Sokol nezaložil Tyrš sám a první tři roky se tak ani nejmenoval

Sokol nezaložil Miroslav Tyrš sám a prvním starostou nebyl on, ale Jindřich Fügner. A spolek se prvních skoro tři roky vůbec nejmenoval Sokol. Vznikl 16. února 1862 jako Tělocvičná jednota pražská a jméno, které dnes zná každý, se ve stanovách objevuje až v listopadu 1864. Následující text prochází, co se o Sokole a jeho zakladatelích dá doložit, včetně toho, kolikrát byl zakázán a jak vypadá bilance protektorátní perzekuce.

Co je o Sokole doloženo

• Ustavující schůze proběhla 16. února 1862 za účasti 75 členů.
• Prvním starostou byl Jindřich Fügner, Tyrš byl nejprve místostarostou a poté náčelníkem.
• Název Sokol se ve stanovách objevuje až od listopadu 1864.
• Tyrš se narodil jako Friedrich Emmanuel Tirsch v německy mluvící rodině v Děčíně.
• První všesokolský slet se konal v roce 1882 a cvičilo na něm zhruba sedm set mužů.
• Za protektorátu bylo podle bilance spolku vězněno 11 611 členů a 1212 osob popraveno.
• Zakázán byl třikrát: v roce 1915, dvakrát za protektorátu a naposledy v roce 1952.

Kdo byl Miroslav Tyrš

Narodil se 17. září 1832 v Děčíně jako Friedrich Emmanuel Tirsch v německy mluvící rodině. Otec, lékař Jan Vincenc Tirsch, zemřel v roce 1836 na tuberkulózu a matka o dva roky později, takže Tyrš osiřel v šesti letech a vyrůstal poté v českém vlasteneckém prostředí. Vystudoval gymnázium na Malé Straně a poté akademické gymnázium, studoval filozofickou fakultu, anatomii na lékařské fakultě i matematiku a v roce 1860 získal doktorát filozofie.

Akademik, ne jen cvičitel

Docentem na české technice se stal v roce 1881 a profesorem na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1884, tedy v roce, kdy zemřel. Kromě tělocvičného díla redigoval časopis Zlatá Praha a spolupracoval na dějinách výtvarných umění pro velké nakladatelství. Jeho programová stať Náš úkol, směr a cíl vyšla v časopise Sokol.

Konec, který zůstal nejasný

V létě 1884 odjel na zotavenou do Ötztalu v Tyrolsku. Za nezvěstného byl prohlášen 8. srpna 1884 a jeho tělo bylo po třinácti dnech nalezeno v horské řece Ötztaler Ache. Bylo mu jednapadesát let. Pochován je na Olšanských hřbitovech v Praze vedle Jindřicha Fügnera.

Muž, bez kterého by Sokol nevznikl

Jindřich Fügner, křtěný jako Heinrich, se narodil v roce 1822. V roce 1846 převzal otcův obchod s látkami, později přešel do pojišťovnictví, od roku 1855 vedl pražskou filiálku italské pojišťovny a od roku 1860 byl ředitelem České prozatímní burzy. Byl to tedy muž s penězi a s organizačními schopnostmi, a právě to spolek potřeboval.

Co do Sokola vnesl

Zavedl vzájemné tykání a oslovení bratře, červené kokardy s kovovým písmenem a červenou košili jako součást kroje, k tomu sokolské šibřinky. O návrh kroje a praporu požádal malíře Josefa Mánesa. Financoval start spolku z vlastní kapsy: pronajal mu sál v Ječné ulici, poskytl bezúročnou půjčku na vybavení a koupil pozemek pro stavbu první sokolovny, jejíž stavba byla zahájena 3. července 1863. Sokolovna vznikla podle projektu architekta Ignáce Vojtěcha Ullmanna.

Zemřel po třech letech

Fügner zemřel 15. listopadu 1865 ve třiačtyřiceti letech na otravu krve, která vznikla z infikovaného nežitu. Vedení spolku tak převzal Tyrš teprve po jeho smrti, tři roky od založení. Na Fügnerovu počest byla v únoru 1888 založena sokolská župa nesoucí jeho jméno.

Jak vznikl název

Stanovy byly podány v prosinci 1861, ustavující schůze se konala 16. února 1862 v tělocvičně Malypetrova ústavu v Panské ulici a zúčastnilo se jí 75 členů. Spolek se jmenoval Tělocvičná jednota pražská a teprve později byl název doplněn. Slovo Sokol se ve stanovách objevuje až v listopadu 1864 a bylo převzato podle označení černohorských revolucionářů, u nichž se sokoly nazývali hrdinové.

Kdo vymyslel co

Na tvorbě stanov se podílel Julius Grégr. Heslo Tužme se razil Tyrš, pozdrav Nazdar navrhl Barák a první prapor i kroj vytvořil Josef Mánes. Tyrš k tomu v letech 1867 a 1868 vytvořil české tělocvičné názvosloví a na základě antického ideálu harmonie těla a ducha sestavil vlastní tělocvičný systém, který předložil ve spise Základové tělocviku. Spis obsahoval šest velkých tabulí a 205 vyobrazení v textu.

