Strahov je největší stadion plochou, ne kapacitou

Milionová čísla, která se u spartakiád opakují, nejsou počty lidí na Strahově. Jsou to celostátní součty včetně okresních a krajských nácviků, zatímco na cvičební plochu se najednou vešly řádově desítky tisíc lidí. A druhá věc, která se plete: Strahov je největší stadion světa plochou, ne kapacitou. Měří 62 876 metrů čtverečních, což je zhruba dva a půlkrát víc než severokorejské Rungrado, které má ale podstatně vyšší kapacitu a na rozdíl od Strahova funguje. Následující text prochází, co se o strahovském stadionu dá doložit.

Co o Strahově platí

• Cvičební plocha měří 310,5 krát 202,5 metru, celkem 62 876 metrů čtverečních.
• Stadion byl slavnostně otevřen 4. července 1926 za účasti prezidenta Masaryka.
• Oficiální název zní Masarykův stadion a pod ním je veden i v památkovém katalogu.
• Betonové tribuny jsou od 6. března 2003 kulturní památkou, rejstříkové číslo 100097.
• Celostátních spartakiád bylo šest, poslední se konala v roce 1985.
• Spartakiáda plánovaná na rok 1970 byla zrušena kvůli obavám režimu.
• Vlastníkem je od roku 2014 hlavní město Praha, plochu využívá fotbalová Sparta.

Jak stadion vznikal

Stavba začala v roce 1926 pro osmý všesokolský slet a první podoba byla provizorní: písčitá cvičební plocha, hliněné navršené valy a dřevěné tribuny pro zhruba dvacet tisíc diváků. Slavnostní otevření se konalo 4. července 1926 za účasti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, po kterém stadion nese oficiální jméno. Jako autor projektu se nejčastěji uvádí architekt Alois Dryák.

Ze dřeva do betonu

Železobeton začal nahrazovat dřevěné konstrukce od roku 1932, kdy se stadion upravoval na devátý všesokolský slet. Podle odborné evidence památkářů pak areál rostl po etapách.

Etapa	Období	Autoři
První dřevěná podoba	1926	projekt připisován Aloisi Dryákovi
Západní tribuna s věžemi	dokončena 1932	Alois Dryák
Severní a jižní tribuna	1938 až 1939 a 1947 až 1948	Ferdinand Balcárek a Karel Kopp
Úpravy areálu	1955 až 1960	–
Východní tribuna	1962 až 1972	Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka, Olivier Honke-Houfka

Východní tribuna má zvláštní postavení

Tvoří kompoziční osu celého areálu a sloužila jako nástupní bod spartakiádních vstupů. Architektonicky navazuje na funkcionalistický výraz první etapy a v památkovém katalogu je vedena i samostatně, tedy vedle zápisu celého stadionu.

Kapacita je nejspornější údaj celého tématu

Nejčastěji se uvádí 250 tisíc míst, z toho 56 tisíc k sezení. Jenže jiné zdroje uvádějí přes 240 tisíc s padesáti tisíci k sezení, další 220 tisíc a Český rozhlas dokonce 133 tisíc jako projektovanou kapacitu. Rozdíly patrně plynou z toho, ke které stavební etapě se číslo vztahuje a jestli se počítají místa k stání. Bez stavební dokumentace se to rozhodnout nedá, takže poctivá odpověď je rozpětí, ne jedno číslo.

Sokolské slety, kvůli kterým stadion vznikl

Sokol byl založen v roce 1862 a první všesokolský slet se konal v roce 1882, ještě jinde než na Strahově, a cvičilo na něm 1 572 cvičenců. Na Strahově se pak konaly slety v letech 1926, 1932, 1938 a 1948.

