Poldi není zkratka. Huť dostala jméno po manželce zakladatele a jeho syn byl slavný filozof

Poldi není zkratka. Je to domácké oslovení Leopoldiny Wittgensteinové, manželky zakladatele huti, a v ochranné známce z roku 1893 je dokonce její profil s hvězdičkou ve vlasech. A ještě jedna souvislost, kterou málokdo tuší: syn zakladatele se jmenoval Ludwig Wittgenstein a stal se jedním z nejvlivnějších filozofů 20. století. Narodil se v dubnu 1889, tedy pár týdnů předtím, než jeho otec dostal povolení stavět v Kladně huť. Následující text prochází, co se o Poldi dá doložit.

Co je o kladenské Poldi doloženo

• Huť založil v roce 1889 Karl Wittgenstein, stavební povolení dostal v květnu.
• Jméno je domácké oslovení jeho manželky Leopoldiny, kterou si vzal 14. února 1874.
• Důvodem vzniku byla drahá dovážená nástrojová ocel ze Štýrska, Německa a Anglie.
• Tavba z 11. dubna 1908 byla první tavbou v elektrické peci v českých zemích.
• V říjnu 1910 si huť patentovala jednu z prvních nerezavějících ocelí na světě.
• Ve třicátých letech měla filiálky a obchodní zastoupení ve 39 zemích.
• Před rokem 1989 zaměstnávaly kladenské hutě zhruba dvacet tisíc lidí.

Proč zrovna Kladno

Kladenské hutnictví je starší než Poldi. V roce 1846 objevil Jan Váňa ložiska uhlí mezi Dříní a Buštěhradem a krátce nato se našla železná ruda u Nučic. V roce 1848 vzniklo Kladenské kamenouhelné těžařstvo a v dubnu 1854 začala stavba první vysoké pece, která byla 8. ledna 1855 zapálena jako vůbec první vysoká pec na koks v Čechách. Podle zakladatele Vojtěcha Lanny dostala huť jméno Vojtěšská a Kladno k přídomku město uhlí získalo i přídomek město železa.

Co v nabídce chybělo

Karl Wittgenstein, který od roku 1886 řídil Pražskou železářskou společnost, zjistil, že na českém trhu chybějí kvalitní nástrojové oceli na jemnou mechaniku, stroje, kosy a pilníky a že se musejí draze dovážet ze Štýrska, Německa a Anglie. Kladno se nabízelo: byli tam kvalifikovaní lidé, doprava a hlavně vsázka pro kelímkové pece. Nová huť tedy nevznikla jako konkurence sousední Vojtěšské huti, ale jako doplněk, který dělal přesně to, co ona ne.

Kdo byl Karl Wittgenstein

Narodil se v roce 1847 v Gohlis u Lipska jako jedno z jedenácti dětí. V jedenácti letech utekl z Vídně a přivedli ho zpátky četníci, z gymnázia dostal doporučení k odchodu za písemnou práci, ve které popřel nesmrtelnost duše, a maturoval nakonec privátně. Poté se bez peněz vylodil v New Yorku a živil se jako číšník, kormidelník, noční hlídač, vychovatel v nalezinci a učitel geometrie a hudby.

Obrat přinesla svatba a jedna známost

V roce 1872 se na svatbě Karlovy sestry potkal s Paulem Kupelwieserem, ředitelem válcoven v Ternitz, který ho zaměstnal jako kresliče v hutním podniku u Teplic. Tam se vypracoval na šéfa údržby a poté slévárny. V září 1873 se zasnoubil s Leopoldinou Kalmusovou z Dubí u Teplic, se kterou se seznámil u klavíru, a 14. února 1874 se konala svatba. Doma jí říkali Poldi.

