Tvrdost vody není limit a měkká voda je v Česku větší problém

Tvrdost vody není limit a překročit se nedá, protože jde o doporučenou hodnotu. A problém českých vodovodů není tvrdá voda, ale opačný: měkčí vodu, než je doporučené optimum, dostává 59,29 procenta obyvatel, zatímco tvrdší jen 5,71 procenta. Vyhláška přitom rozlišuje tři různé typy limitů a celé nedorozumění o kvalitě vody z kohoutku stojí právě na tom, že se mezi sebou pletou. Následující text prochází, co se o pitné vodě dá doložit z vyhlášky a ze zpráv hygieniků.

Co o vodě z kohoutku platí

• Požadavky stanoví vyhláška č. 252/2004 Sb., účinná od 1. května 2004, ve znění novel.
• Poslední zásadní novelou je vyhláška č. 371/2023 Sb. účinná od 4. ledna 2024.
• Vyhláška rozlišuje tři typy hodnot: nejvyšší mezní, mezní a doporučenou.
• Limity musí být splněny až na kohoutku u spotřebitele, ne na výstupu z úpravny.
• Za vnitřní rozvod za vodoměrem odpovídá vlastník objektu, ne vodárna.
• Limit olova je dnes 10 mikrogramů na litr, přísnější hodnota platí až od roku 2036.
• V roce 2024 nebyla hlášena žádná nemoc v souvislosti s vodou ze sledovaných vodovodů.

Tři typy limitů, na kterých stojí všechno

Tohle je jádro tématu a zároveň důvod, proč zpráva o překročení limitu může znamenat dvě úplně různé věci.

Nejvyšší mezní hodnota

Je to hodnota zdravotně závažného ukazatele a v důsledku jejího překročení je vyloučeno použití vody jako pitné. Sem patří mikrobiologie, dusičnany, těžké kovy nebo pesticidy.

Mezní hodnota

Je to hodnota organoleptického ukazatele, jejíž překročení podle definice ve vyhlášce obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Týká se typicky vzhledu, chuti, pachu a přirozeného složení vody, tedy železa, manganu, barvy nebo zákalu. Voda s vyšším obsahem železa může být nepěkná a chutnat po kovu, ale není nepitná.

Doporučená hodnota

Není to závazný limit vůbec. Je to hodnota, ke které je žádoucí se přiblížit, a proto se ani nedá porušit. Právě sem patří tvrdost vody, což většina textů o vodě přehlíží.

Limity, které vyhláška skutečně stanoví

Následující přehled je výběr z přílohy vyhlášky, seřazený tak, aby bylo u každého ukazatele vidět, o jaký typ limitu jde.

Ukazatel	Hodnota	Typ
Escherichia coli	0 KTJ na 100 ml	nejvyšší mezní
Intestinální enterokoky	0 KTJ na 100 ml	nejvyšší mezní
Koliformní bakterie	0 KTJ na 100 ml	mezní
Dusičnany	50 mg na litr	nejvyšší mezní
Dusitany	0,50 mg na litr	nejvyšší mezní
Olovo	10 µg na litr	nejvyšší mezní
Měď	1 000 µg na litr	nejvyšší mezní
Arsen	10 µg na litr	nejvyšší mezní
Kadmium	5,0 µg na litr	nejvyšší mezní
Nikl	20 µg na litr	nejvyšší mezní
Uran	15 µg na litr	nejvyšší mezní
Pesticidní látky jednotlivě	0,10 µg na litr	nejvyšší mezní
Pesticidní látky celkem	0,50 µg na litr	nejvyšší mezní
Trichlormethan	30 µg na litr	nejvyšší mezní
Železo	0,20 mg na litr	mezní
Mangan	0,050 mg na litr	mezní
Volný chlor	0,3 mg na litr	mezní
Sodík	200 mg na litr	mezní
Chloridy	250 mg na litr	mezní
pH	6,5 až 9,5	mezní
Chuť a pach	přijatelné pro odběratele	mezní
Vápník	40 až 80 mg na litr	doporučená
Hořčík	20 až 30 mg na litr	doporučená
Tvrdost, tedy vápník a hořčík	2 až 3,5 mmol na litr	doporučená

Nové ukazatele od ledna 2026

Část novely z roku 2023 nabyla účinnosti až 12. ledna 2026. Od té doby přibyly tři nejvyšší mezní hodnoty: bisfenol A ve výši 2,5 mikrogramu na litr, halogenoctové kyseliny jako suma pěti látek ve výši 60 mikrogramů na litr a suma perfluorovaných a polyfluorovaných látek ve výši 0,10 mikrogramu na litr.

