Praděd: pátá nejvyšší hora Česka a největší rezervace v zemi

Praděd měří 1 491 metrů a je pátou nejvyšší horou Česka. Kolem vrcholu se ale rozkládá něco, co je svým způsobem významnější než samotná výška: národní přírodní rezervace Praděd je rozlohou největší v celé republice a patří k pouhým dvěma českým územím zařazeným do nejpřísnější kategorie ochrany, tedy mezi území divoké přírody.

Základní čísla o hoře

• Nadmořská výška vrcholu je 1 491 metrů.
• Vrchol leží na hranici Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
• Národní přírodní rezervace má výměru 2 028,45 hektaru a je největší v Česku.
• Rezervace je zařazená do kategorie IUCN Ib, tedy území divoké přírody.
• Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Odrou a Dunajem.
• Rezervace sahá od 820 metrů v Divokém dole až po vrchol.

Jak vypadá vrchol zblízka

Geomorfologicky je Praděd součástí Hrubého Jeseníku, konkrétně Pradědské hornatiny a Pradědského hřbetu. Podloží tvoří horniny silezika, tedy fylonity, metagranitoidy a biotitické ruly prekambrického stáří, a k tomu kvarcity a fylity vrbenské skupiny. Vědecky cenné je doložení stáří metamorfitů spodního devonu, tedy 410 až 400 milionů let, díky jejich paleontologickému obsahu.

Nejnápadnější jsou ale tvary vzniklé mrazem. Plán péče o rezervaci jmenuje kryoplanační terasy, mrazové sruby a srázy, balvanové proudy, kamenná moře, skaliska typu tors, nivační kotle a strukturní i girlandové půdy, přičemž svým rozsahem jsou nejvýznamnější na Moravě i ve Slezsku.

Unikátem je periglaciální skalní ledovec tvořený bloky křemenců s plazivou formou smrku pod vrcholem kóty Suť. Horský ledovec pak vymodeloval kar Velké kotliny a karoid Malé kotliny. Petrovy kameny jsou mrazový srub hřibovitého tvaru vysoký zhruba tři metry a dlouhý padesát metrů a Tabulové skály se podle plánu péče vyznačují patrně největší koncentrací skalních dutin v krystalických břidlicích Českého masivu.

Údaj	Hodnota
Nadmořská výška vrcholu	1 491 metrů
Výměra rezervace	2 028,45 hektaru
Kategorie ochrany	IUCN Ib, území divoké přírody
Vyhlášení současné rezervace	vyhláška č. 6/1991 Sb., účinnost 15. 1. 1991
Horní hranice lesa	průměrně kolem 1 350 metrů
Průměrná roční teplota, 1901 až 1950	0,9 stupně
Průměrná roční teplota, 1991 až 2020	2,6 stupně
Roční úhrn srážek, 1991 až 2020	1 068,6 milimetru
Průměrný roční úhrn nového sněhu	480 centimetrů
Dny se sněhovou pokrývkou	dlouhodobě nad 160 za sezonu
Stará kamenná rozhledna	dokončena 1912, zřícena 1959
Vysílač uveden do provozu	1980
Vyhlídková plošina vysílače	73 metrů nad patou věže
Značené turistické trasy v rezervaci	zhruba 29 kilometrů

Rozhledna, která se zřítila kvůli špatnému kameni

Na vrcholu stávala kamenná rozhledna dokončená v roce 1912. Kámen na ni se od roku 1904 lámal přímo v rezervaci, na severovýchodní straně skalních srubů Tabulových skal.

Právě odtud pochází i důvod jejího konce. Plán péče to formuluje jednoznačně: špatný výběr kamene nevhodného pro tento účel zapříčinil zřícení stavby v roce 1959. Stavba tedy nevydržela ani padesát let.

Dnešní vysílač

Současnou dominantou je televizní vysílač. Podle evidence Národního památkového ústavu byly jeho základy položeny v roce 1969, do provozu byl uveden v roce 1980 a jako autor je uveden Jan Liska. Sekundární zdroje uvádějí, že původní výška 162 metrů klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993 na 146,5 metru.

