Období vegetačního klidu od 1. listopadu do 31. března není v žádném předpise. Vyhláška ho definuje jen funkčně jako období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny a Česká inspekce životního prostředí výslovně uvádí, že přesné datum stanoveno není a ani stanovit nelze. Ta dvě data jsou ustálená správní praxe, závazná se stávají teprve jako podmínka v konkrétním rozhodnutí. A hranice, od které je potřeba povolení, se neměří u země ani na průměru kmene. Následující text prochází, co ke kácení na vlastním pozemku skutečně platí podle dnešního znění předpisů.
Co o kácení dřevin platí
- Povolení není potřeba u dřevin s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí.
- Rozhoduje obvod, ne průměr. Obvod 80 cm odpovídá průměru asi 25,5 cm.
- U zapojených porostů je hranicí celková kácená plocha do 40 metrů čtverečních.
- Velikostní výjimka neplatí u dřeviny ve významném krajinném prvku, ve stromořadí ani v uložené náhradní výsadbě.
- Ovocné dřeviny jsou vyjmuté jen při splnění tří podmínek současně.
- Datum vegetačního klidu v předpisu není, je to praxe, kterou úřad píše do rozhodnutí.
- Rozhoduje orgán ochrany přírody, zpravidla obecní úřad, a povolení nepodléhá správnímu poplatku.
- Lhůta pro rozhodnutí je 60 dnů, u zvlášť složitých případů 90 dnů, ne třicet.
Dnešní znění platí od roku 2019
Než se pustíme do čísel, jedna věc, která rozhoduje o tom, jestli je text o kácení správný. Vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení neplatí v původním znění. Byla dvakrát novelizována, vyhláškou č. 222/2014 Sb. a vyhláškou č. 86/2019 Sb., a dnešní podoba platí od 1. dubna 2019. Kdo cituje starší verzi, uvede u ovocných dřevin méně druhů pozemku a u energetických dřevin úplně jinou formulaci.
Co se v roce 2019 změnilo
Novela u ovocných dřevin rozšířila výčet druhů pozemku v katastru, pojem plantáže dřevin nahradila porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků, v definici zapojeného porostu vyměnila slovo soubor za porost a mezi důvody kácení na oznámení doplnila ochranné pásmo zařízení pro rozvod tepelné energie. Všechny čtyři změny mají praktický dopad na to, kdy povolení potřebujete.
Pravidla platí i na keře
Dřevina rostoucí mimo les je strom i keř, rostoucí jednotlivě i ve skupinách, ve volné krajině i v sídlech, na pozemcích mimo lesní půdní fond. Většina populárních textů mluví jen o stromech, což je zúžení. Povolení ke kácení má navíc formu rozhodnutí podle správního řádu, ne vyjádření ani souhlasu.
Osmdesát centimetrů, ale čeho a kde
Povolení se nevyžaduje pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V té větě jsou dva údaje, které se běžně komolí, a každý z nich sám dokáže výsledek převrátit.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| hranice obvodu kmene | do 80 cm |
| výška měření | 130 cm nad zemí |
| odpovídající průměr kmene | přibližně 25,5 cm |
| celková plocha kácených zapojených porostů | nepřesahuje 40 m2 |
| obvod jednotlivých dřevin v zapojeném porostu | nepřesahuje 80 cm ve 130 cm |
| stromořadí | souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelnými rozestupy |
| produkční cyklus energetických dřevin a vánočních stromků | do 10 let |
Obvod, ne průměr
Vyhláška mluví o obvodu kmene, tedy o délce, kterou naměříte pásmem okolo. Kdo změří průměr a srovná ho s číslem osmdesát, posune si hranici asi trojnásobně a pokácí strom, na který povolení potřeboval. Obvod 80 cm odpovídá průměru necelých šestadvaceti centimetrů, což je strom, jaký si mnoho lidí představí jako mladý.
Výška měření se vynechat nedá
Číslo 130 cm nad zemí je součástí normy, ne doporučení. Měření u země nebo ve výšce ramen dá jiný obvod a jiný výsledek. Stejná výška se používá i v náležitostech žádosti a oznámení, kde se obvod kmene vykazuje, takže ji úřad kontroluje.
Zapojený porost a jeho čtyřicet metrů
Zapojeným porostem dřevin se rozumí porost, v němž se nadzemní části dřevin vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, a obvod kmene jednotlivých dřevin ve výšce 130 cm nepřesahuje 80 cm. Bez povolení lze kácet takové porosty, pokud celková plocha kácených porostů nepřesahuje čtyřicet metrů čtverečních. Počítá se celková plocha, ne plocha jednoho z nich, takže dvě mlaziny po pětadvaceti metrech v jednom zásahu limit překročí. A přesahuje-li obvod některé dřeviny osmdesát centimetrů, posuzuje se ta dřevina samostatně.
