Lyžařská přilba a norma EN 1077: čím se liší třída A a B

Lyžařská přilba se v Evropě zkouší podle normy EN 1077, která zná dvě třídy. Třída A kryje i uši pevnou skořepinou, třída B je smí nechat volné. Rozdíl není kosmetický: liší se rychlost zkoušky proti proražení, u třídy A 3,84 metru za sekundu a u třídy B jen 2,71. Počet let, po kterých se přilba vyměňuje, ovšem norma neuvádí vůbec.

Co je potřeba vědět

• Norma EN 1077 platí od roku 2007, česky jako ČSN EN 1077 od roku 2008.
• Třída A kryje větší plochu hlavy a její krytí nesmí být odnímatelné.
• Při zkoušce nárazem nesmí zrychlení překročit 250 g.
• Lyžařská přilba se na rozdíl od cyklistické zkouší i na proražení.
• Po prudkém nárazu se vyřazuje, i když na ní není nic vidět.
• Životnost v letech norma neuvádí, výrobci ji dávají od tří do osmi let.

Co norma upravuje

Evropská norma EN 1077 nese název Přilby pro sjezdové lyžování a snowboarding. Evropský výbor pro normalizaci ji schválil v únoru 2007 a vydal v srpnu téhož roku, čímž nahradil verzi z roku 1996. Česká podoba, ČSN EN 1077 s třídicím znakem 83 2164, vyšla v březnu 2008 a proti předchozímu vydání přinesla právě zavedení dvou tříd ochrany.

Norma stanoví požadavky a zkoušky pro přilby pro sjezdové lyžaře, snowboardisty a podobné skupiny včetně dětí a závodníků. Řeší pět okruhů: konstrukci včetně zorného pole, schopnost tlumit náraz, odolnost proti proražení, vlastnosti zádržného systému a značení. Zároveň je harmonizovanou normou k evropskému nařízení o osobních ochranných prostředcích, takže shoda s ní zakládá předpoklad shody se základními požadavky na bezpečnost.

Třída A a třída B, a proč vůbec dvě

Norma sama v úvodu vysvětluje, proč dvě třídy vznikly. Zkušenosti s dosavadním typem byly velmi dobré, ale ukázala se potřeba alternativy pro lyžaře, kteří chtějí lepší větrání a lepší možnost slyšet okolí. Vznikl tak kompromis, který si člověk vybírá vědomě.

Vlastnost	Třída A	Třída B
Krytá plocha	Větší, včetně oblasti pod referenční rovinou	Menší
Krytí uší	Pevné, žádná část krytí nesmí být odnímatelná	Volitelné a smí být odnímatelné
Zkouška proražení	Rychlost 3,84 m/s, tedy pád z 750 mm	Rychlost 2,71 m/s, tedy pád z 375 mm
Tlumení nárazu	Nejvýše 250 g	Nejvýše 250 g
Slyšení a větrání	Horší, povoleny jen menší otvory	Lepší

Text, který musí výrobce dodat s přilbou, to shrnuje bez příkras: třída A nabízí poměrně větší ochranu, třída B může nabídnout lepší větrání a slyšení, ale chrání menší plochu hlavy a dává nižší stupeň ochrany proti proražení.

Čtyři zkoušky a jejich limity

Zkouší se pouze nové a kompletní přilby nabízené k prodeji a mezi datem výroby a datem zkoušky musí uplynout nejméně šest dnů, aby materiál dozrál.

Tlumení nárazu. Maketa hlavy dopadá rychlostí 5,42 metru za sekundu, což teoreticky odpovídá pádu z 1 500 milimetrů, a to výhradně na plochou kovadlinu. Každá přilba dostane dva nárazy vzdálené nejméně sto milimetrů. Špičkové zrychlení nesmí u žádného z nich překročit 250 g.

Odolnost proti proražení. Kuželový úderník padá na přilbu třikrát, u třídy A rychlostí 3,84 metru za sekundu a u třídy B rychlostí 2,71. Kritérium je jednoduché: hrot se nesmí dotknout makety hlavy.

Zádržný systém. Dynamické prodloužení smí být nejvýše 35 milimetrů a trvalé nejvýše 25 milimetrů, přičemž se do něj počítá i prokluz spony. Po zkoušce musí jít přilba stále normálně sundat. Druhá zkouška ověřuje, že přilba z makety nesjede.

Zorné pole. Nesmí být zacloněné vodorovně do 105 stupňů na každou stranu, nahoru do 25 a dolů do 45 stupňů.

