České mince: kdo je razí a podle jakých pravidel

Česká národní banka mince nerazí. Má výhradní právo je vydávat, určuje vyhláškou jejich rozměry, materiál i vzhled, ale samotnou ražbu si sjednává u soukromé akciové společnosti v Jablonci nad Nisou. Je to stejné rozdělení rolí jako u papírových peněz, kde text o tom, kdo tiskne české bankovky, popisuje tutéž hranici mezi emitentem a výrobcem. Následující text prochází, co o českých oběžných mincích říkají zákony a stránky centrální banky, a odděluje to od několika tvrzení, která se opakují bez opory.

Co o českých mincích platí

• Výhradní právo vydávat mince má Česká národní banka, fyzicky je razí Česká mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou.
• Česká mincovna není státní podnik ani dcera centrální banky, jediným akcionářem je soukromá holdingová společnost.
• Rozměry, hmotnost, materiál i vzhled mincí stanoví centrální banka vyhláškou, ne vláda a ne parlament.
• Všech šest dnešních nominálů má ocelové jádro, liší se jen pokovením a plátováním.
• Příjem více než padesáti mincí v jedné platbě lze odmítnout, méně nikoli.
• Poškozená mince není bezcenná, banka ji vymění, pokud je celá.
• Desetihaléře a dvacetihaléře skončily k 31. říjnu 2003, padesátihaléře k 31. srpnu 2008.
• Zaokrouhlování hotovosti neupravuje zákon o cenách, ale zákon o ochraně spotřebitele.

Kdo mince skutečně razí

Zákon o České národní bance rozlišuje dvě různé věci. Banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, a to včetně pamětních, a zároveň podle jiného ustanovení téhož zákona teprve sjednává tisk bankovek a ražbu mincí. Vydání a výroba tedy nejsou totéž a u mincí to znamená zakázku u jediného dodavatele, kterým je Česká mincovna, a.s. se sídlem v Jablonci nad Nisou.

Soukromá firma, ne státní podnik

Tohle se plete nejčastěji. Česká mincovna je akciová společnost zapsaná u Krajského soudu v Ústí nad Labem, jejím jediným akcionářem je holdingová společnost Česká mincovna Group, a.s., zapsaná v prosinci 2020. Podíl v ní podle obchodního rejstříku nedrží stát ani centrální banka. Hlavním předmětem činnosti je podle klasifikace ekonomických činností ražení mincí a základní kapitál činí 100 010 000 korun.

Značka od roku 1993, firma až od roku 2010

Ražba mincí v Jablonci nad Nisou začala 1. července 1993. Dnešní právnická osoba jménem Česká mincovna, a.s. ale vznikla zápisem do obchodního rejstříku až 10. prosince 2010. Věta o mincovně založené v roce 1993 tedy míchá dvě věci dohromady, historii značky a historii firmy. Není to rozpor faktů, je to rozdíl mezi provozem a subjektem, který ho dnes vede.

Kdo rozhoduje o vzhledu

Nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled i další náležitosti mincí stanoví centrální banka vyhláškou, zmocnění k tomu má přímo v zákoně o České národní bance. Emisi neschvaluje vláda ani sněmovna. U pamětních mincí se výtvarný návrh vybírá celostátní neomezenou anonymní soutěží, návrhy posuzuje komise složená z medailérů, teoretiků umění a pedagogů uměleckých škol a finální podobu schvaluje bankovní rada. Teprve po jejím rozhodnutí přistoupí mincovna k technické realizaci.

Šest nominálů a jejich parametry

Nominál	Materiál	Průměr	Hmotnost	Hrana	Autor návrhu
1 Kč	ocel pokovená niklem	20 mm	3,6 g	vroubkovaná, 80 vroubků	Jarmila Truhlíková-Spěváková
2 Kč	ocel pokovená niklem	21,5 mm	3,7 g	jedenáctihran, hladká	Jarmila Truhlíková-Spěváková
5 Kč	ocel pokovená niklem	23 mm	4,8 g	hladká	Jiří Harcuba
10 Kč	ocel plátovaná a pokovená mědí	24,5 mm	7,62 g	vroubkovaná, 144 vroubků	Ladislav Kozák
20 Kč	ocel plátovaná slitinou mědi a zinku	26 mm	8,43 g	třináctihran, hladká	Vladimír Oppl
50 Kč	bimetal, mezikruží měď, střed slitina mědi a zinku	27,5 mm	9,7 g	hladká	Ladislav Kozák