Slety: od sedmi set k půl milionu

První všesokolský slet se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově v Praze a prostná na něm vedl sám Tyrš. Cvičilo zhruba sedm set mužů. O čtyřicet let později už se počty cvičenců pohybovaly ve statisících, což z akce udělalo jednu z největších pravidelných hromadných událostí v Evropě.

Slet	Rok	Místo	Cvičenci	Diváci
I.	1882	Střelecký ostrov, Praha	700	neuvádí se
II.	1891	Královská obora, Praha	2400	7000
III.	1895	Letenská pláň, Praha	5000	30 000
VI.	1912	Praha	30 000	300 000
VII.	1920	Letenská pláň, Praha	100 000	neuvádí se
VIII.	1926	Strahov, Praha	140 000	800 000
IX.	1932	Strahov, Praha	190 000	přes milion
XI.	1948	Strahov, Praha	přes 500 000	neuvádí se
XII.	1994	Strahov, Praha	23 000	neuvádí se
XV.	2012	Eden, Praha	10 500	neuvádí se
XVI.	2018	Eden, Praha	15 000	neuvádí se
XVII.	2024	Praha	20 000	60 000

Poslední slety před zákazy

Posledním sletem před nacistickým zákazem byl desátý v červenci 1938 na Strahově, jehož symbolem se stala závěrečná hromadná skladba mužů Přísaha republice doprovázená husitským chorálem, jejímž autorem byl František Pecháček. Posledním sletem před komunistickým zákazem byl jedenáctý v roce 1948, rovněž na Strahově.

Slety nejsou spartakiády

Tohle je asi nejčastější záměna. Po zrušení Sokola nahradily slety spartakiády, konané v letech 1955, 1960 a 1965 jako celostátní a v letech 1975, 1980 a 1985 jako československé. Personálně i ideově ze sletů čerpaly, ale pořádal je někdo jiný a odehrávaly se poté, co byl sokolský majetek zabaven. Jde tedy o navazující, ne totožnou akci.

Třikrát zakázán

První zákaz přišel za první světové války, kdy rakousko-uherské ministerstvo nařídilo 24. listopadu 1915 rozpuštění sokolského ústředí. Sokolové přitom už od roku 1914 zakládali zahraniční jednoty a legiemi jich prošly desetitisíce mužů. Po vzniku Československa spolek obnovil činnost a jeho vedení rozhodlo 28. října 1918 o vytvoření Národní stráže.

Protektorát

Činnost Sokola zakázal v dubnu 1941 K. H. Frank a v noci ze 7. na 8. října 1941 proběhla takzvaná akce Sokol, při které gestapo zatklo zhruba patnáct set činovníků z ústředí, žup i větších jednot. Reinhard Heydrich podepsal 8. října 1941 úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské s účinností o tři dny později. Podle Vojenského historického ústavu zahynulo do konce války 93 procent zatčených, většina prošla Malou pevností v Terezíně do Osvětimi.

Bilance let 1939 až 1945

Souhrn, který uvádí sama sokolská organizace, je konkrétní: vězněno bylo 11 611 členů, popraveno 1212 osob, v lágrech a věznicích zemřelo 2176 lidí, padlo 124 dorostenců a v povstání zahynulo 654 osob, dalších 164 bylo zraněno. Od roku 2019 je 8. říjen významným dnem České republiky.

Po únoru 1948

Sokol odmítl vytváření akčních výborů a následovalo jeho začlenění do jednotné socialistické tělovýchovy. Ze spolku bylo vyloučeno přes jedenáct tisíc lidí a více než patnáct set činovníků bylo zbaveno funkcí. Zákon o organizaci tělesné výchovy a sportu přijatý v prosinci 1952 pak znamenal zrušení Sokola po devadesáti letech existence. Obnovovací sjezd se konal 7. ledna 1990 na pražském výstavišti za účasti zhruba tří tisíc lidí.

Jak velký Sokol byl a je

Za první republiky měl zhruba milion členů, tedy přibližně každého patnáctého občana, a 52 žup, z toho šest na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Ke konci roku 1947 měl přes milion členů ve 3686 jednotách. K únoru 2025 uváděla Česká obec sokolská přes 160 tisíc členů, 42 žup a 1063 jednot, k tomu sedmnáct zahraničních organizací ve čtrnácti zemích.

A jak je to s UNESCO

Tady je potřeba být přesný, protože se to často píše chybně. Všesokolský slet na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsaný není a není ani na národním seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který obsahuje šestatřicet položek. Česká obec sokolská o zápis usiluje a k podpoře nominace zahájila v září 2025 petiční kampaň. Rozdíl mezi nominací a zápisem je přitom stejná past jako u dalších českých položek, které shrnuje přehled českých památek na seznamu UNESCO.