Rok 1948 jako poslední před přerušením

Slet roku 1948 byl posledním předtím, než režim Sokol potlačil. Dobové údaje mluví o sto padesáti tisících dospělých a dvě stě padesáti tisících dětí a juniorů a o více než dvou milionech návštěvníků za týden konání. Jsou to čísla z dobových pramenů, takže se s nimi má zacházet opatrně. Kontinuita organizace, kterou založil Miroslav Tyrš a jeho Sokol, se obnovila až dvanáctým všesokolským sletem v roce 1994, kterého se zúčastnil prezident Václav Havel.

Spartakiády v číslech, která sedí

Celostátní spartakiády se konaly šestkrát: v letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. První začala 23. června 1955 a od té doby se závěrečné programy odehrávaly právě na Strahově. Akce roku 1955 stála podle dostupných údajů pětačtyřicet milionů korun a byla rámována jako oslava osvobození.

Proč je mezi roky 1965 a 1975 desetiletá mezera

Spartakiáda plánovaná na rok 1970 byla zrušena. Po srpnu 1968 a v nastupující normalizaci se režim obával, že by se masová akce mohla změnit v protirežimní demonstraci, a místo ní se konaly jen místní tělovýchovné slavnosti. Mezera tedy není náhoda ani organizační potíž.

Kde se berou milionová čísla

Přehledy uvádějí za jednotlivé ročníky čísla jako 1,69 milionu zapojených cvičenců v roce 1955, téměř dva miliony v roce 1960 nebo 2,19 milionu v roce 1985. Jsou to ale počty za celou republiku včetně okresních a krajských nácviků, ne počty lidí na Strahově. Pro srovnání: přímo na strahovském stadionu vystoupilo při spartakiádě roku 1985 téměř 190 tisíc cvičenců, a i to je součet za celou akci, ne za jedno vystoupení.

Kolik lidí se vešlo na plochu najednou

Tady se zdroje rozcházejí a žádný z nich není primární. Uvádí se necelých čtrnáct tisíc cvičenců rozmístěných do geometricky přesné sítě značek, jinde rozpětí šestnáct až třicet tři tisíc při vrcholných akcích. Nejpřesnější dochované číslo se týká jedné skladby: v roce 1980 nastoupilo ve vojenském vystoupení 13 824 vojáků. Jisté je jen to, že jde o desítky tisíc lidí, ne o statisíce.

Co k tomu bylo potřeba

Zázemí tvořily šatny, seřadiště zvané brána borců, ošetřovny a řídící věž, odkud režiséři a hudebníci koordinovali pohyb mas. Bez ní by se synchronizace tisíců lidí na ploše o rozměrech devíti fotbalových hřišť neobešla.

Největší, ale v jaké kategorii

Tady je nutné rozlišit dvě různá měřítka, protože právě jejich záměna dělá z pravdivého tvrzení nepravdivé.

Stavba	Plocha	Kapacita
Velký strahovský stadion	62 876 m²	uvádí se 133 až 250 tisíc
Stadion Rungrado v Pchjongjangu	22 500 m²	kolem 150 tisíc
Indianapolis Motor Speedway	–	uvádí se 235 tisíc
Circus Maximus v Římě	–	antický odhad kolem 320 tisíc

Strahov je podle zastavěné plochy zhruba dvaapůlkrát rozlehlejší než Rungrado, které se dnes běžně označuje za největší stadion světa podle kapacity. Rozdíl je v tom, že Rungrado je funkční sportoviště, zatímco Strahov se pro velké akce nepoužívá, a proto v žebříčcích kapacity nefiguruje. Historické srovnání s římským Circem Maximem navíc kulhá v tom, že jeho kapacita je antický odhad, ne měřený údaj, a i tak vychází vyšší než Strahov.

Co se tam dělo kromě cvičení

Po roce 1989 se stadion stal místem několika největších koncertů v českých dějinách. Rolling Stones tu hráli 18. srpna 1990 jako první velká zahraniční kapela po revoluci a počty diváků se ve zdrojích pohybují od zhruba sta tisíc výš. Pink Floyd následovali 7. září 1994 s uváděnými 115 až 120 tisíci diváky a U2 hráli 14. srpna 1997 před zhruba 75 až 80 tisíci lidmi.

