Na pražské burze nemůže obchodovat nikdo zvenčí. Burzovní pravidla to říkají doslova: vkládat objednávky do obchodního systému smějí jen členové burzy, tedy licencovaní obchodníci s cennými papíry a banky. Drobný investor se na burzu dostane výhradně přes ně. A druhá věc, která se plete: pražská burza nevznikla po roce 1989, ale 23. března 1871, a nebyla to burza akciová. Obchodovalo se na ní se zbožím i s cennými papíry současně, včetně zemědělských plodin. Následující text prochází, co se o burze dá doložit v jejích pravidlech, v rejstříku a v odborné literatuře.
Co o pražské burze platí
- Původní Pražská bursa pro zboží a cenné papíry byla založena 23. března 1871.
- První burzovní seance se konala 17. dubna 1871 a obchodovalo se i s plodinami.
- Obchodování bylo pozastaveno 21. září 1938 a po válce už se neobnovilo.
- Dnešní akciová společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 24. listopadu 1992.
- První obchodní den nové burzy proběhl 6. dubna 1993 se sedmi emisemi.
- Do konce téhož roku jich bylo 980, protože přišla kupónová privatizace.
- Index PX se poprvé počítal 20. března 2006 a navázal na hodnoty indexu PX 50.
- Dohled nad kapitálovým trhem vykonává Česká národní banka, burza není státní institucí.
Burza, která nebyla akciová
Pražská bursa pro zboží a cenné papíry vznikla 23. března 1871 na základě povolení rakousko-uherských úřadů. Předcházely tomu několikaleté snahy českých obchodníků a podnikatelů v čele s velkoobchodníkem s cukrem Aloisem Olivou, kterým se na založení a provoz podařilo shromáždit 29 780 zlatých. Od roku 1855 přitom ve Šlikově paláci na Národní třídě fungovala prozatímní burza, kde se obchodovalo se směnkami a měnami.
Plodiny vedle státních dluhopisů
Na burze se obchodovalo zejména se státními dluhopisy, ale také s akciemi českých podniků, s měnami, se zemědělskými plodinami a s dalším zbožím včetně drahých kovů. Teprve v roce 1892, kdy v Praze vznikla samostatná plodinová burza, se obchod s plodinami a mlýnskými výrobky přesunul jinam. Seance se konaly denně kromě neděle.
Druhořadé místo vedle Vídně
Po celou dobu, kdy byly Čechy součástí Rakouska-Uherska, zaujímala pražská burza druhořadé postavení vedle vídeňské a budapešťské. Doba obchodování v Praze dokonce navazovala na konec seancí ve Vídni a odborná literatura uvádí, že role Prahy byla záměrně potlačována, aby Vídni nekonkurovala. Krach na vídeňské burze v roce 1873 proto poznamenal i Prahu. Lepší časy přinesl až rozvoj českého průmyslu a bankovnictví v devadesátých letech 19. století.
Šraňk, kulisa a exoti
Obchody se tehdy dělily do tří okruhů. Ve šraňku se obchodovalo výlučně přes burzovní senzály, tedy dohodce, kteří obchody jen zprostředkovávali a nesměli uzavírat obchody na vlastní účet; jejich počet byl přesně stanoven a každý směl zprostředkovávat jen obchody s vymezenými papíry. V kulise obchodovali členové burzy přímo mezi sebou, ale jen s vyjmenovanými akciemi, mezi nimiž byly Poldi, Škoda, Křižík a Živnostenská banka. Třetí okruh byl soukromý obchod s takzvanými exoty, tedy s papíry nepřipuštěnými k oficiálnímu obchodování.
Konec, který přišel v roce 1938
Obchodování bylo pozastaveno 21. září 1938 v souvislosti s mnichovským diktátem a veřejný obchod nahradil soukromý, zprostředkovávaný místopřísežnými dohodci. Po skončení druhé světové války v roce 1945 už činnost pražské burzy obnovena nebyla. Roky 1939 a 1948, které se v této souvislosti občas uvádějí, odborný zdroj nezmiňuje.
Mezi válkami dvě uzavření během půl roku
Za první světové války byly všechny burzy na území monarchie zavřené. V Praze se obchodování znovu rozeběhlo 3. února 1919, ale už 26. února bylo kvůli probíhající měnové odluce a Rašínově reformě zase zastaveno. Povoleno bylo znovu 4. srpna 1919. Příznivé období trvalo zhruba od roku 1923 do roku 1928, pak přišel krach na newyorské burze a stagnace až do roku 1933.
