Kroměříž: zámek a dvě zahrady, které UNESCO zapsalo jako celek

Kroměříž je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1998 a zapsané jsou tři věci najednou: arcibiskupský zámek, Podzámecká zahrada za ním a Květná zahrada, která leží jinde ve městě. Právě ta poslední je důvod, proč se o Kroměříži mluví v evropském měřítku. Barokní zahrada z let 1665 až 1675 se totiž dochovala v podobě, jakou dostala od svých tvůrců, což je u zahrad výjimka.

Co je na seznamu zapsané

• Zápis proběhl v roce 1998 na 22. zasedání Výboru pro světové dědictví v japonském Kjótu.
• Statek nese číslo 860 a je zapsaný podle kritérií (ii) a (iv).
• Zapsané jsou tři složky: zámek, Podzámecká zahrada a Květná zahrada.
• Celková rozloha statku je 74,5 hektaru, nárazníková zóna má 441 hektarů.
• Nárazníková zóna je totožná s městskou památkovou rezervací.
• Národní kulturní památkou je areál od 16. srpna 1995.

Zahrada, která se nezměnila

Květná zahrada je pravidelná zahrada v italském stylu a UNESCO o ní píše, že její návrh i vzhled zůstaly z let 1665 až 1675 téměř nedotčené, což z ní dělá mimořádně vzácný příklad barokní zahrady. To je jádro celého zápisu. Zámky se v Evropě dochovaly po stovkách, barokní zahrady v původní kompozici skoro žádné, protože je pozdější majitelé nechávali přestavět na krajinářské parky.

Zdůvodnění kritéria (ii) to říká přímo: soubor v Kroměříži, a zvláště Květná zahrada, sehrál významnou roli ve vývoji barokní zahradní a zámecké tvorby ve střední Evropě.

Postavená na bažině za hradbami

Zahradu nechal vybudovat olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který se úřadu ujal v roce 1664. Stavělo se za tehdejšími městskými hradbami na neplodné a bažinaté půdě a původní název zněl Libosad. První fáze proběhla v letech 1665 až 1675, druhá, doplňující, v osmdesátých letech 17. století.

Práce zahájil italský architekt Filiberto Lucchese (1607 až 1666). Když zemřel, převzal úkol jeho mladší spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla (1629 až 1702). Teprve po dokončení zahrady se Tencalla pustil do návrhu a stavby vlastního biskupského zámku. Pořadí je tedy opačné, než by se čekalo: nejdřív zahrada, pak sídlo.

Údaj	Hodnota
Rok zápisu na seznam UNESCO	1998, zasedání v Kjótu
Číslo statku	860
Kritéria zápisu	(ii) a (iv)
Rozloha statku celkem	74,5 hektaru
Nárazníková zóna	441 hektarů
Květná zahrada, rozloha podle UNESCO	14,5 hektaru
Délka arkádové kolonády	244 metrů
Sochy a busty na kolonádě	44 celofigurálních soch a 46 bust
Stavba rotundy	1666 až 1668
Založení Podzámecké zahrady	1509
Požár zámku i města	březen 1752
Povýšení biskupství na arcibiskupství	1777
Zasypání zámeckého příkopu	1832
Národní kulturní památka od	16. srpna 1995

Kolonáda a rotunda

Do Květné zahrady se vchází arkádovou galerií, které se běžně říká kolonáda. Podle Tencallova projektu byla dokončena v roce 1671, měří 244 metrů a zabírá celou jednu stěnu zahrady. Zdobí ji čtyřiačtyřicet celofigurálních soch a na zahradní fasádě dalších šestačtyřicet bust. Sochařskou práci odvedli Michael Mandík a Michael Zürn mladší, kámen je tvrdý maletínský pískovec z lomu nedaleko Moravské Třebové.

