Terakotová armáda: jak se dostat ze Si-anu

Terakotová armáda u Si-anu: jámy 1 až 3, zápis UNESCO z roku 1987, cesta metrem, autobusem i s průvodcem a vstup do Číny pro občany Česka.

Terakotová armáda stojí v okrese Lin-tchung na okraji Si-anu, asi 35 kilometrů severovýchodně od centra, a patří k mauzoleu prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuang-tiho. Průvodce vysvětluje, co přesně na místě uvidíte, čím se liší jámy 1 až 3, jak se ze Si-anu dostanete veřejnou dopravou i s průvodcem a co musí občan Česka vyřešit se vstupem do Číny.

Co je terakotová armáda a proč je na seznamu UNESCO

  • Mauzoleum prvního císaře Čchin zapsalo UNESCO na Seznam světového dědictví v roce 1987.
  • Vojáky našli rolníci v roce 1974 při kopání studny.
  • Tři jámy s figurami zabírají zhruba 20 000 m² a kryjí je haly muzea.

Císař, mauzoleum a objev z roku 1974

Čchin Š‘-chuang-ti sjednotil čínské státy v roce 221 před naším letopočtem a zemřel roku 210 před naším letopočtem. Podle Centra světového dědictví UNESCO se hrobka začala stavět už v roce 246 před naším letopočtem, kdy budoucí císař nastoupil na trůn v státě Čchin. Mohyla dnes měří 51,3 metru a leží na severním úpatí hory Li-šan. Celý komplex napodoboval plán tehdejšího hlavního města Sien-jangu, vojsko přitom hlídá císaře obrácené směrem od hrobky.

Jak se na vojsko přišlo

Do roku 1974 o pohřebních jámách nikdo nevěděl. Rolníci z okolních vesnic tehdy kopali studnu a narazili na úlomky hliněných postav. Archeologové pak odkryli první jámu a o dva roky později, v roce 1976, další dvě. Popis UNESCO výslovně uvádí, že v areálu dosud zůstávají pod zemí tisíce soch. Samotnou mohylu archeologové neotevřeli, o stavbě podzemního města v ní psal historik S‘-ma Čchien.

Co uznalo UNESCO

Zápis na Seznam světového dědictví z roku 1987 se netýká jen samotných vojáků, ale celého mauzolea s hrobkou, pomocnými jámami a pozůstatky staveb. UNESCO ho uznalo podle kritérií i, iii, iv a vi a oceňuje technickou a uměleckou kvalitu soch, jejich vypovídací hodnotu o vojenské organizaci státu Čchin a spojení místa se sjednocením Číny. Za co přesně zápis platí, rozhoduje i u českých lokalit, jak ukazuje přehled památek UNESCO v Česku.

Jámy 1 až 3 a co v nich uvidíte

Areál, kterému se oficiálně říká Muzeum mauzolea Čchin Š‘-chuang-tiho, tvoří hlavně tři haly nad původními jámami. Jámy jsou číslované podle pořadí, v jakém je archeologové našli. Leží v trojúhelníku, mají dohromady zhruba 20 000 metrů čtverečních a vojáci v nich stojí tak, jak je stavitelé rozmístili. K muzeu patří i expozice bronzových vozů a park kolem mohyly. Tabulka shrnuje hlavní údaje.

Část areálu Objev Rozměr Co obsahuje
Jáma 1 1974 230 × 62 m, 14 260 m² hlavní šik pěchoty a vozy, nejvíc figur
Jáma 2 1976 asi 6 000 m² jízda, lukostřelci, pěchota a válečné vozy
Jáma 3 1976 asi 520 m² velitelské stanoviště s důstojníky a vozem
Bronzové vozy 1980 dva vozy v polovičním měřítku malované vozy se spřežením, nalezené západně od mohyly
Mohyla císaře stavba od 246 př. n. l. výška 51,3 m neotevřená hrobka Čchin Š‘-chuang-tiho

Jáma 1: hlavní šik

Největší hala stojí nad jámou 1, kterou muzeum otevřelo veřejnosti už 1. října 1979. Jáma je dlouhá 230 metrů a široká 62 metrů a vojáci v ní stojí v dlouhých řadách hlavního šiku. Figury mají životní velikost a podle UNESCO je každá jiná, od tváře po výstroj a postroj koní. Vedle hotových řad uvidíte i místa, kde se postavy skládají z úlomků, protože výzkum pokračuje.

Jámy 2 a 3: jízda a velení

Jáma 2 má zhruba 6 000 metrů čtverečních a ukazuje pestřejší složení vojska: jezdce s koňmi, lukostřelce, pěchotu a válečné vozy. Jáma 3 je s asi 520 metry čtverečními nejmenší a archeologové ji vykládají jako velitelské stanoviště, protože v ní stojí důstojníci kolem jednoho vozu se spřežením. Pokud máte na prohlídku omezený čas, začněte jámou 1 a skončete expozicí bronzových vozů.

Kolik vojáků tam stojí

Přesný počet figur nikdo neuvádí, protože velká část jam zůstává pod zemí. Čínské úřady píšou o více než sedmi tisících vojácích a koních, starší odhady počítají s celým vojskem kolem osmi tisíc. Rozdíl vychází z toho, jestli jde o vykopané kusy, nebo o odhad celé armády. Tyto hodnoty proto berte jako řád, ne jako konečné číslo, které se s dalšími výkopy ještě změní.

Jak se ze Si-anu dostat k vojákům

Si-an je hlavní město provincie Šen-si s mezinárodním letištěm Sien-jang, které je jedním ze vstupních míst bezvízového tranzitu. Muzeum leží mimo město v okrese Lin-tchung, poblíž lázní Chua-čching, s nimiž se často navštěvuje v jednom dni. Jízdní řády a čísla linek se mění, proto si spojení ověřte v den cesty přímo na zastávce nebo v mapové aplikaci, která v Číně funguje.

