Národní parky v Česku: čtyři parky, rozlohy a co v nich platí

Česko má čtyři národní parky o celkové rozloze 119 019 hektarů. Největší je Šumava s 68 460 hektary, nejstarší Krkonošský národní park vyhlášený v roce 1963, nejmenší Podyjí s 6 279 hektary a nejmladší České Švýcarsko z roku 1999. Každý z nich chrání jiný typ krajiny.

Čtyři parky v číslech

• Celková rozloha národních parků je 119 019 hektarů.
• Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a měří 36 352 hektarů.
• Národní park Šumava byl vyhlášen v roce 1991 a má 68 460 hektarů.
• Národní park Podyjí vznikl také v roce 1991 a měří 6 279 hektarů.
• České Švýcarsko bylo vyhlášeno v roce 1999 a má 7 928 hektarů.
• Šumava je největší, Podyjí nejmenší.

Co který park chrání

Rozloha sama o sobě neříká, jak se v parku chodí. Rozhoduje typ krajiny, hustota tras a to, kolik území je v nejpřísněji chráněných zónách, kam se nesmí mimo cesty.

Park	Rozloha	Vyhlášen
Šumava	68 460 ha	1991
Krkonošský národní park	36 352 ha	1963
České Švýcarsko	7 928 ha	1999
Podyjí	6 279 ha	1991

Krkonoše jsou nejstarší z nich a zároveň nejnavštěvovanější, protože zahrnují nejvyšší českou horu. Podyjí je naopak nejmenší a nejméně známé, přestože jde o mimořádně zachovalé říční údolí.

Zóny a pohyb po cestách

V nejpřísněji chráněných částech platí pohyb výhradně po značených cestách. Není to formalita: horská tundra v Krkonoších nebo pískovcové svahy v Českém Švýcarsku se po sešlapu obnovují desítky let.

Krkonoše a nejvyšší hora

Sněžka měří 1 603 metrů a vrchol leží na hranici s Polskem. Vede na ni sedm hlavních tras a od roku 2013 i kabinová lanovka z Pece pod Sněžkou. Podobná pravidla o přístupnosti a sezonních uzávěrách platí i ve Vysokých Tatrách.

Právě proto se Krkonoše dají navštívit i bez vysokohorské zdatnosti, ale zároveň se tu nejvíc podceňuje počasí, které se na hřebeni mění během desítek minut.

Skalní města mimo národní parky

Nejcennější přírodní útvary nejsou jen v národních parcích. Největší skalní město střední Evropy leží v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály vyhlášené už v roce 1933.

Podobně propast Macocha v Moravském krasu má suchou část hlubokou 138,4 metru a patří k systému Punkevních jeskyní. Nejdelší jeskynní systém v Čechách je ale jinde, v Koněpruských jeskyních u Berouna, jak popisuje text o výletech v okolí Prahy.

Kdy kam jet

Skalní města a jeskyně fungují celoročně a v zimě mají výhodu prázdných tras. Hřebenové túry naopak vyžadují stabilní počasí a delší den, takže mají sezonu od jara do podzimu.

Nejhorší kombinace je letní víkend na nejznámějším místě. Kdo chce klid, jede mimo prázdniny, brzy ráno a raději do menšího parku, jak popisuje text o plánování jednodenního výletu autem.

Co si vzít

Pevná obuv, vrstva navíc a voda. Rozdíl mezi parkovištěm a hřebenem je i v létě několik stupňů a v jeskyních je celoročně chladno.

Jak vrstvy poskládat podle sezony, popisuje text o vrstvení oblečení.

Šest věcí, které o českých parcích překvapí

1. Parky jsou jen čtyři. Dohromady 119 019 hektarů.
2. Nejstarší jsou Krkonoše. Vyhlášené v roce 1963.
3. Šumava je desetkrát větší než Podyjí. 68 460 proti 6 279 hektarům.
4. Nejmladší je České Švýcarsko. Z roku 1999.
5. Adršpach není národní park. Je to rezervace z roku 1933.
6. Mimo cesty se nechodí. Sešlap se hojí desítky let.

Časté dotazy k národním parkům v Česku

Kolik má Česko národních parků?

Čtyři: Šumavu, Krkonošský národní park, České Švýcarsko a Podyjí. Dohromady zabírají 119 019 hektarů.

Který je největší?

Šumava s rozlohou 68 460 hektarů. Nejmenší je Podyjí s 6 279 hektary.

Který vznikl jako první?

Krkonošský národní park v roce 1963. Šumava a Podyjí byly vyhlášeny v roce 1991, České Švýcarsko v roce 1999.

Proč se nesmí chodit mimo značené cesty?

V nejpřísněji chráněných zónách se citlivé prostředí po sešlapu obnovuje desítky let. Týká se to hlavně horské tundry a pískovcových svahů.

Jsou nejhezčí místa jen v národních parcích?

Ne. Největší skalní město střední Evropy leží v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály, vyhlášené už v roce 1933.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu?

Mimo letní víkendy. Skalní města a jeskyně fungují celoročně, hřebenové túry mají sezonu od jara do podzimu.

Co si vzít s sebou?

Pevnou obuv, vrstvu navíc a vodu. Rozdíl mezi parkovištěm a hřebenem bývá i v létě několik stupňů, v jeskyních je chladno po celý rok.

Aktualizováno v září 2026.

Odkud údaje pocházejí

Rozlohy národních parků a roky jejich vyhlášení pocházejí z přehledu Českého statistického úřadu a z veřejně dostupných zdrojů o chráněných územích.

• přehled národních parků a jejich rozloh
• národní parky v Česku

Souvislosti a navazující témata z rubriky Cestování shrnuje průvodce cestováním.