Kofola: státní úkol z roku 1957 a značka za 215 milionů

Kofola vznikla jako státní úkol z roku 1957: vytvořit ryze československý nápoj, který nahradí nedostupné západní koly. Recepturu sirupu KOFO dokončil po dvou letech farmaceut Zdeněk Blažek a první lahve se stočily v březnu 1960. Dnes je Kofola značkou burzovní firmy, která má čtrnáct závodů v pěti zemích a přes tři a půl tisíce zaměstnanců.

Co je potřeba vědět

• Nápoj vznikl na státní zadání z roku 1957, receptura je z roku 1959.
• Sirup KOFO obsahuje čtrnáct bylinných a ovocných látek plus kofein.
• Na začátku sedmdesátých let se vyrábělo kolem 180 milionů litrů ročně.
• Značku a recepturu koupila rodina Samarasů v roce 2002 za 215 milionů korun.
• Firma je od roku 2015 na pražské burze.
• Kromě nápojů vlastní od roku 2024 i pivovary Zubr, Holba a Litovel.

Lékárník z Opavy a sirup z kolových semen

Předchůdce Kofoly je starší, než by člověk čekal. Už koncem devatenáctého století vyráběl opavský lékárník Gustav Hell ve firmě G. Hell a Comp. sirup s názvem Syrupus Colae compositus Hell, tedy složený kolový sirup s tekutým extraktem ze semen kolovníku. Firma jej datuje rokem 1887.

Ta linie není náhodná. Kofola nevznikla v potravinářském provozu, ale ve farmacii, a i její pozdější výroba běžela v podniku, který dělal léky.

Státní úkol z roku 1957

V roce 1957 přišel z nejvyšších míst úkol: vytvořit ryze československý nápoj schopný konkurovat západním kolám, postavený na kofeinu a na tuzemských surovinách nebo surovinách ze spřátelených zemí. Zadání putovalo do Spojených farmaceutických závodů, tedy do Spofy Praha.

Recepturu vyvinul doc. RNDr. PhMr. Zdeněk Blažek, ředitel Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Praze. Práce mu trvala dva roky a výsledek je datovaný rokem 1959.

Do výroby ji převedl Jaroslav Knap, čerstvý absolvent farmacie, který měl tehdy v opavské továrně na léky na starosti výrobu rostlinných tinktur. S Blažkem se domluvili v roce 1959 na farmaceutickém sjezdu v Karlových Varech a dělba práce byla jednoduchá: Blažek recepturu vymyslí, Knap nápoj vyrobí.

První lahve se naplnily v Praze v březnu 1960, velkovýroba se rozběhla v Opavě v národním podniku Galena, založeném v roce 1952 pro výrobu léčiv a tinktur. Z výrobní linky sjela Kofola poprvé 27. března 1960.

Kofokola, které se muselo zkrátit

Nápoj se měl původně jmenovat Kofokola. Název byl ovšem příliš dlouhý a navíc hrozily potíže s ochrannou známkou, takže se zkrátil na Kofola. Sirup si své jméno KOFO ponechal a nese ho dodnes.

Čtrnáct látek a saze z komína

Základem je sirup KOFO, tedy čtrnáct bylinných a ovocných látek doplněných o kofein. Přesnou formulaci používá výrobce dodnes a je v ní jeden detail, který se běžně přehlíží: kofein je uváděn nad rámec těch čtrnácti látek, ne jako jedna z nich.

Z konkrétních součástí se veřejně zmiňuje malinový sirup, listy ostružiníku, jahodníku a maliníku, skořice, lékořice, karamel, výtažky z jablek, třešní a rybízu a sušená pomerančová kůra. Místo obyčejného cukru se používá karamel. Přesné složení a poměry ovšem veřejné nejsou a zná je jen několik jednotek lidí. Receptura je uložená na několika místech, i v elektronické podobě.