V srdci zahrady stojí rotunda, osmiboký centrálně orientovaný pavilon postavený v letech 1666 až 1668 rovněž podle Tencally. Uvnitř jsou čtyři grotty a čtyři salonky, malby vytvořila od roku 1669 dílna Carpofora Tencally, štukovou výzdobu skupina pod vedením Quirica Castelliho.

Foucaultovo kyvadlo v barokní stavbě

V rotundě je instalované Foucaultovo kyvadlo, tedy zařízení demonstrující otáčení Země. Pořídit ho dal kroměřížský gymnaziální profesor, fyzik a astronom František Nábělek. Je to nečekaná kombinace: přístroj z 19. století uvnitř pavilonu ze 17. století.

K zahradě dále patří Pomerančová zahrada, Holandská zahrada, skleníky, hospodářský dvůr, bažantnice, Králičí kopeček a ptáčnice. Poškozené části revitalizoval v padesátých letech 20. století architekt Pavel Janák.

Podzámecká zahrada je pravý opak

Druhá zahrada je jiný svět. Byla založena už v roce 1509, tedy dřív než barokní zámek, a původně sloužila jako zelinářská a ovocnářská. V 17. století se změnila na barokní a na přelomu 18. a 19. století dostala podobu krajinářského romantického parku. Dnes v ní roste přes dvě stě druhů vzácných stromů z Evropy, Ameriky i Asie.

Novou kompozici s rokokovým parterem a kuriózními stavbami v řeckém, čínském, tureckém i tichomořském stylu prosadil první kroměřížský arcibiskup Colloredo, park vznikal zhruba deset let v letech 1790 až 1800. Nejradikálnější přestavbu přinesla první třetina 19. století, kdy arcibiskup Ferdinand Maria Chotek s architektem Antonem Archem změnili sentimentální zahradu v romantický park. Archeho práce probíhaly v letech 1830 až 1845.

Ze staveb v parku stojí za zmínku půlkruhová Pompejská kolonáda z roku 1846, postavená kvůli sochám z Pompejí, empírový Maxův dvůr s kolonádou a tři litinové mosty, které se odlily v arcibiskupské slévárně.

Rozlohy se ve zdrojích liší

U obou zahrad se vyplatí opatrnost. UNESCO uvádí u Podzámecké zahrady 58 hektarů, oficiální web zámku 53 hektarů a hodnotící zpráva ICOMOS z roku 1998 dokonce 47 hektarů. U Květné zahrady je to podobné: UNESCO píše 14,5 hektaru, ICOMOS deset. Celková rozloha statku 74,5 hektaru se naproti tomu nemění.

Zámek, který dvakrát vyhořel a jednou hostil sněm

Kroměříž povýšil na město v roce 1261 biskup Bruno ze Schauenburku, ale zámek postavil až Stanislav I. Thurzo na přelomu 15. a 16. století. Během třicetileté války město vyplenila v roce 1643 švédská armáda a o dva roky později přišel mor. Obrat nastal až s nástupem biskupa Karla, který nejprve nechal zničený zámek uvést do obyvatelného stavu.

Druhá katastrofa přišla v březnu 1752, kdy oheň zasáhl město i zámek. Zničil celé druhé patro a část prvního, panské stáje, vikářské a kanovnické domy a šestaosmdesát měšťanských domů. Oprava trvala dvacet let a přinesla novou freskovou výzdobu od brněnského malíře Josefa Sterna a rakouského mistra Franze Antona Maulbertsche. Vznikla při ní také Velká jídelna, později zvaná Sněmovní sál, který je díky požáru vysoký přes dvě patra.

Rok 1848 v Kroměříži

Na podzim 1848 byl z revoluční Vídně do klidné Kroměříže přesunut Ústavodárný říšský sněm rakouských národů. Pro jeho zasedání se upravila právě Velká jídelna, kam se z Vídně a Prahy dovezly poslanecké lavice a stoly předsednictva. Sněm rozpustil císařův manifest 7. března 1849.

