Vyprávění, že soudruzi vymysleli zkratku technika slaboproudá až v šedesátých letech, aby zakryli srbské jméno, neobstojí. Odborný jazykovědný časopis uvádí Teslu jako učebnicový příklad zkratkového slova vytvořeného z přívlastkového spojení technika slaboproudá už v roce 1949, tedy tři roky po založení podniku a jedenáct let před údajným ředitelským oběžníkem, jehož text nikdo nikdy nepředložil. Dobová zpráva z roku 1946 přitom název zdůvodňuje úplně jinak. Následující text prochází, co se o největším československém elektrotechnickém koncernu dá doložit.
Co si z textu odnesete
- Podnik vznikl vyhláškou ministra průmyslu ze 7. března 1946 se zpětnou platností k prvnímu lednu téhož roku.
- Sloučeno bylo sedmnáct závodů a do roku 1948 se počet začleněných podniků vyšplhal na osmašedesát.
- Dobový text z roku 1946 vysvětluje jméno poctou slovanskému technikovi, ale Nikolu Teslu nejmenuje.
- Výklad technika slaboproudá je doložen v odborném časopise už v roce 1949.
- V Rožnově se od roku 1956 vyráběly tranzistory a od roku 1967 integrované obvody.
- Spor s americkou automobilkou skončil v roce 2010 dohodou o koexistenci značek.
Jak koncern vznikl
Nejsilnějším pramenem je archivní pomůcka Národního technického muzea. Podle ní podnik vznikl na základě vyhlášky ministra průmyslu číslo 1313 ze 7. března 1946 se zpětnou platností k 1. lednu 1946, a to zestátněním a sloučením sedmnácti slaboproudých a radiotechnických závodů. Činnost zahájil 21. června 1946 jmenováním podnikového ředitele a zbylého vedení, slavnostní ustavení proběhlo 10. srpna téhož roku.
Kdo do koncernu vstoupil
Seznam sloučených firem je pro pochopení celé věci podstatnější než datum. Byly mezi nimi Philips, Siemens a Halske, Siemens Radio z Bratislavy, Telefunken, Prchal Ericsson, Tungsram, závody Modrý bod, tedy někdejší Blaupunkt, dále Elektra, Elektrotechna, Mikrofona, Radiotechna, Radioelektra, Telegrafia, Metalix Roentgen, Triotron a Always. Jinak řečeno, nový podnik vznikl z české pobočkové sítě evropských elektrotechnických koncernů.
Znárodňování pokračovalo
Dobový odborný časopis psal krátce před pražským veletrhem, že podnik zatím sdružuje šestnáct znárodněných závodů. To slovo zatím je přesné. Znárodňování probíhalo až do roku 1948 a jeho prostřednictvím bylo nakonec spojeno osmašedesát původně soukromých podniků. Rozdíl mezi šestnácti a sedmnácti závody je právě rozdílem mezi tím, co bylo hotové v létě 1946, a tím, co obsahovala vyhláška.
Co se mělo vyrábět
Výrobní plán na dva roky dává dobrou představu o měřítku. Mělo se vyrobit tři sta tisíc rozhlasových přijímačů, tři miliony čtyři sta tisíc elektronek, sto čtyřicet tisíc telefonních přístrojů a sto tisíc automatických telefonních přípojek. Podnikovým ředitelem byl jmenován Karel Elicer.
Odkud je jméno
Tohle je nejzajímavější část a obvyklé vyprávění ji zjednodušuje na obou koncích.
Co říká dobový text z roku 1946
Zpráva odborného časopisu z roku založení uvádí, že pojmenování podniku po geniálním slovanském technikovi dokumentuje snahu po sblížení a spolupráci mezi všemi slovanskými národy. Slavnostní ustavení se konalo v továrně Mikrofona ve Strašnicích za účasti jugoslávského ministra a ministra průmyslu Makedonie. Pozor ale na detail: text mluví o geniálním slovanském technikovi, jméno Nikola Tesla nevyslovuje.