Muž, který uměl kupovat patenty

Po pěti letech vystřídal Kupelwiesera ve funkci hlavního ředitele válcovny a první velkou krizi překonal orientací na export, mimo jiné objednávkou kolejnic od ruské vojenské správy. Na počátku roku 1880 koupil Thomasova patentní práva pro celé Čechy a jako první v zemi zavedl tento postup výroby oceli v provozním měřítku. V roce 1884 koupil konkurenční Českou montánní a oba podniky spojil pod jedním vedením.

Jméno, které není zkratka

Huť dostala v roce 1889 jméno po manželce zakladatele. V roce 1893 si podnik nechal patentovat ochrannou známku ocelí, na které byl profil Leopoldiny Wittgensteinové s hvězdičkou ve vlasech. Pěticípá hvězda se později vykládala jako symbol vývozu poldovské oceli do pěti světadílů. Wittgenstein huť osobně řídil první rok, poté se soustředil na plány, díky nimž jeho společnost ovládla i hlavní železářskou společnost rakouských zemí.

Filozof a huť jsou vrstevníci

Ludwig Wittgenstein, autor Tractatu a jedna z klíčových postav filozofie 20. století, se narodil 26. dubna 1889, tedy několik týdnů předtím, než jeho otec dostal stavební povolení na kladenskou huť. Vazba je ale čistě rodinná a majetková: Ludwig byl hlavním dědicem otcova jmění a vzdal se ho ve prospěch sourozenců. Že by v Kladně působil, doložené není.

Co Poldi uměla

Výrobní program byl od začátku specializovaný. Významné místo měl materiál pro zbrojní průmysl, tedy hlavňový materiál, ocelové střely a pancíře, ale stejně důležitá byla ocel pro řezné nástroje a břity. V roce 1891 se rozjela výroba listových per, která dodávala automobilovému průmyslu, a před první světovou válkou zásobovala pérovna švýcarskou továrnu na nákladní automobily i dvě německé automobilky a vídeňský závod.

Dvě technologická prvenství

V roce 1908 byla v huti instalována první elektrická Kjellinova pec a tavba z 11. dubna 1908 byla vůbec první tavbou v elektrické peci v českých zemích. O dva roky později, v říjnu 1910, si podnik patentoval jednu z prvních nerezavějících ocelí na světě pod označením Poldi Anticorro. To jsou dvě data, která u české huti nikdo nečeká.

Od nožů po zábradlí

Z rychlořezných ocelí vyvinutých v huti se vyráběly obráběcí nože, nůžky na plech, kamenické a sklářské nástroje, potravinářské nože i nástroje pro hornictví a naftařský průmysl. V roce 1931 vznikl provoz na svařované korozivzdorné trubky a chladicí hady pro chemii a potravinářství a o dva roky později se tam vyrobila první mlékárenská automobilová cisterna. Součástí byla i dílna na ozdobné prvky pro stavby: zábradlí, mříže a rámy výkladních skříní z nerezové oceli Poldi jsou v několika pražských obchodních domech a mimořádnou zakázkou byla konstrukce vitráží pro muzeum Jana Amose Komenského v nizozemském Naardenu.

Rok	Událost nebo výrobek
1855	zapálena první vysoká pec na koks v Čechách, huť Vojtěšská
1889	Karl Wittgenstein zakládá v Kladně huť na speciální oceli
1891	zahájena výroba listových per pro automobilový průmysl
1893	patentována ochranná známka s profilem Leopoldiny, první dělostřelecké hlavně
1903	první zmínky o výrobě ocelových nástrojů
1908	první tavba v elektrické peci v českých zemích
1910	patent na nerezavějící ocel Poldi Anticorro
1924	zastavena zbrojní výroba, o dva roky později obnovena
1936	výroba ventilových pružin pro letecké motory
1952	vznik Spojených oceláren, dělba rolí mezi dvěma kladenskými hutěmi
1975	zahájena výroba v nové elektroocelárně na Dříni, konec vysokých pecí
1993	privatizace, huť přejmenována na Poldi Ocel
1995	v červenci zastavena výroba

Válka a znárodnění

Za okupace se Poldi stala součástí největšího říšského koncernu a jejím hlavním úkolem byly dodávky ocelí pro zbrojní průmysl, zatímco mateřskou Pražskou železářskou společnost ovládl německý koncern, který jí diktoval finančně nevýhodné dodávky. Konec války zastihl podnik se zpřetrhanou obchodní sítí, téměř bez zásob, s opotřebovaným zařízením a vysokou zadlužeností. První mírová tavba proběhla 15. května 1945.

