Jáchymov: UNESCO samo píše, že zdejší tolar je předchůdcem dolaru

Jáchymov dal světu slovo dolar a Marii Curie surovinu, ze které izolovala radium. Obojí se dá doložit institucionálně, ne jen z tradice: UNESCO v odůvodnění zápisu píše, že zdejší tolar se stal předchůdcem měny dolar, a sama Marie Curie ve dvou textech uvádí, že pracovala s jáchymovským smolincem, konkrétně se zbytkem po výrobě uranových sloučenin.

Co je doložené

• Ražba tolarů byla Šlikům povolena v lednu 1520, mincovna fungovala do roku 1671.
• UNESCO označuje jáchymovský tolar za předchůdce měny dolar.
• V roce 1534 měl Jáchymov přes 18 tisíc obyvatel a byl druhý nejlidnatější v Čechách.
• Curieovi dostali od rakouské vlády sto kilogramů zbytku po zpracování smolince.
• Šlo o odpad, ze kterého byl už odstraněný uran, ale zůstalo v něm radium.
• Hornický region Erzgebirge a Krušnohoří byl zapsán na seznam UNESCO 6. července 2019.

Od Joachimsthaleru k dolaru

Tohle je nejznámější jáchymovské tvrzení a naštěstí se dá doložit lépe než většina podobných historek.

Nejsilnější doklad je institucionální. UNESCO ve zdůvodnění výjimečné světové hodnoty zapsaného statku píše, že těžké stříbrné mince zvané tolary, poprvé ražené od roku 1520, sloužily po několik století jako standard pro měnové systémy mnoha evropských zemí a staly se předchůdcem měny dolar.

Česká národní banka to formuluje stručněji: jáchymovský tolar se jako platidlo postupně rozšířil po téměř celé Evropě a z názvu tolar pochází i označení americké měny dolar.

Kudy to slovo šlo

Etymologický slovník angličtiny popisuje cestu konkrétně. Slovo dollar se objevuje od padesátých let 16. století v podobě daler a původně označovalo velkou stříbrnou minci z německých států. Pochází z dolnoněmeckého daler, to z německého taler, což byla zkratka slova Joachimstaler, doslova zlatý z Jáchymova.

Slovník dodává i souvislost s místem: mince se razila od roku 1519 ze stříbra z dolu otevřeného v roce 1516 poblíž Svatého Jáchymova, města v Krušných horách v severozápadních Čechách. Pravopis dollar se ustálil kolem roku 1600.

Do Ameriky se pak slovo dostalo oklikou. Angličtí kolonisté ho od osmdesátých let 16. století používali pro španělská pesa a když Kontinentální kongres zavedl moderní měnový systém, přijal dolar jako měnovou jednotku.

Za zmínku stojí jeden rozdíl mezi zdroji. Rozšířená česká verze vede cestu slova přes nizozemské daalder a minci leeuwendaler, jenže tuhle mezizastávku uvádí ředitelka karlovarského muzea v televizním rozhovoru, zatímco etymologický slovník uvádí jako bezprostřední zdroj dolnoněmecké daler. Tenhle text proto nizozemskou verzi neuvádí jako doloženou.

Tolar: kdo, kdy a kolik stříbra

První důl na stříbrnou rudu poblíž dnešního Jáchymova byl otevřen v roce 1512 a od roku 1516 začalo za finanční podpory hraběte Štěpána Šlika fungovat první těžařstvo. Osada dostala příznačné jméno Údolí, tedy Thal, a brzy nato jméno svatého Jáchyma.

Rozhodující rok byl 1520. Královským privilegiem byla hornická obec povýšena na svobodné horní město a Šlikům bylo uděleno právo výkupu stříbra a ražení stříbrné mince. Zdroje se přitom liší v datu: Vesmír uvádí privilegium ze 6. ledna 1520, Česká národní banka povolení ražby k 9. lednu 1520 a Česká televize obojí odlišuje jako dva různé akty.

Mince měla na jedné straně dvojocasého českého lva a jméno krále Ludvíka Jagellonského, na druhé obraz svatého Jáchyma a erb Šliků. Vážila zhruba 29 gramů a obsahovala kolem 94 procent stříbra, konkrétně se uvádí 27,41 gramu.