Co říká odborná jazykověda z roku 1949
A tady se obvyklá historka láme. Časopis Naše řeč v článku o zkratkových slovech uvádí, že tak tomu je na příklad u slova Tesla, vytvořeného z přívlastkového spojení technika slaboproudá. Je to rok 1949, tedy tři roky po založení podniku. Stejný výklad se v témže časopise opakuje v roce 1961 v přehledu názvů podniků vedle Spofy, Tonaku a dalších zkratkových jmen.
Co s tím oběžníkem
Populární verze tvrdí, že někdy v roce 1960 sdělil ředitelský oběžník zaměstnancům, že název podniku nyní znamená zkratku, a jako důvod se uvádí roztržka s Jugoslávií z roku 1948, po níž nebylo vhodné jihoslovanské jméno připomínat. Encyklopedické podání ale samo označuje tento oběžník za nedatovaný a jeho text nikde k dispozici není.
Jak to tedy je
Doložitelné je toto: v roce 1946 se název zdůvodňoval slovanskou vzájemností, v roce 1949 už odborná jazykověda běžně pracovala s akronymickým výkladem. Obě čtení tedy existovala vedle sebe prakticky od začátku. Tvrzení, že zkratku někdo vymyslel až v šedesátých letech, doložit nelze, a stejně tak nelze doložit, že by šlo o výklad původní. Je to případ, kdy je poctivější přiznat dvojznačnost než vybrat jednu verzi.
Kdo v koncernu co dělal
Rozsah koncernu je dnes těžko představitelný. Jen v Praze byly závody v Karlíně, Vršovicích, Strašnicích, Hloubětíně a Holešovicích. Mimo Prahu Liberec s magnetofony a technikou požární signalizace, Kolín s radiopřijímači, Hradec Králové s komponentami, Pardubice s televizory a vysílací technikou, Přelouč s magnetofony, Lanškroun s kondenzátory a tranzistory, Vrchlabí s elektronkami, Jihlava s automobilovými součástkami, Brno se zesilovači, Litovel s gramofony, Rožnov s elektronkami a integrovanými obvody a Valašské Meziříčí s reproduktory. Na Slovensku Bratislava, Orava, Stropkov, Liptovský Hrádok, Vráble a Nové Zámky.
Výrobky, které si lidé pamatují
Časová osa spotřebních novinek je vlastně historií domácností. V roce 1949 přišlo první autorádio, v roce 1953 první československé televizory ze Strašnic, o tři roky později první kotoučový magnetofon z Pardubic a v roce 1958 tranzistorový rozhlasový přijímač z Kolína. Následovaly stereofonní gramofon z Litovle v roce 1962, přenosný televizor z Oravy v roce 1966, kazetový magnetofon z Přelouče v roce 1968 a barevný televizor z Oravy v roce 1973. Výroba černobílých televizorů skončila v roce 1987.
Nejznámější kus
Za světově nejznámější spotřební výrobek se považuje malý stolní rozhlasový přijímač Talisman, jehož design ve stylu art deco vytvořil Igor Didov a který se v Bratislavě vyráběl v padesátých letech. Na světové výstavě v Bruselu v roce 1958 přitom Československo představilo první tranzistorové rádio, u něhož byly všechny polovodičové součástky tuzemské. Jak přesně kdo co vyráběl se ovšem měnilo, protože po reorganizaci v rámci východního bloku se rozdělovalo, který stát bude co dělat. Tesla tak například přišla o výrobu luxusních přijímačů.
Rožnov: od horského sluníčka k čipům
Nejtrvalejší část odkazu koncernu nevznikla v Praze, ale pod Radhoštěm. Vláda rozhodla v listopadu 1948 o převodu rozestavěných objektů podniku Elite v Rožnově na národní podnik Tesla a zřizovací listinou ministerstva průmyslu z 26. července 1949 vznikla Tesla Rožnov.