Výjimky, které často neplatí
Tady je past, na kterou se dá narazit i u tenkého stromu. Žádná z velikostních výjimek se neuplatní, pokud je dřevina součástí významného krajinného prvku, stromořadí nebo náhradní výsadby uložené v rozhodnutí. Keř s obvodem dvacet centimetrů v aleji tedy povolení potřebuje.
Stromořadí má zákonnou definici
Stromořadím se rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Do stromořadí se nepočítají stromy v ovocných sadech, ve školkách a v porostech energetických dřevin. Deset stromů a pravidelné rozestupy jsou tedy dva znaky, které musí být splněny současně, a řada osmi stromů u cesty stromořadím není.
Ovocné dřeviny: tři podmínky současně
Tohle je nejčastěji chybně opisovaný bod celého tématu. Povolení se nevyžaduje pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří, nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Podmínky platí kumulativně: ovocná dřevina, pozemek v zastavěném území a jeden z těch tří druhů pozemku. Ovocný strom na orné půdě, na trvalém travním porostu nebo na pozemku vedeném jako ovocný sad pod výjimku nespadá, a to ani v obci.
Třetí druh pozemku chybí i na stránkách úřadu
Ostatní plocha se způsobem využití zeleň je ten třetí druh pozemku a doplnila ho až novela z roku 2019. Stojí za pozornost, že ho ve svých odpovědích neuvádí ani Česká inspekce životního prostředí, jejíž text zůstal ve znění před dubnem 2019. Kdo opíše formulaci z webu úřadu, napíše to podle staršího předpisu.
Energetické dřeviny místo plantáží
Do konce března 2019 se výjimka vázala na dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru ve způsobu využití jako plantáž dřevin. Dnes jde o porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků, zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro rychlou a vysokou produkci, s produkčním cyklem mezi sklizněmi do deseti let. Vazba na zápis v katastru zmizela, rozhoduje věcný popis porostu.
Kdy stačí oznámení a kdy se smí kácet hned
Vedle povolení existuje režim oznámení. Povolení se nevyžaduje, ale kácení musí být písemně oznámeno orgánu ochrany přírody nejméně patnáct dnů předem, jde-li o kácení z pěstebních důvodů, tedy za účelem obnovy porostů nebo při výchovné probírce, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy a zařízení pro rozvod tepelné energie, a ze zdravotních důvodů. Orgán ochrany přírody může takové kácení pozastavit, omezit nebo zakázat.
| Režim | Lhůta | Spouštěč |
|---|---|---|
| povolení | rozhodnutí do 60 dnů, u složitých případů 90 | vše, co nespadá do výjimek |
| oznámení předem | nejméně 15 dnů před kácením | pěstební a zdravotní důvody, břehové porosty, ochranná pásma sítí |
| havarijní kácení | oznámení do 15 dnů po provedení | stav dřeviny ohrožující život či zdraví nebo hrozba škody značného rozsahu |
Lhůty jdou obráceně
U běžného oznámení se hlásí patnáct dnů předem, u havarijního kácení do patnácti dnů poté. Je to rozdíl, který stojí za zapamatování, protože záměna znamená v jednom směru kácení bez ohlášení a v druhém zdržení. U oznámení navíc platí, že nezahájí-li úřad ve lhůtě patnácti dnů řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu, lze kácet.
Havarijní důvod je úzký
Povolení není třeba, je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Spouštěčem je stav dřeviny, ne to, že strom stíní, shazuje listí nebo obtěžuje. Práh je ohrožení života a zdraví, případně škoda značného rozsahu, takže na běžné nepohodlí tento režim nedosáhne. Blízkým tématem je sousedské právo u větví a kořenů.
Vegetační klid: nejrozšířenější omyl tématu
Vyhláška pojem definuje, ale nestanoví ho datem. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Vyhláška dále říká jen to, že kácení se provádí zpravidla v období vegetačního klidu, a slovo zpravidla znamená, že nejde o absolutní zákaz kácení mimo ně.
Co k tomu říká inspekce
Česká inspekce životního prostředí uvádí výslovně, že přesné datum vegetačního klidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit nelze, a že v praxi se kácení povoluje nejčastěji od 1. listopadu do 31. března. Zdůvodňuje to i tím, že v té době ptáci nehnízdí ve větvích ani v dutinách. Ta dvě data tedy existují, ale jako praxe, ne jako norma.
