Litomyšl: sgrafita, kterých je menšina původní, a divadlo, které nikdo nepřestavěl

Zámek v Litomyšli je na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1999 a zapsaný není jen sám zámek, ale celý areál včetně pivovaru, jízdárny, konírny, kočárovny a zahrad. Nejnápadnější je na něm sgrafitová výzdoba pokrývající všechna průčelí. Nejcennější je ale něco, co zvenku není vidět: klasicistní zámecké divadlo z konce 18. století, které se dochovalo i s původními kulisami a jevištní technikou.

Co je na seznamu zapsané

• Zápis proběhl 2. prosince 1999 na 23. zasedání Výboru pro světové dědictví v Marrákeši.
• Statek nese číslo 901 a je zapsaný podle kritérií (ii) a (iv).
• Rozloha statku je 4,25 hektaru, nárazníková zóna má 118,13 hektaru.
• Do statku patří bývalé šlechtické sídlo, zahrada, vstupní nádvoří a hospodářské budovy.
• Národní kulturní památkou je areál už od roku 1962.
• Správu sdílí stát prostřednictvím Národního památkového ústavu a město Litomyšl.

Arkádový zámek, který se dochoval celý

Kritérium (ii) je v zápisu formulované tak, že litomyšlský zámek je vynikajícím a dokonale zachovaným příkladem arkádového zámku, tedy typu stavby, který se poprvé rozvinul v Itálii a v českých zemích se proměnil v osobitou podobu zvláštní architektonické kvality. Kritérium (iv) k tomu dodává, že areál výjimečným způsobem dokládá podobu středoevropských šlechtických rezidencí v renesanci a jejich další vývoj pod vlivem nových uměleckých směrů.

Stavbu si nechal postavit Vratislav II. z Pernštejna, nejvyšší kancléř Království českého, jako dar pro svou ženu Marii Manrique de Lara. Postavili mu ji v letech 1568 až 1581 Italové Giovanni Battista a Ulrico Aostalli, kteří jí vtiskli podobu monumentální rezidence inspirované italskými paláci. Stojí na místě staršího biskupského hradu ze 14. století.

Jedna z arkád je jen kulisa

Zámek je čtyřkřídlá stavba s asymetrickým uspořádáním. Největší je západní křídlo, v jižním je dvoupodlažní arkádová galerie uzavírající hlavní čtvercové nádvoří, a právě ta je pro Litomyšl typická. Jedna z arkád hlavního nádvoří ale není arkáda: je to iluzivní kulisa, která má vytvořit průhled.

Údaj	Hodnota
Datum zápisu na seznam UNESCO	2. prosince 1999, Marrákeš
Číslo statku	901
Kritéria zápisu	(ii) a (iv)
Rozloha statku	4,25 hektaru
Nárazníková zóna	118,13 hektaru
Stavba zámku	1568 až 1581
Zámecké divadlo	1796 až 1797
Klasicistní úprava interiérů	1792 až 1796
Narození Bedřicha Smetany	2. března 1824, byt v zámeckém pivovaru
Požár, který zničil lunetovou římsu	1635
Komplexní památková obnova	1973 až 1989
Dochovaná autentická renesanční psaníčka	zhruba 30 procent
Národní kulturní památka od	1962
Kapacita sálu v bývalé jízdárně	600 návštěvníků

Sgrafita: kolik jich vlastně je

Výzdoba všech průčelí kombinuje tradiční psaníčka s figurálními motivy, jimž dominují dvě velké bitevní scény. Provedla ji skupina italských zedníků a kameníků a nápisem na jednom sgrafitu je zmíněn Šimon Vlach. Náměty figurálních sgrafit jsou starozákonní, antické a bitevní, ty poslední na severní stěně druhého nádvoří.

Počet psaníček se opakovaně uvádí jako osm tisíc, ale je dobré vědět, odkud to číslo je. Oficiální web města Litomyšl píše, že jich je na fasádě více než osm tisíc a že každé nese jiný motiv. Stránka UNESCO věnovaná statku ale žádné číslo neuvádí a mluví jen o sgrafitové výzdobě průčelí a štítů. Osm tisíc je tedy údaj z prezentačních textů města a správce areálu, ne z dokumentace mezinárodní ochrany.

Proč se tvrzení o neopakujících se motivech musí brát opatrně

Sgrafita byla za Valdštejnů-Vartenberků zamalována a odkrývat se začala až ve 20. století. Ve třicátých letech provedl částečné odkrytí štukatér Antonín Pochobradský, který ale nepostupoval šetrně, a autentických renesančních psaníček se po jeho zásahu dochovalo jen asi třicet procent. Další restaurování provedl v padesátých letech Miroslav Böswart.

Tvrzení, že se žádný motiv neopakuje, se tedy vztahuje k dnešnímu, z velké části rekonstruovanému stavu. Původních polí je menšina.

Komplexní památková obnova probíhala v letech 1973 až 1989 a sgrafita při ní restaurovala čtveřice předních českých výtvarníků: Václav Boštík, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a Olbram Zoubek. Původní program počítal jen s restaurováním sgrafitového pláště, nakonec se rozšířil kvůli plánované adaptaci zámku na Muzeum české hudby.

