Vltavu napsal Smetana za devatenáct dní. Melodie ale není česká a hymnou Izraele se nestala

Vltavu napsal Smetana za devatenáct dní a sám si to na partituru poznamenal: „Ukončeno dne 8. prosince 1874 za 19 dní (jsa úplně hluchým)“. Představa, že šlo o labutí píseň umírajícího skladatele, přesto neplatí. Sluch ztratil v říjnu 1874, Vltavu dokončil o šest týdnů později a zemřel až v květnu 1884, tedy o víc než devět let. Mezitím napsal ještě čtyři další básně cyklu. Následující text prochází, co se o skladbě, jejím programu a původu její melodie dá doložit.

Co je o Vltavě doloženo

• Kompozice trvala od 20. listopadu do 8. prosince 1874, tedy devatenáct dní.
• Premiéra proběhla 4. dubna 1875 na Žofíně, dirigoval Adolf Čech.
• Skladba je v e moll a trvá kolem dvanácti až třinácti minut.
• Cyklus Má vlast má šest částí a Vltava je druhá v pořadí.
• Melodická kostra hlavního tématu je doložená už v italském tisku z roku 1600.
• Celý cyklus zazněl souborně poprvé až 5. listopadu 1882, více než tři a půl roku po dokončení.
• Na programu zahajovacího koncertu Pražského jara je Má vlast nepřetržitě od roku 1952, ne od roku 1946.

Devatenáct dní a jedna poznámka na partituře

Vltavu začal Smetana psát 20. listopadu 1874, dva dny po dokončení Vyšehradu, a hotová byla 8. prosince téhož roku. Vlastní poznámka na partituře je dnes nejcitovanějším dokladem celého tématu a stojí za to ji uvést doslova: ukončeno dne 8. prosince 1874 za 19 dní, jsa úplně hluchým. Devatenáct dní je na dvanáctiminutovou orchestrální skladbu mimořádně krátká doba, a to i u autora, který měl za sebou několik oper.

Kdy přesně ohluchl

Zdravotní potíže se zhoršovaly po roce 1870 a v červenci 1874 přešel jeden ze zánětů ve sluchové halucinace, hučení a zaléhání zejména v pravém uchu a ztrátu rovnováhy. Sluch pak ztrácel postupně, nejprve v pravém uchu a poté ohluchl i na levé. Národní muzeum klade úplnou hluchotu do října 1874. Léčil ho pražský profesor Emanuel Zaufal.

Co z časové osy plyne

Vyšehrad, první báseň cyklu, byl dokončen 18. listopadu 1874, tedy také už po ohluchnutí. Vltava tak není první skladbou, kterou Smetana napsal jako neslyšící, jak se občas píše. A hlavně: mezi dokončením Vltavy a jeho smrtí uplynulo devět a půl roku, během kterých vznikly Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor i Blaník.

Šest básní, ne jedna řeka

Cyklus Má vlast obsahuje šest symfonických básní v pořadí Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Práce na něm začala v listopadu 1872 a skončila 9. března 1879. Vltava je tedy jen jedna šestina celku, přestože se s ním v běžném povědomí ztotožňuje.

Pořadí	Název	Dokončeno	Premiéra
1	Vyšehrad	18. listopadu 1874	14. března 1875
2	Vltava	8. prosince 1874	4. dubna 1875
3	Šárka	20. února 1875	17. března 1877
4	Z českých luhů a hájů	18. října 1875	10. prosince 1876
5	Tábor	13. prosince 1878	4. ledna 1880
6	Blaník	9. března 1879	4. ledna 1880

Není to cyklus o krajině

Vyšehrad se týká bájné minulosti, Šárka je podle Smetanova vlastního textu o ději a bajce, ne o krajině, a Tábor s Blaníkem pracují s husitským chorálem Ktož jsú boží bojovníci. Cyklus Smetana 14. října 1879 oficiálně věnoval městu Praze a své rozhodnutí zdůvodnil slovy, že tam nabyl hudebního vzdělání, dlouhá léta veřejně účinkoval a že ho tam stihla nemoc pro hudebníka nejstrašnější.

