Zlatá tretra: Zátopek ji nezaložil a jeho rekordy na ní nepadly

Emil Zátopek Zlatou tretru nezaložil a ani jeden z jeho světových rekordů na ní nepadl. Oba vytvořil na téže vítkovické dráze v roce 1949, tedy dvanáct let před prvním ročníkem mítinku. Stejně tak neplatí, že by šlo o nejstarší atletický mítink v Evropě. A počet světových rekordů, které v Ostravě padly, závisí čistě na tom, co se za rekord počítá: v disciplínách, ve kterých se rekord vůbec ratifikuje, je jich osm. Následující text prochází, co se o Zlaté tretře dá doložit.

Co o mítinku platí

• První ročník se konal v roce 1961 na škvárové dráze vítkovického stadionu.
• Původní název zněl Mezinárodní běžecké závody VŽKG, na Zlatou tretru se změnil v roce 1970.
• Mítink se konal nepřetržitě s jedinou výjimkou, kterou byl rok 1999.
• Pořadatelem je Sdružení sportovních klubů Vítkovice, z. s., IČO 00534544.
• Ředitelem je od ročníku 2009 bývalý oštěpař Jan Železný.
• Od roku 2020 patří mítink do nejvyšší úrovně Gold série Continental Tour.
• Ovál má osm drah v oblouku i na rovince, kapacita stadionu je 15 123 míst.

Jak mítink vznikl a proč se jmenuje takhle

První ročník se jel v roce 1961 na škvárové dráze Městského stadionu v Ostravě Vítkovicích pod názvem Mezinárodní běžecké závody VŽKG, tedy podle Vítkovických železáren. Startovali atleti tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska a premiéru podle pořadatele sledovaly tři tisíce diváků. Mezi zakladateli z Vítkovic byli Vlastimil Vacula, Jan Pekař a Jan Kebrle.

Název vzešel z ankety

Na Zlatou tretru, v dobové podobě Zlatou tretru Evropy, se mítink přejmenoval u příležitosti jubilejního desátého ročníku v roce 1970 a jméno vzešlo z ankety. V letech 1989 až 2002 nesl název Zlatá tretra Vítkovice a od ročníku 2009 se jmenuje Zlatá tretra Ostrava, tedy s městem v titulu. Umělý povrch dráhy se poprvé použil v roce 1971, do té doby se běhalo na škváře.

Proč ročníky nesedí s počtem let

Mítink se konal každý rok s jedinou výjimkou, a tou byl rok 1999, kdy se nesešli sponzoři. Kvůli tomu číslování ročníků zaostává za počtem let: ročník roku 2009 byl v pořadí osmačtyřicátý a ročník roku 2025, konaný 24. června, byl čtyřiašedesátý.

Kdo mítink vedl

Jeden ze zakladatelů Jan Kebrle byl ředitelem závodu třiatřicet let, po něm mítink vedl Jan Slanina. Od ročníku 2009 je ředitelem bývalý oštěpař Jan Železný, který podle dostupných přehledů Zlatou tretru sám devětkrát vyhrál. Manažerem mítinku je Alfonz Juck, technickým ředitelem Oldřich Zvolánek.

Kdo mítink pořádá

Pořadatelem je Sdružení sportovních klubů Vítkovice, z. s., pod nímž působí i tamní atletický klub. Spolek má IČO 00534544, sídlí na adrese Závodní 2891/86 v Ostravě Vítkovicích a je registrován ve spolkovém rejstříku u Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou L, vložka 18. Do 19. června 2015 byl v rejstříku veden bez přípony z.s.

Kdo za spolek jedná

Předsedou výkonné rady je od 23. listopadu 2022 Oldřich Zvolánek, který je ve vedení průběžně od května 2017, místopředsedou od téhož data Josef Blahuta a členem výkonné rady od 6. ledna 2023 Augustin Šulc. Jedna past číhá přímo v rejstříku: datum zápisu 1. ledna 2014 není datem vzniku organizace, ale datem migrace do nově zřízeného spolkového rejstříku.

