Velká pardubická: 6 900 metrů, 31 překážek a příkop, který se nikde netrénuje

Velká pardubická se poprvé běžela 5. listopadu 1874 a od té doby vede přes 6 900 metrů a jednatřicet překážek po travnaté dráze i přes oranici. Nejznámější z nich je čtvrtá v pořadí, Velký Taxisův příkop, který má jednu vlastnost, jakou jinde nenajdete: nesmí se na něm trénovat a neobjevuje se v žádném jiném dostihu na světě.

Základní parametry dostihu

• První ročník proběhl 5. listopadu 1874, na startu bylo čtrnáct koní.
• Jde o dostih typu steeplechase cross-country, koná se druhou říjnovou neděli.
• Délka trati je 6 900 metrů, hlavní dráha měří dokola 2 200 metrů.
• Koně musí překonat 31 překážek.
• Povrch je většinou travnatý, část trati vede přes oranici.
• Doběh trvá obvykle devět až deset minut.

Kdo dostih založil

Hlavními iniciátory prvního ročníku byli hrabě Maximilian Ugarte, princ Emil Furstenberg a hrabě Oktavián Kinský. Pátého listopadu 1874 se kolem půl druhé odpoledne seřadilo před improvizovanými tribunami čtrnáct koní a jezdců.

Historicky první vítězství putovalo do Francie, protože zvítězil hřebec Fantome narozený v zemi galského kohouta. V sedle seděl Angličan George Sayers.

Údaj	Hodnota
První ročník	5. listopadu 1874
Délka trati	6 900 metrů
Délka hlavní dráhy dokola	2 200 metrů
Počet překážek	31
Obvyklý čas doběhu	9 až 10 minut
Traťový rekord	8:56,01, Ribelino s Pavlem Kašným, 2015
Nejúspěšnější kůň	Železník, čtyři vítězství
Nejúspěšnější jezdec	Josef Váňa, osm vítězství
Jediná vítězná žena	Lata Brandisová, 1937
Nejvíc koní na startu	29, v roce 1990
Nejméně koní na startu	3, v roce 1909
Minimální věk koně	6 let
Váha	70 kilogramů, klisny mají úlevu 2 kilogramy
Podmínka pro jezdce	nejméně 10 vítězství v překážkových dostizích v kariéře

Taxisův příkop a jeho proměny

Překážka je pojmenovaná po princi Egonu Thurn-Taxisovi, který žil v letech 1832 až 1892, a na trati je čtvrtá v pořadí. Původně šlo o dvě stě centimetrů hluboký a pět set centimetrů dlouhý příkop skrytý za živým plotem vysokým i dlouhým sto padesát centimetrů.

Zásadními změnami prošel Taxis v roce 1994, kdy byl odvodněn a částečně zasypán. Druhá velká úprava přišla v roce 2021: stržena byla doskoková hrana, příkop dostal mírnější sklon a jeho povrch je místo trávy řešený zeminou.

Po úpravě z roku 2021 je nejhlubší místo příkopu u hrany živého plotu, který je sestříhaný tak, aby byl na zadní stěně vysoký sto čtyřicet pět centimetrů. Šířka příkopu zůstala pět metrů a šířka živého plotu sto padesát centimetrů, takže se délka celého skoku šest a půl metru nezměnila.

Rozměry se ve zdrojích liší, a má to důvod

Kdo si Taxis vyhledá, narazí na několik různých čísel. Je to tím, že jednotlivé zdroje popisují různá období a měří jinak: jednou se uvádí hloubka příkopu, jindy délka skoku, někdy výška plotu zepředu a jinde na zadní stěně. Rozdíly se objevují i v tom, zda se zásadní úprava datuje k roku 1993, nebo 1994.

Podobný důvod má rozdíl u počtu překážek. Většina zdrojů včetně pořadatele uvádí jednatřicet, občas se objeví třicet. Souvisí to s tím, že na trati je i volitelný Prodloužený Taxisův příkop, takže se počet liší podle zvolené varianty.

Proč se úpravy dělaly

Důvodem byla bezpečnost a data ukazují měřitelný efekt. V letech 1970 až 1992 zemřelo na trati Velké pardubické jednadvacet koní ze 402 startujících, tedy 5,22 procenta. Po roce 1992 to bylo deset koní z 392 startujících, tedy 2,55 procenta. Ještě výmluvnější je statistika pádů na Taxisu: mezi lety 1970 a 1992 tu upadl téměř každý druhý kůň, po roce 1993 už jen každý devátý.