Kdy zazněl celý

Poslední báseň byla hotová v březnu 1879, ale první souborné provedení se konalo až 5. listopadu 1882 na Žofíně, a to ve dvanáct hodin polední. Dirigoval Adolf Čech. Dobový časopis ohlas popsal jako národní slavnost s potlesky a věnci se stuhami v národních barvách. Mezi dokončením cyklu a jeho prvním celkem tedy leží víc než tři a půl roku.

Co skladba doopravdy popisuje

Program je konkrétní a dá se sledovat takt po taktu. Dvě flétny na začátku představují dva prameny, Teplou a Studenou Vltavu, které se spojují v jeden proud. Následuje hlavní téma řeky, lesní scéna s lesními rohy evokující hon, veselé hody v podobě polky, noční obraz s měsíčním svitem a rejem rusalek doplněný evokací hradů a zřícenin na skalách, návrat tématu řeky, vír ve Svatojánských proudech, široký tok ku Praze s objevením motivu Vyšehradu a nakonec mizení řeky v dálce, kde se vlévá do Labe.

Selská svatba, nebo veselé hody

Drobnost, která ukazuje, jak se program v překladech posouvá. Ve vlastním textu Smetana píše o veselých hodech. Označení selská svatba, německy Bauernhochzeit, je nadpisem úseku v partituře, ne slovem z autorova programu. Vyprávět tedy scénu jako svatbu není chyba, ale není to Smetanova formulace.

Vyšehrad na konci

Závěr Vltavy přináší motiv Vyšehradu, tedy hlavní téma první básně cyklu. Není to ozdoba: právě tímhle spojením drží první dvě části pohromadě a vysvětluje se, proč se Vltava obvykle hraje jako druhá v pořadí, ne samostatně.

Tvrdá data ke skladbě

Parametr	Hodnota
Tónina	e moll
Kompozice	20. listopadu až 8. prosince 1874
Premiéra	4. dubna 1875, Žofín, dirigent Adolf Čech
Katalogová čísla	JB 1:112/2 a T. 111
Délka provedení	zhruba 12 až 13 minut
Dřeva	pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty
Žestě	4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, tuba
Bicí a ostatní	tympány, velký buben, triangl, činely, harfa
Smyčce	ano, kompletní skupina
Pořadí v cyklu	druhá ze šesti básní

Odkud se vzala ta melodie

Tohle je nejzajímavější část celého tématu. Hlavní téma Vltavy není původní česká lidová píseň. Melodická kostra je doložená v italské skladbě La Mantovana, připisované tenoristovi Giuseppe Cencimu zvanému Giuseppino del Biado, jehož sbírka madrigalů s nejstarším známým tiskem vyšla roku 1600. Původní italský text začíná slovy Fuggi, fuggi, fuggi da questo cielo.

Táž melodie po celé Evropě

Nápěv se renesanční Evropou rozšířil pod řadou jmen: vlámsky jako Ik zag Cecilia komen, polsky jako Pod Krakowem, rumunsky jako Carul cu boi, skotsky jako My mistress is prettie, norsky jako Lisa gikk til skolen a ukrajinsky jako Kateryna Kucheryava. Etnomuzikologie takovou skupinu příbuzných nápěvů označuje jako rodinu melodií, tedy sdílenou kostru bez jednoho prokazatelného předka.