První výrobek
Z bran továrny vyjela v listopadu 1949 vysokotlaká rtuťová výbojka pro horské sluníčko. O rok později se rozjela výroba elektronek pro rozhlasové přijímače a čtrnáct set zaměstnanců jich vyrobilo přes dva miliony kusů. V roce 1951 vznikla v Rožnově střední průmyslová škola vakuové elektrotechniky, které se místně říkalo vakuovka.
| Rok | Co se v Rožnově rozběhlo |
|---|---|
| 1949 | vysokotlaká rtuťová výbojka, první výrobek závodu |
| 1950 | elektronky pro rozhlasové přijímače |
| 1953 | obrazovky pro černobílé televizory a technologie výroby wolframu |
| 1956 | germaniové diody a slitinové germaniové tranzistory |
| 1958 | polykrystal a monokrystal křemíku, první o průměru 20 mm |
| 1959 | křemíkové diody, od hrotových po planární velkého výkonu |
| 1962 | planární křemíkové tranzistory |
| 1967 | integrované obvody, nejprve jednoduché analogové |
Jak se obcházelo embargo
Nejzajímavější technický detail je ten, že podnik musel vyrábět i vlastní suroviny a vlastní stroje. Zvládl výrobu polykrystalického i monokrystalického křemíku a čistých chemických materiálů, a k tomu i výrobu technologických zařízení, která nešlo nakoupit v zahraničí kvůli embargu. Jmenovitě jde například o epitaxní reaktory a zařízení pro plazmatické leptání. Jediný výrobní program, který Rožnov získal na základě licence, byla výroba barevných televizních obrazovek.
Problém, který musel vyřešit sám
Pěkně to ilustruje jedna epizoda. Aby výrobce dokázal výhody prvních integrovaných obvodů, což byly jen tři tranzistory v jednom pouzdře, musel iniciovat výrobu prvního rádia s těmito obvody v jiném závodě koncernu. Jinak by o novinku nikdo nestál.
Co z toho zbylo
V osmdesátých letech, při licenční výrobě barevných obrazovek, pracovalo v podniku téměř devět tisíc lidí. Po roce 1989 zbylo jen několik set zaměstnanců. Výroba polovodičů byla převedena na dvě akciové společnosti, které od roku 1993 spolupracovaly s koncernem Motorola, a stát jí v roce 1997 odprodal svůj kontrolní balík. Dnes v Rožnově vyrábí polovodiče nástupnická firma amerického koncernu, konkrétně operační zesilovače, regulátory, spínané zdroje a čipy pro automobily. Podobným obloukem od znárodnění k dnešní přesné výrobě prošla i přerovská Meopta se svou optikou.
Televize a jedna častá nepřesnost
S Teslou se pojí začátek československého televizního vysílání. Přesnost si tu zaslouží dvě data: prvního května 1953 bylo zahájeno zkušební vysílání a za pravidelné bylo prohlášeno až 25. února 1954. Vysílač na Petříně dodal jeden ze závodů koncernu a k němu patřil i první sériový televizor.
Co se stalo po roce 1989
Koncern se rozpadl a jednotlivé závody šly vlastní cestou. Přímým pokračovatelem se stala akciová společnost sídlící nejprve v pražském Hloubětíně a později ve Vysočanech. Ostatní firmy nesoucí jméno Tesla na ní majetkově nezávisejí a právo užívat ochrannou známku si od ní pronajímají.
Kdo dnes prodává pod jménem Tesla
Je jich několik a vyrábějí velmi různé věci. Brněnská firma pod touto značkou od roku 2011 dodává set-top boxy, vysavače, sluchátka, antény a kuchyňské spotřebiče. V Nymburce se pod ní od roku 2008 vyráběly televizory. Od roku 2015 se prodávají baterie a od roku 2023 navazuje pražská firma na tradici výroby reprosoustav. Existují také samostatné podniky Tesla Blatná a jihlavský závod na kolektory, které mají vlastní historii.
