Hašek Švejka nenapsal, ale nadiktoval. A Ladovu kulatou postavu už nikdy neviděl

Hašek Švejka z velké části nenapsal, ale nadiktoval, a Ladova kulatá postava, kterou si s knihou spojuje celý svět, vznikla až po autorově smrti. Jediná švejkovská kresba, kterou Hašek na vlastní oči viděl, je obálka z roku 1921, a je na ní štíhlý mladý muž s dýmkou. K tomu dvě věci, které se běžně přehlížejí: román se láme dřív, než se hlavní hrdina dostane do boje, a poslední dva díly nepsal Hašek. Následující text prochází, co se o vzniku nejpřekládanějšího českého románu dá doložit.

Co je o knize doloženo

• Hašek začal psát v únoru 1921, první sešit vyšel 14. března téhož roku.
• Text diktoval písaři Klimentu Štěpánkovi, poslední kapitoly už vleže v ložnici.
• Plánoval šest dílů, dokončil tři a část čtvrtého.
• Díly V a VI napsal Karel Vaněk, dnes vycházejí pod jeho jménem jako samostatný titul.
• Ladův seriál Švejkovy osudy vznikl až v letech 1923 až 1925 a měl 540 kreseb.
• První cizojazyčný překlad, německý od Grete Reinerové, vyšel roku 1926 a stal se předlohou pro další jazyky.
• Švejk se v Haškově textu do bojového nasazení nikdy nedostane.

Kdo byl Jaroslav Hašek

Narodil se 30. dubna 1883 v Praze na Novém Městě v rodině středoškolského učitele matematiky, který později pracoval jako bankovní úředník. Nižší reálné gymnázium opustil, obchodní akademii dokončil roku 1902 a hned nastoupil do banky Slavia. Vydržel tam necelý rok: 28. května 1903 byl propuštěn pro neomluvenou absenci. Od té doby se živil psaním.

Redaktor, který si vymýšlel zvířata

Od února 1909 byl redaktorem časopisu Svět zvířat a v říjnu 1910 z něj musel odejít poté, co v něm publikoval články o neexistujících zvířatech. V listopadu téhož roku založil s manželkou Jarmilou kynologický ústav, který po několika měsících zkrachoval. Sňatek s Jarmilou Mayerovou uzavřel 23. května 1910, druhý sňatek s Alexandrou Lvovou pak v květnu 1920 v Rusku.

Strana, která nebyla stranou

Strana mírného pokroku v mezích zákona vznikla v roce 1911 a její doložený obsah je parodie na tehdejší politický a stranický boj. Nešlo tedy o skutečnou politickou stranu s programem, ale o recesi namířenou proti volebním poměrům. Konkrétní volební výsledek se z dostupných zdrojů doložit nedá.

Válka, zajetí a dvě armády

Hašek byl v roce 1915 odveden k 91. pěšímu pluku v Českých Budějovicích, tedy k téže jednotce, u které slouží jeho románová postava. Počátkem července 1915 byl odeslán na haličskou frontu a 24. září téhož roku ho zajali Rusové. Následoval zajatecký tábor Tockoje u Samary.

Legie i Rudá armáda

V roce 1916 vstoupil do československých legií, v červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova a byl vyznamenán Křížem svatého Jiří. Koncem února 1918 ale vstoupil k bolševikům a v dubnu přešel k Rudé armádě. V sovětských službách vedl armádní tiskárnu v Ufě, velel čuvašské jednotce a byl zástupcem vojenského velitele bugulminského okresu. Do Čech se vrátil v prosinci 1920, po karanténě v Pardubicích dorazil 19. prosince do Prahy.

Jak kniha vznikala

Psát začal v únoru 1921 v Praze a první sešit vyšel už 14. března. Vydavatelství vzniklo díky příteli Františku Sauerovi, který zajistil kapitál, a čeští knihkupci sešitové vydání zpočátku odmítali prodávat: šlo o neznámé nakladatelství a text obsahoval vulgární jazyk. Sešity se proto rozšiřovaly hlavně po hospodách za pomoci přátel.

Diktoval, nepsal

Tohle je detail, který mění představu o celém díle. Hašek text diktoval najatému písaři Klimentu Štěpánkovi a podle Štěpánkových vzpomínek k tomu nepotřeboval žádné poznámky, děj měl v hlavě. Přepsané stránky se posílaly týž večer do Prahy nakladateli, doma zůstávala jen poslední nedokončená. Poslední kapitoly už Hašek diktoval vleže ve své ložnici, protože nebyl schopen psát.