Nová burza a záplava emisí
Dnešní Burza cenných papírů Praha, a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku 24. listopadu 1992 a první obchodní den proběhl 6. dubna 1993. Obchodovalo se sedm emisí a seance se konala jednou týdně. O necelé tři měsíce později se všechno změnilo.
| Datum | Co se stalo |
|---|---|
| 24. 11. 1992 | zápis dnešní burzy do obchodního rejstříku |
| 6. 4. 1993 | první obchodní den, sedm emisí, seance jednou týdně |
| 22. 6. 1993 | na burzu uvedeno 622 emisí z první vlny kupónové privatizace |
| 13. 7. 1993 | následuje dalších 333 emisí z první vlny |
| konec roku 1993 | obchoduje se 980 emisí cenných papírů |
| 19. 9. 1994 | zájem investorů si vynutil každodenní obchodování |
| 1. 3. 1995 | uvedeno 674 emisí z druhé vlny kupónové privatizace |
| 1997 | z volného trhu vyřazeno 1301 nelikvidních emisí |
| září 1999 | vyřazeno dalších 75 emisí |
| 20. 3. 2006 | první výpočet indexu PX jako nástupce PX 50 a PX-D |
| 7. 7. 2010 | Centrální depozitář cenných papírů zahájil poskytování služeb |
Proč se skoro všechno zase vyřadilo
Kupónová privatizace přivedla na burzu stovky firem, se kterými se prakticky neobchodovalo. Emise bez obchodů nedávají smysl ani investorovi, ani burze, a tak v roce 1997 z volného trhu zmizelo 1301 nelikvidních emisí a v roce 1999 dalších 75. Tvrzení, že kupónová privatizace vytvořila dnešní burzu, tedy platí jen zpola: vytvořila její první roky, ale dnešní podoba vznikla až tím, co se z ní vyřadilo. Souvislosti rozebírá text o tom, jak dopadla kupónová privatizace v číslech.
Čtyři trhy, ne jeden
Burza neprovozuje jeden trh, ale čtyři, a zásadní rozdíl mezi nimi není v tom, jak se obchoduje, ale co musí emitent splnit. Obchoduje se ve stejném systému. Liší se to, kolik a jak podrobných informací o firmě investor dostane.
| Trh | Typ trhu | Účetnictví emitenta | Výbor pro audit |
|---|---|---|---|
| Prime Market | regulovaný trh | mezinárodní standardy IFRS | ano |
| Standard Market | regulovaný trh | mezinárodní standardy IFRS | ano |
| Free Market | mnohostranný obchodní systém | podle práva sídla emitenta | ne |
| START | mnohostranný obchodní systém | národní účetní standardy | ne |
Regulovaný trh není totéž co jakýkoli trh burzy
Jen Prime a Standard jsou regulované trhy ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Free Market a START jsou mnohostranné obchodní systémy s mírnějšími požadavky. Trh START je navíc určen lokálním emitentům se sídlem v Česku nebo na Slovensku. Věta, že všechno na burze je regulovaný trh, tedy neplatí a pro investora je to podstatný rozdíl v množství povinně zveřejňovaných informací.
Jak se obchoduje
Obchody členové burzy provádějí prostřednictvím automatizovaného obchodního systému, ve kterém lze obchodovat veškeré cenné papíry přijaté k obchodování. Systém umožňuje čtyři typy obchodních procedur: samostatnou aukci, kontinuální obchodování, kontinuální aukci a blokové obchody. Obchodní den má tři po sobě jdoucí fáze, předobchodní, obchodní a poobchodní, přičemž jejich začátek a konec pro konkrétní skupiny cenných papírů stanovuje sama burza.
Cena a čas rozhodují o pořadí
Pro každý obchodovaný cenný papír se vytváří kniha objednávek, ve které jsou objednávky řazeny podle ceny a časového razítka. Typů objednávek je pět: limitní, tržní, tržní s limitem, takzvaná ledovcová a stop objednávka. Referenčním kurzem pro první obchod dne je zpravidla závěrečný kurz předchozího obchodního dne.
Pojistka proti prudkému pohybu
Pokud se kurz během obchodního dne odchýlí od závěrečného kurzu předchozího dne o více než třicet procent, má burza právo obchodování s daným papírem dočasně pozastavit. Všechny objednávky a kotace se přitom ze systému vymažou. Je to mechanismus, který má zabránit tomu, aby se cena utrhla kvůli chybě nebo panice.
Drobný investor jde přes obchodníka
Pravidla to říkají přímo: právo vkládat do systému objednávky na vlastní účet nebo na účet klientů a uzavírat obchody mají všichni členové burzy. Nikdo jiný. Členy jsou licencovaní obchodníci s cennými papíry a banky a vedle nich mohou burzovní obchody uzavírat ještě Česká národní banka a ministerstvo financí. Drobný investor tedy zadává pokyn obchodníkovi, který ho do systému vloží za něj.
