Holub hřivnáč: jak ho poznat od holuba domácího

Holub hřivnáč proti holubu domácímu, hrdličce a doupňákovi: bílá skvrna na krku, pruh na křídle, hmotnost, hlas, hnízdění, tah a lov podle zákona.

Holub hřivnáč je největší evropský holub a od holuba domácího ho spolehlivě odlišíte podle bílé skvrny po stranách krku a bílých pásek na křídlech, které jsou nejlépe vidět za letu. Průvodce srovnává hřivnáče s holubem domácím, hrdličkou zahradní a chráněným doupňákem, ukazuje rozdíly v tabulce a vysvětluje, jak tenhle původně lesní pták zní, kde hnízdí, čím se živí, proč ho potkáváte na sídlišti a co o něm říká zákon o myslivosti.

Podle čeho hřivnáče poznáte

  • Bílá skvrna na krku a bílý pruh přes křídlo, který žádný jiný náš holub nemá.
  • Dospělý hřivnáč váží podle dat British Trust for Ornithology v průměru kolem 507 gramů, holub domácí asi 360 gramů.
  • Zákon o myslivosti řadí hřivnáče mezi lovnou zvěř, podobný doupňák je chráněný.

Holub hřivnáč a jeho poznávací znaky

Česká společnost ornitologická popisuje hřivnáče jako největší evropský druh holuba s modrošedým peřím a růžovofialovým nádechem na hrudi. Od holuba domácího se podle ní kromě velikosti liší dvěma znaky: výraznou bílou skvrnou po stranách krku a bílými páskami na vrchní straně křídel. Obojí funguje i na větší vzdálenost, takže se dá určit i pták sedící vysoko v koruně stromu nebo letící nad parkem. Barva peří samotná nestačí, šedí jsou všichni čtyři holubi.

Bílá skvrna na krku

Bílé políčko na boku krku je u dospělých ptáků dobře vidět i z větší dálky. Pozor ale na mladé ptáky. Ornitolog Pavel Pelz pro Český rozhlas upozorňuje, že mladí hřivnáči bílé skvrny na krku ještě nemají. Mládě z letošního hnízda proto může působit jako obyčejný městský holub a určit ho pomůže až křídlo. Skvrnu nemá ani doupňák, ten má na krku jen kovově lesklé políčko bez bílé.

Bílé pásky na křídlech

Nejjistější znak přichází ve chvíli, kdy pták vzlétne. Přes horní stranu každého křídla mu vede široký bílý pruh, podle britské ornitologické organizace RSPB díky němu hřivnáče v letu určíte snadno. Holub domácí a jeho divoký předek holub skalní mají místo toho na křídlech dvě černé pásky, doupňák jen dvě krátké černé čárky na složeném křídle a tmavé okraje křídel. Hrdlička zahradní bílý pruh přes křídlo také nemá.

Hřivnáč, holub domácí, hrdlička a doupňák v tabulce

Druh Hmotnost dospělých Délka křídla Krk Křídla Postavení podle práva
holub hřivnáč (Columba palumbus) 507 g 252 mm bílá skvrna, mladí ji nemají široký bílý pruh lovná zvěř
holub domácí (Columba livia f. domestica) 360 g 229 mm kovově lesklá skvrna dvě černé pásky není lovná zvěř
hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) 205 g 181 mm černý obojek s bílým lemem bez pruhů, tmavší vnější letky lovná zvěř
holub doupňák (Columba oenas) 326 g 222 mm kovově lesklá skvrna bez bílé dvě krátké černé čárky silně ohrožený druh

Holub domácí

Městský holub je domácí formou holuba skalního, který v přírodě hnízdí na skalních římsách. Jeho zdivočelí potomci proto podle RSPB obsazují místa, která skály připomínají: pod mosty, na střechách a římsách domů. Zbarvení mají velmi pestré od rezavé po bílou, šedé jedince podle Českého rozhlasu odliší bílý kostřec nad ocasem. Hnízdí ve skupinách a ve městech téměř celoročně, British Trust for Ornithology uvádí pět i více hnízdění za rok.

Hrdlička zahradní

Hrdlička je nejmenší z porovnávaných ptáků a nejspolehlivěji ji poznáte podle černého obojku s bílým lemem na krku. Peří má béžově šedé, oči tmavě červené a nohy načervenalé. Pochází z Asie a ve dvacátém století se z Balkánu rozšířila po Evropě, podle Českého rozhlasu v padesátých a šedesátých letech téměř po celé západní části kontinentu. U nás je stálá, žije ve městech i na venkově a volné krajině se vyhýbá.

Holub doupňák

Doupňáka si s hřivnáčem splete i zkušenější pozorovatel, protože je stejně modrošedý a má růžovou hruď. Je ale menší, na krku nemá bílou a v letu chybí bílý pruh. Hnízdí v dutinách starých stromů, často po datlu černém, a podle Českého rozhlasu hlavně ve starých bučinách, jaké chrání třeba Jizerskohorské bučiny na seznamu UNESCO. Vyhláška č. 395/1992 Sb. ho řadí mezi silně ohrožené druhy.

Hlas, hnízdo a potrava

Houkání

Hlas hřivnáče popisuje Český rozhlas jako výrazné, dutě znějící houkání, které se ozývá od jara do léta a kterým samec při námluvách z koruny stromu láká samici. Zaslechnete ho proto hlavně v hnízdním období, v zimě je hřivnáč většinou zticha nebo odletí. Doupňák začíná houkat už v únoru na hnízdištích, hrdlička zahradní je známá houkáním brzy ráno, které leckoho v paneláku vzbudí.