Kde přesně román končí

Hašek plánoval šest dílů a dokončil tři a část čtvrtého. Poslední, co stihl, je promluva poručíka Duba o vlastenectví, věrnosti povinnosti a sebepřekonání. Podstatné je, co z toho plyne: Švejk se v Haškově textu nikdy nedostane do bojového nasazení, román se láme dřív, než pochodová rota vstoupí do boje.

Díl	Název	Rok vydání	Autor textu	Stav
I	V zázemí	1921	Jaroslav Hašek	dokončeno
II	Na frontě	1922	Jaroslav Hašek	dokončeno
III	Slavný výprask	1922	Jaroslav Hašek	dokončeno
IV	Pokračování slavného výprasku	1923	Hašek, dopsal Karel Vaněk	Haškova část nedokončena
V	Švejk v zajetí	1923	Karel Vaněk	není Haškův text
VI	Švejk v revoluci	1923	Karel Vaněk	není Haškův text

Kdo knihu dopsal a proč se to dnes nevydává dohromady

Když Hašek zemřel před dokončením čtvrtého dílu, požádal nakladatel Adolf Synek Karla Vaňka, aby knihu dopsal. Vaněk dokončil čtvrtý díl a v roce 1923 vydal ještě pátý a šestý. Vycházely s Ladovými ilustracemi a v této podobě se prodávaly až do roku 1949.

Čtyřicet let mimo hru

Po roce 1948 se Vaňkovo pokračování v Československu nevydávalo až do roku 1991. Oficiálním důvodem měla být sprostost a hulvátství, ve skutečnosti šlo patrně o Vaňkovo nelichotivé vylíčení ruské společnosti. Dnes je pokračování vydáváno jako samostatný titul pod Vaňkovým jménem a knihovní katalogy ho tak i vedou, takže tvrzení, že Švejk má šest dílů od Haška, neplatí.

Ladův Švejk není Haškův Švejk

Josef Lada nakreslil první obálku sešitového vydání v roce 1921 na Haškovu objednávku a podle jeho oficiálního životopisu to byla jediná kresba z celého švejkovského cyklu, kterou Hašek viděl. Je na ní štíhlý mladý muž kouřící dýmku uprostřed dopadajících granátů. Kulatá postava, kterou dnes zná celý svět, vznikla až později.

Kdy vznikla ikonická podoba

Seriál Švejkovy osudy vycházel v nedělní příloze deníku České slovo od 11. listopadu 1923 do 2. srpna 1925, tedy až po Haškově smrti, a měl 540 černobílých kreseb v zhruba devadesáti pokračováních. Ilustrace pro knižní vydání vznikly výběrem a mírnou úpravou těchto novinových kreseb. V letech 1953 až 1954 nakreslil Lada dalších 226 nových barevných ilustrací a kompletní sada s kvalitnějšími reprodukcemi vyšla v roce 1958.

Období	Co vzniklo	Počet
1921	obálka sešitového vydání, jediná kresba, kterou Hašek viděl	1
1923 až 1925	seriál Švejkovy osudy v deníku České slovo	540 černobílých kreseb
1953 až 1954	nové barevné ilustrace do knižního vydání	226
1958	kompletní sada s kvalitnějšími reprodukcemi	výbor ze starších

Odkud se postava vzala

Švejk není z roku 1921. První švejkovská povídka vyšla 22. května 1911 v časopise Karikatury pod názvem Švejk stojí proti Itálii a během léta následovaly čtyři další. Knižně vyšel starší cyklus roku 1912 jako Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky. Mezi povídkovým Švejkem a románem tedy leží deset let a světová válka.

Předloha, o které se nejvíc píše

Nejčastěji uváděným reálným vzorem je František Strašlipka, narozený 19. února 1891 v Hostivici, skutečný sluha nadporučíka Rudolfa Lukase u 11. polní roty 91. pluku, tedy u téže jednotky, kde sloužil Hašek. Získal bronzovou medaili za statečnost a byl zajat spolu s Haškem. Encyklopedie věnovaná románu ale sama upozorňuje, že se kolem Strašlipky nashromáždilo množství nepodložených tvrzení, například o dezerci a útěku k Rusům.

Skutečná jména v románu

Hašek do knihy převzal jména reálných osob: nadporučíka Rudolfa Lukase, hejtmana Sagnera, účetního šikovatele Vaňka i kadeta Bieglera. Literární věda z toho vyvozuje, že se dílo posouvá k válečné kronice. Shod mezi autorem a postavou je víc: oba sloužili roku 1915 v Budějovicích, oba patřili k 11. rotě 91. pluku a oba prošli v květnu 1915 Mostem nad Litavou. Odborná literatura přesto výslovně varuje, že Haška se Švejkem ztotožňovat nelze, mimo jiné proto, že Švejk je starší a má bohatší vojenskou minulost.