Vlastní budova je čtyřkřídlá volně stojící stavba kolem lichoběžníkového nádvoří, vysoká tři patra s polopatrem. Hlavní průčelí má jedenáct okenních os, zahradní čtrnáct. Uvnitř barokní hmoty se dochovala středověká věž a příkop kolem zámku byl zasypán v roce 1832.

Obrazárna, která vznikla jedním nákupem

Zámecká obrazárna se datuje k roku 1673, kdy biskup Karel rozšířil stávající skupinu obrazů nejen jednotlivými nákupy, ale hlavně odkoupením celých sbírek, mimo jiné kolekce dvou bohatých kolínských kupců. Kroměřížskou část dnes tvoří téměř pět set obrazů, z nichž je v obrazárně vystaveno na pětaosmdesát vybraných originálů.

Nejznámějším dílem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas, který se do Kroměříže dostal právě v roce 1673. Arcibiskupství olomoucké uvádí, že na některých částech plátna je až šestatřicet vrstev barvy.

Knihovní fond všech zámeckých knihoven čítá podle správce zhruba šedesát tisíc svazků, přes čtyři sta rukopisů a téměř dvě stě prvotisků. Hodnotící zpráva ICOMOS z roku 1998 uváděla přes třiatřicet tisíc položek, rozdíl je patrně dán dobou vzniku obou údajů.

Věž, kterou museli shodit

Poslední ohrožení přišlo v roce 1945. Zámeckou věž zapálili němečtí vojáci při osvobozování města, aby zdrželi postup rumunských jednotek. Zaměstnanci zámku ji svrhli na nádvoří, čímž zabránili rozšíření požáru a vyhoření celé budovy.

Vlastnicky je areál dnes rozdělený. Zámek a Podzámecká zahrada patří římskokatolické církvi zastoupené olomouckým arcibiskupstvím, Květná zahrada státu prostřednictvím Národního památkového ústavu. Zámek byl arcibiskupství vrácen v roce 2015, bez Květné zahrady a části Podzámecké zahrady.

Kde se v Kroměříži natáčel Amadeus

Zámek patří k nejvytíženějším filmovým lokacím v Česku. Americký štáb Miloše Formana tu při natáčení Amadea obsadil zámek na čtrnáct dní a někteří obyvatelé a studenti z Kroměříže si zahráli v komparzu. Film získal osm Oscarů.

Oficiální přehled natáčení dále uvádí Evžena Oněgina, Mladého Indianu Jonese, snímek Nehynoucí láska, Četnické humoresky, Královskou aféru, seriál The Musketeers, ruskou Jekatěrinu nebo koprodukční Marii Terezii. Zajímavá poznámka na okraj: zprávu o zápisu na seznam UNESCO dostali na zámek z Japonska faxem.

Kam Kroměříž zapadá mezi ostatní zápisy

Kroměříž je zápis typu rezidence s krajinou, tedy sídlo posuzované společně s tím, co k němu patří. Nejbližší obdobu má v Lednicko-valtickém areálu, o kterém je text o komponované krajině na jižní Moravě. Zcela jiný typ představuje zápis celého historického jádra, jak ukazuje přehled zápisů UNESCO v Česku.

Návštěvu obou kroměřížských zahrad v jednom dni stihnete, ale je potřeba počítat s přesunem, protože Květná zahrada leží mimo zámecký areál. Jak si takový den naplánovat, popisuje text o přípravě jednodenního výletu autem.

Osm věcí, které o Kroměříži překvapí

1. Zahrada je starší než zámek. Tencalla ji dokončil dřív, než začal stavět sídlo.
2. Květná zahrada leží mimo areál. Vznikla za tehdejšími hradbami na bažině.
3. Kolonáda měří 244 metrů. A nese devadesát soch a bust.
4. V rotundě je Foucaultovo kyvadlo. Pořídil ho místní gymnaziální profesor.
5. Podzámecká zahrada je z roku 1509. Původně zelinářská a ovocnářská.
6. Sněmovní sál je vysoký díky požáru. Po roce 1752 se propojila dvě patra.
7. V roce 1848 tu zasedal říšský sněm. Rozpuštěn byl 7. března 1849.
8. Věž v roce 1945 svrhli na nádvoří. Zachránili tím zbytek budovy.