Zkoušky se navíc opakují po různém klimatizování: při pokojové teplotě, po vychlazení na minus 25 stupňů Celsia a po umělém stárnutí, které znamená nejméně osmačtyřicet hodin při sedmdesáti stupních a pak osmačtyřicet hodin ultrafialového ozáření xenonovou lampou.

Detaily, které norma řeší a nikdo je nečeká

Podbradní pásek nesmí obsahovat podbradní mističku a musí být nejméně patnáct milimetrů široký. Žádná část zádržného systému nesmí být zelená, protože zelená je vyhrazená jako signální barva jinde, a norma naopak doporučuje označit otevírací mechanismus červeně nebo oranžově, aby ho zachránce našel.

Na přilbě musí být trvale a čitelně po celou dobu její životnosti uvedeno osm údajů: číslo normy, jméno nebo značka výrobce, označení modelu, třída, velikost jako obvod hlavy v centimetrech, hmotnost zaokrouhlená na nejbližších padesát gramů a rok a čtvrtletí výroby. Právě poslední údaj je pro majitele nejužitečnější, protože jinak by stáří přilby nešlo zjistit.

Čím se liší od cyklistické normy

Cyklistickou přilbu upravuje EN 1078. Řada parametrů je shodná, ale tři rozdíly jsou zásadní a vysvětlují, proč jde o dvě různé normy.

Proražení. Lyžařská norma má samostatnou zkoušku kuželovým úderníkem, cyklistická ji nemá vůbec. Odpovídá to riziku sjezdovky, tedy tyčím, větvím a hranám lyží.

Chlad. Lyžařská přilba se zkouší po vychlazení na minus 25 stupňů, cyklistická jen na minus 20. Pěna i skořepina se za mrazu chovají jinak než při pokojové teplotě.

Kovadlina a horko. Cyklistická norma naopak zkouší i na obrubníkovou kovadlinu, kterou lyžařská nezná, a klimatizuje vzorek na plus 50 stupňů. Ani jedna norma tedy není podmnožinou druhé.

Limit 250 g i zorné pole mají obě normy shodné. Praktický závěr zní, že přilba certifikovaná jen podle cyklistické normy požadavky lyžařské normy nesplňuje, protože neprošla zkouškou proražení ani chladem. Přilby certifikované podle obou norem existují, ale bývají těžší a hůř větrané, protože musí vyhovět oběma sadám požadavků najednou. Jak je s ochranou hlavy naloženo v létě, popisuje text o cyklistické přilbě a normě EN 1078.

Co vyžadují závodní pravidla

Na závodech Mezinárodní lyžařské federace je přilba povinná bez výjimky a nesmí mít spoilery ani vyčnívající části. Požadavky se ale liší podle disciplíny.

Ve sjezdu, super G, obřím slalomu a paralelních disciplínách musí být model certifikovaný současně podle americké normy ASTM 2040 i podle EN 1077 třídy A, a navíc musí projít doplňkovou zkouškou postupem podle EN 1077, ale při vyšší rychlosti 6,8 metru za sekundu. Ve slalomu je minimem třída B nebo americká norma a měkké vypolstrování uší je povolené. Závodní přilba musí nést nesnímatelný štítek o rozměru zhruba deset krát patnáct milimetrů potvrzující shodu se specifikací federace a nesmí se na ni nic připevňovat.

Kdy je přilba povinná

V Česku ji žádný zákon ani vyhláška nepředepisuje, a to ani dětem. Jediný pokus to změnit se objevil v roce 2012, kdy skupina poslanců navrhla zákon o bezpečném pohybu při lyžování. Původně měl uložit přilbu všem do osmnácti let a doprovodit to pokutou, výbor pak hranici snížil na patnáct let a sankce vypustil. Do druhého čtení se návrh nedostal a projednávání skončilo s koncem volebního období. Ani pravidla FIS o přilbě nic neříkají, řeší chování, ne výstroj.

Provozní řády českých areálů jsou v tomhle jednotné: plošná povinnost na sjezdovce v nich není. Objevuje se ale ve dvou situacích, a to důsledně. Ve snowparku a na crossové trati, kde areály přilbu a chrániče vyžadují po všech, a v lyžařské škole, kde bez ní dítě do výuky nepustí.

V okolních zemích to vypadá jinak a hranice se liší víc, než by člověk čekal.

Země	Povinnost	Podle čeho
Česko	není	návrh zákona z roku 2012 nebyl přijat
Rakousko	do dovršení 15 let	zemské sportovní zákony, ne spolkový předpis
Slovensko	osoby mladší 18 let	zákon o Horské záchranné službě
Polsko	do ukončení 16. roku	zákon o bezpečnosti v horách
Itálie	osoby mladší 18 let	vládní nařízení z roku 2021

Dvě věci k tomu stojí za doplnění. Rakouská povinnost je zemská, ne celostátní, takže se v jednotlivých spolkových zemích liší a ve dvou z nich zákonná není vůbec. A Itálie jde nad rámec věku: přilbu vyžaduje po všech ve snowparku a na tréninkových tratích pro sjezdové lyžování a snowboarding.