Nejpozoruhodnější je způsob, jak se řešil nedostatek domácího kofeinu. Podle dobových svědectví se využívaly odpadní saze z komína pražíren kávy v pražských Vysočanech, ze kterých se kofein izoloval.

Jedna vlastnost, která nápoj odlišuje od kolové konkurence, stojí za zmínku: Kofola neobsahuje kyselinu fosforečnou a podle rozhlasového pořadu má i nižší obsah kofeinu než Coca-Cola. Konkrétní hodnoty v miligramech se ovšem mezi zdroji rozcházejí natolik, že je neuvádíme.

Sto osmdesát milionů litrů ročně

Za socialismu se sirup vyráběl centrálně v Galeně v Opavě-Komárově, ale samotné stáčení se rozšířilo do celého Československa, do víc než sto dvaceti sodovkáren.

Na počátku sedmdesátých let dosahovala roční produkce zhruba 180 milionů litrů. V roce 1968 dostala Kofola logo ve tvaru kávového zrnka, které vydrželo celých třicet let.

Když v republice došly byliny

Spotřeba v šedesátých letech rostla tak rychle, že v Československu došly byliny a musely se dovážet ze zahraničí. Kvůli výrobě jednoho limonádového sirupu se v celostátním rozsahu organizoval sběr bylin i pomerančové kůry.

To je detail, který nejlíp ukazuje měřítko: nápoj postavený na rostlinných výtažcích se dostal do takového objemu, že narazil na kapacitu celé země sbírat suroviny.

Pád po roce 1989

Po roce 1989 přišel útlum. Poptávka se přesunula k dříve nedostupným zahraničním kolám, Galena měnila vlastníky a značka několikrát změnila majitele. Nápoj, který se ještě před dvaceti lety vyráběl ve stovkách provozů, se ocitl na okraji.

Řek, který koupil sodovkárnu v Krnově

V roce 1993 koupil Kostas Samaras, rodák z Řecka, malou sodovkárnu státního podniku Nealko Olomouc v Krnově a zahájil výrobu sycených nápojů. Podnikal pod hlavičkou rodinné firmy Santa Nápoje spolu se synem Jannisem, zetěm Reném Sommerem a společníky Reném Musilou a Tomášem Jendřejkem.

Ve druhé polovině devadesátých let firma založila dopravní dceřinou společnost, vstoupila do sirupů se značkou Jupí, koupila ochrannou známku Top Topic, uvedla Jupíka, vstoupila na slovenský trh a začala stavět závod v Rajecké Lesné.

V roce 2000 uzavřela licenční smlouvu na stáčení Kofoly s opavskou farmaceutickou firmou Ivax, tehdejším vlastníkem značky.

Dvě stě patnáct milionů za recepturu

V roce 2002 firma odkoupila registrovanou ochrannou známku i originální recepturu za 215 milionů korun. Prodávajícím byla Galena, respektive její tehdejší americký vlastník.

Dvě věci na tom obchodu stojí za zmínku. Za prvé, Santa Nápoje stáčely Kofolu v licenci tři roky předtím, takže věděly, co kupují. Za druhé, prodávající oslovil zástupce Samarasů dřív než ostatní zájemce, mezi kterými byla i Coca-Cola.

Jannis Samaras k tomu později řekl, že tehdy nikdo nevěřil, že koupě Kofoly za 215 milionů korun opravdu dává smysl. Firma sama dnes obchod označuje za dosud nejvyšší v oblasti duševního vlastnictví u nás.

V roce 2012 se společnost přejmenovala na Kofola ČeskoSlovensko, a.s.

Firma na burze

Údaj	Hodnota
Název	Kofola ČeskoSlovensko a.s.
Sídlo	Nad Porubkou, Ostrava Poruba
Zápis	12. září 2012
Základní kapitál	1 114 597 400 korun
Akcie	22 291 948 kusů po 50 korunách
Burza	Prime Market pražské burzy

Akcie byly k obchodování na pražské burze přijaty v říjnu 2015, obchodování za účasti tvůrců trhu začalo 2. prosince téhož roku.