Časté dotazy ke Kroměříži a UNESCO

Odkdy je Kroměříž na seznamu UNESCO?

Od roku 1998, kdy o zápisu rozhodl Výbor pro světové dědictví na 22. zasedání v japonském Kjótu. Statek je veden pod číslem 860 a zapsaný podle kritérií (ii) a (iv).

Co všechno je v Kroměříži zapsané?

Tři složky: arcibiskupský zámek, Podzámecká zahrada, která k němu přiléhá, a Květná zahrada ležící jinde v centru města. Dohromady mají 74,5 hektaru, nárazníková zóna se rozkládá na 441 hektarech a je totožná s městskou památkovou rezervací.

Proč je Květná zahrada tak ceněná?

Protože se dochovala v původní kompozici. UNESCO uvádí, že návrh i vzhled zahrady z let 1665 až 1675 zůstaly téměř nedotčené, což z ní dělá mimořádně vzácný příklad barokní zahrady. Většina evropských barokních zahrad byla později přestavěna na krajinářské parky.

Kdo zahrady a zámek navrhl?

Objednatelem byl olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Práce zahájil architekt Filiberto Lucchese, po jeho smrti v roce 1666 je převzal Giovanni Pietro Tencalla, který dokončil zahradu a teprve pak navrhl zámek.

Jak velká je Podzámecká zahrada?

Zdroje se liší. UNESCO uvádí 58 hektarů, oficiální web zámku 53 hektarů a hodnotící zpráva ICOMOS z roku 1998 sedmačtyřicet. Roste v ní přes dvě stě druhů vzácných stromů.

Co se stalo se zámkem v roce 1752?

V březnu toho roku zasáhl město i zámek velký požár. Zničil celé druhé patro a část prvního, panské stáje a šestaosmdesát měšťanských domů. Oprava trvala dvacet let a při ní vznikl mimo jiné Sněmovní sál vysoký přes dvě patra.

Proč se sálu říká Sněmovní?

Protože v něm na podzim 1848 zasedal Ústavodárný říšský sněm rakouských národů, přesunutý sem z revoluční Vídně. Lavice a stoly předsednictva se dovezly z Vídně a Prahy. Sněm byl rozpuštěn císařovým manifestem 7. března 1849.

Který slavný film se v Kroměříži natáčel?

Amadeus Miloše Formana, který získal osm Oscarů. Americký štáb obsadil zámek na čtrnáct dní a v komparzu si zahráli i místní obyvatelé a studenti. Kromě něj se tu točily desítky dalších filmů a seriálů.

Přehled všech sedmnácti českých zápisů i s tím, čím se od sebe liší, shrnuje rozcestník k památkám UNESCO v Česku.

Odkud údaje pocházejí

Rok zápisu, číslo statku, kritéria, rozlohy a rozdělení vlastnictví pocházejí ze stránky statku na webu Centra světového dědictví UNESCO a z rozhodnutí Výboru pro světové dědictví. Průběh nominace, popis zámecké dispozice, sled prací Luccheseho a Tencally a údaje o následcích třicetileté války jsou z hodnotící zprávy poradního orgánu ICOMOS. Dějiny zámku, požár roku 1752, sněm roku 1848, obrazárna, knihovna a přehled natáčení jsou z oficiálních stránek Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži, parametry kolonády a rotundy z webu Květné zahrady spravovaného Národním památkovým ústavem.

• stránka statku na webu UNESCO
• hodnotící zpráva ICOMOS z roku 1998
• historie Arcibiskupského zámku v Kroměříži
• oficiální stránky Květné zahrady

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.