Pro návštěvníka je podstatná vyhlídková plošina. Provozovatel objektu uvádí, že je ve výšce 73 metrů od paty věže, tedy v nadmořské výšce 1 562,8 metru, což je po Sněžce druhé nejvyšší místo v České republice.

Hranice lesa, která se posouvá nahoru

Nad lesem začíná alpínské bezlesí a jeho hranice není stálá. Plán péče uvádí, že průměrná výška horní hranice lesa vzrostla mezi lety 2000 a 2020 o deset až patnáct metrů a pohybuje se kolem 1 350 metrů, přičemž maxima dosahuje na západním úbočí Pradědu, kde stoupá až do 1 443 metrů. Rychlost změny činí 0,7 až 0,8 metru za rok.

Pro přirozené bezlesí nad touto hranicí jsou charakteristické biotopy alpínských holí s ojedinělými výchozy vrcholových skal a periglaciálních sutí, množství pramenišť a několik vrchovišť. Subalpínská brusnicová vegetace zabírá patnáct procent plochy rezervace, zapojené alpínské trávníky osm procent.

Kleč, která sem nepatří

Část dnešního porostu je lidský zásah, u kterého se doba dávno změnila. Snaha zvýšit horní hranici lesa vedla v letech 1883 až 1907 k zalesňování holí geograficky nepůvodní borovicí klečí. Celková plocha klečových porostů v rezervaci je i po odstranění části z nich stále kolem 140 hektarů.

Pastva a travaření naopak hranici lesa v minulosti snižovaly, takže část brusnicových porostů je patrně druhotného původu. Území Vysoké hole, Velké kotliny a východního úbočí hlavního hřebene navíc sloužilo v letech 1919 až 1922 jako dopadová plocha pro dělostřelecká cvičení.

Pět endemitů na jedné hoře

Hrubý Jeseník má vlastní endemity a plán péče je jmenuje i s lokalitou. Na Petrových kamenech roste lipnice jesenická a zvonek jesenický, ve Velké kotlině jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský a v Malé kotlině pupava Biebersteinova sudetská. Endemit má i fauna, Správa CHKO Jeseníky uvádí motýla okáče menšího.

K tomu je řada druhů, které v Česku rostou jen tady. Patří mezi ně psineček alpský, škarda sibiřská, hořec tečkovaný, jestřábník Englerův, jestřábník slezský, jestřábník huňatý, lipnice alpská, vrba šípovitá a mateřídouška ozdobná sudetská.

Bohatství se neomezuje na cévnaté rostliny. V lesních ekosystémech rezervace bylo zaznamenáno 81 druhů lišejníků, z toho 37 z červeného seznamu, 164 druhů převážně dřevních hub a 76 druhů mechů.

Velká kotlina

Nejcennější lokalitou v okolí je Velká kotlina, botanická lokalita středoevropského významu s více než 390 druhy vyšších rostlin, což ji řadí na přední místo v druhové rozmanitosti v Česku. V minulosti se odtud uvádělo přes sedm set druhů a poddruhů, v řadě případů ale šlo o omyly při určování nebo o krátkodobé výskyty druhů z nižších poloh.

Proč zrovna tady, vysvětluje plán péče souhrou několika věcí: geologického podloží se zvýšeným obsahem vápníku, vodní eroze, vzdušného proudění v takzvaném anemo-orografickém systému, který ukládá velké množství sněhu v závětří a vede ke sjíždění lavin, a konečně i tím, že v subalpínském stupni Hrubého Jeseníku vývojově chyběla borovice kleč. Křoviny lavinových drah jsou proto nejlépe vyvinuté právě v karu Velké kotliny.

Klima na vrcholu

Údaje Českého hydrometeorologického ústavu z rozboru klimatu Jeseníků ukazují, jak se hora otepluje. Stanice Praděd ve výšce 1 490 metrů měla v období 1901 až 1950 průměrnou roční teplotu 0,9 stupně, v období 1991 až 2020 už 2,6 stupně. Nárůst o 1,7 stupně je podle téže studie nejvyšší v celém regionu.