Ocel pod vším

Představa, že mince jsou z niklu, mosazi nebo nerezu, neodpovídá popisu centrální banky. Všech šest nominálů má ocelové jádro a všechny jsou magnetické. Rozdíl je v povrchu: koruna, dvoukoruna a pětikoruna jsou galvanicky pokovené niklem, desetikoruna plátovaná a pokovená mědí, dvacetikoruna slitinou mědi a zinku. Padesátikoruna je jediná dvoubarevná, mezikruží a střed mají jiný povrch. U dvacetikoruny se poměr slitiny od roku 2012 změnil ze 75:25 na 70:30.

Co je na rubu

Lícní strana je u všech nominálů stejná, nese českého lva. Rub se liší. Koruna má hodnotové číslo nad svatováclavskou korunou, dvoukoruna vedle velkomoravského gombíku, pětikoruna na pozadí stylizovaného Karlova mostu s hladinou Vltavy a lipovým lístkem. Desetikoruna nese brněnský Petrov, dvacetikoruna postavu svatého Václava podle pomníku na Václavském náměstí a padesátikoruna seskupení pražských budov s latinským nápisem na mezikruží.

Tloušťka jde po dvou skupinách

Drobné nominály do pěti korun mají shodnou sílu 1,85 milimetru, vyšší tři nominály 2,55 milimetru. Je to praktické rozdělení, které usnadňuje rozlišení mincí hmatem i strojové zpracování. Průměr přitom roste plynule od dvaceti milimetrů u koruny k sedmadvaceti a půl u padesátikoruny, takže žádné dva nominály nemají stejnou velikost.

Kolik mincí obchodník musí vzít

Tahle otázka má přesnou zákonnou odpověď a obě její poloviny bývají popsané špatně. Zákon o oběhu bankovek a mincí umožňuje odmítnout příjem tuzemských mincí, jde-li o více než padesát mincí v jedné platbě. Padesát kusů je tedy hranice, ne libovolné uvážení pokladní. Pod touto hranicí odmítnutí zákonný důvod nemá.

Odmítnout peníze bez důvodu je trestný čin

Druhá polovina odpovědi je v trestním zákoníku. Ten v paragrafu o ohrožování oběhu tuzemských peněz postihuje toho, kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, a stejným trestem i toho, kdo tuzemské peníze poškozuje. Zákonným důvodem pro odmítnutí je právě limit padesáti mincí. Obě ustanovení tedy do sebe zapadají: nad padesát kusů zákonný důvod existuje, pod ním ne.

Zákaz poškozování není tam, kde se hledá

Řada textů připisuje zákaz poškozovat mince zákonu o oběhu bankovek a mincí. Ten ale žádné takové ustanovení neobsahuje, upravuje oběh, ověřování pravosti, zpracování a reprodukce. Zákaz je v trestním zákoníku, ve stejném paragrafu jako bezdůvodné odmítání peněz. Týž předpis postihuje i neoprávněnou výrobu a vydávání náhražek tuzemských peněz.

Poškozená mince se vymění

Běžně poškozené mince vymění centrální banka i úvěrové instituce za nepoškozené, pokud je mince celá. Výměna do sta kusů jedné nominální hodnoty je bezplatná, pokud jsou mince roztříděné. Zpracovatelé přitom poškozené mince nesmějí vracet do oběhu a předávají je centrální bance, která rozhoduje o stažení opotřebovaných mincí, ničí je a nahrazuje novými.

Haléře a zaokrouhlování

Konec drobných mincí proběhl ve dvou vlnách a data se v textech často komolí. Platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů skončila 31. října 2003. Vyměnit je šlo do 31. října 2004 u institucí poskytujících pokladní služby a dále už jen u centrální banky do 31. října 2009. Padesátihaléře skončily 31. srpna 2008, o čemž bankovní rada rozhodla na konci ledna téhož roku.

