Horská služba: číslo 1210 a co hlásit při úrazu

Horská služba ČR má od prosince 2012 jediné celostátní číslo 1210, které se podle polohy volajícího automaticky přepojí na dispečink nejbližší z jejích sedmi oblastí. Vytáčí se ve tvaru +420 1210, protože v pohraničí se telefon často chytí na zahraničního operátora. A jedna věc překvapí: Horská služba není zdravotnické zařízení, což má na zásah v horách větší vliv, než by se čekalo.

Co je potřeba vědět

• Číslo Horské služby je 1210, volá se s předvolbou +420.
• Horská služba působí v sedmi oblastech a má přes padesát stanic.
• Linka 155 vede přímo na zdravotnický dispečink, 112 přepojuje.
• Horská služba není poskytovatel zdravotních služeb.
• Evropský průkaz pojištění pátrání ani záchranu nekryje.
• Zraněného na sjezdovce se nehýbe, pokud nehrozí další nebezpečí.

Tři čísla a kdy které

1210 je celostátní číslo Horské služby, funguje nepřetržitě a spojení se podle místa, ze kterého voláte, automaticky směruje na dispečink v příslušné horské oblasti. Nenahradilo přitom čísla jednotlivých stanic, ta zůstala v platnosti pro případ, kdy potřebujete konkrétní informaci a ne pomoc.

155 je zdravotnická záchranná služba. Voláním na ni se dovoláte přímo na zdravotnické operační středisko, kde jsou operátoři se zdravotnickým vzděláním.

112 je evropské tísňové číslo. Jeho výhody jsou jinde: funguje bez SIM karty, operátoři zvládají cizí jazyky a číslo platí ve všech zemích Evropské unie zdarma. Nevýhodou je, že vede na hasičský záchranný sbor, který volání přepojuje, což podle krajských záchranek působí časovou prodlevu.

Praktické shrnutí zní takto: v horách 1210 nebo aplikace Záchranka, mimo hory 155, a 112 jako univerzální záloha a jediné z těch tří, které funguje i za hranicemi.

Sedm oblastí a přes padesát stanic

Oblast	Sídlo
Beskydy	Frýdlant nad Ostravicí
Jeseníky	Loučná nad Desnou
Jizerské hory	Bedřichov
Krkonoše	Špindlerův Mlýn
Krušné hory	Boží Dar
Orlické hory	Deštné v Orlických horách
Šumava	Železná Ruda

Ústředí sídlí ve Špindlerově Mlýně. Horská služba provozuje pětapadesát stanic a jejich databázi nabízí ke stažení do navigace, což se hodí naplánovat před túrou, ne až během ní.

Co je Horská služba právně

Postavení Horské služby upravuje zákon č. 159/1999 Sb., a to v části věnované cestovnímu ruchu. Podle něj zajišťuje výkon základní činnosti horské služby obecně prospěšná společnost založená za tímto účelem ministerstvem, a to buď samostatně, nebo jako složka integrovaného záchranného systému.

Horská služba ČR je tedy obecně prospěšná společnost se sídlem ve Špindlerově Mlýně, kterou 21. prosince 2004 založilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Vedle ní působí i spolek s dobrovolnými záchranáři.

Do integrovaného záchranného systému nepatří mezi základní složky, ale poskytuje plánovanou pomoc na vyžádání. Prakticky to znamená, že zasahuje jak na vyžádání ostatních složek, tak sama.

Kdo zásah platí

Tohle je nejčastěji nepochopená část tématu a vysvětlení je jednodušší, než se zdá. Základní činnost Horské služby se podle téhož zákona financuje z rozpočtové kapitoly ministerstva, k čemuž přistupují dotace krajů. Zachraňovaný ji proto běžně neplatí.