Jak knihu přijali

Jako první ji přijal Ivan Olbracht, který ji už v roce 1921 označil za jednu z nejlepších knih, jaké kdy byly v Čechách napsány. Tradiční kritika ji naopak zpočátku odmítala, protože vycházela v sešitech jako lidová četba a obsahovala vulgarismy. Bratřím Čapkům se líbila, F. X. Šalda ji přijal s výhradami a hlavními odpůrci byli Jaroslav Durych a Viktor Dyk.

Obava, která se dnes čte zvláštně

Viktor Dyk napsal v roce 1928 do Národních listů, že se obává, aby Švejk nedal československým vojákům špatný příklad. Viděl v něm hrdinu ulejváka, který plodí další ulejváky. Ve třicátých letech se pak o knihu vedly polemiky a její obhájci ji srovnávali s postavami moudrých bláznů, například s Donem Quijotem. Filmová adaptace z roku 1931 prošla cenzurou a byla uvolněna až po úpravách, včetně vyškrtnutí postavy feldkuráta Katze.

Cesta do světa vedla přes němčinu

Německý překlad Grete Reinerové vyšel roku 1926 pod názvem Die Abenteuer des braven Soldaten Schwejk. Byl to první překlad do cizího jazyka a zároveň nejdůležitější, protože se stal výchozím textem pro řadu dalších překladů, včetně prvního ruského z téhož roku. Překladatelka použila umělou smíšenou formu pražské malostranské němčiny a vídeňského dialektu a tím zavedla do literatury jazykovou podobu známou jako böhmakeln.

Osud překladu i překladatelky

V německojazyčném prostředí se dílo prosadilo dřív než doma, mimo jiné díky zprostředkování Maxe Broda, který napsal recenzi první divadelní adaptace už v roce 1921. Brod pak spolu s Hansem Reimannem stál za divadelní adaptací z roku 1928, uvedenou na Piscatorově scéně v Berlíně za účasti Bertolta Brechta. Ten v roce 1943 napsal vlastní hru Schweyk im Zweiten Weltkrieg s hudbou Hannse Eislera. Reinerové překlad byl v roce 1933 nacisty pálen a ona sama byla 9. března 1944 zavražděna v Osvětimi.

Kolik jazyků

Údaj se v jednotlivých zdrojích liší. Nejčastěji se uvádí 58 jazyků podle stavu k roku 2013, jinde se mluví o téměř šedesáti nebo o více než padesáti. Mezi doložené jazyky patří i jidiš, tatarština, arabština a esperanto. Švejk je považován za nejpřekládanější český román. Jako drobnost pro milovníky statistik: jedna jazykovědná analýza napočítala v románu 126 výskytů slova blb.

Lipnice nad Sázavou

Do Lipnice přijel Hašek v srpnu 1921 s malířem Jaroslavem Panuškou a než si pořídil dům pod hradem, bydlel téměř rok v hostinci U České koruny. Právě tam vznikla valná část románu. V zakoupeném domě pak obýval s druhou ženou jedinou místnost a 3. ledna 1923 tam ve svých devětatřiceti letech zemřel. V Lipnici tedy strávil necelý rok a půl.

Co je tam dnes

Dům je kulturní památkou a sídlí v něm Památník Jaroslava Haška, jehož expozice byla otevřena v roce 1959 a znovu instalována v roce 1983. Spravuje ho krajské muzeum. Hašek je pohřben na starém hřbitově v Lipnici a jeho náhrobek má podobu otevřené knihy. Podobně dohledatelné stopy po významné osobnosti najdete i v textu o Karlu Čapkovi a slovu robot.

Sedm věcí, které se o Švejkovi říkají nepřesně

1. Že Hašek Švejka napsal. Podstatnou část textu diktoval písaři Klimentu Štěpánkovi.
2. Že diktoval opilý. Podle svědectví písaře potřeboval při práci čistou hlavu a jen pomalu popíjel kávu s malým množstvím rumu.
3. Že knihu nedokončil, protože ztratil zájem. Diktoval ještě vleže v ložnici, když už nebyl schopen psát, a přerušila to až jeho smrt.
4. Že Ladův Švejk je Haškův Švejk. Hašek viděl jedinou Ladovu kresbu, obálku z roku 1921, na které je štíhlý mladý muž.
5. Že román má šest dílů od Haška. Hašek dokončil tři a část čtvrtého, díly V a VI napsal Karel Vaněk a dnes vycházejí pod jeho jménem.
6. Že je to celé o frontě. Švejk se v Haškově textu do boje nikdy nedostane.
7. Že jde o Haškovu autobiografii. Shody v jednotce i datech jsou doložené, ale odborná literatura ztotožnění autora s postavou výslovně odmítá.