Hnízdo a mláďata

Hřivnáč si staví řídké hnízdo z větviček na stromech a ve snůšce mívá obvykle dvě vejce. Podle British Trust for Ornithology na nich sedí samec i samice zhruba sedmnáct dní a mláďata hnízdo opouštějí ve věku asi 33 až 34 dnů. Rodiče je zprvu krmí takzvaným holubím mlékem, výměškem z volete, a teprve později rostlinnou potravou. Nejstarší kroužkovaný hřivnáč se podle stejných dat dožil sedmnácti let a osmi měsíců.

Co jí

Hřivnáč je převážně býložravec. Živí se semeny, a jak uvádí Český rozhlas, nepohrdne ani sladkými plody, třeba třešněmi. British Trust for Ornithology připomíná, že na rozdíl od jiných semenožravých ptáků dokáže přežít i na zelených částech rostlin, a proto mu v zimě vyhovují pole s ozimy a řepkou. Inspiraci pro zahradu, kde se ptákům daří, nabízí článek o tom, jak založit moderní zahradu s méně prací.

Jak se z lesního ptáka stal městský

Hřivnáč původně obýval klidné lesy od nížin po střední horské polohy. Česká společnost ornitologická uvádí, že se přizpůsobil životu ve městech a dnes hnízdí i na panelácích. V její brožuře o ptácích sídel patří hřivnáči spolu se strakami a sojkami k druhům, které se z lesů posunuly do měst. V průvodci po pražských parcích ho ornitologové na Petříně označují za velice hojného, mimo města ho potkáte třeba v lesích národních parků v Česku.

Tah a zimování

Hřivnáč je tažný. Podle Českého rozhlasu odlétá v říjnu a vrací se v březnu ze zimovišť v oblasti Pyrenejí. British Trust for Ornithology popisuje, jak se za jasných dní od konce října a během listopadu přesouvají vysoko na jih hejna čítající i desítky tisíc ptáků. Část ptáků ale zůstává. Při zimním sčítání Ptačí hodinka, které pořádá Česká společnost ornitologická, lidé hřivnáče zaznamenávají mezi druhy, jejichž většina jinak zimuje ve Středomoří.

Lovná zvěř podle zákona o myslivosti

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v paragrafu 2 vyjmenovává druhy zvěře, které lze obhospodařovat lovem, a mezi ptáky uvádí holuba hřivnáče i hrdličku zahradní. Doupňák je naopak v písmenu c) mezi zvěří, kterou lovit nelze, protože jde o zvláště chráněný druh. Holub domácí na seznamu lovné zvěře není vůbec. Kdo by si při lovu hřivnáče a doupňáka spletl, porušil by ochranu silně ohroženého druhu.

Doba lovu

Kdy se hřivnáč smí lovit, neurčuje přímo zákon, ale prováděcí vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře. V jejím aktuálním znění připadá doba lovu hřivnáče na konec léta a podzim, od začátku srpna do konce října, tedy na období před hlavním odletem na jih. Hrdlička zahradní má dobu lovu posunutou do zimy, od poloviny října do poloviny února. Termíny může ministerstvo vyhláškou změnit, proto se vždy řiďte jejím platným zněním.

Proč se nestřílí v parku

Hřivnáč na sídlišti lovnou zvěří zůstává, jenže lovit se tam nesmí. Zákon v paragrafu 2 písmeni e) řadí mezi nehonební pozemky plochy uvnitř zastavěného území obce, jako jsou náměstí, ulice, nádvoří, hřiště a parky. Lov zvěře na nehonebních pozemcích může podle paragrafu 41 povolit jen orgán státní správy myslivosti, a to na žádost vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu, když je potřeba stavy nějakého druhu omezit.

Čtyři časté omyly při určování

  1. Mladý hřivnáč bez bílé skvrny na krku se považuje za holuba domácího, rozhodne až bílý pruh na křídle.
  2. Doupňák se zamění za hřivnáče, i když nemá na krku ani na křídlech nic bílého.
  3. Šedý holub domácí s černými páskami se považuje za divokého holuba.
  4. Hrdlička se odhaduje podle barvy, ne podle černého obojku na krku.

Časté otázky

Jak poznám holuba hřivnáče od holuba domácího?

Hřivnáč je větší a má bílou skvrnu po stranách krku a široký bílý pruh přes křídlo, který je nejlépe vidět za letu. Holub domácí má na krku jen kovově lesklé peří a na křídlech dvě černé pásky. Pozor na mladé hřivnáče, kteří bílou skvrnu na krku ještě nemají.

Je holub hřivnáč chráněný?

Není, zákon o myslivosti ho řadí mezi lovnou zvěř. Lovit se smí jen v době lovu podle vyhlášky a jen v honitbě, v parcích a ulicích obce to bez zvláštního povolení nejde. Chráněný je naopak podobný holub doupňák, který patří mezi silně ohrožené druhy.

Kolik váží holub hřivnáč?

Podle dat British Trust for Ornithology váží dospělý hřivnáč v průměru kolem 507 gramů. Holub domácí má průměrně asi 360 gramů a hrdlička zahradní zhruba 205 gramů. Mezi jednotlivými ptáky se hmotnost liší o desítky gramů.

Odlétají hřivnáči na zimu?

Většina ano. Hřivnáč je tažný pták, který odlétá v říjnu a vrací se v březnu, zimoviště mají naši ptáci hlavně v jihozápadní Evropě. Část ptáků ale zůstává a lidé je zaznamenávají i při zimním sčítání ptáků na krmítkách.

Zdroje