Stadion, na kterém se běhá

Městský stadion v Ostravě Vítkovicích byl otevřen v roce 1938. Vlastníkem je statutární město Ostrava, provozovatelem městská společnost Vítkovice Aréna. Zásadní rekonstrukce probíhala od září 2012 do roku 2015, samotný atletický ovál a sektory technických disciplín se přestavovaly od ledna do května 2013.

Parametr	Hodnota
Otevření stadionu	1938
Vlastník	statutární město Ostrava
Délka oválu	400 metrů
Počet drah	osm v oblouku i osm na rovince
Povrch	umělý polyuretanový
Certifikace	nejvyšší stupeň mezinárodní federace, třída I
Kapacita	15 123 krytých míst k sezení
Západní tribuna	2 667 míst
Východní tribuna	5 020 míst
Severní tribuna	3 681 míst
Jižní tribuna	3 755 míst
Renovace oválu	zhruba 9 000 metrů čtverečních, dokončena v červnu 2025

Dvakrát uváděná kapacita

Pokud narazíte na údaj o čtyřiadvaceti tisících míst, jde o kapacitu před rekonstrukcí. Dnešní stav je 15 123 krytých míst k sezení ve čtyřech tribunách, tedy méně sedaček, zato všechny kryté a všechny k sezení.

Kam mítink patří v mezinárodní struktuře

Zařazení se v čase měnilo pětkrát a je to jeden z údajů, které se nejčastěji uvádějí bez období, takže vyznívají špatně.

Období	Zařazení
2001 až 2002	mítink Evropské atletiky
2003 až 2005	Super Grand Prix mezinárodní federace
2006 až 2009	World Athletics Tour
2010 až 2019	World Challenge
od 2020	Continental Tour, nejvyšší úroveň Gold

Ocenění za přínos historii atletiky

V roce 2019 udělila Světová atletika mítinku pamětní plaketu za výjimečný přínos historii a rozvoji světové atletiky. Kvůli pandemii se předání odložilo až na 30. května 2022 a proběhlo symbolicky u sochy Emila Zátopka na vítkovickém stadionu, plaketu převzal ředitel mítinku.

Osm rekordů, ne čtrnáct

Tohle je místo, kde se čísla rozcházejí nejvíc. Média uvádějí čtrnáct i patnáct světových rekordů, jenže do výčtu řadí dvě různé kategorie výkonů. Světový rekord se ratifikuje jen v určitých disciplínách. Běh na 100 yardů, na 150 metrů, na 300 metrů ani na 300 metrů překážek mezi ně nepatří, takže tam se mluví o světovém nejlepším výkonu, ne o rekordu. Do stejných tabulek se navíc dostávají výkony, které rekordem nebyly vůbec, jen byly rekordem mítinku.

Atlet	Disciplína	Výkon	Rok
Renate Stecherová	100 metrů žen	10,9 ručně měřeno	1973
Silvio Leonard	100 metrů	9,9 ručně měřeno	1975
Alesja Turovová	3000 metrů překážek žen	9:21,72	2002
Kenenisa Bekele	10 000 metrů	26:20,31	2004
Haile Gebrselassie	20 000 metrů	56:25,98	2007
Haile Gebrselassie	hodinovka	21 285 metrů	2007
Dayron Robles	110 metrů překážek	12,87	2008
Dire Tune	hodinovka žen	18 517 metrů	2008

Co se za těmi čísly skrývá

Kenenisa Bekele překonal 8. června 2004 o více než dvě sekundy šest let starý rekord Haile Gebrselassieho a sám si ho o rok později v Bruselu zlepšil. Gebrselassie o tři roky později v Ostravě dvěma rekordy najednou překonal zápisy Artura Barriose, přičemž hodinovka byla jeho druhým pokusem, ten první v nizozemském Hengelu v roce 2002 vzdal po devětatřiceti minutách kvůli lýtku. Dayron Robles v roce 2008 sebral rekord na překážkách o setinu Liou Siangovi. Alesja Turovová běžela v roce 2002 na tři tisíce metrů překážek vůbec svůj první závod a hned vytvořila světový rekord. Renate Stecherová byla v roce 1973 první ženou, která zaběhla stovku pod jedenáct sekund.