Kdy se z praxe stane závazek
Ve chvíli, kdy je úřad napíše do rozhodnutí jako podmínku povolení. Teprve tím se pro konkrétní kácení stávají závaznými a jejich porušení je porušením podmínek rozhodnutí. Bez takové podmínky jde o doporučení opřené o biologii dřeviny.
Vegetační klid neřeší, jestli povolení potřebujete
Tohle plyne z výše uvedeného, ale plete se to nejčastěji. Vegetační klid odpovídá na otázku kdy kácet, ne jestli je potřeba povolení. Kácení mimo zákonné výjimky vyžaduje povolení celý rok, včetně listopadu a března.
Jak se o povolení žádá
Povolení vydává orgán ochrany přírody, zpravidla obecní úřad, v jehož územním obvodu se kácí, a to formou rozhodnutí ve správním řízení. Podat lze osobně, poštou, datovou schránkou nebo přes centrální registr životního prostředí. Povolení lze vydat jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin, přičemž samotné vlastnictví pozemku závažným důvodem není.
Co musí žádost obsahovat
Označení katastrálního území a parcely se stručným popisem umístění a situačním zákresem. Doložení vlastnického, nájemního nebo užívacího práva k pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru, a souhlas vlastníka, není-li žadatel vlastníkem, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života či zdraví nebo hrozby škody značného rozsahu. Specifikaci dřevin, tedy druhy, počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, přičemž u zapojených porostů lze místo počtu uvést kácenou plochu s druhovým složením. A zdůvodnění žádosti.
Lhůta je šedesát dnů, ne třicet
Zákon o ochraně přírody a krajiny má vlastní, delší lhůtu než obecná lhůta správního řádu. V jednoduchých věcech rozhodne orgán bezodkladně, v ostatních případech do šedesáti dnů od zahájení řízení a ve zvláště složitých případech do devadesáti dnů. Texty odkazující na třicetidenní lhůtu správního řádu jsou tedy vedle. Praktický důsledek je jednoduchý: žádost se podává asi dva měsíce před obdobím, ve kterém chcete kácet.
Za povolení se neplatí
Vydání povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les nepodléhá správnímu poplatku. Součástí řízení bývá místní ohledání dřeviny, na které se úřad přijde podívat.
Náhradní výsadba a co hrozí bez povolení
Orgán ochrany přírody může v rozhodnutí o povolení kácení uložit přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické ztráty a zároveň následnou péči o vysazené dřeviny, a to na dobu nejvýše pěti let. Výsadbu lze uložit na pozemku žadatele i na pozemcích jiných, se souhlasem vlastníka.
Uložit ji lze jen dopředu
Náhradní výsadbu lze uložit jen jako součást rozhodnutí o povolení kácení, nikoli dodatečně. Kdo pokácel bez povolení, náhradní výsadbu uloženou nedostane, dostane pokutu. A dřevina vysazená jako náhradní výsadba je z velikostních výjimek vyňatá, takže ani tenký nově vysazený strom z náhradní výsadby nelze pokácet bez povolení.
Odvody jsou mrtvé ustanovení
Zákon počítá s tím, že neuloží-li úřad náhradní výsadbu, platí ten, kdo kácel pro stavební záměr, odvod do rozpočtu obce, a ten, kdo kácel nedovoleně, odvod do Státního fondu životního prostředí. Výši odvodů, podmínky a prominutí má ale stanovit zvláštní zákon, který nikdy nebyl přijat. Odvody proto zůstávají nenaplněným ustanovením a v praxi je uložit nelze. Reálnou sankcí za nedovolené kácení je tedy pokuta.
Zákonná maxima pokut
Zákon rozlišuje jednu dřevinu a skupinu dřevin a dále to, kdo kácel. Fyzické osobě mimo podnikání lze uložit pokutu do 20 000 korun za poškození nebo pokácení dřeviny bez povolení a do 100 000 korun za závažné poškození nebo pokácení skupiny dřevin. Právnické osobě a podnikající fyzické osobě až do 1 000 000 korun. Jsou to zákonná maxima, ne obvyklá výše, konkrétní pokutu určuje úřad podle závažnosti. Pozor na starší texty: původní znění zákona z roku 1992 mělo částky poloviční a kolují dodnes.