Co dalšího na trati je

Za Taxisem následuje Irská lavice, neobvyklá překážka, na kterou koně musí vyšplhat a zase z ní sestoupit po strmém umělém valu. Šestý je Popkovický skok, tedy plot vysoký 1,3 metru s dvoumetrovým příkopem na odvrácené straně, a sedmý Francouzský skok, dvojice těsně za sebou umístěných plotů vysokých 1,2 a 1,3 metru, které se musí skákat jako jedna překážka.

Dál na trati čekají Malé zahrádky, Anglický skok, Poplerův skok, Drop, Kamenná zeď, Hadí příkop, Velký vodní příkop, Malý Taxisův příkop, Velké zahrádky, suchý příkop za lesem, Velký anglický skok a Havlův skok, do cíle pak vedou steeplechase skoky.

Podíl oranice se v historii výrazně měnil. V prvních desetiletích tvořily oranice téměř polovinu délky dostihu, později asi třetinu a dnes zhruba čtvrtinu. Právě kombinace travnaté dráhy, oranice a přírodních překážek dělá z Velké pardubické dostih typu cross-country, ne klasickou steeplechase.

Rekordy a jména

Traťový rekord drží po Nikasově diskvalifikaci valach Ribelino s žokejem Pavlem Kašným časem 8:56,01, dosaženým v roce 2015.

Nejúspěšnějším koněm je Železník, který jako jediný dokázal zvítězit čtyřikrát, a to v letech 1987 až 1989 a znovu v roce 1991. Josef Váňa zvítězil jako jezdec osmkrát a jako trenér jedenáctkrát, přičemž tři z jeho jezdeckých vítězství byla právě na Železníkovi.

Jedinou vítěznou ženou v historii zůstává Lata Brandisová, která vyhrála v posledním předválečném ročníku v roce 1937 na klisně Norma.

Ročníky, které se nekonaly

Dostih vynechal jen výjimečně. Dvakrát kvůli nepřízni počasí, a to v letech 1876 a 1908, dále v období obou světových válek, tedy v letech 1914 až 1919 a 1938 až 1945, a naposledy v roce 1968 kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Kdo se vůbec může postavit na start

Startovat mohou pouze šestiletí a starší koně, kteří se musí kvalifikovat. Podmínkou je absolvování nejméně jednoho kvalifikačního dostihu na pardubické dráze s umístěním do pátého místa nebo se ztrátou nejvýše dvaceti sekund na vítěze. Alternativou je start v dostizích mezinárodního poháru cross-country Crystal Cup nebo ve steeplechase o délce nejméně 4 800 metrů v Irsku, Anglii, Francii nebo Itálii.

Váha je stanovena na sedmdesát kilogramů, klisny mají úlevu dva kilogramy. Podmínka platí i pro člověka v sedle: jezdec musí mít v kariéře nejméně deset vítězství v překážkových dostizích.

Startovní pole má obvykle patnáct až dvacet koní. Rekordních devětadvacet se sešlo v roce 1990, nejméně jich bylo v roce 1909, kdy odstartovali jen tři.

Proč se na Taxisu netrénuje

Pořadatel k tomu uvádí prostou věc: koně nejenže překážku nesmějí využívat k tréninku, ale ona se ani neobjevuje v žádném jiném dostihu na světě. Kůň, který na start Velké pardubické nastupuje, tedy skáče Taxis poprvé v závodě, pokud ho nešel v některém z minulých ročníků.

To je zásadní rozdíl proti jiným vytrvalostním disciplínám, kde se trať dá projít a nacvičit dopředu. Blíže má Velká pardubická v tomhle ohledu k horským vytrvalostním závodům, jejichž nároky popisuje text o Beskydské sedmičce a jejích časových branách.

Sedm věcí, které o Velké pardubické překvapí

1. Běží se od roku 1874. První ročník měl čtrnáct startujících.
2. První vítěz byl francouzský kůň. Fantome s anglickým jezdcem.
3. Taxis je až čtvrtá překážka. Ne poslední ani nejtěžší z hlediska času.
4. Nikde jinde se neskáče. Ani v tréninku, ani v jiném dostihu.
5. Úpravy měly měřitelný efekt. Pády klesly z každého druhého na každého devátého.
6. Oranice bývala poloviční. Dnes tvoří asi čtvrtinu trati.
7. Jediná vítězka je z roku 1937. Lata Brandisová na klisně Norma.

