Kladruby nad Labem: krajina, kterou postavili kvůli koním

Kladruby nad Labem jsou na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 2019 a zapsaný není hřebčín jako stavba, ale celá krajina kolem něj. Aleje, pastviny, kanály i rozmístění dvorů vznikly kvůli jedinému účelu: chovu a výcviku koní, kteří táhli ceremoniální kočáry habsburského dvora. Architektura je tu záměrně potlačená, aby budovy nepřebíjely funkci.

Co je na seznamu zapsané

• Zápis proběhl v roce 2019 na 43. zasedání Výboru pro světové dědictví v Baku.
• Statek je veden pod číslem 1589 a je zapsaný podle kritérií (iv) a (v).
• Rozloha statku je 1 310 hektarů, nárazníková zóna má 3 518,86 hektaru.
• Zapsán je jako kulturní krajina, přitom nejde o sériový zápis.
• V roce 2021 byla nárazníková zóna rozšířena jižně za Labe.
• Národní kulturní památkou je hřebčín od 1. ledna 2002.

Zápis, který poradní orgán nedoporučil

Tohle je na celém případu nejzajímavější. Poradní orgán ICOMOS zápis nedoporučil a navrhoval nominaci vrátit České republice k dopracování, konkrétně kvůli rozšíření nárazníkové zóny jižně za Labe a kvůli právní ochraně Kladrubského náhonu. Výbor pro světové dědictví přesto rozhodl o zápisu.

ICOMOS zároveň odmítl jedno ze tří navržených kritérií s tím, že kritérium (ii) nebylo zdůvodněno. K samotné krajinářské kompozici byl kritický: uplatnění klasicistních principů v Kladrubech je podle něj ve srovnání s jinými statky pozdní a nikoli výjimečné a ani kombinaci francouzských a anglických krajinářských principů nepovažuje za unikátní.

Uznal ale něco jiného, a to je jádro zápisu: hodnota Kladrub leží v úplnosti kulturní krajiny, která stále odráží historickou trojdílnou strukturu říční nivy, se starými meandry a slepými rameny proměněnými v romanticky komponovanou krajinu, s pravidelnými oplocenými pastvinami vymezenými stromořadími, s přímými alejemi, sítí zavlažovacích kanálů, lesem na severu a jednotlivými dvory, přičemž vše slouží jedné funkci. K tomu ICOMOS dodává, že samotní starokladrubští koně se dají chápat jako živé památky.

Údaj	Hodnota
Rok zápisu na seznam UNESCO	2019, zasedání v Baku
Číslo statku	1589
Kritéria zápisu	(iv) a (v)
Rozloha statku	1 310 hektarů
Nárazníková zóna	3 518,86 hektaru
Založení hřebčína Maxmiliánem II.	1563
Povýšení na císařský dvorní hřebčín	6. března 1579, Rudolf II.
Požár hřebčína	10. července 1757
Obnova nařízená Josefem II.	1770
Stavba hlavních komunikací	1822 až 1830
Dvůr Františkov	1828 až 1831
Dvůr Josefov	1854 až 1855
Uzavření populace plemene	1996
Národní kulturní památka od	1. ledna 2002

Krajina rozdělená na tři pásma

Uspořádání jde od jihu k severu. Nejníže jsou zbytky lužního lesa a staré meandry, které tvoří jádro krajinářského parku Mošnice. Nad nimi leží pravidelné pastviny vymezené ploty a stromořadími a nejvýš, na písčité terase, je les. Podle ICOMOS je dnešní trojdílná kompozice výsledkem postupného přizpůsobování přírodních podmínek a odpovídá jak provozním potřebám, tak estetickým ambicím odůvodněným císařským statusem hřebčína.

Kostru krajiny tvoří dvě hlavní aleje. Řečanská vede severovýchodně až jihozápadně, Selmická východně až západně a obě fungují jako generující prvky celého rozvržení. Hlavní komunikace vznikly v letech 1822 až 1830 a Selmická alej byla v roce 1830 osázena topoly. Z hlavního nádvoří hřebčína navíc vybíhá přes pastviny přímá lipová alej dlouhá přes tři kilometry, která končí u hlavního vchodu do Františkova dvora.

Tři dvory, tři různé úkoly

Rozdělení provozu je promyšlené a v krajině čitelné. V Kladrubech nad Labem se chovali hřebci a klisny a pečovalo se o hříbata do šesti měsíců. Františkov sloužil mladým koním od šesti měsíců do tří let a Josefov provozním potřebám a výcviku koní. Františkov vznikl v letech 1828 až 1831 podél Selmické aleje, Josefov v letech 1854 až 1855.