Životnost: norma mlčí, výrobci ne

Tohle je nejčastější dotaz a odpověď je překvapivá. Norma EN 1077 žádný počet let neuvádí. Vyžaduje jen označit rok a čtvrtletí výroby a informovat o údržbě, čištění a skladování. Doporučení tedy pochází výhradně od výrobců a rozcházejí se víc než dvojnásobně.

Výrobce	Doporučení	Počítáno od
Scott	3 roky	data nákupu
POC	3 roky	začátku používání
Giro	3 až 5 let	podle použití
Alpina	3 až 5 let, strop 8 let	prvního použití, strop od výroby
Atomic	nejvýše 5 let	data výroby
Smith	5 let používání nebo 10 let, co nastane dřív	obojí
HEAD	nejvýše 7 let, půjčovní 5 let	data výroby
uvex	nejvýše 8 let stáří, z toho 5 v používání	obojí současně

Zajímavější než samotné číslo je to, od čeho se počítá. Scott měří od nákupu, Atomic a HEAD od výroby, Alpina obojí zároveň. Přilba koupená ve výprodeji tak může mít podstatnou část životnosti za sebou, aniž ji kdo nasadil. Návod HEAD to říká natvrdo: maximální životnost se používáním neprodlužuje, ani když produkt vypadá dobře.

Pro úplnost patří k tématu i protiargument. Recenzovaná studie, která proměřila sedm set sedmdesát používaných cyklistických přileb starých nula až šestadvacet let, zjistila, že stáří má na schopnost tlumit náraz minimální vliv. Testovala ovšem jen přilby bez poškození nárazem, měřila jen lineární zrychlení a neposuzovala popruhy, přezky ani padnutí. Zpochybňuje tedy výměnu podle kalendáře, ne výměnu po nárazu.

Po nárazu se přilba vyřazuje, i když vypadá dobře

Tohle norma naopak nařizuje. Mezi povinné informace dodávané s přilbou patří pokyn, že přilba vystavená prudkému nárazu musí být vyřazena. Úvod normy to i zdůvodňuje: část energie nárazu přilba pohltí, přičemž se její konstrukce může poškodit, a proto se vyměňuje, i když poškození není patrné.

Fyzikálně je to jednoduché. Jádro z pěnového polystyrenu pohlcuje energii tím, že se nevratně zbortí, podobně jako airbag v autě. Zborcené buněčné stěny se neobnoví. Zákeřné je, že pěna během několika hodin částečně nabude zpátky tloušťku, ale ne schopnost pohltit další náraz, a tenká skořepina promáčklinu navíc zakryje. Lepení nepomáhá, prasklou pěnu opravit nelze.

Co přilbě uškodí

Norma ukládá výrobci varovat, pokud je skořepina z materiálu, kterému škodí kontakt s uhlovodíky, čisticími kapalinami, barvami, obtisky nebo jinými cizími přídavky. To je doložený argument proti samolepkám, lepidlům a rozpouštědlům, a výrobci na něj navazují zákazem vrtat do přilby díry a cokoli na ni šroubovat.

Rozsáhlý test padesáti přileb a dvacítky přípravků přinesl výsledek, který stojí za to znát v obou směrech. Benzin pěnu prokazatelně zničil a vytavil v ní kanály. Repelenty s DEET a krémové opalovací přípravky povrch pěny viditelně narušily, změkčily a udělaly lepkavým. Při následné nárazové zkoušce ovšem kromě přilby zasažené benzinem všechny ostatní normu prošly. Nanášet je tedy nemá smysl, ale náhodný kontakt není důvod k panice, stačí přilbu umýt jemným saponátem.

Teplo je druhá kapitola. Výrobci uvádějí jako kritickou hranici zhruba šedesát stupňů Celsia a upozorňují, že odkládací deska v autě na slunci ji snadno překročí. Skladovat se má v suchu, při pokojové teplotě a mimo přímé slunce. Že umělé stárnutí v normě znamená právě sedmdesát stupňů a ultrafialové ozáření, je vodítko, čemu se vyhnout.

Rotační zatížení norma neměří

Systémy s nízkotřecí vrstvou, které se uvnitř přilby při šikmém nárazu pootočí zhruba o deset až patnáct milimetrů, míří na jiný typ zatížení, než jaký norma zkouší. Mozek je totiž na rotační pohyb citlivější než na přímočarý.

