Modrotisk není na seznamu světového dědictví UNESCO a není to ani česká technika. Zapsaný je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, což je jiný seznam vedený podle jiné úmluvy, a nominaci podalo pět států společně, přičemž koordinovalo ji Rakousko. Třetí věc, která překvapí: u modrotisku se netiskne modrá, ale bílá. Formou se nanáší pasta, která barvivu brání, a vzor zůstane světlý. Následující text prochází, co se o modrotisku dá doložit.
Co o modrotisku platí
- Zapsaný je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, položka 01365.
- Zápis proběhl 28. listopadu 2018 na třináctém zasedání mezivládního výboru.
- Nominaci podalo společně Rakousko, Česko, Německo, Maďarsko a Slovensko.
- V Česku jsou na národním seznamu dva samostatné statky, technologie a výroba forem.
- Rezerva, která brání průniku barviva, je založená na kaolinu a arabské gumě.
- V Česku fungují dvě rodinné dílny, v Olešnici na Moravě a ve Strážnici.
- Zápis UNESCO nechrání název, není to ochranná známka ani označení původu.
Který seznam UNESCO to vlastně je
Tady vzniká nejčastější omyl. Seznam světového dědictví je pro hmotné památky, tedy zámky, historická města nebo přírodní lokality. Modrotisk je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, který se řídí úmluvou z roku 2003 a zapisuje praxi, znalost a dovednost, ne konkrétní objekt.
Přesné parametry zápisu
Položka nese v registru číslo 01365 a název Blaudruck, Modrotisk, Kékfestés, Modrotlač, resist block printing and indigo dyeing in Europe, tedy rezervážní tisk z formy a barvení indigem v Evropě. Rozhodnutí padlo 28. listopadu 2018 na třináctém zasedání mezivládního výboru v Port Louis na Mauriciu. Nominaci koordinovala rakouská strana a podalo ji pět států: Rakousko, Česko, Německo, Maďarsko a Slovensko.
Co UNESCO v popisu uvádí
Popis mluví o tisku barvu odpuzující pasty na látku před barvením indigem, o ručně vyráběných formách starých až tři sta let s regionálními vzory, obecnými motivy i křesťanskými symboly, a o malých rodinných dílnách vedených druhou až sedmou generací tiskařů. Znalosti se podle popisu předávají mimo jiné rodinnými deníky z 19. století.
Tři různé zápisy, které se pletou
Kolem modrotisku existují hned tři různé záznamy na dvou úrovních a v textech se běžně slévají do jednoho.
| Seznam | Co je zapsáno | Číslo | Rok |
|---|---|---|---|
| Reprezentativní seznam UNESCO | rezervážní tisk a barvení indigem v Evropě | 01365 | 2018 |
| Národní seznam | technologie výroby modrotisku | 10/2014 | 2014 |
| Národní seznam | výroba modrotiskových forem | 36/2024 | 2024 |
| Krajský seznam Královéhradeckého kraje | výroba modrotiskových forem | neuvedeno | 2022 |
| Registr osvědčených postupů UNESCO | program Nositelé tradice lidových řemesel | 01468 | 2022 |
Technologie a formy jsou dvě různé věci
Technologie výroby modrotisku je na národním seznamu od roku 2014 na návrh Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Výroba modrotiskových forem se na něj dostala až v roce 2024 na návrh Muzea východních Čech v Hradci Králové, předtím prošla v roce 2022 krajským seznamem Královéhradeckého kraje. Důvod je logický: barvíř a formář jsou dvě různá řemesla a to druhé je dnes vzácnější. Seznam vede ministerstvo kultury a od roku 2025 se jmenuje Seznam nemateriálního kulturního dědictví České republiky, dříve zapsané statky do něj přešly automaticky.
A jeden zápis navíc
Český program Nositelé tradice lidových řemesel je od roku 2022 v Registru osvědčených postupů UNESCO pod číslem 01468. To je třetí, samostatná věc: neregistruje se tu řemeslo, ale způsob, jakým se stát o jeho zachování stará. Program založilo ministerstvo kultury spolu s Národním ústavem lidové kultury na začátku tisíciletí a navázal na starší dokumentační projekt.
Jak modrotisk technicky funguje
Modrotisk je negativní čili rezervážní tisk. Potiskují se přesně ta místa, která mají zůstat bílá. Barvivo pak látku probarví všude tam, kde rezerva není.