Lunetová římsa je ocelová konstrukce

Při té obnově se na jihozápadní a jihovýchodní fasádě znovu vybudovala lunetová římsa, kterou zničil požár už v roce 1635. Působí jako nedotčená renesanční součást budovy, ve skutečnosti je to ocelová konstrukce vyplněná železobetonovými skořepinami a zdobená kompozicemi, jejichž autorem je z převážné části Stanislav Podhrázský.

Divadlo, které nikdo nepřestavěl

V západním křídle je klasicistní zámecké divadlo z let 1796 až 1797. UNESCO ho v popisu statku označuje za jeden z nejnápadnějších prvků interiéru s poznámkou, že se nedotčené dochovaly původní malby hlediště, scénické dekorace i jevištní technika. To je vzácnější než sgrafita, protože divadelní vybavení se běžně obměňovalo.

Postavit ho nechal Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka, hlediště vymaloval Dominik Dvořák a bohatý soubor kulis dodal vídeňský dvorní divadelní malíř Josef Platzer (1751 až 1806). Zachovala se i jednoduchá jevištní mašinérie k výměně dekorací, takže divadlo patří k několika málo takto dochovaným historickým divadlům v Evropě.

Hrálo se v něm pro rodinu, její přátele i pro publikum z města, a to hlavně tehdy populární konverzační komedie. Bohatý divadelní život trval až do začátku čtyřicátých let 19. století.

Klasicistní úpravy zbytku zámku

Interiéry prošly úpravami v letech 1792 až 1796 podle návrhů Jana Kryštofa Habicha, který přitom pečlivě zachoval renesanční vzhled budovy s výraznými štíty. Stěny většiny reprezentačních pokojů pokryl bohatými klasicistními malbami Dominik Dvořák. Takzvaný Bitevní sál nechali Trauttmansdorffové vyzdobit obrazy velkých bitev Evžena Savojského od vídeňského dvorního malíře Martina Muckenbrunnera.

Pivovar, ve kterém se narodil Smetana

Mezi hospodářskými budovami je podle UNESCO nejzajímavější pivovar, a to právě proto, že je rodištěm Bedřicha Smetany. Stojí jižně od prvního nádvoří a podle data dochovaného ve sgrafitové výzdobě byla renesanční stavba dokončena v roce 1630. Po požáru roku 1728 ji barokně přestavěl architekt František Maxmilián Kaňka.

Bedřichův otec si pivovar pronajal od vrchnosti v roce 1823 a nastěhoval se s rodinou do služebního bytu. Skladatel se narodil 2. března 1824 a Regionální muzeum v Litomyšli, které expozici spravuje, uvádí i konkrétní místnost: ložnici, dnes vybavenou historickým nábytkem z období biedermeieru. V roce 1831 se Smetanovi odstěhovali do Jindřichova Hradce.

Rodná světnice se veřejnosti poprvé otevřela v červnu 1912, celý byt v roce 1949 a poslední generální rekonstrukce expozice byla otevřena v červnu 2024 při oslavách dvoustého výročí narození.

Festival, u kterého se rok vzniku uvádí dvojím způsobem

Pořadatel i město uvádějí, že festival klasické hudby Smetanova Litomyšl se v rodišti skladatele koná už od roku 1946 a patří k nejdelším tradicím u nás. Zároveň platí, že zámek byl veřejnosti zpřístupněn v roce 1949 v rámci prvního operního ročníku festivalu, pro který v anglickém parku vznikl dnes už odstraněný amfiteátr. Odtud se bere rok 1949, který se objevuje v jiných přehledech.

Litomyšl si skladatele připomíná i jinde. V roce 1905 tu byla otevřena nová divadelní a koncertní budova jako Smetanův dům, ke stému výročí narození byl v roce 1924 odhalen pomník a hlavní náměstí nese od roku 1990 jméno Smetanovo.

Co dál patří do areálu

K hlavní budově přiléhá park a areál uzavírají budovy bývalé kočárovny, konírny, jízdárny a renesančního pivovaru. Součástí souboru je také bývalá pravidelná francouzská zahrada s barokním pavilonem zvaným saletta a anglický park z 18. století, který vznikl v závěru století z užitkové zahrady a bývalého opevnění.

Vlastnicky je areál po restitucích rozdělený na státní část, kam patří zámek, kočárovna, salet, francouzská zahrada a anglický park, a na městskou část s pivovarem, jízdárnou, koníren a prvním nádvořím. Rekonstrukci pivovaru podle návrhu architekta Josefa Pleskota provedlo město ve dvou etapách, v letech 2004 až 2006 a 2011 až 2014. V sousední bývalé jízdárně vznikl multifunkční kulturní sál pro šest set návštěvníků.

Majitelů se za pět století vystřídalo několik. Po Pernštejnech drželi zámek Trauttmansdorffové do roku 1753, po nich Valdštejnové-Vartenberkové a od roku 1855 bavorští Thurn-Taxisové, kterým patřil až do roku 1945, přestože na něm nepobývali.