Ochrana, která platí bez ohledu na velikost
Vedle povolovacího režimu existuje obecná ochrana dřevin. Dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením a vlastník je povinen o ně pečovat, zejména je ošetřovat a udržovat. Nedovoleným zásahem se rozumí zásah, který způsobí podstatné nebo trvalé snížení ekologických nebo společenských funkcí dřeviny, popřípadě bezprostředně či následně způsobí její odumření.
Tenký strom smíte pokácet, ale ne zničit
Tohle je rozdíl, který většina textů slévá do jednoho. Obecná ochrana platí bez ohledu na velikost dřeviny. Strom s obvodem pod osmdesát centimetrů nepotřebuje povolení ke kácení, ale chráněný před poškozováním a ničením je pořád. Radikální ořez, po kterém dřevina odumře nebo trvale ztratí funkce, tedy může být přestupkem i u tenkého stromu.
Co jsou společenské funkce dřeviny
Souhrn funkcí ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku, zlepšování mikroklimatu a působení na krajinný ráz a vzhled urbanizovaného prostředí. Je to důležité proto, že se podle nich posuzuje, jestli byl zásah nedovolený, a proto, že úřad podle nich vyhodnocuje význam dřeviny při rozhodování o povolení.
Zvláštní režimy, kde povolení nestačí
Na některé dřeviny se vrství další ochrana a samotné povolení ke kácení na ně nedosáhne. Orgán, který kácení povoluje, musí ověřit, jestli kácení neohrozí jiné zájmy chráněné zákonem, a potřebné souhlasy a výjimky musí mít formu rozhodnutí, ne pouhého vyjádření.
Památný strom
Za památné stromy lze vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, například pro mimořádný vzrůst, věk nebo krajinářskou a historickou hodnotu. Je zakázáno je poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji a jejich ošetřování včetně ořezu větví je možné jen se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Ke kácení je potřeba nejdřív zrušení ochrany, nebo výjimka ze zákazů, kterou lze udělit jen tam, kde jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Základní ochranné pásmo má tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm.
Chráněná území a krajinné prvky
V přírodních rezervacích, přírodních památkách a národních parcích nerozhoduje obecní úřad, ale krajský úřad, regionální pracoviště agentury ochrany přírody nebo správa národního parku podle typu území. U registrovaného významného krajinného prvku, kterým může být i alej, je nutné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a velikostní výjimky se na dřeviny v něm nevztahují.
Památková zóna a kulturní památka
Vlastník, správce nebo uživatel nemovitosti v památkové zóně nebo v ochranném pásmu si musí k úpravě dřevin předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, přičemž úpravou dřevin se rozumí výsadba a kácení na veřejných prostranstvích. Jsou-li dřeviny součástí kulturní památky, musí si orgán ochrany přírody vyžádat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče.
Obsazené hnízdo kácení zastaví
Zákon zakazuje úmyslně poškozovat nebo ničit hnízda ptáků a vyrušovat ptáky, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat. Prakticky to znamená, že obsazené ptačí hnízdo brání pokácení stromu, i kdyby dřevina sama pod povolovací režim nespadala. Povolení ke kácení tenhle zákaz nepřebíjí. Hnízdí-li na stromě zvláště chráněný druh, je navíc potřeba výjimka, kterou vydává zpravidla krajský úřad.
Osm tvrzení o kácení, která neplatí
- Na svém pozemku smím kácet cokoli. Nesmíte. Ochrana i povolovací režim se vztahují na dřeviny rostoucí mimo les bez ohledu na vlastníka a samotné vlastnictví není závažným důvodem ke kácení.
- Rozhoduje průměr kmene. Nerozhoduje. Vyhláška mluví o obvodu, měřeném ve výšce 130 cm nad zemí. Záměna posune hranici asi trojnásobně.
- Zákon stanoví vegetační klid od 1. listopadu do 31. března. Nestanoví. Vyhláška pojem definuje funkčně bez data a inspekce uvádí, že datum stanoveno není a stanovit nelze.
- Ovocné stromy jsou vždy bez povolení. Nejsou. Výjimka platí jen pro pozemek v zastavěném území a jen pro tři konkrétní druhy pozemku, mezi nimiž ovocný sad není.
- Tenký strom je vždy bez povolení. Není. Velikostní výjimka neplatí u dřeviny ve významném krajinném prvku, ve stromořadí ani v uložené náhradní výsadbě.
- Povolení vydává stavební úřad. Nevydává, s jednou výjimkou. Rozhoduje orgán ochrany přírody, stavební úřad jen u stavebních záměrů a na základě jednotného environmentálního stanoviska.
