: co dnes dělá kdo

Od 1. ledna 2020 nedostane nemocný od lékaře tři díly papírové neschopenky, ale jen průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce. Lékař vystaví rozhodnutí o vzniku neschopnosti elektronicky a předá je příslušné správě sociálního zabezpečení, stejnou cestou posílá hlášení o změnách i ukončení.

Zaměstnanec už nemusí nic doručovat, ale nadále má povinnost neprodleně informovat zaměstnavatele, že byl uznán práce neschopným, včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí. V prvních čtrnácti dnech mu musí hlásit i změnu místa pobytu a doby a rozsahu povolených vycházek.

Zaměstnavatel po čtrnácti dnech zasílá elektronicky přílohu k žádosti o dávku a při ukončení neschopnosti hlášení s údaji pro výplatu poslední dávky. Samostatnou žádost o nemocenské pojištěnec nepodává, ze zákona se považuje za podanou, jakmile neschopnost přesáhne čtrnáct dnů.

Vycházky a kontroly

Režim stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku neschopnosti a může ho měnit podle vývoje zdravotního stavu. Součástí je povinnost zdržovat se v místě pobytu, které pojištěnec lékaři sdělil, a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

Vycházky povoluje lékař a zákon je omezuje jednoznačně: nejvýše v celkovém rozsahu šesti hodin denně a jen mezi sedmou a devatenáctou hodinou, s vymezením konkrétních časových úseků. Výjimečně, u mimořádně náročné léčby nebo závažného stavu, může lékař po předchozím souhlasu orgánu nemocenského pojištění povolit, aby si pojištěnec dobu vycházek volil sám. Změnit místo pobytu smí nemocný jen s předchozím souhlasem lékaře, u pobytu v cizině navíc až po souhlasu úřadu.

Co hrozí za porušení režimu

Kontrolu může provést orgán nemocenského pojištění a v prvních čtrnácti dnech i zaměstnavatel. Pojištěnec musí kontrolu umožnit, označit místo pobytu tak, aby ji šlo provést, prokázat totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku neschopnosti. Nepřítomnost v době kontroly musí odůvodnit nejpozději následující pracovní den.

Sankce jsou dvě, podle toho, koho se týkají. Nemocenské může být kráceno nebo odňato ode dne porušení režimu až do skončení neschopnosti, a pokud už bylo vyplaceno, jde o přeplatek, který musí pojištěnec vrátit. Oprávnění krátit nebo odejmout dávku zaniká za rok ode dne porušení. V prvních čtrnácti dnech může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout, a při zvlášť hrubém porušení povinnosti zdržovat se v místě pobytu je to i výpovědní důvod. Obojí najednou ale použít nelze.

Jak je to u podnikatelů

Osoba samostatně výdělečně činná se nemocenského pojištění účastní dobrovolně. Musí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, podat přihlášku na předepsaném tiskopisu a platit pojistné alespoň v minimální výši a ve stanovených termínech. Pojištění vzniká dnem uvedeným v přihlášce, nejdříve dnem jejího podání.

Pozor na jednu věc: pojištění zaniká prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo pojistné zaplaceno včas, nebo bylo zaplaceno v nižší částce, než mělo být. Jediná opožděná platba tedy ochranu ukončí.

Podnikatel také nemá zaměstnavatele, který by hradil prvních čtrnáct dnů. Nemocenské mu náleží podle stejných pravidel jako zaměstnanci, tedy až od patnáctého dne. Souvislost s tím, jak si nastavit rezervu, popisuje text o přípravě na velký výdaj.

Ochranná lhůta po skončení práce

Nemocenské náleží i tehdy, když neschopnost vznikne až po zániku pojištění, ale jen v ochranné lhůtě sedmi kalendářních dnů. Pokud pojištění trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta jen tak dlouhá, kolik dnů pojištění trvalo, a novým pojištěním zaniká.

Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně, ze zaměstnání malého rozsahu ani ze zaměstnání na dohodu o provedení práce. Kdo onemocní v ochranné lhůtě, nemá nárok na náhradu mzdy za prvních čtrnáct dnů, protože ta patří k zaměstnání, ale od patnáctého dne mu nemocenské vyplatí správa sociálního zabezpečení. Souvislosti se skončením pracovního poměru popisuje text o výpovědní době a odstupném.