A co Hatikva

Tvrzení, že izraelská hymna vznikla ze Smetanovy Vltavy, chronologie nepodporuje. Samuel Cohen, osadník pocházející z Moldavie, zhudebnil báseň Naftaliho Herze Imbera v roce 1888, tedy čtrnáct let po dokončení Vltavy, ale podle databáze židovské hudby vycházel z moldavsko rumunské lidové písně Carul cu boi, kterou znal už z Rumunska. Podobnost s Vltavou je navíc jen v úvodních dvou frázích: obě melodie používají vzestupně sestupný vzorec prvních šesti tónů mollové stupnice, ale liší se rytmem i ozdobami a v druhé části se rozcházejí úplně. Obě skladby tedy mají společného předka, ale ani jedna nevznikla z té druhé.

Česká stopa v tom sporu

Estetik Otakar Zich tvrdil, že melodie pochází z lidového popěvku Kočka leze dírou, a to slovy, že je to tak zcela určitě. Jenže i tahle písnička sdílí stejnou evropskou melodickou kostru, takže tvrzení nevyvrací italskou linii, spíš ji doplňuje z jiné strany. Poctivá odpověď zní, že jde o starý evropský nápěv, ze kterého čerpalo víc autorů nezávisle na sobě.

Pražské jaro a datum, které není náhoda

První ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se konal v roce 1946 z iniciativy dirigenta Rafaela Kubelíka, který jej také dirigoval, a se záštitou prezidenta Edvarda Beneše. Zahajovací koncert se tradičně koná 12. května, tedy ve výroční den Smetanova úmrtí.

Tradice je mladší, než se zdá

Má vlast se ale na program zahajovacího koncertu dostala poprvé až v roce 1949 a nepřetržitě je tam od roku 1952. První ročníky festivalu se tedy zahajovaly jinak. Podobně přesně dohledatelnou historii má i jiné české hudební dílo, jehož mýty rozebírá text o Novosvětské symfonii.

Poslední roky

Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli jako syn sládka v zámeckém pivovaru. V dětství se učil housle a klavír, později působil jako pianista a učitel, v roce 1848 založil vlastní hudební ústav a v letech 1856 až 1861 pracoval ve švédském Göteborgu jako skladatel a dirigent. Rok 1866 přinesl premiéry Braniborů v Čechách a Prodané nevěsty a s nimi místo kapelníka v Prozatímním divadle, opera Libuše pak byla určena k otevření Národního divadla.

Duben a květen 1884

Dne 22. dubna 1884 byl převezen do ústavu pro choromyslné na pražském Novém Městě a zemřel tam 12. května 1884 v půl páté odpoledne ve věku šedesáti let. Pohřben byl 15. května 1884 na Vyšehradském hřbitově nedaleko Slavína. Pitvu prováděl profesor Jaroslav Hlava a jako příčinu určil progresivní paralýzu jako následek příjice.

Osm věcí, které se o Vltavě říkají nepřesně

1. Že ji Smetana napsal na sklonku života. Dokončil ji v prosinci 1874 a zemřel v květnu 1884, tedy o víc než devět let později.
2. Že to byla první skladba, kterou napsal jako hluchý. Vyšehrad dokončil 18. listopadu 1874, tedy také po ohluchnutí, a Vltavu předchází.
3. Že hlavní melodie je česká lidová píseň. Melodická kostra je doložená v italském tisku z roku 1600 a rozšířila se po celé Evropě.
4. Že z Vltavy vznikla izraelská hymna. Zhudebnění je z roku 1888 a vychází z moldavsko rumunské písně, obě melodie mají jen společného předka.
5. Že Má vlast je cyklus o řece. Vltava je jedna ze šesti básní a cyklus je věnovaný městu Praze.
6. Že skladba vznikala dlouho a pracně. Trvalo to devatenáct dní a autor si to poznamenal na partituru.
7. Že cyklus zazněl celý hned po dokončení. Poslední báseň je z března 1879, souborná premiéra až z listopadu 1882.
8. Že se Má vlast hraje na zahájení Pražského jara od roku 1946. Poprvé zazněla v roce 1949 a nepřetržitě je na programu od roku 1952.

Časté otázky ke Smetanově Vltavě

Jak dlouho Smetana Vltavu psal?