Vedle toho ale existuje ceník speciálních výkonů, a tady je rozhodující věta, kterou uvádí sama Horská služba: není poskytovatelem zdravotních služeb a její členové nejsou zdravotnickými pracovníky. Z toho plyne, že na její zásahy se nevztahují mezinárodní úmluvy o poskytování zdravotní péče a příslušné centrum je nemůže proplácet.

Pro zahraniční návštěvníky z toho vyplývá praktický důsledek. Evropský průkaz zdravotního pojištění cestovní pojištění nenahrazuje a nevztahuje se na péči poskytovanou soukromými subjekty. Je tedy potřeba komerční připojištění, které kryje jakékoli zásahy Horské služby, tedy nejen úrazy, ale i pátrací akce a převozy. Členové Horské služby přitom na místě nevybírají hotovost, faktura přijde později.

Co hlásit

Struktura hlášení má čtyři body a v tomhle pořadí: kde se to stalo, co se stalo a při jaké činnosti, komu se to stalo včetně pohlaví, věku a stavu, a kdo volá se svým telefonním číslem.

V terénu se poloha popisuje přes výrazné body v blízkém okolí a název nejbližší obce. Když diktujete souřadnice, řekněte, z jaké aplikace pocházejí. Automatická lokalizace mobilu i aplikace sice předávají polohu operátorovi rovnou do mapy, ale nefungují vždy přesně, proto ji operátor upřesňuje dotazy.

Dvě věci se dělají špatně nejčastěji. Telefon nepokládejte dřív než operátor a po hovoru zůstaňte v jeho dosahu, protože středisko může volat zpět. A druhá: standardy první pomoci uvádějí mezi nevhodnými postupy výslovně to, že v terénu není zajištěna kontaktní osoba.

Na sjezdovce se to prolíná s provozními řády areálů. Ty ukládají v případě úrazu neprodleně poskytnout pomoc a úraz ohlásit Horské službě nebo pracovníkům provozovatele, a jako kontakt uvádějí právě 1210. Odpovídá to devátému a desátému pravidlu FIS pro chování na sjezdovce, tedy povinnosti poskytnout první pomoc a prokázat své osobní údaje.

Aplikace Záchranka

Aplikace odešle po stisku tlačítka nouzovou zprávu s přesnou polohou a s údaji z profilu. Zásadní je ovšem věta, kterou uvádí sám její návod: teprve telefonický hovor s dispečinkem znamená zahájení záchranné operace. Odeslání zprávy tedy hovor nenahrazuje.

Pro hory má aplikace dvě užitečné vlastnosti. Podle polohy sama rozezná, že jste v horách, a odešle zprávu i Horské službě příslušné oblasti, přičemž vytáčí linku 1210. A nepotřebuje internetové připojení, protože polohu odesílá šifrovanou textovou zprávou. Přesnost ovšem stojí a padá se signálem, který je nejlepší v otevřeném prostoru.

Pro neslyšící obsahuje tlačítko pro situaci, kdy člověk nemůže mluvit, s výběrem situace a komunikací formou chatu. Stažení i používání je zdarma.

Než pomoc dorazí

České standardy první pomoci, které vydává Český červený kříž jako závaznou metodickou pomůcku pro výuku laiků, začínají u něčeho jiného, než by člověk čekal. Zachování bezpečnosti zachránce je priorita, a laický zachránce není povinen první pomoc poskytnout, pokud tak nemůže učinit bez nebezpečí pro sebe či jiného. Na sjezdovce to znamená myslet nejdřív na to, co se řítí shora.

Po příchodu na místo se pátrá po třech život ohrožujících stavech v tomhle pořadí: masivní zevní krvácení, porucha vědomí, tedy jestli postižený reaguje na oslovení a mírné zatřesení ramenem, a jestli normálně dýchá.

Pak přijde na řadu chlad, a ten se v horách podceňuje. Standardy u poranění hlavy ukládají zabezpečit tepelný komfort zraněného, přikrýt ho přikrývkou nebo izotermickou fólií a zajistit jeho izolaci od země. Právě izolace odspodu je to, na co se zapomíná, přestože přes zem odchází tepla nejvíc.