Index PX a co vlastně měří
Index PX je oficiálním cenovým indexem burzy. Poprvé byl vypočten 20. března 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX 50 a PX-D, a převzal historické hodnoty nejstaršího burzovního indexu PX 50, na který spojitě navázal. Výchozím dnem výpočtu je 5. duben 1994, k němuž byla sestavena báze padesáti emisí a nastavena výchozí hodnota tisíc bodů.
Padesátka v názvu už neplatí
Od prosince 2001 je počet bazických emisí proměnný, takže index neobsahuje pevný počet titulů a rozhodně neobsahuje všechny české akcie. Zahrnuje jen aktivně obchodované emise, o jejichž zařazení rozhoduje burzovní komise podle dvou kritérií: tržní kapitalizace nebo objemu obchodů a počtu dnů, ve kterých se s emisí skutečně obchodovalo. Báze se reviduje čtvrtletně, rozhodným datem je poslední burzovní den února, května, srpna a listopadu.
Dividendy se do PX nepočítají
Index PX je cenový, takže dividendové výnosy nezohledňuje. Kdo chce sledovat celkový výnos, má k dispozici dividendové indexy PX-TR a PX-TRnet, počítané rovněž od roku 2006; první pracuje s hrubou dividendou, druhý s dividendou sníženou o daň z příjmu. Investiční fondy, podílové listy a akciové deriváty do indexu PX zařadit nelze vůbec.
Kdo burzu vlastní a kdo ji hlídá
Burza není státní institucí. Je to akciová společnost a ovládající osobou je vídeňská Wiener Börse AG. Dohled nad kapitálovým trhem vykonává Česká národní banka, která vede i povolovací a schvalovací řízení pro organizátory regulovaného trhu. Klíčovým předpisem je zákon o podnikání na kapitálovém trhu, k němuž se přidává evropský rámec, zejména směrnice a nařízení upravující trhy finančních nástrojů.
Burza neeviduje, kdo akcie vlastní
Evidenci cenných papírů nevede burza, ale Centrální depozitář cenných papírů, samostatná akciová společnost zapsaná 8. října 1996, která od 7. července 2010 převzala agendu po Středisku cenných papírů. Sídlí na téže adrese jako burza a je její dceřinou společností, ale jde o dva různé subjekty s různými úkoly: burza organizuje obchodování, depozitář vede evidenci a vypořádání.
Šest omylů o pražské burze
- Na burze může obchodovat kdokoli přímo. Objednávky do obchodního systému smějí vkládat jen členové burzy, tedy licencovaní obchodníci a banky. Drobný investor zadává pokyn jim.
- Burza je státní instituce. Je to akciová společnost, jejíž ovládající osobou je vídeňská burza. Stát do ní vstupuje jen jako dohledový orgán prostřednictvím České národní banky.
- Index PX obsahuje všechny české akcie. Obsahuje proměnný počet nejlikvidnějších emisí vybíraných podle kapitalizace a objemu obchodů, s revizí každé čtvrtletí. Investiční fondy a podílové listy do něj zařadit nelze.
- Pražská burza vznikla až v devadesátých letech. Původní burza byla založena 23. března 1871 a obchodovalo se na ní i se zbožím a plodinami. Obchodování skončilo 21. září 1938 a po válce nebylo obnoveno.
- Kupónová privatizace vytvořila dnešní burzu. Přivedla na ni stovky emisí, se kterými se neobchodovalo. V roce 1997 se jich z volného trhu vyřadilo 1301 a o dva roky později dalších 75.
- Všechny trhy burzy jsou regulované. Regulovanými trhy jsou jen Prime a Standard. Free Market a START jsou mnohostranné obchodní systémy s mírnějšími požadavky na emitenta.
Hotovostní stranu peněžního oběhu popisují pravidla pro oběh českých mincí.
Časté otázky
Kdy pražská burza vznikla?
Původní Pražská bursa pro zboží a cenné papíry byla založena 23. března 1871 a první seance se konala 17. dubna téhož roku. Předcházela jí od roku 1855 prozatímní burza se směnkami a měnami. Obchodování bylo pozastaveno 21. září 1938 a po druhé světové válce už obnoveno nebylo. Dnešní akciová společnost byla zapsána do rejstříku 24. listopadu 1992.
Co se na staré burze obchodovalo?