Světové nejlepší výkony, které rekordem nejsou

V Ostravě zaběhla Femke Bolová v roce 2022 na tři sta metrů překážek 36,86 a jako první žena se dostala pod osmatřicet i pod sedmatřicet sekund. Wayde van Niekerk tam v roce 2017 zvládl tři sta metrů za 30,81 a web mítinku výkon vede výslovně jako světový nejlepší, ne jako rekord. Do stejné kategorie patří časy Asafy Powella a Veroniky Campbellové Brownové na sto yardů. Jde o skvělé výkony, ale jiný typ zápisu.

Kdo v Ostravě startoval

Usain Bolt se na vítkovické dráze představil devětkrát, poprvé v roce 2006 jako devatenáctiletý, kdy vyhrál dvoustovku, a naposledy v roce 2018. Alberto Juantorena tu před olympijskými hrami v Montrealu zkoušel kombinaci čtyřstovky a osmistovky. Hicham El Guerrouj v Ostravě v roce 2006 ukončil kariéru a Bob Beamon sem přijel v roce 2013 jako host.

Čeští atleti v tabulkách mítinku

Rekordy mítinku drží mimo jiné Jarmila Kratochvílová na dvoustovce časem 22,07 z roku 1981, Helena Fibingerová ve vrhu koulí výkonem 21,96 metru z roku 1977, Zdeňka Šilhavá v disku 69,52 metru z roku 1987, Táňa Kocembová na čtyřstovce 49,67 z roku 1983, Eva Murková v dálce sedmi metry z roku 1984, Jan Železný v oštěpu 94,64 metru z roku 1996, Barbora Špotáková 67,78 metru z roku 2012, Zuzana Hejnová na čtvrtce překážek 53,32 z roku 2013 a Anežka Drahotová v chůzi na tři tisíce metrů z roku 2015. Helena Fibingerová a Jan Železný byli uvedeni do Síně slávy Zlaté tretry.

Zátopek na téže dráze, ale jindy

Emil Zátopek vytvořil na dráze vítkovického stadionu dva světové rekordy v běhu na deset tisíc metrů, oba v roce 1949: 11. června a znovu 22. října, kdy zaběhl 29:21,2 a o šest sekund překonal zápis Fina Viljo Heina z prvního září téhož roku. Bylo to dvanáct let před prvním ročníkem mítinku, takže spojení Zátopka se Zlatou tretrou je spojení místa, ne akce. O jeho tréninkové metodě a výsledcích píše podrobněji text o Zátopkových výsledcích a tréninku.

Šest tvrzení o Zlaté tretře, která neplatí

1. Mítink založil Emil Zátopek. Nezaložil. Mezi zakladateli z Vítkovic byli Vlastimil Vacula, Jan Pekař a Jan Kebrle.
2. Zátopkovy světové rekordy padly na Zlaté tretře. Nepadly. Oba vznikly na téže dráze v roce 1949, tedy dvanáct let před prvním ročníkem.
3. Je to nejstarší atletický mítink v Evropě. Není. Curyšská Weltklasse se poprvé konala v srpnu 1928, Ostrava až v roce 1961.
4. V Ostravě padlo čtrnáct světových rekordů. To číslo míchá dvě kategorie. V disciplínách, ve kterých se rekord ratifikuje, je doloženo osm rekordů.
5. Mítink se konal každý rok bez výjimky. Jedna výjimka je, a to rok 1999. Proto číslování ročníků zaostává za počtem let.
6. Zlatá tretra je součástí Diamantové ligy. Není a nikdy nebyla. Od roku 2020 patří do nejvyšší úrovně Gold série Continental Tour.

Podobně jako ostravský mítink drží i další česká akce mezinárodní zařazení po desítky let. V motorismu je to Barum Czech Rally Zlín a její místo v evropském seriálu, kde se rekord dvanácti vítězství drží od roku 2025.