Kdy zraněným nehýbat

Standardy jsou v tomhle jednoznačné. Porucha vědomí při poranění hlavy vždy zakládá podezření na možné poranění páteře. Pokud postižený normálně dýchá, ponechá ho zachránce v poloze, ve které se nachází, pokud v ní nehrozí další nebezpečí. Je-li při vědomí, snaží se ho zachránce uklidnit a přesvědčit ho, aby se nehýbal.

Manipulace a transport jsou úkolem zdravotnické záchranné služby. Pokud je zcela výjimečně nutné postiženého přemístit, typicky kvůli přetrvávajícímu nebezpečí na místě, je nutné stabilizovat hlavu v ose těla a co nejvíc omezit pohyby v oblasti páteře, v ideálním případě v součinnosti pěti zachránců. Použití fixačních pomůcek, tedy límců a podobně, není součástí první pomoci.

U poranění hlavy se hlídají příznaky, které se rozvíjejí postupně: porucha vědomí, výpadky paměti, kdy si zraněný nepamatuje na průběh úrazu, zmatenost a změny chování, nevolnost, zvracení a bolest hlavy, krvácení z uší nebo nosu, brýlový hematom a nestejná šířka zornic.

Podchlazení a co u něj nedělat

Standardy uvádějí mezi vyvolávajícími příčinami přímo celkové vyčerpání při nehodách lyžařů a turistů a zasypání lavinou. Postup u mírného podchlazení je pasivní ohřívání teplou přikrývkou nebo teplým oblečením, případně v kombinaci s izotermickou fólií. Je-li postižený stále v chladném prostředí, patří k tomu opět izolace od země. Mokré oblečení se odstraní, je-li to možné. Teplé nápoje lze podat, ale jen při mírném podchlazení.

Dvě věci standardy výslovně jmenují jako nevhodné. První je podání alkoholu. Druhá je manipulace s končetinami nebo pokusy o chůzi při závažném podchlazení, což je přesně to, k čemu svádí snaha dostat člověka co nejrychleji dolů.

Nejde o formalitu. Podchlazený člověk se v mírné fázi ještě třese, v závažnější se třes ztrácí a nastupuje porucha vědomí, a právě v té chvíli je manipulace nejrizikovější. Jak vypadá podchlazení po zasypání a proč je rychlost vyproštění rozhodující, popisuje text o lavinových stupních.

V zahraničí to platí jinak

Evropský průkaz zdravotního pojištění je v horách nejčastější zdroj nepříjemného překvapení. Podle Evropské komise nekryje pátrání a záchranu ani převoz domů a nevztahuje se na soukromou péči, takže platí jen ve veřejném systému a za místních podmínek. Repatriace tedy jde za vámi.

Náklady zásahu přitom v horských zemích reálně vznikají. Rakouská horská služba, jejíž záchranáři pracují dobrovolně a bez nároku na odměnu, k tomu sama píše, že zásahy přesto nejsou zadarmo, a doporučuje pojištění nákladů vyproštění. Ve Francii má ministerstvo sportu mezi bezpečnostními doporučeními pro zimu přímo větu, že si člověk sjednává pojištění, protože záchrana je placená. Italská horská služba naopak od zachraňovaných platby nepožaduje, ale připouští, že o formách spoluúčasti rozhodují v některých územích regionální předpisy.

Za připomenutí stojí i to, co chce slyšet italská horská záchrana, protože je to nejpodrobnější sada údajů, jakou některá služba zveřejňuje: identifikace zraněného, číslo, ze kterého voláte, popis situace, čas nehody, počet zraněných a jejich stav, přesný popis místa od obecného k podrobnému, souřadnice včetně nadmořské výšky, počasí a překážky pro let, tedy elektrická vedení nebo lanovky. A hlavní zásada: nechte se operátorem vést dotazy.

