Becherovka není a nikdy nebyla chráněným zeměpisným označením lihoviny v Evropské unii. Zní to nepravděpodobně u nápoje, který se prodává jako karlovarská ikona, ale příloha evropského nařízení o lihovinách jméno Becherovka nikdy neobsahovala. Jediné české označení, které v ní pro kategorii likérů bylo, znělo Karlovarská Hořká, a v roce 2019 bylo z přílohy vypuštěno. Následující text prochází, co se o nejstarší české lihovinové značce dá skutečně doložit, a co se jen opakuje.
Co si z textu odnesete
- Recept předal Josefu Vitu Becherovi anglický lékař Christian Frobrig v roce 1805, na trh šel likér v roce 1807.
- Zakladatele vede Biografický slovník českých zemí jako obchodníka a výrobce likérů, nikoli jako lékárníka.
- Číslo třináct patří k přezdívce třináctý pramen, ne k počtu bylin. Majitel značky uvádí přibližně dvacet bylin a koření.
- Becherovka není zapsaným zeměpisným označením lihoviny a jediné české označení pro likér bylo z evropské přílohy vypuštěno.
- Plochý tvar lahve pochází z roku 1866, tmavě zelené sklo z roku 1907.
- Značku od 1. května 2024 vlastní polská skupina Maspex, ne Pernod Ricard.
Lékař, kníže a jeden zápis v receptu
Josef Vitus Becher se narodil v Karlových Varech 17. září 1769 a zemřel tamtéž 27. července 1840. Biografický slovník českých zemí, který vede Historický ústav Akademie věd, u něj uvádí povolání obchodník a výrobce likérů. To je první drobná korekce: v mediálních textech se o něm často píše jako o lékárníkovi, který nápoj nabízel ve své lékárně. Byl to obchodník s kořením a koloniálním zbožím a v roce 1794 si ve městě pronajal palírnu.
Rok 1805
Podle téhož slovníku Becher v roce 1805 získal recept od anglického lékaře Christiana Frobriga. Anglická encyklopedická podání to doplňují o kontext: do Karlových Varů přijel na léčení kníže Maxmilián Bedřich von Plettenberg a Frobrig byl jeho osobním lékařem. S Becherem probíral účinky bylin a recepturu nového likéru. Jméno lékaře se v jednom českém zdroji objevuje v podobě Kristian, tvar Frobig se nevyskytuje nikde.
Dva roky zkoušek
Oficiální web značky uvádí, že Becher recept dva roky testoval a na trh uvedl likér s typickou hořkosladkou chutí v roce 1807. Původně se prodával pod názvem Karlovarská anglická hořká, tedy Carlsbader English Bitter, a nabízel se jako žaludeční kapky. K tovární výrobě a k větším lahvím přešel Becher až po roce 1810.
Kdo firmu skutečně vybudoval
Zakladatel dal značce recept a jméno, podnik z ní udělal jeho syn. Výrobu převzal Johann Nepomuk Augustin Becher, který žil v letech 1813 až 1895 a firmu podle vlastního podání značky rozvíjel čtyřicet let. Právě jeho podpis je dodnes na každé lahvi. V roce 1867 dal postavit novou továrnu vybavenou moderními stroji, a v roce 1904 se firma stala dodavatelem císařského dvora.
Vnuk a umělý nedostatek
Třetí generace přinesla obchodní tah, který by dnes měl vlastní název v učebnici marketingu. Gustav Becher, který firmu převzal na počátku sedmdesátých let devatenáctého století, zavedl přidělování: na jednoho zákazníka připadalo pět litrů Becherovky měsíčně. Umělý nedostatek držel poptávku i cenu a značce prospěl víc než jakákoli reklama. O rok 1904, kdy se firma stala dodavatelem císařského dvora, se opírají všechna pozdější podání o prestiži nápoje.