Co je rezerva
V dílnách se jí říká pop nebo pap. Základem je kaolin a arabská guma, tedy ztuhlá pryskyřice akácie. Poměr složek a další přísady si jednotlivé dílny drží jako rodinné tajemství, takže úplné složení se nedá doložit a nikdo by ho neměl tvrdit. Před tiskem se plátno vypírá, škrobí, suší a mandluje, po natištění rezerva schne zhruba den.
Barvení v kypě
Barví se zastudena v indigové lázni, v nádrži zapuštěné v zemi, které se říká kypa. Látka se máčí opakovaně, protože každé ponoření odstín prohloubí, a počet máček se řídí požadovaným tónem. Nejpůsobivější moment přichází při vytažení: látka je nazelenalá a teprve oxidací na vzduchu se mění na modř. Na konci se rezerva vypírá v kyselé lázni, která ji rozpustí a odhalí bílý vzor, a hotová látka se mandluje.
Barvivo se změnilo
Indigo se do Evropy původně dováželo jako přírodní barvivo. Adolf von Baeyer ho poprvé synteticky připravil v laboratoři v roce 1878 z kyseliny skořicové, průmyslovou výrobu spustila firma BASF v Ludwigshafenu v roce 1897 a Baeyer dostal v roce 1905 Nobelovu cenu za chemii mimo jiné za výzkum organických barviv. Chemicky je molekula stejná, liší se čistota a příměsi. Tvrzení, že konkrétní dílna barví přírodním indigem, proto platí jen tehdy, když to ta dílna sama doloží.
Forma je vlastní řemeslo
Právě tady jsou nejtvrdší doložitelná čísla celého tématu. Formy byly původně celodřevěné, v průběhu 19. století se dřevořezba doplňovala mosaznými plíšky a hroty, až pro nejjemnější vzory vznikly celokovové vzornice.
| Parametr formy | Hodnota |
|---|---|
| Typický rozměr desky | 20 krát 30 centimetrů |
| Tloušťka hruškové vrstvy | 20 až 30 milimetrů |
| Hloubka řezu | 4 až 8 milimetrů |
| Skladba desky | tři křížem slepené desky |
| Spodní vrstvy | měkké dřevo, olše nebo smrk |
| Horní vrstva | hrušeň |
| Další používaná dřeva | ořech, švestka, javor |
| Kovové prvky | mosazné drátky a plíšky |
| Prvky v rozích | raportní pika pro navázání vzoru |
Proč zrovna hruška
Hruškové dřevo se používá pro hustotu vláken, pevnost a houževnatost, tedy vlastnosti, které udrží ostrou hranu řezu i po tisících otisků. Vzor se na desku přenáší přes lakovaný papír a vysekává tvarovými dlátky. Jemné části vzoru se skládají z mosazných drátků a plíšků zasazovaných do vyvrtaných otvorů, které si formář připravuje na tažné stolici. V rozích formy jsou raportní pika, tedy mosazné hroty, podle kterých tiskař přesně navazuje vzor kus po kuse.
Kdo formy dnes dělá
Posledními mistry výroby modrotiskových forem v Česku jsou podle jedné z dílen Milan Bartoš a Jaroslav Plucha ze Dvora Králové, přičemž Bartoš dílnu převzal v sedmdesátých letech. Právě to, že řemeslo drží pár lidí, je důvodem samostatného zápisu z roku 2024, který navrhla instituce z téhož kraje. Podobně úzké hrdlo mají i další regionální řemesla, třeba jablonecká bižuterie a její výroba.
Dvě dílny, které v Česku zbyly
Tradice se dnes v Evropě udržela v pěti státech, které společně podaly nominaci. V České republice fungují dvě rodinné modrotiskové dílny.
| Údaj | Olešnice na Moravě | Strážnice |
|---|---|---|
| Obchodní název podle rejstříku | Jiří Danzinger | Arimo, spol. s r.o. |
| IČO | 75781468 | 49969684 |
| Právní forma | fyzická osoba podnikající | společnost s ručením omezeným |
| Sídlo | Křtěnovská 175, Olešnice | J. Skácela 1547, Strážnice |
| Dílna funguje od | 1816 | 1906 |
| Zakladatel | rod Danzingerů | Cyril Joch |
| Generace podle dílny | dvanáctá | pátá |
Past na datum vzniku
V obchodním a živnostenském rejstříku najdete u olešnické dílny datum 1. listopadu 2005 a u strážnické 20. prosince 1993. Ani jedno není datem vzniku dílny, jsou to data vzniku dnešního podnikatelského subjektu. Strážnická firma vznikla v roce 1993 privatizací, samotná dílna je z roku 1906.