Vodní systém je stejně funkční. Síť zavlažovacích kanálů napájí Kladrubský náhon a UNESCO uvádí, že se dochovala ve stejné struktuře jako v roce 1876. V roce 1905 schválily krajské úřady projekt rozšíření náhonu, který zvýšil jeho průtok ze 103 na 400 litrů za sekundu.

Proč je zámek nižší než stáje

Zdůvodnění zápisu obsahuje detail, který se jinde nevidí. Výchozí bod hlavních kompozičních os klasicistní části krajiny neleží před zámkem, jak bývá u komponovaných krajin jiných hřebčínů obvyklé, ale u klenutého průjezdu vedoucího do hlavních stájí kladrubského dvora.

Architektonická podoba zámku je přitom potlačená nejen vizuálně, protože ho cloní linie stromů, ale i doslova: je nižší než vstupní křídlo stájí. A loď kostela svatého Václava a svatého Leopolda nepřevyšuje výšku stájových budov. Hierarchie je tedy obrácená proti tomu, na co jsme u šlechtických sídel zvyklí.

Kostel byl v Kladrubech postaven v roce 1668 spolu s hřbitovní kaplí, v podobě, kterou má dnes, byl dokončen v roce 1859 a vysvěcen v červnu 1860. Základní kámen stáje plemenných hřebců položil osobně císař Ferdinand I. dne 25. srpna 1836 a stáj i sousední krytá jízdárna vznikly v letech 1836 až 1838.

Park Mošnice

Kolem roku 1890 byl les v Mošnici přeměněn na krajinářský park a práce řídil vrchní ředitel císařských zahrad ve Vídni. Podle ICOMOS byl park inspirovaný Průhonicemi, ale navržený tak, aby zapadl do provozu hřebčína: jeho jediná cesta vznikla záměrně pro projížďky koňskými povozy.

Kůň, kvůli kterému to všechno vzniklo

Do konce 17. století se v Kladrubech chovali španělští koně. Za vlády Leopolda I. se dováželi neapolští a další italští hřebci, těžší, větší a silnější, a křížili se se španělskými klisnami s cílem vyšlechtit koně schopného táhnout těžké ceremoniální kočáry. Už na počátku 18. století bylo nové plemeno větších a silnějších koní vyšlechtěné a ustálené.

Chovným cílem je galakarosier, tedy mohutný kočárový kůň určený k ceremoniální a reprezentativní službě. Typickým znakem starokladrubských koní je klabonosá hlava s výrazným velkým živým okem, vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem, široký a hluboký hrudník a mohutná široká záď.

Od konce 18. století se plemeno chová jen ve dvou barvách, bílé a vrané. Bělouši sloužili ceremoniálním účelům císařského dvora, vraníci vysokým církevním hodnostářům. Zakladatelem běloušů je podle Národního hřebčína vraník Peppoli z roku 1764, jehož synem byl bělouš Imperatore a jeho synem bělouš Generale.

Kmeny a uzavřená populace

Současná populace se dělí na pět čistokrevných klasických kmenů a tři neklasické. Bělouši jsou Generale, Favory a Rudolfo, vraníci Solo, Siglavi Pakra a Romke, a kmeny Generalissimus a Sacramoso se vyskytují v obou barvách. Klasický kmen Napoleone zanikl v roce 1922. Plemenné klisny jsou u vraníků zařazené do třinácti rodin.

Od roku 1996 je populace starokladrubských koní uzavřená přílivu krve jiných plemen. Vraníci přitom v minulém století málem zanikli: od roku 1918 do roku 1937 bylo přežití plemene vážně ohrožené, zvlášť u vrané varianty, a v roce 1938 začal regenerační projekt v Průhonicích. V roce 1945 se vrané stádo přesunulo do neobsazených stájí zámku Slatiňany a regenerační proces byl úspěšně zakončen v roce 1973.

Dnes chová Národní hřebčín zhruba pět set starokladrubských koní. V Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů, o dalších 250 vraníků se stará ve Slatiňanech u Chrudimi. Dlouhodobě má k dispozici asi třicet plemenných hřebců a 130 plemenných klisen.