Kolik je v Becherovce bylin
Tady je nejrozšířenější omyl a stojí za to ho rozebrat pořádně, protože ho živí samo číslo třináct spojené se značkou. Číslo třináct patří k přezdívce třináctý karlovarský pramen. S počtem bylin nemá nic společného a v žádném dohledatelném zdroji se v této souvislosti nevyskytuje.
Co říká majitel značky
Oficiální anglická verze webu mluví o vyvážené směsi přibližně dvaceti bylin a koření dovážených do Karlových Varů z celého světa. Stejnou formulaci použil ve své tiskové zprávě i předchozí vlastník, když značku prodával: originální a nezměněný recept podle ní kombinuje přibližně dvacet bylin a koření.
Co říkají média
Nezávislé zdroje se od tohoto údaje mírně liší, a je to rozdíl významový, ne jen slovní. Zatímco firma říká přibližně dvacet, řada českých i zahraničních textů uvádí více než dvacet druhů bylin a koření. Rozdíl je malý, ale ukazuje, jak se údaj v přenosu posouvá. Doložitelné je to firemní: přibližně dvacet.
Dva lidé a jedna místnost
Pravidlo, že úplné složení znají jen dva lidé, se opakuje ve všech podáních. Podle nich smějí tito dva vstupovat do místnosti zvané Drogikamr, kde jednou týdně míchají bylinnou směs, mají celoživotní povinnost mlčenlivosti a nesmějí cestovat týmž dopravním prostředkem. Je poctivé dodat, že jde o tvrzení firmy, které média přebírají, ne o nezávisle ověřený fakt.
Třináctý pramen a co se o něm neví
Přezdívka třináctý karlovarský pramen je doložená hojně, používá ji sama značka, používá ji agentura pro cestovní ruch i veřejnoprávní média. Vznikla podle populárních podání spontánně mezi lázeňskými hosty v době, kdy bylo ve městě známo dvanáct pramenů, a likér se pil jako léčivý. Označení přetrvalo i poté, co byl zpřístupněn skutečný třináctý pramen.
Kde končí doložitelnost
Existence přezdívky je doložená, její vznik nikoli. Žádný z dohledatelných zdrojů neuvádí první datovaný výskyt označení, jeho autora ani konkrétní rok. Jediné datování, které se objevuje, je opatrná domněnka bez odkazu na pramen. Kdo tvrdí, že přezdívka vznikla v konkrétním roce nebo z úst konkrétní osoby, tvrdí víc, než se dá ověřit. Lázeňské město samo o sobě je ovšem téma s doloženou historií, viz Karlovy Vary v seznamu lázeňských měst UNESCO.
Co je vlastně chráněné
Značka se dlouhodobě a úspěšně brání soudně, ale právní ochrana, kterou má, je jiného typu, než se běžně předpokládá. Jde o ochranné známky, ne o zeměpisné označení.
Ochranné známky
Názvy Becherovka a Becher Bitter byly podle mediálních podání zaregistrovány jako ochranná známka v roce 1922, tedy krátce po vzniku Československa, kdy se také v českém prostředí ustálil samotný název Becherovka. Rozsah ochrany popisuje soudní rozhodnutí z roku 2008: chráněný je mimo jiné tvar lahve, grafické zobrazení kalíšku s logem a označení Becher, Becher Bitter, Johann Becher a Becherovka.
Zeměpisné označení, které neexistuje
Přílohu evropského nařízení o lihovinách, které stanoví seznam chráněných zeměpisných označení, lze prohledat celou. Název Becherovka ani Karlovarská Becherovka se v ní nevyskytuje. Jediná položka, kterou tam Česko v kategorii likérů mělo, zněla Karlovarská Hořká.
A ani to už neplatí
Nařízení Komise z dubna 2019 konstatovalo, že nedostatky zjištěné v technické dokumentaci označení Karlovarská Hořká a několika dalších nebyly odstraněny, a příslušné řádky z přílohy vypustilo. Znamená to, že v kategorii likérů dnes Česko v tomto seznamu nemá nic. Značka je tedy chráněná jako známka a jako tvar lahve, nikoli jako produkt vázaný na místo původu.