Roční úhrn srážek činí za období 1991 až 2020 v průměru 1 068,6 milimetru, přičemž za téměř šedesát let měření kolísá mezi 805 a 1 752 milimetry. Nového sněhu napadne průměrně 480 centimetrů ročně a nejvyšší jesenický roční úhrn, 982 centimetrů, pochází z Pradědu z roku 1952. Vrcholové partie mají dlouhodobý průměr nad 160 dnů se sněhovou pokrývkou v zimní sezoně.

Extrémy stojí za pozornost. Nejchladnějším jesenickým rokem byl na Pradědu rok 1956 s průměrem minus 0,6 stupně, absolutní minimum v červenci je minus 1,7 stupně a v srpnu minus 2,7 stupně. Nejnižší průměrná měsíční teplota ledna byla naměřena v roce 1942 a činila minus 14,9 stupně. Nejvyšší polohy Hrubého Jeseníku leží podle klasifikace v nejchladnější klimatické oblasti.

Kudy odtékají vody

Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Odrou a Dunajem, které vede po hlavním hřebeni. Vodní toky odtékají na východě do povodí Odry, tedy do úmoří Baltského moře, a na západě do povodí Moravy, tedy do Černého moře. Rezervaci odvodňují Desná, Opava a Moravice a jde o pramennou oblast bez vodních ploch.

Konkrétně Bílá Opava pramení na jižních svazích Pradědu ve výšce 1 280 metrů, Střední Opava s délkou 12,9 kilometru na severovýchodních svazích a Moravice, čtvrtý největší tok v povodí Odry, ve výšce 1 134 metrů ve Velkém Kotli.

Proč se tu nesmí chodit mimo cesty

V národní přírodní rezervaci platí ze zákona zákaz vstupu mimo vyznačené cesty pro všechny kromě vlastníků a nájemců pozemků a zákaz vjezdu motorovými vozidly mimo silnice a vyhrazená místa.

Důvod je konkrétní a plán péče ho pojmenovává: návštěvníky je potřeba v co nejvyšší míře udržet na značených trasách zejména na plochách subalpínského bezlesí, které je extrémně citlivé na intenzivní sešlap. Rozsah zpřístupnění je přitom podle správy dostatečný, jde o zhruba 29 kilometrů značených turistických stezek, osm kilometrů cyklotras a 27 kilometrů zimních tras.

Plán péče zároveň navrhuje konkrétní limity: neobnovovat stezky ke skalám Petrových kamenů, nevytyčovat nové cyklotrasy, maximálně omezit hromadné akce s více než tisícem účastníků, nenavyšovat jejich počet nad patnáct ročně a zachovat lyžování pouze na přírodním sněhu a bez osvětlení.

Na území jsou čtyři naučné stezky: Bílá Opava, Velká kotlina, Se skřítkem okolím Pradědu a Světem horských luk. Stezka Bílá Opava je pět kilometrů dlouhá, začíná v Karlově Studánce a má přes třicet technických zařízení, tedy lávek, schodů a žebříků.

Kdy rezervace vlastně vznikla

U data vyhlášení se zdroje rozcházejí a stojí za to vědět proč. Plán péče uvádí vyhlášku Ministerstva životního prostředí číslo 6/1991 Sb. s platností od 14. prosince 1990 a účinností od 15. ledna 1991. Portál Agentury ochrany přírody a krajiny naproti tomu jako datum prvního vyhlášení uvádí 4. června 1955.

Vysvětlení je nejspíš v tom, že rok 1955 se vztahuje k předchůdcům dnešní rezervace, které byly v roce 1991 sloučeny do jednoho celku. Žádný z dostupných primárních zdrojů to ale takto výslovně neříká.

Osm věcí, které o Pradědu překvapí

1. Rezervace je největší v Česku. Přes dva tisíce hektarů.
2. Patří do nejpřísnější kategorie. IUCN Ib, tedy území divoké přírody.
3. Stará rozhledna spadla kvůli kameni. Lámal se přímo pod ní.
4. Hranice lesa stoupá. O 0,7 až 0,8 metru za rok.
5. Kleč sem nepatří. Vysazovala se od roku 1883.
6. Rostou tu pět endemitů. Každý na jiné konkrétní lokalitě.
7. Otepluje se rychleji než okolí. O 1,7 stupně mezi dvěma obdobími.
8. Prochází tudy evropské rozvodí. Voda teče do Baltu i do Černého moře.