Proč to působí zmateně
Protože to zmatené je. Jméno Tesla dnes není označením jednoho výrobce, ale licencovanou značkou, kterou používá několik navzájem nesouvisejících firem v odlišných oborech. Kdo si koupí vysavač Tesla a televizor Tesla, koupil si výrobky dvou různých společností. Odlišné je to od případů, kdy značka i výroba zůstaly pohromadě, jako u automobilky Škoda od Laurina a Klementa.
Spor s americkou automobilkou
Tenhle střet je doložený a dopadl jinak, než by čekal ten, kdo srovnává velikost obou firem. Česká strana podala námitky proti přihlášce ochranné známky americké automobilky v Evropské unii v roce 2007 a znovu v roce 2010.
Jak to skončilo
Šestého října 2010 byla podepsána smlouva o koexistenci obchodních značek Tesla, která upravuje vztahy mezi společnostmi. Preambule uvádí, že obě strany vlastní řadu ochranných známek obsahujících název Tesla a přejí si uzavřít dohodu o koexistenci. Podle dobového zpravodajství americká společnost svou přihlášku upravila tak, aby odrážela odlišné obchodní zaměření obou firem, načež česká strana námitky stáhla.
Osm věcí, které se o Tesle říkají nepřesně
- Zkratku technika slaboproudá vymysleli až v šedesátých letech. Odborný jazykovědný časopis ji uvádí jako učebnicový příklad už v roce 1949.
- Dobový text z roku 1946 jmenuje Nikolu Teslu. Mluví o geniálním slovanském technikovi, jméno nevyslovuje.
- Existuje ředitelský oběžník, který výklad změnil. Je označován za nedatovaný a jeho text nikdo nepředložil.
- Tesla vznikla z jedné firmy. Vznikla sloučením sedmnácti závodů a do roku 1948 se počet začleněných podniků vyšplhal na osmašedesát.
- Šlo o ryze české firmy. Většinu tvořily české pobočky zahraničních koncernů jako Philips, Siemens, Telefunken nebo Ericsson.
- Československé čipy se dělaly z dovezených materiálů. Kvůli embargu si Rožnov musel vyrábět i vlastní křemík a vlastní technologická zařízení.
- Televizní vysílání začalo pravidelně v roce 1953. Květnové vysílání roku 1953 bylo zkušební, za pravidelné bylo prohlášeno až v únoru 1954.
- Všechny dnešní výrobky Tesla dělá jedna firma. Jde o licencovanou značku užívanou několika navzájem nesouvisejícími společnostmi.
Podobně jako u Tesly se i u další pardubické značky plete jméno s výrobkem, viz text o Semtexu a firmě Explosia.
Průmyslový areál, ze kterého se stala památka, popisuje text o vítkovických vysokých pecích.
Podobně spletitou historii vlastnictví značky má i podnik popsaný v textu o Škodových závodech v Plzni.
Časté dotazy k Tesle
Je Tesla pojmenovaná po Nikolovi Teslovi?
Dobová zpráva z roku 1946 uvádí, že pojmenování podniku po geniálním slovanském technikovi dokumentuje snahu po sblížení mezi slovanskými národy, jméno Nikola Tesla ale nevyslovuje. Slavnostní ustavení proběhlo za účasti jugoslávského ministra, což tento výklad podporuje. Zároveň je od roku 1949 doložen i výklad akronymický, takže obě čtení existovala vedle sebe.
Kdy vznikl výklad technika slaboproudá?
Nejpozději v roce 1949, kdy jazykovědný časopis Naše řeč uvádí Teslu jako příklad zkratkového slova vytvořeného z přívlastkového spojení technika slaboproudá. To je tři roky po založení podniku. Tvrzení, že zkratku vymysleli až v šedesátých letech kvůli roztržce s Jugoslávií, doložit nelze, protože oběžník, o který se opírá, je označován za nedatovaný a jeho text není k dispozici.
Jak Tesla vznikla?