Šlikové si ale privilegium dlouho neudrželi. Protože podle zemských zákonů patřilo mincovní právo výhradně králi, odebral jim panovník v roce 1528 nedávno nabytá práva na výkup stříbra i na mincování.

Mincovna sama fungovala mnohem déle. Pro její zřízení byl zakoupen dům vedle domu Jeronýma Šlika, tedy dnešní radnice, přestavba proběhla v letech 1533 až 1536 a provoz skončil v roce 1671 po útlumu těžby stříbra.

Osmnáct tisíc obyvatel a pak dva tucty horníků

Vzestup i pád Jáchymova byly mimořádně rychlé a čísla to ukazují líp než jakýkoli popis.

Rok	Stav
1512	otevřen první důl na stříbro
1520	povýšení na svobodné horní město, začátek ražby
1533	pracuje tu kolem osmi tisíc horníků
1534	přes 18 tisíc obyvatel, druhé nejlidnatější město v Čechách
léta sedmdesátá 16. století	masivní přesun kapitálu do sousedních revírů
zhruba 1633	z osmi tisíc horníků zbyly dva tucty

Bohatá naleziště kvalitního stříbra přilákala podle města prospektory a horníky nejen z Čech, ale i ze Saska, Tyrol a Porýní, a Jáchymov se stal jedním z center renesance a vzdělanosti v Českém království.

Na tu tradici navázala i báňská škola zřízená císařským dekretem v roce 1716, podle města první svého druhu v habsburské monarchii.

Agricola

Nejznámější osobností jáchymovského stříbrného období je Georgius Agricola, zakladatel moderní mineralogie a montánní vědy, který ve městě podle města působil v letech 1527 až 1531 jako lékař.

Anglický překlad jeho hlavního díla od manželů Hooverových k tomu dodává praktický detail: Agricola byl v roce 1527 zvolen městským lékařem v Jáchymově a všechen čas, který nepotřeboval na lékařské povinnosti, trávil návštěvami dolů a hutí a čtením všech řeckých a latinských autorů o hornictví.

Z toho vzešel dialog Bermannus, vydaný v roce 1530 v Basileji. Hlavní dílo De re metallica, tedy první systematický výklad hornictví, hutnictví a zpracování kovů rozdělený do dvanácti knih, vyšlo až v roce 1556.

Jeho význam vystihuje jedna věta z Hooverova úvodu: po sto osmdesát let nebylo překonáno jako učebnice a příručka horníků a hutníků.

Smolinec, který barvil sklo

Druhý jáchymovský příběh začíná tam, kde skončilo stříbro.

Nerost, který horníci nalézali tam, kde už stříbro nebylo, dostal jméno smolinec neboli smolné blejno a staří horníci mu podle časopisu Vesmír říkali čertův kámen. Ukázalo se, že se dá použít k barvení skla na žluto a na zeleno.

Uranové sklo se v Čechách podle Vesmíru vyrábělo snad už koncem 18. století a zpočátku bylo jen líbivým suvenýrem vyznačujícím se zvláštní dvoubarevností, protože mělo jinou barvu ve světle dopadajícím a jinou v procházejícím. Od počátku 19. století se uranové barvy začaly používat i k barvení porcelánu.

Překopávání hald hlušiny za účelem využití smolince k barvení je na Jáchymovsku doloženo k roku 1843. Zásadní byl pak Paterův proces, který podle Vesmíru znamenal doslova revoluci ve výrobě uranových barev a umožnil jejich průmyslovou výrobu, přičemž jáchymovská chemička byla v roce 1862 na sjezdu německých lékařů a přírodovědců v Karlových Varech vysoce oceněna pro bezkonkurenčně nejvyšší úroveň technického vybavení.

Systematická těžba uranu pak na jáchymovském ložisku probíhala podle hornického portálu v letech 1853 až 1964 a vytěžilo se při ní zhruba 7 500 tun uranové rudy, z toho asi 6 900 tun po roce 1946.

Marie Curie pracovala s odpadem

Tohle je asi nejlépe doložená část celého tématu, protože k ní existují primární texty samotných Curieových.