Rodinná posloupnost ve Strážnici
Dílnu založil v roce 1906 Cyril Joch s manželkou Annou a vedl ji do roku 1924. Pak ji do roku 1934 vedla Anna Jochová s mistrem Josefem Gerstbergerem, od roku 1934 František Joch starší s manželkou Miladou, od první poloviny sedmdesátých let František Joch mladší a od roku 2015 Gabriela Bartošková s Janem Mičkou. V roce 1982 se výroba přestěhovala do nově postavené budovy.
Olešnice a její tmavší modř
Olešnická dílna se od ostatních liší výrazně tmavším odstínem a drobnějším vzorem. Důvod je praktický a místní: tamní hospodyně chtěly silné tmavé plátno s nenápadným květinovým vzorem. Jiří Danzinger získal v roce 2002 titul Nositel tradice lidových řemesel, vyučil se tiskařem a zkušenosti získával v rodinné dílně u otce. Rodinná tradice barvířství se podle dílny odvozuje od 16. století.
Co zápis UNESCO znamená a co ne
Toto je pro čtenáře asi nejužitečnější rozlišení. Reprezentativní seznam není ochranná známka ani chráněné označení původu. Nezakazuje nikomu potisknout látku modrým vzorem a nazvat ji modrotiskem, protože UNESCO zapisuje praxi a znalost, ne výrobek. Ochrana názvu by musela jít jinou cestou, typicky přes ochrannou známku nebo přes systém chráněných označení, jak ho zná třeba český granát a jeho označování.
Modrotisk a batika nejsou totéž
Obojí jsou rezervážní techniky, ale liší se provedením a výsledkem. U modrotisku se rezerva tiskne formou, takže vzniká opakovaný vzor s ostrými obrysy a pravidelným raportem. U batiky se rezerva nanáší voskem nebo se látka svazuje, obrysy jsou měkčí a vzor se neopakuje.
Podle čeho se dá orientovat
Z technologie plyne několik vodítek. Pravý modrotisk má vzor bílý, protože nevznikl tiskem barvy, ale zábranou proti ní, a je promodralý skrz naskrz, ne jen na líci. Vzor se pravidelně opakuje v raportu podle rozměru formy a v místech navázání bývají patrné drobné nepřesnosti, které u strojového potisku nenajdete. Jsou to vodítka odvozená z postupu, ne oficiální test pravosti.
Šest tvrzení o modrotisku, která neplatí
- Modrotisk je na seznamu světového dědictví. Není. Ten je pro hmotné památky. Modrotisk je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva podle úmluvy z roku 2003.
- Je to česká technika. Není původem česká. Do českých zemí se dostala až koncem 18. století z Asie a zápis ji popisuje jako společné dědictví pěti států, jejichž nominaci koordinovalo Rakousko.
- Modrotisk a batika jsou totéž. Nejsou. U modrotisku se rezerva tiskne formou a vzniká pravidelný opakovaný vzor, u batiky se nanáší voskem nebo se látka svazuje.
- Tiskne se modrá barva. Netiskne. Tiskne se pasta, která barvivu brání, takže potištěná místa zůstanou bílá. Modrá vzniká až v barvicí lázni.
- Dnes se barví přírodním indigem. Přírodní indigo bylo od konce 19. století z drtivé většiny nahrazeno syntetickým. Molekula je stejná, liší se čistota a příměsi.
- Zápis UNESCO chrání název modrotisk. Nechrání. Není to ochranná známka ani označení původu, zapisuje se praxe a znalost, ne výrobek.
Modrotisk není jediné české řemeslo na seznamu nehmotného dědictví. Šest let po něm přibyla ruční výroba vánočních ozdob z foukaných perlí v Poniklé, u které se stejně jako u modrotisku chrání postup, ne výrobek.
Ruční textilní postupy se liší i v tom, kolik práce na jeden kus připadá. U plstěného klobouku je to kolem sto padesáti operací, jak rozebírá text o kloboučnictví v Novém Jičíně.
Časté otázky
Na kterém seznamu UNESCO je modrotisk zapsaný?
Na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, nikoli na seznamu světového dědictví, který je určen pro hmotné památky. Položka nese číslo 01365, zápis proběhl 28. listopadu 2018 na třináctém zasedání mezivládního výboru v Port Louis a nominaci podalo společně Rakousko, Česko, Německo, Maďarsko a Slovensko.
Je modrotisk česká technika?