Podstatné je, že EN 1077 měří výhradně lineární zrychlení při kolmém pádu na plochou kovadlinu. Rotační veličiny v ní nejsou a nejsou ani v americké normě. V roce 2024 sice vyšla evropská metodická norma, která rotační kinematiku měřit umí, ale je to popis metody bez stanovených limitů a EN 1077 ji zatím nepřebírá. Přilba s takovým systémem tedy splňuje tutéž normu jako přilba bez něj a její životnost se tím nemění.

Sedm věcí, které se u lyžařských přileb pletou

1. Limit je 250 g. Ne 300, to je americká norma.
2. Třída A kryje uši pevně. A nesmí to jít sundat.
3. Cyklistická nestačí. Nemá zkoušku proražení ani chlad.
4. Norma životnost neuvádí. To dělají až výrobci.
5. Někdo počítá od výroby. Výprodejová přilba je starší.
6. Po nárazu se vyřazuje. I když není nic vidět.
7. Samolepky nepatří na přilbu. Kvůli rozpouštědlům v lepidle.

U pohybu mimo sjezdovku platí jiná pravidla, například kdy jsou reflexní prvky povinné.

S ochranou hlavy souvisí i odpovědnost za úraz na sjezdovce.

Časté dotazy k lyžařským přilbám

Jaký je rozdíl mezi třídou A a B?
Třída A kryje větší plochu hlavy včetně uší a její krytí nesmí být odnímatelné. Třída B smí mít uši volné, nabízí lepší větrání a slyšení, ale nižší ochranu proti proražení.

Můžu na lyže použít cyklistickou přilbu?
Nesplňuje požadavky lyžařské normy, protože neprošla zkouškou proražení ani vychlazením na minus 25 stupňů. Existují přilby certifikované podle obou norem, bývají ale těžší a hůř větrané.

Jak poznám stáří přilby?
Norma vyžaduje uvést na přilbě rok a čtvrtletí výroby. Výrobci to řeší nálepkou uvnitř, datumovými hodinami nebo údajem v označení shody.

Jak často se má přilba měnit?
Norma žádný počet let neuvádí. Výrobci doporučují od tří do osmi let a liší se i tím, jestli počítají od výroby, nebo od prvního použití.

Musím přilbu vyměnit po pádu?
Po prudkém nárazu ano, a to i když na ní není nic vidět. Pěna pohlcuje energii nevratným zbortěním a tenká skořepina promáčklinu zakryje.

Vadí přilbě samolepky?
Vadí. Norma kvůli tomu ukládá varovat před obtisky, barvami a čisticími kapalinami, protože rozpouštědla v lepidlech mohou narušit skořepinu i pěnu.

Je přilba na sjezdovce povinná?
V Česku ji žádný zákon nepředepisuje, jediný návrh z roku 2012 nebyl přijat. Areály ji ale vyžadují ve snowparku a v lyžařské škole. V Rakousku platí do patnácti let, v Polsku do šestnácti a na Slovensku a v Itálii do osmnácti.

Chrání systém proti rotaci lépe?
Míří na jiný typ zatížení, než norma měří. EN 1077 zkouší jen lineární zrychlení a rotační veličiny v ní ani v americké normě nejsou, takže srovnávací limit zatím neexistuje.

Odkud údaje pocházejí

Rozdělení tříd, číselné limity všech zkoušek, povinné údaje na štítku i pokyn k vyřazení po nárazu pocházejí z textu normy EN 1077 ve vydání z roku 2007, respektive z jejího britského převzetí se shodným zněním. České převzetí je ČSN EN 1077 s třídicím znakem 83 2164 z března 2008. Srovnání s cyklistickou normou vychází z textu EN 1078 ve znění z roku 2012. Požadavky na závodní přilby jsou ze specifikací výstroje Mezinárodní lyžařské federace. Osud českého návrhu zákona vychází ze sněmovního tisku 648 šestého volebního období, zahraniční povinnosti z příslušných zákonů a rakouských zemských předpisů, požadavky areálů z jejich provozních řádů. Doporučená životnost pochází z návodů a webů jednotlivých výrobců, protože norma žádnou neurčuje. Ceny ani konkrétní modely neuvádíme.

• Katalog norem pro lyžařskou výstroj
• Harmonizované normy pro osobní ochranné prostředky
• Návod k použití přileb HEAD
• Kdy vyměnit přilbu podle Bicycle Helmet Safety Institute

Jaká pravidla platí pod přilbou, popisuje text o pravidlech FIS na sjezdovce. Na navazující texty z rubriky Sport vede průvodce sportem.