Šest věcí, které se u nemocenské pletou nejčastěji

1. Sazba se s délkou nemoci zvyšuje. Ze 60 na 66 a pak na 72 procent.
2. Prvních 14 dnů neplatí stát. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel.
3. Náhrada mzdy jde jen za pracovní dny. Nemocenské od 15. dne za kalendářní.
4. 380 a 350 dnů není totéž. První je podpůrčí doba, druhé možné prodloužení.
5. Vycházky nejsou nárok. Povoluje je lékař, nejvýše šest hodin denně.
6. Jedna opožděná platba ukončí pojištění OSVČ. A s ním i nárok na dávku.

U dohod závisí nárok na tom, kdy se z dohody platí pojistné.

Časté dotazy k nemocenské

Kdo platí prvních čtrnáct dní nemoci?

Zaměstnavatel, a to formou náhrady mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku. Náhrada náleží jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky. Od 15. dne přebírá výplatu Česká správa sociálního zabezpečení.

Kolik procent je nemocenská?

Do 30. kalendářního dne trvání neschopnosti 60 procent denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne 66 procent a od 61. dne 72 procent. Sazba se tedy s délkou nemoci zvyšuje.

Platí se první tři dny nemoci?

Ano. Karenční dobu, tedy výluku náhrady mzdy za první tři dny, zrušil zákon č. 32/2019 Sb. s účinností od 1. července 2019. Náhrada mzdy dnes náleží od první zameškané pracovní směny.

Jak dlouho může nemocenská trvat?

Podpůrčí doba začíná 15. kalendářním dnem a trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti. Po jejím vyčerpání lze výplatu na žádost prodloužit nejdéle o dalších 350 kalendářních dnů, přičemž jedno prodloužení nesmí být delší než tři měsíce.

Kolik hodin denně mohou být vycházky?

Nejvýše šest hodin denně a jen v době od 7 do 19 hodin, s vymezením konkrétních časových úseků. Povoluje je ošetřující lékař podle zdravotního stavu. Výjimečně může u náročné léčby povolit, aby si nemocný dobu vycházek volil sám, ale jen po předchozím souhlasu orgánu nemocenského pojištění.

Co hrozí za porušení léčebného režimu?

Nemocenské může být kráceno nebo odňato ode dne porušení až do skončení neschopnosti a už vyplacené částky se stávají přeplatkem k vrácení. V prvních čtrnácti dnech může zaměstnavatel náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout a při zvlášť hrubém porušení jde i o výpovědní důvod, obojí zároveň ale použít nelze.

Mám nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání?

Ano, pokud neschopnost vznikne v ochranné lhůtě sedmi kalendářních dnů od zániku pojištění. Trvalo-li pojištění kratší dobu, je ochranná lhůta jen tak dlouhá, kolik dnů pojištění trvalo. Náhrada mzdy za prvních čtrnáct dnů v tomto případě nenáleží, dávku vyplácí správa sociálního zabezpečení.

Jak je to s nemocenskou u OSVČ?

Nemocenské pojištění je u podnikatelů dobrovolné a vzniká podáním přihlášky a placením pojistného. Zaniká prvním dnem měsíce, za který nebylo pojistné zaplaceno včas nebo bylo nižší, než mělo být. Podnikatel nemá nárok na náhradu mzdy za prvních čtrnáct dnů, dávka mu náleží až od 15. dne.

Odkud údaje pocházejí

Sazby nemocenského, podpůrčí doba, výpočet denního vyměřovacího základu, redukční hranice, ochranná lhůta, pravidla vycházek a sankce za porušení režimu vycházejí ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Náhrada mzdy za prvních čtrnáct dnů, její výše, okruh dnů a oprávnění zaměstnavatele ke kontrole jsou ze zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Zrušení karenční doby včetně přechodného ustanovení je ze zákona č. 32/2019 Sb. Fungování eNeschopenky a rozdělení povinností mezi lékaře, zaměstnance a zaměstnavatele popisuje Česká správa sociálního zabezpečení.

• zákon o nemocenském pojištění
• novela, která zrušila karenční dobu
• Česká správa sociálního zabezpečení k nemocenskému
• informace k eNeschopence

Další texty z rubriky Finance najdete v průvodci financemi.