Nejen cenné papíry. Vedle státních dluhopisů a akcií českých podniků se obchodovalo s měnami, zemědělskými plodinami, drahými kovy a dalším zbožím. Obchod s plodinami a mlýnskými výrobky se přesunul jinam až v roce 1892, kdy v Praze vznikla samostatná plodinová burza.
Může na burze obchodovat kdokoli?
Ne. Burzovní pravidla dávají právo vkládat objednávky do obchodního systému výhradně členům burzy, tedy licencovaným obchodníkům s cennými papíry a bankám. Vedle nich mohou burzovní obchody uzavírat ještě Česká národní banka a ministerstvo financí. Drobný investor zadává pokyn obchodníkovi, který ho vloží do systému za něj.
Jaké trhy burza provozuje?
Čtyři. Prime Market a Standard Market jsou regulované trhy, kde emitent účtuje podle mezinárodních standardů a musí mít výbor pro audit. Free Market a START jsou mnohostranné obchodní systémy s mírnějšími požadavky, přičemž START je určen emitentům se sídlem v Česku nebo na Slovensku. Obchoduje se ve stejném systému, liší se povinnosti emitenta.
Co měří index PX?
Je to oficiální cenový index burzy, poprvé vypočtený 20. března 2006 jako nástupce indexů PX 50 a PX-D, jehož historické hodnoty převzal. Výchozím dnem je 5. duben 1994 s bází padesáti emisí a hodnotou tisíc bodů. Od prosince 2001 je počet zařazených emisí proměnný a dividendové výnosy se do indexu nepočítají.
Podle čeho se vybírají emise do indexu?
Rozhoduje burzovní komise podle dvou kritérií: tržní kapitalizace nebo průměrného denního objemu obchodů za rozhodné období a počtu burzovních dnů, ve kterých se s emisí skutečně obchodovalo. Báze se reviduje čtvrtletně a emise, která dvakrát po sobě nesplní kritéria, se z indexu vyřadí. Investiční fondy, podílové listy a akciové deriváty jsou vyloučené.
Kdo burzu vlastní a kdo ji dozoruje?
Burza je akciová společnost, jejíž ovládající osobou je vídeňská Wiener Börse AG. Není to tedy státní instituce. Dohled nad kapitálovým trhem vykonává Česká národní banka a klíčovým předpisem je zákon o podnikání na kapitálovém trhu doplněný evropským rámcem pro trhy finančních nástrojů.
Vede burza evidenci, kdo akcie vlastní?
Nevede. Evidenci cenných papírů a jejich vypořádání zajišťuje Centrální depozitář cenných papírů, samostatná akciová společnost zapsaná 8. října 1996, která od 7. července 2010 převzala agendu po Středisku cenných papírů. Je dceřinou společností burzy a sídlí na stejné adrese, ale jde o jiný subjekt s jinými úkoly.
Odkud údaje pocházejí
- Pravidla obchodování, procedury a právo vkládat objednávky: burzovní pravidla, část o obchodování
- Vznik a metodika indexu: pravidla pro výpočet burzovních indexů
- Rozdělení trhů a požadavky na emitenty: průvodce emitenta na webu burzy
- Dějiny burzy od roku 1871 do obnovy v devadesátých letech: odborná studie k dějinám burzovnictví
- Postavení dohledu nad kapitálovým trhem: stránka České národní banky o výkonu dohledu
- Identita burzy a depozitáře: výpis z registru ekonomických subjektů
Poznámka redakce. Hodnoty indexu, kurzy ani tržní kapitalizace neuvádíme, jde o rychle se měnící údaje; výchozí hodnota tisíc bodů k 5. dubnu 1994 je naopak trvalá metodická konstanta. Počet emisí v indexu ani počet členů burzy neuvádíme číselně, obojí se mění a burza aktuální stav zveřejňuje na svém webu. Konkrétní limity kapitalizace a objemu obchodů pro zařazení do indexu neuvádíme, pocházejí z jedné verze pravidel a komise je může měnit. Časy jednotlivých fází obchodního dne neuvádíme, pravidla výslovně říkají, že je stanovuje burza a liší se podle skupin cenných papírů. Rok ukončení činnosti staré burzy uvádíme jako 1938 s tím, že po roce 1945 už nebyla obnovena; verze s roky 1939 nebo 1948 se v odborném zdroji nepotvrdila. Rok, kdy vídeňská burza pražskou převzala, neuvádíme, z primárních zdrojů se ho doložit nepodařilo; doložený je jen dnešní stav ovládání podle auditované zprávy o vztazích. Konkrétní čísla paragrafů zákona o podnikání na kapitálovém trhu neuvádíme, oficiální sbírkové portály neumožnily strojové ověření a zákon byl mnohokrát novelizován.