Olovo má dvě čísla a to přísnější zatím neplatí

Tady se dá snadno chybovat. V tabulce přílohy je uvedeno 5 mikrogramů na litr, jenže přechodné ustanovení stanoví, že do 12. ledna 2036 platí hodnota 10 mikrogramů na litr. Dnes tedy platí ta vyšší a přísnější hodnoty musí být dosaženo nejpozději v roce 2036. Není to rozpor v předpisu, je to odložená účinnost.

Tvrdost vody: v Česku je problém opačný

Vápník i hořčík jsou esenciální prvky a metaanalýzy epidemiologických studií konzistentně ukazují, že čím nižší je obsah hořčíku v pitné vodě, tím vyšší je v zásobované populaci úmrtnost na onemocnění srdce a cév. Hranice, kde se vliv začíná výrazněji projevovat, leží kolem osmi až deseti miligramů hořčíku na litr. Proto vyhláška tvrdost stanoví jako doporučenou hodnotu, tedy jako cíl, ne jako strop.

Jak to v Česku vypadá

Optimální tvrdost má voda jen u 35,29 procenta obyvatel. Měkčí voda, než je doporučené rozmezí, jde k 59,29 procenta obyvatel a tvrdší jen k 5,71 procenta. Vápník pod mezní hodnotou třiceti miligramů na litr má ve vodovodu 25,03 procenta obyvatel. Obraz, že se Česko potýká s příliš tvrdou vodou, tedy neodpovídá datům.

Tvrdost v mmol na litr	Německé stupně	Francouzské stupně
1	5,6	10
2, dolní mez doporučení	11,2	20
3,5, horní mez doporučení	19,6	35

Co tvrdá voda opravdu dělá

Vodní kámen v ohřívačích, výměnících, konvici a na sanitě, vyšší spotřebu mýdla a pracích prostředků a vyšší spotřebu energie na ohřev. To jsou dopady technické a ekonomické, ne zdravotní. S ohřevem a jeho účinností přímo souvisí i to, jak se v domě rozúčtovává teplo a teplá voda.

Proč je příliš měkká voda problém

Měkká voda je korozivní vůči ocelovému, měděnému i olověnému potrubí a právě tím se do vody dostávají kovy z domovního rozvodu. Vyhláška proto u vody, která se uměle zbavuje vápníku a hořčíku, mění doporučení v závaznou povinnost: obsah hořčíku po úpravě nesmí klesnout pod deset miligramů na litr. Domácí filtry na bázi reverzní osmózy bez následné remineralizace jdou přesně proti tomu.

Kde limity platí a kdo za co odpovídá

Dvě věci platí zároveň a nejsou ve sporu, i když to tak na první pohled vypadá. Hygienické limity musí být splněny až na kohoutku u spotřebitele, ne na výstupu z úpravny. Zároveň ale vodovodní přípojka končí u vodoměru a za vnitřní vodovod, tedy za všechno za vodoměrem, odpovídá vlastník a provozovatel objektu.

Co to znamená v praxi

Vodárna musí dodat vodu takové kvality, aby limity platily i na kohoutku, ale péče o vnitřní rozvod v jejich gesci není. Pokud se tedy voda kazí až v domě, typicky na starém rozvodu, je to věc vlastníka budovy. U bytových domů to platí bez ohledu na stáří stavby, u starších panelových domů a jejich soustav je to součást stejné agendy jako ostatní společné rozvody.

Olovo je výjimka z pravidla o odpouštění

U většiny kovů koncentrace roste se stagnací vody v potrubí, takže odpuštění pomůže. U olova to neplatí. Vodu z olověných potrubí by podle hygieniků neměli používat kojenci ani těhotné ženy, a to nejen po stagnaci, ale ani čerstvě odtočenou. Řešením u olova je výměna potrubí, ne odtáčení. Neurotoxický účinek olova navíc podle dostupných poznatků nemá práh, pod kterým by byl bezpečný.