Kam Litomyšl zapadá mezi ostatní zápisy

Litomyšl je zápis typu šlechtické sídlo s hospodářským zázemím. Blízko má ke Kroměříži, o které je text o zámku a dvou zahradách zapsaných jako celek, jen tam hrají hlavní roli zahrady, zatímco v Litomyšli je jádrem sama budova. Zcela jiný typ představuje středověký hradní a zámecký komplex, o kterém je text o Českém Krumlově.

Osm věcí, které o litomyšlském zámku překvapí

1. Jedna arkáda je namalovaná kulisa. Má vytvořit průhled.
2. Původních psaníček je menšina. Dochovalo se asi třicet procent.
3. Číslo osm tisíc není z UNESCO. Pochází z textů města.
4. Lunetová římsa je z oceli a betonu. Původní zničil požár roku 1635.
5. Sgrafita restaurovali sochaři a malíři. Boštík, Palcr, Podhrázský, Zoubek.
6. Divadlo má původní kulisy. I jevištní mašinérii k jejich výměně.
7. Smetana se narodil v pivovaru. Otec si ho pronajal rok předtím.
8. Zámek patřil Thurn-Taxisům. Od roku 1855, ale nebydleli na něm.

Časté dotazy k zámku v Litomyšli

Odkdy je litomyšlský zámek na seznamu UNESCO?

Od 2. prosince 1999, kdy o zápisu rozhodlo 23. zasedání Výboru pro světové dědictví v Marrákeši. Statek je veden pod číslem 901 a zapsaný podle kritérií (ii) a (iv).

Co všechno je v Litomyšli zapsané?

Nejen zámek, ale celý areál: bývalé šlechtické sídlo, zahrada, vstupní nádvoří a hospodářské budovy, tedy kočárovna, konírna, jízdárna a renesanční pivovar. Statek má 4,25 hektaru, nárazníková zóna 118,13 hektaru.

Kolik je na zámku sgrafitových psaníček?

Oficiální web města uvádí více než osm tisíc a tvrdí, že každé nese jiný motiv. Stránka UNESCO ale žádné číslo neuvádí, takže osm tisíc je údaj z prezentačních textů, ne z dokumentace ochrany. Autentických renesančních psaníček se navíc dochovalo jen zhruba třicet procent.

Kdo zámek postavil?

Nechal si ho postavit Vratislav II. z Pernštejna, nejvyšší kancléř Království českého, jako dar pro svou ženu Marii Manrique de Lara. Stavbu provedli v letech 1568 až 1581 Italové Giovanni Battista a Ulrico Aostalli.

Čím je vzácné zámecké divadlo?

Pochází z let 1796 až 1797 a nedotčené se v něm dochovaly původní malby hlediště, scénické dekorace i jevištní technika k výměně kulis. Kulisy dodal vídeňský dvorní divadelní malíř Josef Platzer. Patří tak k několika málo takto dochovaným historickým divadlům v Evropě.

Kde přesně se narodil Bedřich Smetana?

V bytě v přízemí zámeckého pivovaru, konkrétně v ložnici, a to 2. března 1824. Jeho otec si pivovar pronajal od vrchnosti v roce 1823. Rodina se odstěhovala do Jindřichova Hradce v roce 1831.

Od kdy se koná festival Smetanova Litomyšl?

Pořadatel i město uvádějí rok 1946. Zámek byl přitom veřejnosti zpřístupněn v roce 1949 v rámci prvního operního ročníku, pro který vznikl v anglickém parku dnes už odstraněný amfiteátr, a proto se v některých přehledech objevuje rok 1949.

Komu zámek patří?

Správu sdílí stát prostřednictvím Národního památkového ústavu a město Litomyšl. Po restitucích připadl státu zámek, kočárovna, salet, francouzská zahrada a anglický park, městu pivovar, jízdárna, konírna a první nádvoří.

Jediný český zápis věnovaný moderní architektuře popisuje text o vile Tugendhat v Brně.

Přehled všech sedmnácti českých zápisů i s tím, čím se od sebe liší, shrnuje rozcestník k památkám UNESCO v Česku.

Odkud údaje pocházejí

Rok a datum zápisu, číslo statku, kritéria, rozlohy, rozdělení správy a popis divadla pocházejí ze stránky statku na webu Centra světového dědictví UNESCO a z materiálů českého komitétu ICOMOS. Datace stavby, jména stavitelů, popis sgrafitové výzdoby a hospodářských budov jsou z Národního památkového ústavu a z oficiálního webu státního zámku. Průběh restaurování sgrafit včetně podílu Antonína Pochobradského a čtveřice výtvarníků je z Litomyšlského architektonického manuálu vedeného městem. Údaje o narození Bedřicha Smetany a o expozici v pivovaru jsou z Regionálního muzea v Litomyšli, rok vzniku festivalu z jeho oficiálních stránek.

• stránka statku na webu UNESCO
• Národní památkový ústav k Litomyšli
• Litomyšlský architektonický manuál k restaurování sgrafit
• Regionální muzeum v Litomyšli k rodnému bytu

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.