Kde se s kladrubskými koňmi setkáte

Ceremoniální služba neskončila s monarchií. V roce 1994 putovalo do Kodaně první šestispřeží běloušů pro dánský královský dvůr a o pět let později bylo rozšířeno o dva další koně. Třináct starokladrubských běloušů je dnes ustájeno přímo v centru Kodaně v areálu paláce Christiansborg. Švédská královská jezdecká garda používá starokladrubské koně pod sedlem od roku 2004.

Doma je nejznámějším případem státní pohřeb v roce 2011, kdy kladrubští koně táhli dělovou lafetu s rakví prvního prezidenta České republiky Václava Havla. Za první republiky byl starokladrubský kůň součástí ceremoniálu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Kolik koní táhlo císařský kočár

Tohle se doložit nedá a je poctivější to přiznat. Prameny uvádějí novodobé zápřahy, tedy šestispřeží dodané do Dánska a jeho pozdější rozšíření na osm koní, a nominační dokumentace obsahuje fotografii osmispřeží v Řečanské aleji. Pro habsburský dvůr žádný z ověřovaných zdrojů konkrétní počet neuvádí.

Od Pernštejnů k dnešnímu státnímu podniku

Po roce 1491 spravovali Kladruby Pernštejnové, kteří tu založili oboru. V roce 1560 získala pardubické panství včetně obory Česká královská komora. V roce 1563 tu založil hřebčín císař Maxmilián II. a jeho nástupce Rudolf II. mu 6. března 1579 udělil listinou status císařského dvorního hřebčína. Zdroje se přitom v tom, který rok považovat za založení, rozcházejí: stručný popis statku i hodnocení ICOMOS uvádějí rok 1579, zdůvodnění zápisu obě data vedle sebe.

Od počátku 17. století se hřebčín v úzké součinnosti s okolní krajinou specializoval na chov ceremoniálních kočárových koní typu gala carrossier výhradně pro potřeby císařského dvora.

Desátého července 1757 kladrubský dvůr vyhořel i s plemenářskými záznamy a stádo našlo útočiště v Kopčanech na dnešním Slovensku. Teprve v roce 1770 nařídil císař Josef II. obnovu hřebčína a návrat veškerého chovného materiálu. Na konci 18. století zahrnoval systém habsburských císařských hřebčínů Kopčany, Lipici a Kladruby nad Labem.

Po pádu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 hřebčín přišel o mnoho koní a hrozilo mu uzavření, nová vláda z něj ale udělala státní podnik. Dnes je většina statku ve vlastnictví státu pod Ministerstvem zemědělství, spravuje ho Národní hřebčín Kladruby nad Labem spolu s Povodím Labe, Lesy ČR a Státním pozemkovým úřadem. Podle ICOMOS pokrývají tržby hřebčína jen třicet procent provozních nákladů.

Ochrana v Česku

Kulturní památkou se komplex včetně kmenového stáda stal v lednu 1995. Nařízením vlády č. 132/2001 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2002 prohlášen za národní kulturní památku, přičemž předmětem ochrany je soubor budov a dalších objektů tvořících areál hřebčína a zároveň kmenové chovné stádo starokladrubského koně v bílé barvě. Plemeno je od roku 2002 chráněné jako živá památka a je zařazené do Národního programu genetických zdrojů.

V roce 2015 byla vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a v roce 2019 získal formální památkovou ochranu i Kladrubský náhon. Části krajiny jsou zároveň součástí soustavy Natura 2000.

Kam Kladruby zapadají mezi ostatní zápisy

Kladruby jsou spolu se Žatcem a Krušnohořím jednou ze tří českých kulturních krajin na seznamu. Nejblíž mají k zápisu, kde krajinu utvářela jedna zemědělská plodina, jak popisuje text o Žatci a krajině žateckého chmele. Jiný typ krajiny formované hospodářskou činností popisuje text o hornické krajině Krušnohoří.

Koně v Pardubickém kraji mají ještě jednu známou scénu, o které je text o trati Velké pardubické.

Osm věcí, které o Kladrubech překvapí

1. ICOMOS zápis nedoporučil. Výbor zapsal statek i tak.
2. Jedno kritérium bylo odmítnuto. Kritérium (ii) podle ICOMOS nebylo zdůvodněné.
3. Zámek je nižší než stáje. A kompoziční osa začíná u průjezdu do stájí.
4. Krajina má tři pásma. Lužní les, pastviny a les na terase.
5. Každý dvůr má jinou věkovou skupinu. Hříbata, mladí koně, výcvik.
6. Vraníci málem zanikli. Regenerace trvala od roku 1938 do roku 1973.
7. Populace je od roku 1996 uzavřená. Bez přílivu krve jiných plemen.
8. Koně slouží dánskému dvoru. Šestispřeží od roku 1994, dnes v Kodani.