V původní práci z roku 1898, ve které Pierre a Marie Curie spolu s Gustavem Bémontem ohlásili objev radia, je poděkování s naprosto konkrétním obsahem. Autoři děkují profesorovi vídeňské univerzity, díky jehož laskavému zprostředkování dostali od rakouské vlády bezplatnou zásilku sta kilogramů zbytku po zpracování jáchymovského smolince, který už neobsahoval uran, ale obsahoval polonium a radium.

Jinými slovy: nešlo o rudu, ale o odpad po výrobě uranových barev.

Marie Curie to zopakovala i ve své Nobelově přednášce v roce 1911. Nejlepším radiovým minerálem je podle ní smolinec ze Svatého Jáchymova, který se už dlouho zpracovává na uranové soli, a po jejich extrakci zůstává v minerálu zbytek obsahující radium a polonium. A dodává: tenhle zbytek jsme obvykle používali jako svou surovinu.

Vesmír to doplňuje o vysvětlení, proč to fungovalo. Ukázalo se, že uranové barvy nejsou radioaktivní, takže Curieovi zkoumali bezcenné zbytky po výrobě barev a prokázali, že radium bylo při výrobě odstraněno a zbytky mají asi troj až čtyřnásobně vyšší radioaktivitu než samotný smolinec. Doslova přes noc se z odpadu stala nesmírně cenná surovina.

Jak náročné to bylo, ukazují Mariina vlastní čísla z Nobelovy přednášky. Radium je v surovině obsaženo v poměru několika decigramů na tunu, z jedné tuny zbytku se získá deset až dvacet kilogramů surového síranu barnatého s radiem a v samotné směsi chloridů barya a radia je radium přítomno jen asi ve třech dílech ze sta tisíc. K získání velmi čisté soli musela provést několik tisíc krystalizací.

Výsledkem byl jeden decigram téměř čistého chloridu radia, se kterým obhájila v červnu 1903 disertaci.

Ještě jedno číslo stojí za zmínku. V roce 1913 připravila jáchymovská huť z 111,845 metrického centu uranové rudy 2,126 gramu kovového radia.

Marie Curie do Jáchymova osobně přijela v roce 1925 a sfárala i do dolu Svornost.

První radonové lázně

Objev radioaktivity zdejších důlních vod přinesl městu třetí život.

Předcházel mu rozbor z roku 1905, kdy fyzikové Mache a Mayer při analýze karlovarských, teplických, mariánskolázeňských a františkolázeňských pramenů zkoumali i tři prameny z Jáchymova a objevili u nich vysokou radioaktivitu.

Za radioaktivitou vody stojí radon, radioaktivní plyn s krátkým poločasem rozpadu necelých čtyř dnů, který vzniká při rozpadu radia. Právě jeho krátká životnost byla podle Vesmíru od počátku největším problémem, protože se emanace musela udržet ve vodě až do použití při lázeňské kúře.

Podle oficiálního webu města byly v Jáchymově v roce 1906 založeny první radonové lázně na světě. Nezávislé potvrzení toho prvenství z odborného balneologického nebo státního zdroje se ale dohledat nepodařilo, takže tenhle text uvádí, kdo to tvrdí.

Jáchymovské peklo

Čtvrtá kapitola je nejtemnější a čísla u ní stojí za přesnost.

Vězeňské zařízení Ostrov vzniklo 1. března 1949 a vězni v něm nahrazovali německé válečné zajatce. Počet vězňů rostl až do amnestie roku 1953, přičemž k 30. dubnu 1953 činil 16 348 osob a po amnestii z 4. května klesl o 4 035 vězňů.

Vznikla i zvláštní uzavřená Oblast Jizera s vyznačenými a střeženými hranicemi, kde byl i přechodný pobyt regulovaný vydáváním propustek. Uzavřenými prostory byl prakticky celý Jáchymov, teritorium Slavkova a těžební území v Příbrami.