Nominál	Konec platnosti	Výměna v bankách do	Výměna u centrální banky do
10 a 20 haléřů	31. 10. 2003	31. 10. 2004	31. 10. 2009
50 haléřů	31. 8. 2008	31. 8. 2009	31. 8. 2014

Proč haléře skončily

Důvodem byla ekonomika ražby. Centrální banka dala do oběhu přes 420 milionů kusů padesátihaléřů, ale zpět se jich vracelo jen kolem desetiny, takže musela každý rok razit další desítky milionů kusů náhradou za ty, které lidem zůstávaly doma. Ve svém rozboru soustavy drobných mincí banka uvedla, že v prvním desetiletí existence měny stála výroba jedné drobné mince víc než jednu korunu, zatímco bankovka kolem půl koruny. Padesátihaléř vzoru 1993 byl přitom s hmotností půl gramu nejmenší a nejlehčí českou mincí vůbec.

Zaokrouhluje se doklad, ne položky

Pravidlo pro zaokrouhlování hotovosti není v zákoně o cenách, jak se běžně píše, ale v zákoně o ochraně spotřebitele. Ten stanoví, že při konečném účtování prodávaných výrobků a poskytovaných služeb v hotovosti se celková částka zaokrouhluje vždy k nejbližší platné nominální hodnotě zákonných peněz v oběhu. Zaokrouhluje se tedy až celková částka na dokladu, nikdy jednotlivé položky.

Platba kartou se nezaokrouhluje

Pravidlo se vztahuje výhradně na hotovost. Při platbě kartou se žádná mince nepředává, takže důvod zaokrouhlovat odpadá, což potvrzuje i stanovisko ministerstva financí. Konec padesátihaléřů neměl vliv ani na bezhotovostní úhrady, ani na výpočet daně z přidané hodnoty, ani na vystavování daňových dokladů.

Pamětní a investiční mince

Pamětní mince vydává stejný subjekt jako mince oběžné, tedy centrální banka na základě svého výhradního práva. Plán emise zveřejňuje na pětiletá období dopředu. Pamětní mince jsou zákonným platidlem, jenže s jedním omezením: každý kromě centrální banky a úvěrových institucí je smí při platbě odmítnout. Banky mají naopak povinnost je vyměnit za mince běžné.

Zlatý lev, který je platidlem Niue

Tohle je nejčastější omyl celého tématu. Investiční mince, které Česká mincovna prodává pod českými názvy, českým zákonným platidlem nejsou. Mincovna sama uvádí, že její mince vycházejí v licenci zahraničního emitenta, kterým je ostrov Niue, a jejich averz proto nese jeho atributy včetně nominální hodnoty v novozélandských dolarech. Zlatá mince s českým lvem koupená u České mincovny je tedy platidlem Niue.

Kolik mincí vlastně obíháme

Od vzniku měny do konce roku 2025 se vyrobilo 4 440 913 143 kusů oběžných mincí z obecných kovů, jen v roce 2025 to bylo 73 788 690 kusů. Ke konci roku 2025 bylo v oběhu 2 472,8 milionu kusů mincí v hodnotě 21 098,2 milionu korun. Nejpočetnější mincí je koruna, kterých obíhá přes 732 milionů kusů, nejvíc hodnoty ale drží padesátikoruna s devíti miliardami korun. Souvislosti kolem hodnoty peněz rozebírá i text o Rašínově měnové reformě.

Sedm tvrzení o mincích, která neplatí

1. Centrální banka si mince razí sama. Nerazí. Má výhradní právo je vydávat, ale ražbu si sjednává u soukromé akciové společnosti v Jablonci nad Nisou.
2. Česká mincovna je státní. Není. Jediným akcionářem je soukromá holdingová společnost, stát ani centrální banka v ní podle rejstříku podíl nedrží.
3. Obchodník musí vzít libovolné množství drobných. Nemusí. Nad padesát mincí v jedné platbě může příjem odmítnout, pod touto hranicí zákonný důvod nemá a bezdůvodné odmítnutí peněz je trestný čin.
4. Poškozená mince je bezcenná. Není. Banka ji vymění za nepoškozenou, pokud je celá, a do sta kusů jednoho nominálu je výměna bezplatná.
5. Zaokrouhlování upravuje zákon o cenách. Neupravuje. Je v zákoně o ochraně spotřebitele, týká se jen hotovosti a jen celkové částky na dokladu.
6. Zlatý Český lev je česká mince. Není. Vychází v licenci ostrova Niue a nese jeho nominál v novozélandských dolarech.
7. Mince se razí z ušlechtilých kovů. Nerazí. Všech šest dnešních oběžných nominálů má ocelové jádro, liší se jen povrchová úprava.