Dvě hutě, dvě role

V roce 1952 zbyly v rámci Spojených oceláren jen dvě kladenské hutě a role si rozdělily: starší huť, přejmenovaná po vojevůdci, vyráběla surové železo, běžné oceli a válcované zboží, zatímco Poldi zůstala u ušlechtilých ocelí. Centralizace ale odebrala podniku exportní samostatnost a železná opona zlikvidovala obchodní síť, kterou si huť budovala desítky let. Generální linie navíc upřednostnila výrobu běžných ocelí a Poldi odsunula do pozadí.

Obrat na přelomu šedesátých a sedmdesátých let

Teprve tehdy se investice přesměrovaly zpět k ušlechtilým ocelím, protože bylo zjevné, že se bez nich průmysl neobejde. V roce 1972 začala u obce Dříň stavba nového závodu, jehož elektroocelárna zahájila výrobu v roce 1975, kdy zároveň skončily vysoké pece i Thomasovy konvertory. Bloková a sochorová válcovna byla dokončena v roce 1984 a středojemná v roce 1989. Objem výroby kladenských hutí se přiblížil milionu tun ročně a před rokem 1989 v nich pracovalo zhruba dvacet tisíc lidí. Podnik přitom podle muzejního přehledu vykazoval prakticky každoročně vysokou bilanční ztrátu, což se politicky nesmělo přiznat, a hutě byly hodnoceny podle ukazatele zvaného podkročení plánované ztráty.

Devadesátá léta

V roce 1992 se podnik změnil na společnost holdingového typu se stoprocentním podílem státu a její dceřiné společnosti byly nabídnuty k odprodeji. Tak vznikla řada samostatných firem ze strojírenské výroby, energetiky i zbytku válcovenských kapacit. Na hutní aktivity, tedy ocelárenské, tvářecí a tepelně zpracovatelské provozy, byla vyhlášena veřejná soutěž, kterou vyhrála firma architekta Vladimíra Stehlíka. Privatizaci schválila vláda 11. srpna 1993 a hutě dostaly jméno Poldi Ocel.

Konec po dvou letech

Podnikání skončilo konkurzem. Výroba byla zastavena v červenci 1995 a v listopadu 1996 byl Vladimír Stehlík vzat do vazby. Po řadě vlastnických změn se majitelem bývalé huti stala firma z německého ocelářského koncernu a provozování části dříňského komplexu, tedy blokové a sochorové válcovny, se ujaly Třinecké železárny. Archivní materiály k vývoji po roce 1989 mají padesátiletou lhůtu zpřístupnění, takže celé období je zatím historiky neprobádané.

Co z toho zbylo v areálu

Památkově chráněné jsou z celého areálu jen torza tří věží šachtových vápenných pecí, prohlášená v roce 2008. Není tedy chráněný celý komplex, jak se občas píše, na rozdíl od jiných průmyslových areálů, například toho popsaného v textu o Dolní oblasti Vítkovice.