Pardubice mají ještě jeden závod se stoletou tradicí a vlastními pravidly. Jak se na něm jezdí a proč stroj nesmí mít brzdy, popisuje text o Zlaté přilbě a ploché dráze ve Svítkově.

Časté dotazy k Velké pardubické

Jak dlouhá je trať Velké pardubické?

Šest tisíc devět set metrů. Hlavní dráha závodiště měří dokola 2 200 metrů, ale trať dostihu vede i mimo ni. Koně musí překonat 31 překážek a doběh trvá obvykle devět až deset minut.

Kdy se Velká pardubická běží?

Tradičně druhou říjnovou neděli. První ročník se konal 5. listopadu 1874 a jde o dostih typu steeplechase cross-country.

Jak velký je Taxisův příkop?

Po úpravě z roku 2021 je živý plot sestříhaný tak, aby byl na zadní stěně vysoký 145 centimetrů, šířka příkopu je pět metrů a šířka plotu 150 centimetrů, takže celková délka skoku je šest a půl metru. Původně šlo o dvoumetrovou hloubku a pětimetrovou délku příkopu za plotem vysokým 150 centimetrů. Různá čísla v různých zdrojích se vztahují k různým obdobím a k různě měřeným rozměrům.

Po kom je Taxisův příkop pojmenovaný?

Po princi Egonu Thurn-Taxisovi, který žil v letech 1832 až 1892. Překážka je na trati čtvrtá v pořadí.

Proč se Taxis upravoval?

Kvůli bezpečnosti a data ukazují efekt. V letech 1970 až 1992 zemřelo na trati jednadvacet koní ze 402 startujících, po roce 1992 deset z 392. Na samotném Taxisu upadl mezi roky 1970 a 1992 téměř každý druhý kůň, po roce 1993 už jen každý devátý.

Kdo vyhrál Velkou pardubickou nejvíckrát?

Mezi koňmi Železník, který jako jediný zvítězil čtyřikrát, a to v letech 1987 až 1989 a v roce 1991. Mezi jezdci Josef Váňa s osmi vítězstvími, jako trenér jich má jedenáct.

Vyhrála Velkou pardubickou někdy žena?

Ano, jedinou vítěznou ženou je Lata Brandisová, která zvítězila v posledním předválečném ročníku v roce 1937 na klisně Norma.

Kdo se může do dostihu přihlásit?

Pouze šestiletí a starší koně, kteří absolvovali nejméně jeden kvalifikační dostih na pardubické dráze s umístěním do pátého místa nebo se ztrátou nejvýše dvaceti sekund na vítěze, případně se kvalifikovali v Crystal Cupu nebo ve steeplechase o délce nejméně 4 800 metrů v zahraničí. Jezdec musí mít v kariéře nejméně deset vítězství v překážkových dostizích.

Druhou českou závodní trať se zatáčkou nesoucí jméno jezdce popisuje text o brněnském Masarykově okruhu.

Druhou dlouhověkou českou sportovní akci popisuje text o ostravské Zlaté tretře.

Další stavbu, u které se rozměry a kapacita ve zdrojích rozcházejí, popisuje text o strahovském stadionu a jeho číslech.

Odkud údaje pocházejí

Datum prvního ročníku, jména zakladatelů, první vítěz, délka trati a hlavní dráhy, počet překážek, podíl oranice, rekordy Železníka a Josefa Váni i vítězství Laty Brandisové pocházejí z oficiálních stránek pardubického závodiště. Popis úprav Taxisova příkopu z roku 1994 je z přehledu překážek téhož zdroje, rozměry po úpravě z roku 2021 z reportáže odborného dostihového serveru. Statistiku úmrtí a pádů před rokem 1992 a po něm zveřejnil Český rozhlas Pardubice. Kvalifikační podmínky, váha a požadavek na jezdce jsou z propozic dostihového dne vedených Jockey Clubem, termín konání, traťový rekord a přehled nekonaných ročníků z veřejné encyklopedie odkazující na výsledkové listiny.

• historie Velké pardubické na stránkách závodiště
• přehled překážek na trati
• data o bezpečnosti po úpravách překážek
• rozměry Taxisu po úpravě v roce 2021

Další texty z rubriky Sport najdete v průvodci sportem.