- Lhůta pro rozhodnutí je třicet dnů. Není. Zákon o ochraně přírody má vlastní lhůtu: bezodkladně, jinak do šedesáti dnů, u zvlášť složitých případů do devadesáti.
- Kdo pokácel bez povolení, dostane náhradní výsadbu. Nedostane. Výsadbu lze uložit jen v rozhodnutí o povolení, tedy dopředu. Dodatečně přichází pokuta.
Stejný povolovací režim na vlastním pozemku má i povolení k domovní čistírně odpadních vod.
Podobně jako u dřevin platí i u stavení, co na zahradě potřebuje povolení.
Časté otázky
Od jaké velikosti potřebuju povolení ke kácení?
Povolení není potřeba u dřevin s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí. Rozhoduje obvod, tedy délka naměřená pásmem okolo kmene, ne průměr. Obvod 80 cm odpovídá průměru přibližně 25,5 cm, takže kdo srovnává s číslem osmdesát průměr, spočítá si hranici špatně.
Platí opravdu vegetační klid od listopadu do března?
V žádném předpise to není. Vyhláška definuje vegetační klid jen jako období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny a Česká inspekce životního prostředí uvádí, že přesné datum stanoveno není a stanovit nelze. Termín od 1. listopadu do 31. března je správní praxe a závazný se stává, až když ho úřad napíše do rozhodnutí jako podmínku.
Můžu bez povolení pokácet ovocný strom?
Jen při splnění tří podmínek současně: jde o ovocnou dřevinu, pozemek leží v zastavěném území a v katastru je veden jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří, nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Ovocný strom na orné půdě, na trvalém travním porostu nebo na pozemku vedeném jako ovocný sad pod výjimku nespadá ani v obci.
Kdy stačí kácení jen oznámit?
Nejméně patnáct dnů předem u kácení z pěstebních a zdravotních důvodů, při údržbě břehových porostů při správě vodních toků a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy a zařízení pro rozvod tepelné energie. Úřad může takové kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, a nezahájí-li do patnácti dnů řízení, lze kácet.
Kdy smím kácet okamžitě?
Je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Kácení se pak oznamuje do patnácti dnů od provedení. Spouštěčem je stav dřeviny, ne to, že strom stíní nebo shazuje listí, takže na běžné obtěžování tento režim nedosáhne.
Kdo o povolení rozhoduje a jak dlouho to trvá?
Orgán ochrany přírody, zpravidla obecní úřad, v jehož obvodu se kácí. V jednoduchých věcech rozhodne bezodkladně, jinak do šedesáti dnů od zahájení řízení a ve zvláště složitých případech do devadesáti dnů. Za povolení se neplatí správní poplatek a součástí řízení bývá místní ohledání.
Co hrozí za pokácení bez povolení?
Pokuta. Fyzické osobě mimo podnikání lze uložit až 20 000 korun za jednu dřevinu a až 100 000 korun za skupinu dřevin, podnikateli a právnické osobě až 1 000 000 korun. Jde o zákonná maxima, konkrétní výši určuje úřad podle závažnosti. Odvody, se kterými zákon také počítá, uložit nelze, protože zákon určující jejich výši nikdy nebyl přijat.
Můžu strom pod 80 cm libovolně ořezat?
Nemůžete. Velikostní výjimka se týká jen kácení. Obecná ochrana před poškozováním a ničením platí bez ohledu na velikost dřeviny a nedovoleným zásahem je ten, který podstatně nebo trvale sníží ekologické či společenské funkce dřeviny, případně způsobí její odumření. Radikální ořez tedy může být přestupkem i u tenkého stromu.
Odkud údaje pocházejí
- Povolovací režim, oznámení, náhradní výsadba, lhůty a sankce: zákon o ochraně přírody a krajiny
- Hranice obvodu, výška měření, zapojený porost a výjimky: vyhláška o ochraně dřevin a povolování jejich kácení
- Znění účinné od 1. dubna 2019 a rozsah změn: novelizující vyhláška z roku 2019
- Vegetační klid bez zákonného data a souběh s hnízděním ptáků: odpovědi České inspekce životního prostředí
- Náhradní výsadba, nenaplněné odvody a zvláštní režimy: výklad Agentury ochrany přírody a krajiny
- Kdo rozhoduje a role jednotného environmentálního stanoviska: stránka ministerstva životního prostředí
- Postup podání žádosti a chybějící správní poplatek: popis služby na portálu veřejné správy
Další texty z rubriky Bydlení a domácnost najdete v průvodci bydlením.