Jen málo míst vám dokonale seberou dech. Zatímco se procházíte po nádherných upravených památkách v jednom z nejznámějších chorvatských letovisek, celou dobu vás sleduje ošklivé káčátko. Pamatuje ty nejhorší časy.
Vítejte tam, kde je nebezpečno
Na toto místo se nikdy nevydávejte. I místní zde mají strach chodit. Některé stropy již okousal zub času. V místech, kde neteče, jsou varny a squaty. Tady si nepřejete trávit svůj volný čas. Přitom ještě před několika desítkami let se zde promenádovaly dámy v těch nejkrásnějších šatech. Hotel měl svůj heliport, vlastní výtah až na pláž. V restauraci Konavle jste si mohli objednat ty nejznamenitější pochoutky. Dnes se zde válí pozůstatky zašlé slávy – všechny kachličky ozdobné mozaiky už mají své nejlepší období za sebou.
Rezavá brána, a jste tam
Milovníci urbexu zaplesají, ostatní se při pohledu na zrezivělou bránu hotelu klidí na míle daleko. Nic není zavřené, žádný „vstup zakázán“ se nekoná. Dávný svědek války je totiž tak rozlehlý, že jej nikdo ani hlídat nemůže. Jen několik desítek metrů od posledního hotelu v řadě, těsně nad poslední pláží s výhledem na staré město Dubrovník, stojí němý svědek války. Hotel Belvedere je pro někoho láskou, pro jiné symbolem válečného běsnění.
Dance parties už zde zřejmě nebudou
Ještě před několika lety se ve venkovních prostorách pořádaly neoficiální dance parties. Vše bylo funkční – toalety, ba i trocha toho zázemí. Dnes se do hotelu již zakusuje zub času se vší silou. V pokojích bují rostlinstvo. Hotel s více než tisícovkou pokojů už snad nemá nic, co by hledači kovů mohli zpeněžit. Zůstává zde jen mramorové obložení. Nikomu se s ním nechce nosit.
Hotel Belvedere byl v Chorvatsku postaven jen několik měsíců před vypuknutím nepokojů na Balkáně. Dodnes v jeho útrobách objevíte kufr od ručních granátů. Budova je poničena střelbou. Dočká se někdy hotel opět své zašlé slávy?