Kde se sokolské dějiny uchovávají

Sokolská muzea se formovala už v průběhu 19. století a po spojení s muzeem československé tělovýchovy a sportu vytvořila základ státního muzea tělesné výchovy a sportu. Od roku 1972 je muzeum součástí Národního muzea. Rozsah sbírek příslušného oddělení je dnes značný: knihovna s třiceti tisíci knihovními jednotkami a téměř tisícem titulů periodik, trojrozměrná sbírka se 45 tisíci zapsanými předměty a fotoarchiv se 78 tisíci fotografiemi a zhruba 750 fotoalby.

Sedm věcí, které se o Sokole říkají nepřesně

1. Že Sokol založil Tyrš sám. Spoluzakladatelem byl Jindřich Fügner, který spolek i financoval.
2. Že byl Tyrš prvním starostou. Prvním starostou byl jednohlasně zvolen Fügner, Tyrš byl nejprve místostarostou a poté náčelníkem.
3. Že se spolek od začátku jmenoval Sokol. Vznikl jako Tělocvičná jednota pražská a jméno Sokol je ve stanovách až od listopadu 1864.
4. Že byl Tyrš Čech od narození. Narodil se jako Friedrich Emmanuel Tirsch v německy mluvící rodině a k českému prostředí se dostal až jako sirotek.
5. Že slety a spartakiády jsou totéž. Spartakiády slety nahradily po zrušení Sokola a pořádal je někdo jiný.
6. Že byl Sokol zakázán jen za války. Zakázán byl v roce 1915, dvakrát za protektorátu a naposledy zrušen v roce 1952.
7. Že je slet zapsaný v UNESCO. Na reprezentativním seznamu není, organizace o zápis teprve usiluje.

Navazující texty o pohybu a sportu shrnuje rozcestník o sportu.

Časté otázky k Sokolu

Kdo Sokol založil?

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner společně. Ustavující schůze se konala 16. února 1862 v Panské ulici v Praze za účasti 75 členů. Prvním starostou byl jednohlasně zvolen Fügner, který spolku pronajal sál, poskytl bezúročnou půjčku na vybavení a z vlastních peněz koupil pozemek pro sokolovnu. Tyrš byl nejprve místostarostou a poté náčelníkem.

Odkud pochází jméno Sokol?

Ve stanovách se objevuje až od listopadu 1864, tedy skoro tři roky po založení, a bylo převzato podle označení černohorských revolucionářů, u nichž se sokoly nazývali hrdinové. Původní název spolku zněl Tělocvičná jednota pražská.

Byl Miroslav Tyrš Čech?

Narodil se jako Friedrich Emmanuel Tirsch 17. září 1832 v Děčíně v německy mluvící rodině. Otce ztratil ve čtyřech letech a matku o dva roky později, takže vyrůstal jako sirotek v českém vlasteneckém prostředí. Doktorát filozofie získal v roce 1860 a profesorem na filozofické fakultě se stal v roce 1884.

Jak Tyrš zemřel?

V létě 1884 odjel na zotavenou do Ötztalu v Tyrolsku, 8. srpna 1884 byl prohlášen za nezvěstného a jeho tělo bylo po třinácti dnech nalezeno v horské řece Ötztaler Ache. Bylo mu jednapadesát let. Pochován je na Olšanských hřbitovech vedle Jindřicha Fügnera.

Kdy se konal první slet?

Osmnáctého června 1882 na Střeleckém ostrově v Praze, cvičilo na něm zhruba sedm set mužů a prostná vedl sám Tyrš. Za čtyřicet let se počty zvedly do statisíců: v roce 1920 cvičilo na Letné sto tisíc lidí a v roce 1948 na Strahově přes půl milionu.

Jsou slety a spartakiády totéž?

Nejsou. Po zrušení Sokola nahradily slety spartakiády pořádané v letech 1955, 1960 a 1965 jako celostátní a v letech 1975, 1980 a 1985 jako československé. Personálně i ideově ze sletů čerpaly, ale měly jiného pořadatele a konaly se poté, co byl sokolský majetek zabaven.

Kolikrát byl Sokol zakázán?

Třikrát. Rakousko-uherské ministerstvo nařídilo rozpuštění ústředí 24. listopadu 1915, v dubnu 1941 zakázal činnost K. H. Frank a 8. října 1941 podepsal Heydrich rozpuštění České obce sokolské. Zákon z prosince 1952 pak znamenal zrušení Sokola po devadesáti letech, obnovovací sjezd se konal 7. ledna 1990.

Je všesokolský slet zapsaný v UNESCO?

Není. Slet nefiguruje na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO ani na národním seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který obsahuje šestatřicet položek. Česká obec sokolská o zápis usiluje a k podpoře nominace zahájila v září 2025 petiční kampaň.

O stadionu, který pro sokolské slety vznikl a později sloužil spartakiádám, píše text o Strahovském stadionu a spartakiádách.

Odkud údaje pocházejí

• Založení, slety, bilance perzekuce a dnešní rozsah: Česká obec sokolská
• Akce Sokol a osud zatčených: Vojenský historický ústav
• Životopisná data Miroslava Tyrše: encyklopedie městské části
• První sokolovna a ustavující schůze: Sokol Pražský
• Sbírky k dějinám tělovýchovy: Národní muzeum
• Tyršovo názvosloví a tělocvičný systém: učební opora Fakulty sportovních studií