Sedm věcí, které se u přivolání pomoci pletou

1. Vytáčí se +420 1210. Kvůli signálu cizího operátora.
2. 112 přepojuje. Na 155 se dovoláte rovnou.
3. Zpráva z aplikace nestačí. Operaci zahájí až hovor.
4. Zraněným se nehýbe. Kromě trvajícího nebezpečí.
5. Izolace od země. Ne jen přikrýt shora.
6. Alkohol při podchlazení ne. Ani na zahřátí.
7. Evropský průkaz záchranu nekryje. Ani převoz domů.

Prevenci na straně sportovce řeší zdravotní způsobilost ke sportu.

Na cestě k terénu se ještě předtím uplatní povinnosti chodce podle zákona o provozu.

Časté dotazy k přivolání pomoci v horách

Jaké je číslo na Horskou službu?
Celostátní číslo je 1210 a funguje nepřetržitě. Vytáčí se ve tvaru +420 1210, protože v pohraničí se telefon může chytit na zahraničního operátora. Hovor se automaticky směruje na dispečink příslušné oblasti.

Mám volat 1210, 155, nebo 112?
V horském terénu 1210 nebo aplikaci Záchranka, mimo hory 155, protože ta vede přímo na zdravotnický dispečink. Číslo 112 je univerzální záloha a jediné z těch tří, které funguje i v zahraničí.

Kde všude Horská služba působí?
V sedmi oblastech: Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Krušné hory, Orlické hory a Šumava. Provozuje pětapadesát stanic a ústředí má ve Špindlerově Mlýně.

Platí se zásah Horské služby?
Základní činnost se financuje z rozpočtu ministerstva a dotací krajů. Horská služba ale není poskytovatelem zdravotních služeb, takže na její zásahy nedopadají mezinárodní úmluvy o zdravotní péči a zahraniční návštěvníci dostávají fakturu.

Co mám hlásit?
Kde se to stalo, co se stalo a při jaké činnosti, komu se to stalo včetně věku a stavu, a kdo volá. V terénu popište výrazné body v okolí a nejbližší obec. Telefon nepokládejte dřív než operátor.

Stačí odeslat zprávu z aplikace Záchranka?
Nestačí. Podle návodu aplikace znamená zahájení záchranné operace teprve telefonický hovor s dispečinkem. Aplikace ale odešle přesnou polohu a v horách vytáčí přímo 1210.

Mám se zraněným na sjezdovce hýbat?
Nemáte, pokud normálně dýchá a nehrozí mu na místě další nebezpečí. Porucha vědomí po úrazu hlavy vždy zakládá podezření na poranění páteře a manipulace je úkolem záchranné služby.

Kryje mi evropský průkaz pojištění záchranu v Alpách?
Nekryje. Nevztahuje se na pátrání a záchranu ani na převoz domů a neplatí u soukromých poskytovatelů. Potřebujete komerční připojištění zahrnující náklady vyproštění a repatriaci.

Odkud údaje pocházejí

Tísňové číslo, oblasti působnosti, počet stanic a stanovisko k proplácení zásahů pocházejí z webu a oficiálních materiálů Horské služby ČR. Právní postavení vychází ze zákona č. 159/1999 Sb. a ze zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému. Postupy první pomoci, včetně pravidel pro manipulaci se zraněným a pro podchlazení, jsou ze Standardů první pomoci Českého červeného kříže. Rozdíl mezi linkami 155 a 112 a doporučení pro popis polohy vycházejí z informací krajských zdravotnických záchranných služeb. Rozsah evropského průkazu zdravotního pojištění popisuje Evropská komise. Konkrétní ceny zásahů ani pojistné produkty neuvádíme.

• Kontakty a oblasti Horské služby ČR
• Zákon č. 159/1999 Sb., část o horské službě
• Standardy první pomoci Českého červeného kříže
• Rozsah evropského průkazu zdravotního pojištění

Na navazující texty z rubriky Sport vede průvodce sportem.