Časté dotazy k Pradědu

Jak vysoký je Praděd?

Nejvýše položený vrchol měří 1 491 metrů nad mořem a jde o pátou nejvyšší horu Česka. Vrchol leží na hranici Olomouckého a Moravskoslezského kraje.

Proč je kolem Pradědu tak přísná ochrana?

Protože národní přírodní rezervace Praděd je rozlohou největší v Česku a je zařazená do kategorie IUCN Ib, tedy mezi území divoké přírody. Předmětem ochrany je komplex přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku.

Smí se chodit mimo značené cesty?

Nesmí. V národní přírodní rezervaci platí ze zákona zákaz vstupu mimo vyznačené cesty pro všechny kromě vlastníků a nájemců pozemků. Důvodem je, že subalpínské bezlesí je extrémně citlivé na sešlap. K dispozici je zhruba 29 kilometrů značených turistických stezek.

Co se stalo se starou rozhlednou?

Kamenná rozhledna dokončená v roce 1912 se v roce 1959 zřítila. Podle plánu péče to zapříčinil špatný výběr kamene nevhodného pro tento účel, který se od roku 1904 lámal přímo pod vrcholem na Tabulových skalách.

Jak vysoko je vyhlídka na vysílači?

Provozovatel uvádí vyhlídkovou plošinu ve výšce 73 metrů od paty věže, což odpovídá nadmořské výšce 1 562,8 metru. Po Sněžce je to podle něj druhé nejvyšší místo v České republice.

Jaké je na Pradědu počasí?

Podle Českého hydrometeorologického ústavu měla stanice Praděd v období 1991 až 2020 průměrnou roční teplotu 2,6 stupně, zatímco v období 1901 až 1950 to bylo 0,9 stupně. Roční úhrn srážek činí v průměru 1 068,6 milimetru a nového sněhu napadne průměrně 480 centimetrů za rok.

Které rostliny rostou jen tady?

Endemity Hrubého Jeseníku jsou lipnice jesenická a zvonek jesenický na Petrových kamenech, jitrocel černavý sudetský a hvozdík kartouzek sudetský ve Velké kotlině a pupava Biebersteinova sudetská v Malé kotlině. Dále tu roste řada druhů, které se v Česku jinde nevyskytují.

Proč je Velká kotlina tak výjimečná?

Roste v ní více než 390 druhů vyšších rostlin, což ji řadí na přední místo v druhové rozmanitosti v Česku. Podle plánu péče za to může souhra geologického podloží se zvýšeným obsahem vápníku, vodní eroze, vzdušného proudění ukládajícího sníh v závětří a sjíždění lavin, a také to, že v Hrubém Jeseníku vývojově chyběla kleč.

Odkud údaje pocházejí

Nadmořská výška, výměra a kategorie rezervace, geologie, periglaciální tvary, horní hranice lesa, endemity, popis Velké kotliny, režim pohybu i historie rozhledny pocházejí z plánu péče o národní přírodní rezervaci Praděd, který zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny a zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Údaj o tom, že jde o největší rezervaci v Česku, je z portálu Agentury ochrany přírody a krajiny. Klimatické údaje jsou ze studie Klima Jeseníků a jeho vývoj publikované v Meteorologických zprávách Českého hydrometeorologického ústavu. Prameny řek uvádí Povodí Odry, datace vysílače Památkový katalog Národního památkového ústavu a parametry vyhlídky jeho provozovatel.

• plán péče o národní přírodní rezervaci Praděd
• portál Agentury ochrany přírody a krajiny
• studie Klima Jeseníků a jeho vývoj
• Česká geologická služba k lokalitě Praděd

Druhé české území ve stejné kategorii ochrany popisuje text o Jizerskohorských bučinách, s horským během v jiném pohoří pak text o Beskydské sedmičce.

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.