Šest věcí, které se o Poldi říkají nepřesně

1. Že Poldi je zkratka. Je to domácké oslovení Leopoldiny Wittgensteinové, manželky zakladatele.
2. Že huť založil stát. Založil ji v roce 1889 podnikatel Karl Wittgenstein a první rok ji osobně řídil.
3. Že se v Kladně vyrábělo hlavně běžné železo. Poldi vznikla právě naopak, kvůli ušlechtilým a nástrojovým ocelím, které se musely dovážet.
4. Že filozof Ludwig Wittgenstein v huti působil. Byl synem zakladatele a hlavním dědicem, ale že by v Kladně pracoval, doloženo není.
5. Že šlo o technicky zaostalý provoz. První tavba v elektrické peci v českých zemích proběhla právě tady v roce 1908 a v roce 1910 huť patentovala jednu z prvních nerezavějících ocelí na světě.
6. Že je celý areál památkově chráněný. Chráněná jsou torza tří věží šachtových vápenných pecí, prohlášená v roce 2008.

Časté otázky ke kladenské Poldi

Co znamená jméno Poldi?

Je to domácké oslovení Leopoldiny Wittgensteinové, manželky zakladatele huti Karla Wittgensteina, se kterou se oženil 14. února 1874. Nejde tedy o zkratku. V roce 1893 si podnik nechal patentovat ochrannou známku, na které byl profil Leopoldiny s hvězdičkou ve vlasech.

Kdo huť založil a proč?

Podnikatel Karl Wittgenstein v roce 1889. Důvodem bylo zjištění, že na českém trhu chybějí kvalitní nástrojové oceli na jemnou mechaniku, stroje, kosy a pilníky a že se musejí draze dovážet ze Štýrska, Německa a Anglie. Kladno vybral kvůli kvalifikovaným pracovníkům, dopravě a vhodné vsázce pro kelímkové pece.

Souvisí huť s filozofem Ludwigem Wittgensteinem?

Rodinně ano. Ludwig Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889, tedy několik týdnů předtím, než jeho otec dostal stavební povolení na kladenskou huť. Byl hlavním dědicem otcova jmění a vzdal se ho ve prospěch sourozenců. Že by v Kladně působil, doložené není.

Čím byla Poldi technicky výjimečná?

Dvěma prvenstvími. Tavba z 11. dubna 1908 byla vůbec první tavbou v elektrické peci v českých zemích a v říjnu 1910 si huť patentovala jednu z prvních nerezavějících ocelí na světě pod označením Poldi Anticorro. Ve třicátých letech měla filiálky a obchodní zastoupení ve 39 zemích.

Co se v huti vyrábělo?

Ušlechtilé a nástrojové oceli, materiál pro zbrojní průmysl, listová a později ventilová pera pro automobilový a letecký průmysl, obráběcí nože, kamenické a sklářské nástroje, korozivzdorné trubky, mlékárenské cisterny a také ozdobné prvky pro stavby, tedy zábradlí a mříže z nerezové oceli, které jsou dodnes v několika pražských obchodních domech.

Jak velký podnik to byl?

Objem výroby kladenských hutí se ve druhé polovině 20. století přiblížil milionu tun ročně a před rokem 1989 v nich pracovalo zhruba dvacet tisíc lidí. Podle muzejního přehledu ale podnik vykazoval prakticky každoročně vysokou bilanční ztrátu, což se politicky nesmělo přiznat.

Kdy skončila výroba?

Privatizaci schválila vláda 11. srpna 1993, hutě dostaly jméno Poldi Ocel a podnikání skončilo konkurzem: výroba byla zastavena v červenci 1995 a v listopadu 1996 byl nový majitel vzat do vazby. Po řadě vlastnických změn převzala část dříňského komplexu jiná ocelářská firma.

Je areál památkově chráněný?

Jen zčásti. Chráněná jsou torza tří věží šachtových vápenných pecí, prohlášená za památku v roce 2008. Celý komplex chráněný není, což je rozdíl oproti některým jiným průmyslovým areálům v Česku.

Odkud údaje pocházejí

• Historie kladenského hutnictví a Poldiny huti: texty Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně
• Životopis Karla Wittgensteina: studie muzea o zakladateli huti
• Rozsah památkové ochrany v areálu: Památkový katalog
• Privatizace a její konec: přehled dobových událostí
• Právní identita nástupnických firem: registr ekonomických subjektů