Vlastnicky drží majoritu společnost Lykos alfa se 67 procenty kapitálu a 70 procenty hlasovacích práv. Do srpna 2024 byla majoritním akcionářem společnost Aetos, jejíž jmění Lykos alfa převzala; akcionářská struktura obou firem byla shodná, takže ke změně kontroly nedošlo. Účelem kroku bylo zajistit nástupnictví a správu rodinného majetku pro další generaci prostřednictvím rodinné nadace.

Předsedou představenstva a generálním ředitelem je Jannis Samaras, tedy syn zakladatele, ve funkci od září 2015.

Kolik dnes vydělává

Rok	Tržby (mil. Kč)	EBITDA (mil. Kč)	Zaměstnanci
2015	7 191	neuvedeno	neuvedeno
2020	6 200	neuvedeno	2 042
2022	7 875	1 110	neuvedeno
2023	8 690	1 253	2 037
2024	11 082	1 851	3 301
2025	10 754	1 816	3 826

Skok mezi lety 2023 a 2024 nedělá organický růst, ale vstup do pivovarnictví. Meziroční nárůst počtu zaměstnanců o 525 lidí v roce 2025 jde zase hlavně na vrub akvizice slovenského provozovatele nápojových automatů, který sám přinesl 265 lidí.

Podle zemí pracovalo na konci roku 2025 v Česku 2 687 lidí, na Slovensku 651, ve Slovinsku 278, v Chorvatsku 160 a v Polsku 50. Fluktuace činila 15,6 procenta.

Zajímavý je i rozpad tržeb podle segmentů. Československo dělá zhruba 6,3 miliardy, adriatický region 1,65 miliardy, pivo a cidery 1,44 miliardy a segment čerstvých šťáv a čajů 1,33 miliardy korun.

Čtrnáct závodů a přes třicet značek

Ve výrobě má skupina čtrnáct hlavních závodů: devět v Česku, dva na Slovensku a po jednom v Polsku, Slovinsku a Chorvatsku. Ještě v roce 2023 jich bylo jedenáct, rozdíl dělají tři pivovary.

Portfolio má přes třicet značek. Kromě Kofoly a Viney sem patří vody Radenska, Studenac, Rajec, Ondrášovka, Korunní a Kláštorná, sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetický nápoj Semtex, čerstvé šťávy UGO, čaje Leros a od roku 2024 také piva Zubr, Holba a Litovel.

Na vybraných trzích skupina distribuuje Evian, Vincentku nebo Dilmah a v licenci vyrábí Royal Crown Cola, Oranginu a Pepsi. Kofola tedy paradoxně vyrábí i konkurenční kolu, se kterou její vlastní značka soupeří.

Od sirupů k pivu

Rok	Krok
2002	koupě ochranné známky a receptury Kofoly
2006 až 2008	ochranná známka Vinea, Kofola bez cukru
2008	vstup na polský trh
2012	majorita ve freshbarech UGO
2015	Radenska ve Slovinsku, jednička na tamním trhu
2016	vstup na chorvatský trh, akvizice Studenac
2018	čaje Leros a minerální vody Kláštorná
2020	Ondrášovka a Karlovarská Korunní
2024	Pivovary CZ Group, tedy Holba, Zubr a Litovel
2025	slovenský provozovatel nápojových automatů

Vstup do pivovarnictví proběhl přes společný podnik, ve kterém má Kofola 51 procent. Kromě nápojů firma koupila i jabloňové sady na Úsovsku a podíl v kávové plantáži v Kolumbii.