Hedda Becherová a recept ve šperkovnici
Posledním členem rodu, který znal tajemství receptury, a jedinou ženou v této roli, byla Hedda Becherová, narozená v roce 1914. Firmu zdědila po otci Alfredovi a vedla ji od počátku čtyřicátých let.
Co se stalo s receptem
Ze strachu před postupující frontou recept zakopala v lese ve šperkovnici. Po válce ji donutili vydat ho státu. Pokračovat ve vedení firmy jí bylo znemožněno, podnik se dostal do správy osvobozeneckých mocností a poté do národní správy, rodina byla v září 1946 odsunuta. Zde je namístě opatrnost: rok znárodnění se v pramenech liší, jeden zdroj uvádí rok 1945, jiné popisují jen poválečnou národní správu a konfiskaci na základě poválečných dekretů. Rok 1948, který se s Becherovkou někdy spojuje, neuvádí žádný z dohledatelných zdrojů.
Druhá Becherovka v Německu
Rodina po odsunu vyráběla podobný likér v Německu a práva k němu Hedda Becherová v roce 1971 prodala firmě Underberg. Existovaly tak vedle sebe dvě značky odvozené od téhož jména. Situace se srovnala až koncem devadesátých let, kdy francouzská skupina koupila německou firmu Johann Becher, a od roku 1999 existuje jen jedna Becherovka, ta karlovarská.
Spor o dědictví receptury
Samostatnou kapitolou je kauza rodiny Hoffmannových, kteří tvrdili, že recepturu zdědili, a odvolávali se na darovací smlouvu datovanou rokem 1939. Pravost dokumentu znalci zpochybnili. Podle rozhodnutí z roku 2008 žalobci neprokázali, že by práva na základě té smlouvy nabyli, a v letech 1998 až 2003 přitom na Slovensku prodali přes sto tisíc lahví likéru označeného Johann Becher v téměř totožných lahvích. Za porušování práv k ochranné známce padl i nepodmíněný trest, délka se ale v jednotlivých podáních liší a šlo o dvě různá řízení.
Kdo Becherovku vlastní
Tohle je údaj, u kterého je většina dohledatelných textů zastaralá. Zopakujme si posloupnost, protože jednotlivé kroky se často mísí do jednoho.
| Období | Co se stalo |
|---|---|
| 1807 | uvedení likéru na trh pod názvem Karlovarská anglická hořká |
| 1866 | návrh ploché lahve, autorem je uváděn Karel Laube |
| 1867 | stavba nové továrny, dnes budova návštěvnického centra |
| 1904 | firma se stává dodavatelem císařského dvora |
| 1907 | přechod na tmavě zelené sklo |
| 1922 | registrace názvů Becherovka a Becher Bitter jako ochranné známky |
| 1971 | Hedda Becherová prodává práva německé větve firmě Underberg |
| 1997 | privatizace, vstup francouzské skupiny |
| 2010 | přesun výroby do nového závodu v karlovarských Bohaticích |
| 2024 | od 1. května vlastníkem polská skupina Maspex |
Prodej, který proběhl ve třech krocích
Dohodu o prodeji značky a souvisejícího majetku včetně výrobního a logistického zázemí v Karlových Varech podepsal dosavadní majitel v prosinci 2023. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spojení povolil na konci února 2024 s konstatováním, že nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Transakce byla finalizována 30. dubna 2024 a novým vlastníkem je skupina Maspex od 1. května 2024. Kupní cenu ani jedna strana nezveřejnila.