Názvy táborů se většinou odvozovaly od názvů dolů, na kterých vězni pracovali, a ubytování bylo v typizovaných dřevěných barácích, které v noci nesměli opustit. Podmínky popisuje web politických vězňů stroze: vězni pracovali v uranových dolech vystaveni nebezpečnému záření, práce byla těžká a hrozil při ní úraz, stravování bylo nedostačující.

Poslední tábory byly zrušeny v roce 1961, což odpovídá vymezení, které používá i stálá expozice v Jáchymově.

Vesmír k dobovým poměrům dodává, že v padesátých letech se těžilo téměř stejnou technikou jako v letech dvacátých a vězni brali radioaktivní materiál do holých rukou, k čemuž je třeba připočíst vdechování radonu a radioaktivního prachu ve štolách. Za prvních dvacet let prošlo podle téhož zdroje lágry na Jáchymovsku a Příbramsku okolo 35 tisíc lidí.

Přesný počet táborů výhradně na Jáchymovsku se z dostupné tabulky odečíst nedá, protože ta mísí Jáchymovsko, Horní Slavkov i Příbram a sama to v nadpisu přiznává.

UNESCO

Hornický region Erzgebirge a Krušnohoří byl zapsán na seznam světového dědictví 6. července 2019 na zasedání v Baku.

Jde o přeshraniční sériový statek s dvaadvaceti součástmi, z nichž sedmnáct leží v Sasku a pět v českém Krušnohoří. Českými součástmi jsou Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy, Boží Dar a Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

UNESCO region charakterizuje jako uzavřenou krajinnou jednotku hluboce a nevratně formovanou osmi sty lety téměř nepřetržité polymetalické těžby od 12. do 20. století, která byla v letech 1460 až 1560 nejvýznamnějším zdrojem stříbrné rudy v Evropě a na konci 19. století se stala významným světovým producentem uranu.

Podrobněji celý zápis rozebírá text o Krušnohoří jako hornickém regionu UNESCO.

Ve městě samotném byla v roce 1992 vyhlášena městská památková zóna a expozice Jáchymov v zrcadle času sídlí v renesanční budově bývalé Královské mincovny z roku 1536.

Co se doložit nedá

Celkový počet vyražených jáchymovských tolarů. Číslo, které koluje, se v žádném z ověřených zdrojů nenachází.

Kolik tun smolince Marie Curie celkem zpracovala. Doložená je první zásilka sta kilogramů, dále jen několik tun a tisíce kilogramů. Populárně tradovaná konkrétní čísla v citovatelném zdroji nejsou.

Nezávislé potvrzení prvenství radonových lázní. Rok 1906 a formulace o prvních lázních na světě pocházejí z oficiálního webu města, jiný zdroj se dohledat nepodařilo.

Rok založení státní továrny na uranové barvy. Uvádějí se různé roky a odborný zdroj datum neuvádí.

Cesta slova dolar přes nizozemštinu. Etymologický slovník ji nepotvrzuje, uvádí dolnoněmecké daler.

Za zmínku stojí i to, kdo Curieovým smolinec opatřil. Jejich vlastní práce z roku 1898 mluví o rakouské vládě, zatímco Nobelova nadace o rakouské akademii věd. Může jít o dvě různé dodávky, ale zdroje to takhle neříkají.

Karlovarský kraj má vedle hornické minulosti i nápojovou ikonu, jejíž historii rozebírá text o Becherovce a ochraně její značky.

Osm věcí, které o Jáchymově překvapí

1. UNESCO dolar zmiňuje samo. Přímo v odůvodnění zápisu.
2. Šlikové o mincovní právo přišli po osmi letech. Patřilo výhradně králi.
3. Město bylo druhé největší v Čechách. V roce 1534, přes 18 tisíc obyvatel.
4. Za sto let zbyli dva tucty horníků. Z osmi tisíc.
5. Agricolu nepřekonalo 180 let nikdo. Jeho učebnice hornictví.
6. Curieovi pracovali s odpadem. Se zbytkem po výrobě uranových barev.
7. Radia je v surovině pár decigramů na tunu. A bylo potřeba tisíc krystalizací.
8. Uran se tu těžil sto let. Od roku 1853 do roku 1964.

Časté dotazy k Jáchymovu

Opravdu pochází slovo dolar z Jáchymova?