Časté otázky

Kdy se Zlatá tretra konala poprvé a jak se jmenovala?

Poprvé v roce 1961 na škvárové dráze Městského stadionu v Ostravě Vítkovicích, tehdy pod názvem Mezinárodní běžecké závody VŽKG podle Vítkovických železáren. Na Zlatou tretru se mítink přejmenoval v roce 1970 u příležitosti desátého ročníku a název vzešel z ankety. Od ročníku 2009 zní oficiální název Zlatá tretra Ostrava.

Založil mítink Emil Zátopek?

Nezaložil. Mezi zakladateli z Vítkovic byli Vlastimil Vacula, Jan Pekař a Jan Kebrle. Zátopek je s místem spojený jinak: na téže dráze vytvořil v roce 1949 dva světové rekordy na deseti tisících metrech, 11. června a 22. října, kdy zaběhl 29:21,2. Bylo to dvanáct let před prvním ročníkem mítinku.

Kolik světových rekordů v Ostravě padlo?

Osm, počítáno v disciplínách, ve kterých se světový rekord vůbec ratifikuje. Vyšší čísla, se kterými pracují média, do výčtu přidávají výkony na tratích jako 100 yardů, 150 nebo 300 metrů, kde se rekord neratifikuje, a někdy i výkony, které rekordem nebyly vůbec.

Kdo drží nejznámější rekordy z Ostravy?

Kenenisa Bekele zaběhl v roce 2004 deset tisíc metrů za 26:20,31, Haile Gebrselassie v roce 2007 vytvořil hned dva rekordy, na dvaceti tisících metrech časem 56:25,98 a v hodinovce výkonem 21 285 metrů. Dayron Robles v roce 2008 překonal rekord na 110 metrů překážek časem 12,87 a Dire Tune téhož roku v hodinovce žen 18 517 metrů.

Je Zlatá tretra nejstarší atletický mítink v Evropě?

Není. Curyšská Weltklasse se poprvé konala 12. srpna 1928, tedy více než třicet let před prvním ostravským ročníkem v roce 1961. Ostravský mítink je nicméně mezi kontinentálními závody dlouhodobě etablovaný a v roce 2019 za to dostal od Světové atletiky pamětní plaketu, předanou v roce 2022.

Do jaké mezinárodní série mítink patří?

Od roku 2020 do série Continental Tour, a to do její nejvyšší úrovně Gold. Předtím byl v letech 2010 až 2019 součástí World Challenge, v letech 2006 až 2009 World Athletics Tour, v letech 2003 až 2005 Super Grand Prix a v letech 2001 až 2002 šlo o mítink Evropské atletiky.

Jaký je vítkovický stadion?

Otevřel se v roce 1938, vlastníkem je statutární město Ostrava. Ovál měří 400 metrů a má osm drah v oblouku i na rovince, povrch je umělý polyuretanový a stadion má nejvyšší stupeň certifikace mezinárodní federace. Kapacita je 15 123 krytých míst k sezení ve čtyřech tribunách. Zásadní rekonstrukce probíhala od září 2012 do roku 2015.

Konala se Zlatá tretra každý rok?

Téměř. Jediným vynechaným ročníkem je rok 1999, důvodem byl nedostatek zájmu sponzorů. Kvůli tomu číslování ročníků zaostává za počtem let: ročník roku 2009 byl osmačtyřicátý a ročník konaný 24. června 2025 byl čtyřiašedesátý.

Největší české sportoviště, které ale nikdy nesloužilo atletickým mítinkům, popisuje text o strahovském stadionu.

Odkud údaje pocházejí

• Historie mítinku, názvy a zařazení do sérií: web pořadatele mítinku
• Tabulky rekordů: přehled rekordů na webu mítinku
• Světové rekordy a jejich okolnosti: zpravodajství Světové atletiky
• Identita pořadatele a statutární orgán: registr ARES
• Parametry atletického oválu: dokumentace dodavatele povrchu
• Zátopkovy rekordy z roku 1949: Encyklopedie dějin města Ostravy