Kdo je kupující
Podle tiskové zprávy prodávajícího jde o skupinu s téměř sedmdesáti značkami v portfoliu, jejíž výrobky jsou přítomné ve více než sedmdesáti zemích. Pro kupujícího to byla celkově jednadvacátá akvizice a druhá v segmentu lihovin. Podobnou cestu přeznačení a změn vlastníka má za sebou i další česká nápojová ikona, viz historie značky Kofola.
Spory o značku za hranicemi
Souběžná existence dvou značek odvozených od téhož jména vedla k tomu, že se firma dlouhá léta soudila v řadě zemí o právo užívat označení Becherovka. Podle dostupných podání většinu těchto sporů vyhrála. Právě proto je u této značky ochranná známka podstatnější než u produktů, které chrání zeměpisné označení: bez ní by se název dal používat prakticky komukoli, kdo by doložil historickou vazbu na rodinu.
Firma, která nese jméno syna
Dnešní společnost byla do obchodního rejstříku zapsána k prvnímu lednu 1994 a sídlí v Karlových Varech na téže adrese, kde stojí historická budova z roku 1867. V názvu nese jméno Jan Becher, tedy syna zakladatele, nikoli Josefa Vita, který recept získal. Je to drobnost, ale odpovídá tomu, jak se na firmu dívají i její vlastní materiály: recept přinesl otec, značku vybudoval syn.
Lahev, kterou lidé poznají rozostřenou
Plochý tvar lahve pochází z roku 1866 a jako jeho autor bývá uváděn Karel Laube, švagr Johanna Nepomuka Bechera. Jeden zdroj přisuzuje zavedení plochých lahví přímo Becherovu synovi, rok se ale shoduje. Zadání souviselo se stavbou nové továrny.
Zelené sklo
Charakteristické tmavě zelené sklo zavedla firma podle vlastního podání i podle odborného textu o obalu v roce 1907. Obrazová časová osa v jednom médiu uvádí rok 1905 jako okamžik sjednocení zelené barvy a značení, což je rozpor, který se nedá z dostupných zdrojů rozhodnout. Jisté je, že jde o první desetiletí dvacátého století.
Co se s obalem dělo dál
Vývoj obalu je vlastně kondenzovanou českou historií. Kolem roku 1890 se na etiketě objevuje symbol kalíšku a becherovský orel. Za války se kvůli nedostatku materiálu vrátily kulaté lahve s německou etiketou, po roce 1946 se vrátil plochý tvar i čeština. V roce 1967 přibyla exportní varianta s vlastní etiketou a na počátku tohoto století se obnovila žlutomodrá etiketa s pečetí a podpisem Jana Bechera. Tvar se za celou dobu výrazně neměnil a podle obalového šetření lahev pozná víc než devadesát procent spotřebitelů i z rozostřeného obrázku.
Proč zrovna plochá
Na tuhle otázku odpověď není. Žádný z dohledatelných zdrojů neuvádí příběh ani technický důvod volby tvaru, jen rok a jméno navrhovatele. Legendy, které se občas vyprávějí, nemají pramennou oporu.
Co se v Karlových Varech vyrábí kromě Becherovky
Značka se v běžném povědomí scvrkla na jedinou zelenou lahev, ale sortiment byl vždy širší. Vedle Becherovky Original se v Karlových Varech vyrábí likér Cordial a aperitiv KV 14. Do nabídky přibyl v roce 2008 likér Lemond a v roce 2014 varianta Ice a Fire. Několik starších produktů, mimo jiné Rapid Bitter a Limet, už zaniklo.
Kam se vyváží
Export tvoří podstatnou část produkce a směřuje podle dohledatelných údajů do zhruba čtyřiceti zemí. Tradičními trhy jsou Slovensko, Německo, Rusko a Ukrajina, dále se uvádějí Japonsko, Brazílie nebo Austrálie. V druhé polovině minulé dekády oznámila firma záměr rozšířit exportní politiku směrem na západ, konkrétně na Spojené státy, Kanadu, Velkou Británii a Nizozemsko. Tehdejší rekordní exportní objem překročil tři a půl milionu litrů za jeden fiskální rok.