Metrem a místním autobusem

Linka 9 si-anského metra vede z města do Lin-tchungu a končí nedaleko muzea. Na stanici u lázní Chua-čching se obvykle přestupuje na místní autobus, který jede až k parkovišti před areálem. Z centra Si-anu i od hlavního nádraží se k lince 9 dostanete přestupem z jiných linek metra. Tahle cesta nezávisí na zájezdech, jen počítejte s přestupy a s nápisy hlavně v čínštině.

Turistickým autobusem, taxíkem nebo s průvodcem

Od hlavního nádraží v Si-anu jezdí přímé turistické autobusy k muzeu, a pokud nechcete přestupovat, je to nejjednodušší cesta. Taxík nebo vůz přes aplikaci vás doveze rovnou ke vstupu, vyplatí se hlavně ve dvou až čtyřech lidech. Organizovaný výlet s průvodcem spojuje dopravu, vstup a výklad u jednotlivých jam. Výlet si objednejte u ověřené agentury nebo přes ubytování, ne u náhodných nabídek na ulici.

Vstup do Číny pro občany Česka

Čína v posledních letech umožnila jednostranně vstup bez víza na kratší pobyt občanům řady zemí, Česko však mezi nimi podle ministerstva zahraničí není. Na běžnou turistickou cestu proto potřebujete čínské vízum, o které se žádá přes vízové centrum nebo na velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze. Vyřízení má svou lhůtu a vyžaduje doklady, takže žádost podejte s dostatečným předstihem před odletem a v době, kdy už máte jasný plán cesty.

Bezvízový tranzit 240 hodin

Výjimkou je bezvízový tranzit, na který mají občané Česka nárok. Podle ministerstva zahraničí umožňuje pobyt nejvýš 240 hodin, tedy deset dní, jen pokud přiletíte z jedné země a pokračujete do třetí, ne zpět do výchozí. Potřebujete letenku s pevným datem a místem, cestovní pas s platností alespoň tři měsíce a vyplněnou příjezdovou kartu. Letiště v Si-anu patří mezi vstupní místa, ze kterých lze tranzit využít.

Proč pravidla ověřit těsně před cestou

Seznam zemí, délka tranzitu i povolené oblasti se v posledních letech několikrát změnily a čínská strana je upravuje rozhodnutím úřadů, ne mezistátní smlouvou. Ministerstvo zahraničí navíc upozorňuje, že pojetí tranzitu jako přeletu v rámci Číny nelze bez konzultace s čínskými úřady doporučit. Před koupí letenky si proto přečtěte aktuální stránku ministerstva o Číně a zvažte i cestovní pojištění a co v něm hlídat, než vyrazíte.

Návštěva muzea: na co se připravit

Cizinci se podle čínských úřadů při nákupu vstupenky i u vstupu prokazují pasem, který proto mějte u sebe. Areál je rozlehlý, mezi halami se chodí pěšky a celá prohlídka trvá obvykle půl dne. Nejvíc návštěvníků přijíždí o víkendech a během čínských státních svátků, kdy jsou haly velmi plné. Pokud můžete, zvolte všední den a dorazte krátce po otevření, kdy je u zábradlí kolem jam ještě volno.

Co si vzít s sebou

Na prohlídku stačí malý batoh a pohodlné boty. Na dlouhou cestu do Číny se vyplatí sbalit chytře a vědět, co smí do kabiny, s čímž pomůže přehled o příručním zavazadle a pravidlech pro tekutiny. Pokud cestujete s přestupem a let se zpozdí, mohou vám propadnout navazující spoje i plán dne, proto se hodí znát i práva cestujících při zpoždění letu.

Pět kroků k výletu za vojáky

  1. Rozhodněte, zda pojedete na vízum, nebo využijete bezvízový tranzit s odletem do třetí země.
  2. Ověřte aktuální podmínky vstupu u ministerstva zahraničí.
  3. Pas mějte u sebe při nákupu vstupenky i u vstupu do areálu.
  4. Vyberte dopravu: metro s autobusem, turistický autobus, taxík nebo průvodce.
  5. Začněte jámou 1 a nechte si čas na jámy 2, 3 i bronzové vozy.

Časté otázky

Kde přesně je terakotová armáda?

Leží v okrese Lin-tchung na okraji Si-anu v provincii Šen-si, asi 35 kilometrů severovýchodně od centra města. Je součástí mauzolea prvního císaře Čchin Š‘-chuang-tiho na úpatí hory Li-šan.

Potřebuji do Číny vízum?

Na běžnou turistickou cestu ano, protože Česko není mezi zeměmi s jednostranným bezvízovým vstupem. Bez víza můžete využít jen tranzit do 240 hodin, pokud pokračujete do třetí země. Podmínky se mění, proto je ověřte na stránce ministerstva zahraničí.

Jak se dostanu ze Si-anu k muzeu?

Linkou 9 metra do Lin-tchungu a odtud místním autobusem. Pohodlnější je turistický autobus od hlavního nádraží, taxík nebo organizovaný výlet s průvodcem.

Kolik času si na prohlídku nechat?

Počítejte s půl dnem, protože areál je velký a mezi halami se chodí pěšky. Pokud chcete stihnout i lázně Chua-čching, naplánujte si na Lin-tchung celý den.

Kdy byla terakotová armáda objevena?

Rolníci na ni narazili v roce 1974 při kopání studny. Jámu 1 muzeum zpřístupnilo v roce 1979, jámy 2 a 3 archeologové našli v roce 1976 a bronzové vozy v roce 1980.

Zdroje