Vyhláškou ministra průmyslu číslo 1313 ze 7. března 1946 se zpětnou platností k prvnímu lednu téhož roku, a to zestátněním a sloučením sedmnácti slaboproudých a radiotechnických závodů. Činnost zahájila v červnu 1946 a slavnostní ustavení proběhlo v srpnu. Znárodňování pokračovalo do roku 1948 a celkem bylo do koncernu spojeno osmašedesát původně soukromých podniků.
Které firmy do koncernu vstoupily?
Mimo jiné Philips, Siemens a Halske, Siemens Radio z Bratislavy, Telefunken, Prchal Ericsson, Tungsram, závody Modrý bod, tedy někdejší Blaupunkt, dále Elektra, Elektrotechna, Mikrofona, Radiotechna, Radioelektra, Telegrafia, Metalix Roentgen, Triotron a Always. Velkou část tvořily české a slovenské pobočky zahraničních elektrotechnických koncernů.
Kdy se v Československu začaly vyrábět tranzistory a čipy?
Germaniové diody a slitinové germaniové tranzistory se v Rožnově začaly vyrábět v roce 1956, planární křemíkové tranzistory v roce 1962 a integrované obvody v roce 1967, nejprve jednoduché analogové. Zvládnutí výroby monokrystalického křemíku spadá do roku 1958, přičemž první monokrystaly měly průměr dvacet milimetrů.
Jak se řešilo embargo na technologie?
Vlastní výrobou. Podnik zvládl výrobu polykrystalického i monokrystalického křemíku a čistých chemických materiálů a k tomu i výrobu technologických zařízení, která nešlo koupit v zahraničí, například epitaxních reaktorů a zařízení pro plazmatické leptání. Licenci získal jediný výrobní program, a to výroba barevných televizních obrazovek.
Jak dopadl spor s americkou automobilkou?
Dohodou. Česká strana podala námitky proti přihlášce ochranné známky v Evropské unii v roce 2007 a znovu v roce 2010. Šestého října 2010 byla podepsána smlouva o koexistenci obchodních značek Tesla. Americká společnost podle dobového zpravodajství svou přihlášku upravila tak, aby odrážela odlišné obchodní zaměření obou firem, a česká strana námitky stáhla.
Existuje Tesla dnes?
Jméno ano, jeden výrobce ne. Přímým pokračovatelem se po roce 1990 stala akciová společnost v Praze a ostatní firmy nesoucí jméno Tesla si od ní právo k užívání ochranné známky pronajímají. Pod tímto jménem se dnes prodávají set-top boxy, vysavače, sluchátka, baterie i reprosoustavy, přičemž jde o výrobky navzájem nesouvisejících společností.
Odkud údaje pocházejí
- Archiv Národního technického muzea, archivní pomůcka k fondu podniku: archivní pomůcka k fondu Tesla
- Naše řeč, článek Miloše Helcla o zkratkových slovech z roku 1949: jazykovědný text o zkratkových slovech
- Naše řeč, přehled názvů podniků a ústavů z roku 1961: přehled dobových názvů podniků
- Přepis dobové zprávy o ustavení podniku z roku 1946: přepis dobového časopiseckého textu
- Materiál k sedmdesátiletému výročí rožnovského závodu: text k výročí rožnovského závodu
- Text o historii výroby polovodičů v Rožnově: článek o rožnovské výrobě čipů
- Zpravodajství k urovnání sporu o ochrannou známku: zpráva o urovnání známkoprávního sporu
- Registr ekonomických subjektů, ověření dnešních firem: registr ekonomických subjektů
Poznámka redakce. Počet sloučených závodů se liší podle toho, ke kterému okamžiku se počítá, dobový časopis uvádí šestnáct a archivní pomůcka sedmnáct, protože znárodňování pokračovalo. Konkrétní čísla zápisů ochranných známek u úřadu průmyslového vlastnictví ani u evropského úřadu se ověřit nepodařilo, proto je neuvádíme. Nepoužíváme ani údaj o celkovém počtu zaměstnanců koncernu, protože jediné dohledatelné číslo je v rozporu s údajem o velikosti samotného rožnovského závodu.