Kde se dnes stáčí
Výroba opustila historickou budovu v centru města v roce 2010 a přesunula se do nového závodu v karlovarské části Bohatice. Původní továrna z roku 1867 tak slouží jako návštěvnické centrum. Je to uspořádání, které u českých tradičních značek není nijak výjimečné, protože historická budova bývá pro moderní linku těsná a jako expozice funguje lépe.
Osm věcí, které se o Becherovce říkají neprávem
- Obsahuje třináct bylin. Majitel značky uvádí přibližně dvacet bylin a koření. Třináctka patří k přezdívce třináctý pramen.
- Je chráněným zeměpisným označením. Není a nikdy nebyla, chráněné jsou ochranné známky a tvar lahve.
- Karlovarská Hořká je stále chráněné označení. Z evropské přílohy bylo v roce 2019 vypuštěno, protože nedostatky v technické dokumentaci nebyly odstraněny.
- Zakladatel byl lékárník. Biografický slovník českých zemí ho vede jako obchodníka a výrobce likérů.
- Recept vymyslel sám Becher. Podle všech dohledatelných podání ho dostal od anglického lékaře Christiana Frobriga v roce 1805.
- Značku vlastní francouzský koncern. Od 1. května 2024 ji vlastní polská skupina Maspex.
- Firmu znárodnili v roce 1948. Rok 1948 neuvádí v souvislosti s touto firmou žádný dohledatelný zdroj, prameny mluví o poválečné národní správě a konfiskaci.
- Přezdívka třináctý pramen má známý původ. Její existence je doložená bohatě, vznik ani první výskyt doložený není.
Kde se na to dá podívat
Návštěvnické centrum značky sídlí v historické budově z roku 1867 na adrese T. G. Masaryka v Karlových Varech, tedy v objektu, který více než sto čtyřicet let sloužil jako továrna na Becherovku. Výroba se odtud v roce 2010 přesunula do nového závodu v karlovarské části Bohatice.
Co je v expozici
V budově jsou historické a výrobní sklepy, videoprojekce, historické lahve, interaktivní expozice a virtuální realita. Součástí je i oficiální prodejna a prohlídka končí ochutnávkou. Otevírací dobu ani vstupné tu neuvádíme, protože se mění a čtenář si je ověří přímo u provozovatele.
Kolik se toho vyrobí
Čísla o objemu výroby a exportu, která kolují, pocházejí z období před změnou vlastníka. Uvádělo se necelých osm milionů litrů ročně s tím, že víc než polovina míří na export do zhruba čtyřiceti zemí, jindy sedm milionů litrů nebo deset milionů lahví. Rozdíly mohou být důsledkem různých let, u nichž zdroje neuvádějí dataci. Aktuální datovaná čísla za období pod novým majitelem zveřejněná nejsou.
Jak dlouho může spor o označení trvat, ukazuje případ značky Budweiser, který běží přes sto let.
Rozdíl mezi ochrannou známkou a označením původu ukazuje text o českém granátu a jeho označení.
Časté dotazy k Becherovce
Kolik bylin je v Becherovce?
Majitel značky uvádí přibližně dvacet bylin a koření dovážených z celého světa, část médií mluví o více než dvaceti druzích. Číslo třináct, které se s Becherovkou často spojuje, patří k přezdívce třináctý karlovarský pramen a v žádném dohledatelném zdroji se jako počet bylin neuvádí.
Je Becherovka chráněné zeměpisné označení?
Není. Název Becherovka ani Karlovarská Becherovka se v evropském seznamu chráněných zeměpisných označení lihovin nevyskytuje. Jediné české označení, které tam v kategorii likérů bylo, znělo Karlovarská Hořká, a v roce 2019 bylo vypuštěno, protože nedostatky v technické dokumentaci nebyly odstraněny. Značka je chráněná jako ochranná známka a chráněný je i tvar lahve.