Není původem česká. Do českých zemí pronikla až koncem 18. století a rozšířila se v 19. století. Technika je asijského původu a do Evropy se dostala prostřednictvím dálkového obchodu. Zápis UNESCO ji výslovně popisuje jako společné dědictví pěti evropských států a koordinátorem nominace bylo Rakousko.
Jak modrotisk vzniká?
Je to negativní čili rezervážní tisk. Na plátno se formou natiskne pasta založená na kaolinu a arabské gumě, která brání průniku barviva, a schne zhruba den. Látka se pak opakovaně máčí zastudena v indigové lázni v zapuštěné nádrži zvané kypa. Po vytažení je nazelenalá a teprve oxidací na vzduchu zmodrá. Nakonec se rezerva vypere v kyselé lázni a odhalí bílý vzor.
Proč se formy dělají z hruškového dřeva?
Kvůli hustotě vláken, pevnosti a houževnatosti, díky nimž řez udrží ostrou hranu. Forma je slepená ze tří desek křížem, dvě spodní z měkkého dřeva a horní z hrušky o tloušťce 20 až 30 milimetrů, hloubka řezu bývá 4 až 8 milimetrů a typický rozměr desky 20 krát 30 centimetrů. Jemné vzory se skládají z mosazných drátků a plíšků.
Kolik modrotiskových dílen v Česku funguje?
Dvě rodinné dílny. Jedna je v Olešnici na Moravě a funguje od roku 1816, druhá ve Strážnici a byla založena v roce 1906. Olešnická se od ostatních liší výrazně tmavším odstínem a drobnějším vzorem, protože místní hospodyně chtěly silné tmavé plátno s nenápadným květinovým vzorem.
Barví se dnes přírodním indigem?
Většinou ne. Adolf von Baeyer indigo poprvé synteticky připravil v laboratoři v roce 1878 a průmyslovou výrobu spustila firma BASF v roce 1897, čímž přírodní barvivo prakticky vytlačila. Chemicky je molekula stejná, liší se čistota a příměsi. Tvrzení o přírodním indigu platí jen tam, kde to konkrétní dílna sama doloží.
Chrání zápis UNESCO název modrotisk?
Nechrání. Reprezentativní seznam není ochranná známka ani chráněné označení původu a nikomu nezakazuje potisknout látku modrým vzorem a nazvat ji modrotiskem. UNESCO zapisuje praxi a znalost, ne výrobek. Ochrana názvu by musela jít jinou cestou, typicky přes ochrannou známku.
Jaký je rozdíl mezi modrotiskem a batikou?
Obojí jsou rezervážní techniky, ale liší se provedením. U modrotisku se rezerva tiskne dřevěnou nebo kovovou formou, takže vzniká opakovaný vzor s ostrými obrysy a pravidelným raportem. U batiky se rezerva nanáší voskem nebo se látka svazuje, obrysy jsou měkčí a vzor se neopakuje.
Odkud údaje pocházejí
- Zápis a jeho popis: registr nehmotného dědictví UNESCO
- Okolnosti nominace: ministerstvo zahraničních věcí
- Národní seznam a jeho položky: přehled statků tradiční lidové kultury
- Technologie barvení: Národní ústav lidové kultury ve Strážnici
- Parametry tiskařských forem: dílna v Olešnici na Moravě
- Historie strážnické dílny: Strážnický modrotisk
- Identita obou dílen: registr ARES
Poznámka redakce. Konkrétní zemi původu techniky neuvádíme, protože se zdroje rozcházejí mezi Čínou a Indií; doložitelný je asijský původ a cesta přes dálkový obchod. Počet generací u obou dílen uvádíme podle údaje samotných dílen, archivně ověřen není. Teplotu indigové lázně, počet máček, dobu jedné máčky ani dobu oxidace se nepodařilo doložit žádným zdrojem, proto neuvádíme žádná čísla a popisujeme jen postup. Koncentrace kyseliny při odstraňování rezervy pochází ze sekundárního zdroje, proto ji neuvádíme. Úplné složení rezervy dílny označují za rodinné tajemství, doložený je jen základ z kaolinu a arabské gumy. Počet dílen v Evropě neuvádíme, protože se jedno kolující číslo nepodařilo potvrdit u primárního zdroje. Rok, od kterého se uděluje titul Nositel tradice lidových řemesel, se ve zdrojích liší, proto uvádíme jen začátek tisíciletí. Vodítka k rozpoznání pravého modrotisku jsou odvozená z technologie, ne z citovatelného návodu, a nejsou testem pravosti.