Kde je Kofola jednička

Trh	Nealkoholické nápoje	Vody
Česko	2. místo	2. místo
Slovensko	1. místo	1. místo
Slovinsko	1. místo	1. místo
Chorvatsko	4. místo	2. místo

Doma je tedy firma dvojka, na Slovensku a ve Slovinsku jednička. Konkrétní podíly v procentech výroční zpráva neuvádí a čísla kolující po internetu pocházejí z průzkumů preferencí, ne z prodejních dat.

Za pozornost stojí i čepovaná Kofola v sudech, kterou firma označuje za jeden ze svých ekologicky nejšetrnějších obalů. Je to zároveň formát, který u kolových nápojů nemá obdobu.

Vody, čaje a kávové plantáže

Za pozornost stojí, jak daleko od limonády se firma dostala. Vodní značky dnes tvoří samostatný pilíř a patří k nim Radenska ve Slovinsku, Studenac v Chorvatsku, Rajec na Slovensku a Ondrášovka s Korunní v Česku. Právě vody jsou důvod, proč je skupina v několika zemích na prvním nebo druhém místě na trhu.

Druhým směrem je segment, kterému firma říká čerstvé produkty a bylinky. Spadají do něj freshbary UGO, ve kterých získala majoritu v roce 2012, výrobna čerstvých salátů koupená v roce 2017 a čajová značka Leros z roku 2018. Tento segment dělá zhruba 1,33 miliardy korun tržeb ročně.

Nejneobvyklejší jsou ovšem akvizice směrem k surovinám. V roce 2023 firma koupila jabloňové sady na Úsovsku a podíl v kávové plantáži v Kolumbii. Nápojová firma, která si kupuje plantáž, je v českém prostředí ojedinělý krok a dává tušit, kam míří: k vlastní kontrole nad vstupy, ne jen nad recepturou.

Zlaté prasátko a Fofola

Reklamně je Kofola jednou z nejviditelnějších českých značek a dvě kampaně se zapsaly nejvíc.

Slogan Když ji miluješ, není co řešit se poprvé objevil v roce 2001. O dva roky později, v roce 2003, běžel poprvé vánoční spot se zlatým prasátkem, které má zahnuté zuby. Ten se stal jedním ze symbolů blížících se Vánoc a firma ho každoročně obměňuje. V roce 2019 poprvé změnila jeho vyústění a použila motiv souhvězdí Prasátka.

Druhým vrcholem byla kampaň Fofola z roku 2015 s šišlajícím psem, propagující meruňkovou příchuť. Získala zlatou Effie v Česku i na Slovensku a o rok později zlato v evropském kole téže soutěže.

Jak se natáčí prasátko

O vánočním spotu se toho ví překvapivě hodně a stojí za to si to rozepsat, protože je to učebnicový příklad dlouhodobě budované kampaně.

Do roku 2018 měl spot každoročně nasazovaný závěr s vánočními limitovanými edicemi. V roce 2019 firma poprvé změnila jeho vyústění a použila motiv souhvězdí Prasátka. Natáčelo se v říjnu u Českého Šternberka a prasátko ztvárnila šestiletá samice prasete divokého.

Kampaň Fofola z roku 2015 s šišlajícím psem propagovala meruňkovou příchuť a získala zlatou Effie v Česku i na Slovensku. O rok později se stala kampaní roku a získala zlato i v evropském kole. Na české poměry je to mimořádný výsledek: reklama na limonádu, která uspěla v celoevropské soutěži.

Kde se dnes vyrábí a jestli se změnila receptura

Kofola se dnes vyrábí v Mnichově Hradišti a v Rajecké Lesné, k tomu firma provozuje v Česku závody v Krnově, Ondrášově a Stráži nad Ohří.

K receptuře výrobce opakovaně a shodně na několika místech tvrdí, že směs čtrnácti bylinných a ovocných látek doplněných o kofein je základem Kofoly dodnes.