Kdo vymyslel recept?
Podle Biografického slovníku českých zemí i podle samotné značky získal Josef Vitus Becher recept v roce 1805 od anglického lékaře Christiana Frobriga, který byl osobním lékařem knížete přijíždějícího do Karlových Varů na léčení. Becher recept dva roky testoval a v roce 1807 uvedl likér na trh.
Byl zakladatel lékárník?
Biografický slovník českých zemí, který vede Historický ústav Akademie věd, u Josefa Vita Bechera uvádí povolání obchodník a výrobce likérů. Byl to obchodník s kořením a koloniálním zbožím, který si v roce 1794 pronajal palírnu. Označení lékárník se objevuje v mediálních textech, akademický zdroj ho nepoužívá.
Odkud se vzala přezdívka třináctý pramen?
Její existence je doložená bohatě, včetně webu majitele značky, ale původ doložený není. Populární vysvětlení říká, že vznikla mezi lázeňskými hosty v době, kdy bylo ve městě známo dvanáct pramenů. Žádný dohledatelný zdroj ale neuvádí první datovaný výskyt označení ani jeho autora.
Kdo Becherovku dnes vlastní?
Polská skupina Maspex. Dohoda o prodeji byla podepsána v prosinci 2023, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže spojení povolil na konci února 2024, transakce byla finalizována 30. dubna 2024 a novým vlastníkem je skupina od 1. května 2024. Kupní cenu strany nezveřejnily.
Odkdy má Becherovka plochou lahev?
Od roku 1866. Jako autor návrhu bývá uváděn Karel Laube, švagr Johanna Nepomuka Bechera, jeden zdroj přisuzuje zavedení přímo Becherovu synovi. Tmavě zelené sklo přibylo podle značky v roce 1907, jedno mediální podání uvádí rok 1905. Důvod volby plochého tvaru žádný dohledatelný zdroj neuvádí.
Existovaly někdy dvě Becherovky?
Ano. Po odsunu rodina vyráběla podobný likér v Německu a práva k němu Hedda Becherová prodala v roce 1971 firmě Underberg. Vedle sebe tak existovaly dvě značky odvozené od téhož jména. Situaci vyřešil až nákup německé firmy koncem devadesátých let, od roku 1999 existuje jen jedna Becherovka, ta karlovarská.
Odkud údaje pocházejí
- Biografický slovník českých zemí, Historický ústav Akademie věd, heslo Josef Vitus Becher: akademické heslo o zakladateli
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008, příloha III se seznamem zeměpisných označení: nařízení o lihovinách a jeho příloha
- Nařízení Komise (EU) 2019/674 o vypuštění označení z přílohy III: nařízení o vypuštění zeměpisných označení
- Tisková zpráva prodávajícího o prodeji značky skupině Maspex: oznámení o prodeji značky z prosince 2023
- Oznámení kupujícího o dokončení transakce: zpráva skupiny Maspex o dokončení nákupu
- Oficiální web značky, sekce o historii a výrobě: firemní popis historie a výroby
- Obchodní rejstřík, výpis společnosti Jan Becher, Karlovarská Becherovka: výpis z obchodního rejstříku
- Návštěvnické centrum značky v Karlových Varech: informace o muzeu v původní továrně
Poznámka redakce. Rejstřík ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví blokuje automatizovaný přístup, proto v textu neuvádíme čísla ani data zápisu jednotlivých známek a opíráme se jen o rok registrace názvů podle sekundárních zdrojů. Údaje o objemu výroby a exportu pocházejí z období před změnou vlastníka v roce 2024 a novější datovaná čísla zveřejněná nejsou. Rok znárodnění se v pramenech rozchází a rok 1948, který se s firmou někdy spojuje, neuvádí v této souvislosti žádný dohledatelný zdroj.