Ano, a doložit se to dá i institucionálně. UNESCO v odůvodnění zápisu píše, že tolary poprvé ražené v Jáchymově od roku 1520 se staly předchůdcem měny dolar. Etymologický slovník angličtiny vede cestu od Joachimstaleru přes německé taler a dolnoněmecké daler k anglickému dollar.

Kdy se v Jáchymově razily tolary?

Ražba byla Šlikům povolena v lednu 1520, ale mincovní právo jim bylo v roce 1528 odebráno, protože podle zemských zákonů patřilo výhradně králi. Samotná mincovna fungovala až do roku 1671, kdy skončila po útlumu těžby stříbra.

Jak velké město Jáchymov byl?

V roce 1534 měl přes 18 tisíc obyvatel a byl druhým nejlidnatějším městem v Čechách. Pád byl ale prudký: zatímco v roce 1533 tu pracovalo kolem osmi tisíc horníků, o sto let později jich zbyly dva tucty.

Pocházel smolinec Marie Curie z Jáchymova?

Ano a potvrzuje to sama. V práci z roku 1898 autoři děkují za bezplatnou zásilku sta kilogramů zbytku po zpracování jáchymovského smolince a v Nobelově přednášce z roku 1911 Marie Curie uvádí, že nejlepším radiovým minerálem je smolinec ze Svatého Jáchymova a že jako surovinu obvykle používali právě zbytek po extrakci uranových solí.

Pracovala tedy s rudou, nebo s odpadem?

S odpadem. Šlo o zbytek po zpracování smolince na uranové soli, ze kterého už byl uran odstraněný, ale zůstávalo v něm radium a polonium. Podle časopisu Vesmír měly tyto zbytky asi troj až čtyřnásobně vyšší radioaktivitu než samotný smolinec.

K čemu se uran původně používal?

K barvení skla na žluto a na zeleno a od počátku 19. století i k barvení porcelánu. Uranové sklo bylo zpočátku jen líbivým suvenýrem se zvláštní dvoubarevností, protože mělo jinou barvu ve světle dopadajícím a jinou v procházejícím.

Kdy byly v Jáchymově tábory nucených prací?

Vězeňské zařízení vzniklo 1. března 1949 a poslední tábory byly zrušeny v roce 1961. K 30. dubnu 1953 činil počet vězňů 16 348 osob a po amnestii z 4. května klesl o 4 035. Přesný počet táborů výhradně na Jáchymovsku se z dostupných přehledů odečíst nedá, protože mísí i Horní Slavkov a Příbram.

Co přesně je na seznamu UNESCO?

Hornický region Erzgebirge a Krušnohoří, zapsaný 6. července 2019. Je to přeshraniční sériový statek s dvaadvaceti součástmi, sedmnáct jich leží v Sasku a pět v Česku, mezi nimi Hornická krajina Jáchymov.

Odkud údaje pocházejí

Zdůvodnění zápisu včetně věty o dolaru pochází přímo od UNESCO, seznam českých součástí od Ministerstva zahraničních věcí. Etymologie slova dolar je z etymologického slovníku angličtiny, údaje o minci a jejím rozšíření z tiskové zprávy České národní banky. Historie města, počty obyvatel, Agricolovo působení i vznik radonových lázní pocházejí z oficiálního webu města Jáchymov, dějiny uranu, uranových barev a poměry v padesátých letech z odborného článku publikovaného v časopise Vesmír. Původ smolince a postup izolace radia jsou doložené přímo prací Pierra a Marie Curie z roku 1898 a Nobelovou přednáškou Marie Curie z roku 1911, doplňkově přehledovým textem Nobelovy nadace. Význam Agricolova díla vychází z anglického překladu De re metallica, údaje o táborech z webu Politických vězňů a z Ústavu pro soudobé dějiny.

• zdůvodnění zápisu na seznamu UNESCO
• Nobelova přednáška Marie Curie
• historie jáchymovského uranu v časopise Vesmír
• historie města na jeho oficiálním webu

Jak vypadá jiný český příběh o objevu, který se prosadil jinde než doma, popisuje text o Jaroslavu Heyrovském a polarografii.