Časté dotazy ke Kladrubům a UNESCO

Odkdy jsou Kladruby nad Labem na seznamu UNESCO?

Od roku 2019, kdy o zápisu rozhodl Výbor pro světové dědictví na 43. zasedání v Baku. Statek je veden pod číslem 1589 a zapsaný jako kulturní krajina podle kritérií (iv) a (v). V roce 2021 byla rozšířena jeho nárazníková zóna.

Proč je zapsaná krajina a ne hřebčín?

Protože hodnota podle ICOMOS leží v úplnosti kulturní krajiny, tedy v meandrech přeměněných v romantický park, pravidelných pastvinách se stromořadími, přímých alejích, síti zavlažovacích kanálů, lese a jednotlivých dvorech, které dohromady slouží jedné funkci. Samotné budovy jsou funkci podřízené.

Je pravda, že poradní orgán zápis nedoporučil?

Ano. ICOMOS navrhoval nominaci vrátit České republice k dopracování kvůli rozšíření nárazníkové zóny za Labe a kvůli právní ochraně Kladrubského náhonu, a jedno ze tří navržených kritérií odmítl. Výbor pro světové dědictví přesto o zápisu rozhodl.

Kdy byl hřebčín založen?

Zdroje se liší. Zdůvodnění zápisu uvádí, že hřebčín založil v roce 1563 císař Maxmilián II. a že jeho nástupce Rudolf II. mu 6. března 1579 udělil listinou status císařského dvorního hřebčína. Stručný popis statku i hodnocení ICOMOS ale jako rok založení uvádějí 1579.

Jak vznikl starokladrubský kůň?

Do konce 17. století se tu chovali španělští koně. Za Leopolda I. se dováželi těžší neapolští a italští hřebci a křížili se se španělskými klisnami s cílem získat koně schopného táhnout těžké ceremoniální kočáry. Nové plemeno bylo ustálené už na počátku 18. století.

Proč jsou koně jen bílí a vraní?

Od konce 18. století se plemeno chová pouze ve dvou barvách. Bělouši sloužili ceremoniálním účelům císařského dvora, vraníci vysokým církevním hodnostářům. Dnes je v Kladrubech ustájeno 250 běloušů a dalších 250 vraníků chová Národní hřebčín ve Slatiňanech.

Používají se kladrubští koně dodnes k ceremoniím?

Ano. Od roku 1994 slouží šestispřeží běloušů dánskému královskému dvoru a třináct koní je ustájeno přímo v Kodani. Švédská královská jezdecká garda je používá pod sedlem od roku 2004. V Česku táhli v roce 2011 dělovou lafetu s rakví prezidenta Václava Havla.

Jak je hřebčín chráněný podle českého práva?

Kulturní památkou je od ledna 1995 a nařízením vlády č. 132/2001 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2002 prohlášen za národní kulturní památku, a to včetně kmenového chovného stáda. Plemeno je od roku 2002 chráněné jako živá památka a v roce 2015 byla vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí.

Přehled všech sedmnácti českých zápisů i s tím, čím se od sebe liší, shrnuje rozcestník k památkám UNESCO v Česku.

Odkud údaje pocházejí

Rok zápisu, číslo statku, kritéria a jejich zdůvodnění, rozlohy, popis vodního systému a přehled ochrany pocházejí ze stránky statku na webu Centra světového dědictví UNESCO a z rozhodnutí Výboru pro světové dědictví. Doporučení vrátit nominaci, odmítnutí kritéria (ii), popis trojdílné krajiny, funkcí jednotlivých dvorů a historie plemene jsou z hodnotící zprávy poradního orgánu ICOMOS. Datace staveb, alejí a rozšíření náhonu jsou z nominační dokumentace. Popis plemene, kmenů, počtů koní a ceremoniální služby uvádí Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Prohlášení za národní kulturní památku stanoví nařízení vlády č. 132/2001 Sb.

• stránka statku na webu UNESCO
• hodnotící zpráva ICOMOS z roku 2019
• Národní hřebčín k plemeni starokladrubského koně
• nařízení vlády o národních kulturních památkách

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.