Jak se u slavného díla oddělují doložená fakta od legend, ukazuje i text o Karlu Zemanovi a jeho trikové technice.

Časté otázky k Haškovi a Švejkovi

Dokončil Hašek Švejka?

Nedokončil. Plánoval šest dílů, dokončil tři a část čtvrtého. Poslední, co stihl nadiktovat, je promluva poručíka Duba o vlastenectví. Diktování ukončila až jeho smrt 3. ledna 1923, poslední kapitoly už diktoval vleže ve své ložnici, protože nebyl schopen psát.

Kdo napsal pátý a šestý díl?

Karel Vaněk, kterého o dokončení požádal nakladatel Adolf Synek. Vaněk dopsal čtvrtý díl a v roce 1923 vydal ještě dva vlastní, Švejk v zajetí a Švejk v revoluci. Vycházely s Ladovými ilustracemi až do roku 1949, po roce 1948 se do roku 1991 nevydávaly a dnes vycházejí jako samostatný titul pod Vaňkovým jménem.

Existoval skutečný Josef Švejk?

Prameny se rozcházejí. Jedna badatelská linie tvrdí, že voják toho jména neexistoval a skutečnou předlohou byl František Strašlipka, sluha nadporučíka Lukase u 11. roty 91. pluku. Jiná databáze naopak uvádí nejméně dvě reálné osoby jménem Josef Švejk, o kterých Hašek mohl vědět. Jednoznačně to rozhodnout nejde.

Je Švejk Haškova autobiografie?

Není, i když autobiografických prvků je v knize hodně. Oba sloužili roku 1915 v Českých Budějovicích, oba patřili k 11. rotě 91. pluku a oba prošli v květnu 1915 Mostem nad Litavou. Odborná literatura přesto ztotožnění výslovně odmítá, mimo jiné proto, že Švejk je starší postava s bohatší vojenskou minulostí.

Kdy vznikla známá Ladova podoba Švejka?

Až po Haškově smrti. Jediná kresba, kterou Hašek viděl, je obálka sešitového vydání z roku 1921 se štíhlým mladým mužem kouřícím dýmku. Seriál Švejkovy osudy s 540 černobílými kresbami vycházel od listopadu 1923 do srpna 1925 a dalších 226 barevných ilustrací vytvořil Lada až v letech 1953 a 1954.

Do kolika jazyků byl Švejk přeložen?

Nejčastěji se uvádí 58 jazyků podle stavu k roku 2013, jiné zdroje mluví o téměř šedesáti nebo o více než padesáti. Mezi doloženými jazyky jsou i jidiš, tatarština, arabština a esperanto. První cizojazyčný překlad byl německý, vyšel roku 1926 a stal se výchozím textem pro řadu dalších jazyků včetně ruštiny.

Bojoval Hašek za Rakousko, nebo proti němu?

Postupně obojí a ještě víc. V roce 1915 byl odveden k 91. pluku, v září téhož roku padl do ruského zajetí, v roce 1916 vstoupil do československých legií a v červenci 1917 bojoval u Zborova, kde byl vyznamenán. Koncem února 1918 přešel k bolševikům a v dubnu do Rudé armády, kde zastával několik funkcí. Do Čech se vrátil v prosinci 1920.

Byl Švejk v Československu zakázaný?

Doložit se to nedá. Prameny potvrzují jen obavy Viktora Dyka z roku 1928, že kniha dá vojákům špatný příklad, a cenzurní zásahy do filmové adaptace z roku 1931, ze které byla vyškrtnuta postava feldkuráta Katze. Oficiální rozkaz o zákazu se v dostupných zdrojích nenašel. Doložené je naopak pálení německého překladu nacisty v roce 1933.

Odkud údaje pocházejí

• Životopisná data, vzdělání a válečná dráha: Biografický slovník českých zemí
• Ladovy ilustrace a obálka z roku 1921: oficiální stránky Josefa Lady
• Recepce, kritika a polemiky o díle: materiály České televize k výročím románu
• Vydávání sešitů a role Františka Sauera: rekonstrukce vzniku knihy
• Reálné osoby v románu a jejich osudy: encyklopedie věnovaná románu
• Německý překlad a jeho vliv: heslo o překladatelce Grete Reinerové
• Památník v Lipnici nad Sázavou: stránky krajského muzea