Jak si kvalitu vody ověřit

Kontrolu provádí provozovatel vodovodu a dozor nad ní vykonávají krajské hygienické stanice, celostátní přehled zpracovává Státní zdravotní ústav. Četnost odběrů se odvíjí od objemu dodávané vody a rozbory se dělí na krácené a úplné. Konkrétní rozbor za svou obec získá spotřebitel u provozovatele vodovodu, který má povinnost o jakosti dodávané vody informovat.

Jak často se limity nedodrží

V roce 2024 bylo z 1 477 271 naměřených hodnot překročeno 1 932 nejvyšších mezních hodnot, tedy zhruba jedna hodnota ze 765. Četnost nedodržení navíc klesá s velikostí vodovodu: u nejvyšších mezních hodnot z 0,35 procenta v oblastech zásobujících do tisíce obyvatel na 0,01 procenta v oblastech nad sto tisíc obyvatel. U mezních hodnot je to pokles z 1,78 procenta na 0,20 procenta.

Nula, která stojí za zmínku

V roce 2024 nebyla hlášena žádná nákaza, otrava ani jiné onemocnění v souvislosti s jakostí a užíváním pitné vody ze sledovaných vodovodů a veřejných studní. U olova, mědi, rtuti a manganu dostává prakticky celá populace méně než jedno procento expozičního limitu.

Teplá voda je podle vyhlášky něco jiného

Teplá voda není jen ohřátá pitná voda, vyhláška pro ni má samostatnou přílohu s jinými ukazateli včetně legionelly. Ohřev je totiž samostatné riziko: pásmo 25 až 55 stupňů Celsia je pro růst legionel optimální a k jejich spolehlivému usmrcení dochází až nad šedesáti stupni.

Situace	Teplota
Pásmo optimální pro růst legionel	25 až 55 °C
Teplá voda bez cirkulace, v každém místě	nejméně 55 °C
Teplá voda s cirkulací, v každém okruhu	nejméně 55 °C
Po 30 sekundách od otevření armatury	nejméně 60 °C
Studená voda v budově	nejvýše 25 °C
Termická dezinfekce	70 °C v každém místě

Právě proto se nedoporučuje snižovat teplotu v zásobníku kvůli úspoře energie pod uvedené hodnoty. Úspora na ohřevu se tu potkává s hygienickým rizikem a hygiena má přednost.

Šest tvrzení o vodě z kohoutku, která neplatí

1. Tvrdá voda škodí zdraví. Vápník a hořčík jsou esenciální prvky a nižší obsah hořčíku ve vodě se v populačních studiích pojí s vyšší úmrtností na choroby srdce a cév. Tvrdost je proto doporučená hodnota, ne strop.
2. Měkká voda je lepší, protože nedělá vodní kámen. Příliš měkká voda je korozivní vůči potrubí a právě tím se do vody dostávají kovy z domovního rozvodu.
3. Chlorovaná voda je nebezpečná. Limit volného chloru je mezní hodnota, tedy ukazatel chuti a pachu. Zdravotně sledované jsou až vedlejší produkty dezinfekce, a ty mají nejvyšší mezní hodnoty.
4. Balená voda má přísnější limity. Pro pitnou vodu platí tatáž vyhláška a táž příloha. Liší se místo, kde musí limity platit. Minerální, pramenité a kojenecké vody jsou přitom samostatné kategorie s jinými předpisy.
5. Voda z malé obce je čistší. Data ukazují opak, četnost nedodržení limitů s velikostí vodovodu klesá.
6. Překročení limitu znamená nepitnou vodu. Jen u nejvyšší mezní hodnoty. Překročení mezní hodnoty obvykle akutní zdravotní riziko nepředstavuje a doporučená hodnota se porušit nedá.

Druhou stranou vodního hospodářství u domu jsou jímka, septik a domovní čistírna.

Časté otázky

Která vyhláška určuje kvalitu pitné vody?

Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Účinná je od 1. května 2004 a platí ve znění pozdějších novel, přičemž poslední zásadní je vyhláška č. 371/2023 Sb. účinná od 4. ledna 2024. Zmocňovacím zákonem je zákon o ochraně veřejného zdraví a evropským základem směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě z roku 2020.

Jaký je rozdíl mezi typy limitů?

Nejvyšší mezní hodnota je hodnota zdravotně závažného ukazatele a její překročení vylučuje použití vody jako pitné. Mezní hodnota je hodnota organoleptického ukazatele, jejíž překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko, typicky jde o barvu, chuť, pach, železo nebo mangan. Doporučená hodnota není závazný limit vůbec, je to cíl, ke kterému je žádoucí se přiblížit.

Je tvrdá voda zdraví škodlivá?

Není a v Česku je problém spíš opačný. Vyhláška uvádí tvrdost 2 až 3,5 mmol na litr jako doporučenou hodnotu, tedy jako optimum. Optimální tvrdost má voda jen u 35,29 procenta obyvatel, měkčí než optimum u 59,29 procenta a tvrdší jen u 5,71 procenta. Tvrdá voda dělá vodní kámen a zvyšuje spotřebu mýdla a energie na ohřev, což jsou dopady technické, ne zdravotní.

Jaký je limit olova a od kdy platí přísnější?

Dnes platí 10 mikrogramů na litr. V tabulce přílohy je sice uvedena hodnota 5 mikrogramů na litr, ale přechodné ustanovení stanoví, že přísnější hodnoty musí být dosaženo nejpozději do 12. ledna 2036. Do té doby platí hodnota 10 mikrogramů na litr.

Kdo odpovídá za kvalitu vody v bytě?

Hygienické limity musí být splněny až na kohoutku u spotřebitele, ne na výstupu z úpravny. Zároveň ale vodovodní přípojka končí u vodoměru a za vnitřní vodovod odpovídá vlastník a provozovatel objektu. Obojí platí současně: limit se měří na kohoutku, ale péče o poslední úsek rozvodu je věcí majitele domu.

Pomůže u olova odpuštění vody?

Nepomůže. U většiny kovů koncentrace se stagnací roste a odpuštění je účinné, u olova to ale neplatí. Vodu z olověných potrubí by podle hygieniků neměli používat kojenci ani těhotné ženy, a to nejen po stagnaci, ale ani čerstvě odtočenou. Řešením je výměna potrubí.

Jak často se limity nedodrží?

V roce 2024 bylo z 1 477 271 naměřených hodnot překročeno 1 932 nejvyšších mezních hodnot, tedy zhruba jedna hodnota ze 765. Četnost klesá s velikostí vodovodu, u nejvyšších mezních hodnot z 0,35 procenta v oblastech do tisíce obyvatel na 0,01 procenta v oblastech nad sto tisíc obyvatel. V témže roce nebyla hlášena žádná nemoc v souvislosti s vodou ze sledovaných vodovodů.

Proč se nemá zbytečně snižovat teplota teplé vody?

Kvůli legionelám. Pásmo 25 až 55 stupňů Celsia je pro jejich růst optimální a spolehlivě se hubí až nad šedesáti stupni. Vyhláška proto má pro teplou vodu samostatnou přílohu s vlastními ukazateli a teplota se u ní sleduje jako provozní parametr: nejméně 55 stupňů v každém místě i okruhu a nejméně 60 stupňů po třiceti sekundách od otevření armatury.

Odkud údaje pocházejí

• Znění vyhlášky o pitné a teplé vodě: vyhláška č. 252/2004 Sb.
• Poslední zásadní novela a odložené účinnosti: vyhláška č. 371/2023 Sb.
• Evropský základ: směrnice o jakosti vody určené k lidské spotřebě
• Statistika kvality vody: zpráva Státního zdravotního ústavu za rok 2024
• Tvrdost vody a zdraví: podklad Státního zdravotního ústavu k tvrdosti vody
• Olovo ve vnitřních rozvodech: metodická pomůcka k posouzení rizik olova
• Vnitřní rozvody a odpovědnost: brožura o pitné vodě z kohoutku