Časté otázky

Kdo razí české mince?

Česká mincovna, a.s. se sídlem v Jablonci nad Nisou. Výhradní právo mince vydávat má Česká národní banka, ale zákon o ní rozlišuje vydávání a výrobu a banka si ražbu sjednává u dodavatele. Bankovky přitom tiskne jiný subjekt, takže papírové a kovové peníze vznikají na dvou různých místech.

Je Česká mincovna státní firma?

Není. Je to akciová společnost zapsaná u Krajského soudu v Ústí nad Labem, jejímž jediným akcionářem je soukromá holdingová společnost Česká mincovna Group, a.s., zapsaná v prosinci 2020. Stát ani centrální banka v ní podle obchodního rejstříku podíl nedrží.

Kolik mincí musí obchodník přijmout?

Příjem lze odmítnout, jde-li o více než padesát tuzemských mincí v jedné platbě. Pod touto hranicí zákonný důvod k odmítnutí není a bezdůvodné odmítání tuzemských peněz postihuje trestní zákoník jako trestný čin ohrožování oběhu tuzemských peněz.

Z čeho jsou české mince vyrobené?

Všech šest nominálů má ocelové jádro a je magnetické. Koruna, dvoukoruna a pětikoruna jsou galvanicky pokovené niklem, desetikoruna plátovaná a pokovená mědí, dvacetikoruna slitinou mědi a zinku. Padesátikoruna je dvoubarevná, mezikruží má měděný povrch a střed slitinu mědi a zinku.

Kdy přesně skončily haléře?

Ve dvou vlnách. Desetihaléře a dvacetihaléře přestaly platit 31. října 2003 a vyměnit je šlo u centrální banky do 31. října 2009. Padesátihaléře skončily 31. srpna 2008, v bankách se vyměňovaly do 31. srpna 2009 a u centrální banky do 31. srpna 2014. Po těchto datech je vyměnit nelze.

Vymění banka poškozenou minci?

Ano, pokud je mince celá. Běžně poškozené mince vymění centrální banka i úvěrové instituce za nepoškozené a výměna do sta kusů jedné nominální hodnoty je bezplatná, jsou-li mince roztříděné. Zpracovatelé poškozené mince nesmějí vracet do oběhu a předávají je centrální bance.

Dá se platit pamětní mincí?

Zákonným platidlem pamětní mince je, ale kdokoli kromě centrální banky a úvěrových institucí ji při platbě smí odmítnout. Banky mají naopak povinnost pamětní mince vyměnit za mince běžné, takže o hodnotu nikdo nepřijde.

Kdo rozhoduje, jak mince vypadá?

Česká národní banka. Nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál i vzhled stanoví vyhláškou, vláda ani parlament do toho nevstupují. U pamětních mincí se návrh vybírá celostátní anonymní soutěží, posuzuje ho odborná komise a finální podobu schvaluje bankovní rada.

Odkud údaje pocházejí

• Parametry a motivy všech oběžných nominálů: přehled mincí České národní banky
• Rozdělení rolí při vydávání a výrobě: stránka o emisi bankovek a mincí
• Limit padesáti mincí, výměna a ničení: zákon o oběhu bankovek a mincí
• Údaje o firmě, která mince razí: záznam v registru ekonomických subjektů
• Konec haléřů a lhůty pro výměnu: informace k ukončení platnosti mincí
• Ekonomika ražby drobných mincí: rozbor soustavy drobných mincí
• Zaokrouhlování hotovosti: zákon o ochraně spotřebitele
• Počty vyrobených mincí a struktura oběhu: statistika peněz v oběhu
• Licence zahraničního emitenta u investičních mincí: popis řady Český lev u výrobce

Souvislosti a navazující témata z rubriky Finance shrnuje průvodce financemi.