Jedna vlastnost je ovšem daná technologií a stojí za zmínku: sirup se mísí vždy na celou sezonu, takže nápoj může mít meziročně jemné odchylky v chuti podle počasí a dozrávání ovoce. Kdo tvrdí, že Kofola chutná každý rok trochu jinak, nemusí se mýlit.

První ochucená varianta, Kofola Citrus, přišla až po čtyřiceti letech existence nápoje.

Sedm věcí, které se o Kofole pletou

1. Nevznikla v limonádovém provozu. Vznikla ve farmacii.
2. Kofein není jednou ze čtrnácti látek. Je nad jejich rámec.
3. Měla se jmenovat Kofokola. Zkrátilo se to kvůli známce.
4. Značku koupili až v roce 2002. Předtím ji stáčeli v licenci.
5. Firma není jen o Kofole. Má přes třicet značek a tři pivovary.
6. Doma je dvojka. Jednička je na Slovensku a ve Slovinsku.
7. Chuť se meziročně mírně liší. Sirup se mísí na celou sezonu.

Časté dotazy ke Kofole

Kdy Kofola vznikla?
Státní úkol vytvořit československý kolový nápoj přišel v roce 1957, recepturu sirupu KOFO dokončil farmaceut Zdeněk Blažek v roce 1959 a první lahve se stočily v březnu 1960.

Co je v Kofole?
Sirup KOFO, tedy čtrnáct bylinných a ovocných látek doplněných o kofein, dále voda, karamel a lékořicový extrakt. Přesné složení a poměry veřejné nejsou.

Má Kofola víc kofeinu než Coca-Cola?
Podle výrobce a rozhlasového pořadu jich má méně a navíc neobsahuje kyselinu fosforečnou. Konkrétní hodnoty v miligramech se ale mezi zdroji rozcházejí, takže je neuvádíme.

Kdo Kofolu vlastní?
Společnost Kofola ČeskoSlovensko a.s. se sídlem v Ostravě, ve které drží majoritu rodina Samarasů přes holdingovou společnost. Generálním ředitelem je Jannis Samaras.

Za kolik se značka prodala?
Ochrannou známku i originální recepturu koupila rodina Samarasů v roce 2002 za 215 milionů korun. Předtím Kofolu tři roky stáčela v licenci.

Kde se Kofola vyrábí?
V Mnichově Hradišti a v Rajecké Lesné na Slovensku. Skupina jako celek má čtrnáct výrobních závodů v pěti zemích.

Vyrábí Kofola i pivo?
Ano, od roku 2024 vlastní většinový podíl ve skupině, pod kterou patří pivovary Zubr, Holba a Litovel. Pivo a cidery dělají zhruba 1,4 miliardy korun tržeb ročně.

Změnila se receptura?
Podle výrobce je směs čtrnácti látek základem dodnes. Sirup se ale mísí vždy na celou sezonu, takže nápoj může mít meziročně jemné odchylky v chuti.

Odkud údaje pocházejí

Historie nápoje, jména vývojářů, okolnosti vzniku názvu i podrobnosti o výrobě za socialismu pocházejí z webu společnosti Kofola a z pořadů Českého rozhlasu Ostrava a Dvojka. Hospodářské údaje, počty závodů, zaměstnanců a tržní postavení jsou z konsolidovaných výročních zpráv skupiny a uvádíme je vždy s rokem. Identifikace firmy a údaje o burze pocházejí z veřejného rejstříku a z Burzy cenných papírů Praha. Obsah kofeinu v miligramech neuvádíme, protože se dostupné údaje navzájem vylučují a etiketu se nepodařilo doložit. Podíly na trhu v procentech neuvádíme z téhož důvodu, výroční zpráva uvádí jen pořadí. Ceny výrobků neuvádíme.

• Historie značky Kofola
• Finanční ukazatele skupiny Kofola
• Jak Kofolu vyvinuli farmaceuti
• S nedostatkem kofeinu se při výrobě nepočítalo

Na navazující texty z rubriky Zprávy vede průvodce cestováním.