Devatenáct dní, od 20. listopadu do 8. prosince 1874. Sám si to poznamenal na partituru slovy, že skladbu ukončil 8. prosince 1874 za devatenáct dní, jsa úplně hluchým. Premiéra se konala 4. dubna 1875 na Žofíně pod taktovkou Adolfa Čecha.

Napsal ji jako hluchý?

Ano, ale ne na konci života. Sluch ztratil v říjnu 1874 a Vltavu dokončil o zhruba šest týdnů později. Zemřel však až 12. května 1884, tedy o víc než devět let po jejím dokončení, a mezitím napsal ještě čtyři zbývající básně cyklu. První skladbou napsanou po ohluchnutí navíc nebyla Vltava, ale Vyšehrad dokončený 18. listopadu 1874.

Odkud pochází hlavní melodie?

Není to původní česká lidová píseň. Melodická kostra je doložená v italské La Mantovaně, jejíž nejstarší známý tisk je z roku 1600, a rozšířila se po Evropě pod desítkami jmen, mimo jiné vlámsky, polsky, rumunsky, skotsky, norsky i ukrajinsky. Estetik Otakar Zich odvozoval melodii od popěvku Kočka leze dírou, jenže i ten patří do téže rodiny nápěvů.

Vznikla z Vltavy izraelská hymna?

Nevznikla. Samuel Cohen zhudebnil Imberovu báseň v roce 1888, tedy čtrnáct let po Vltavě, a vycházel z moldavsko rumunské písně Carul cu boi. Podobnost je jen v prvních dvou frázích, dál se melodie rozcházejí. Obě skladby čerpají ze stejného starého evropského nápěvu, ale ani jedna nevznikla z druhé.

Co všechno Vltava popisuje?

Dva prameny představované dvěma flétnami, jejich spojení v jeden proud, lesní hon s lesními rohy, veselé hody v rytmu polky, noční scénu s měsíčním svitem a rejem rusalek s hrady a zříceninami na skalách, Svatojánské proudy, široký tok ku Praze s motivem Vyšehradu a nakonec mizení řeky v dálce, kde se vlévá do Labe.

Kolik částí má Má vlast?

Šest: Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Práce na cyklu začala v listopadu 1872 a skončila 9. března 1879. Smetana ho 14. října 1879 věnoval městu Praze s odůvodněním, že tam získal hudební vzdělání, dlouho veřejně účinkoval a že ho tam stihla nemoc pro hudebníka nejstrašnější.

Kdy zazněl celý cyklus poprvé?

Až 5. listopadu 1882 na Žofíně ve dvanáct hodin polední, dirigoval Adolf Čech. Od dokončení poslední básně v březnu 1879 tedy uplynuly víc než tři a půl roku. Dobový tisk popsal ohlas jako národní slavnost s potlesky a věnci se stuhami v národních barvách.

Proč se Má vlast hraje na zahájení Pražského jara?

Zahajovací koncert se koná 12. května, ve výroční den Smetanova úmrtí. Tradice hrát při něm Mou vlast je ale mladší než festival samotný: ten vznikl v roce 1946, Má vlast se na program dostala poprvé v roce 1949 a nepřetržitě se hraje od roku 1952.

Odkud údaje pocházejí

• Datace jednotlivých básní, premiéry a poznámka na partituře: katalog díla Muzea Bedřicha Smetany
• První souborné provedení a jeho ohlas: materiály Národního muzea a Českého muzea hudby
• Průběh ztráty sluchu a ošetřující lékař: přehled Ústavu vědeckých informací 2. lékařské fakulty
• Tónina, obsazení a katalogová čísla: katalogová karta skladby
• Původ melodie a její evropské varianty: heslo o skladbě La Mantovana
• Vznik izraelské hymny a rozbor podobnosti: databáze židovské hudby
• Historie festivalu a zahajovacích koncertů: stránky Pražského jara