Mše, přehlídky a stanové městečko

V roce 1995 se na stadionu konala mše papeže Jana Pavla II. V minulosti hostil také vojenské přehlídky a v září 2000 na něm vzniklo stanové městečko v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Sportovní využití v tradičním smyslu, jaké mají třeba české atletické mítinky včetně ostravské Zlaté tretry, ale Strahov nikdy neměl, byl stavěný pro hromadná vystoupení.

Dnešní stav a co s ním bude

Betonové tribuny jsou od 6. března 2003 zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 100097. Chráněny jsou právě tribuny, ne celý areál, a východní tribuna je navíc evidována samostatně. Vlastníkem je od roku 2014 hlavní město Praha.

Kdo plochu používá

Centrální plochu využívá jako tréninkové centrum fotbalový klub, konkrétně společnost AC Sparta Praha fotbal, a.s. s identifikačním číslem 46356801 a sídlem v Praze 7, zapsaná do obchodního rejstříku 3. prosince 1993. Na ploše dnes leží sedm fotbalových hřišť normálních rozměrů, jedno s umělým trávníkem a jedno na minifotbal. V areálu stojí také pavilony vysokoškolských kolejí.

Stav konstrukce

Tribuny jsou v havarijním stavu, na železobetonové konstrukci místy vystupuje výztuž. Odhady nákladů na opravu jdou do miliard korun. O budoucím využití jedná pracovní skupina zástupců městských částí, sportu a ČVUT a uvažuje se o kombinaci sportu, studentského zázemí a vzdělávacích institucí, mluví se i o technologickém centru.

Šest tvrzení o Strahově, která neplatí

1. Na spartakiádě cvičily na Strahově dva miliony lidí. Milionová čísla jsou celostátní součty včetně okresních a krajských nácviků. Na ploše byly najednou řádově desítky tisíc lidí.
2. Je to největší stadion světa. Plochou ano, kapacitou ne. Rungrado v Pchjongjangu má menší plochu, ale vyšší funkční kapacitu, a Strahov se pro velké akce nepoužívá.
3. Kapacita byla 250 tisíc diváků. To je nejčastěji citované číslo, ale zdroje uvádějí i 240 tisíc, 220 tisíc a 133 tisíc. Záleží na etapě a na tom, zda se počítají místa k stání.
4. Poslední spartakiáda byla v roce 1990. Poslední celostátní se konala v roce 1985. Ročník plánovaný na rok 1990 se v původním rozsahu neuskutečnil.
5. Spartakiády se konaly pravidelně každých pět let. Nekonaly. Mezi roky 1965 a 1975 je desetiletá mezera, protože ročník 1970 režim po srpnu 1968 zrušil.
6. Stadion je celý kulturní památkou. Chráněny jsou betonové tribuny, ne celý areál, a východní tribuna je evidována i samostatně.

Časté otázky

Jak je Strahovský stadion velký?

Cvičební plocha měří 310,5 krát 202,5 metru a celková plocha 62 876 metrů čtverečních, což se běžně zaokrouhluje na 63 tisíc. Na plochu se vejde zhruba devět fotbalových hřišť. Je to nejlépe doložený rozměrový údaj celého tématu, potvrzený několika nezávislými zdroji.

Je to opravdu největší stadion světa?

Plochou ano, kapacitou ne. Severokorejský stadion Rungrado zabírá 22 500 metrů čtverečních, tedy zhruba třetinu strahovské plochy, ale má funkční kapacitu kolem 150 tisíc diváků. Strahov se pro velké akce nepoužívá, a proto v žebříčcích podle kapacity nefiguruje. Antický Circus Maximus se odhaduje dokonce na 320 tisíc návštěvníků.

Jaká byla kapacita hlediště?

Jednoznačné číslo neexistuje. Nejčastěji se uvádí 250 tisíc míst, z toho 56 tisíc k sezení, ale zdroje uvádějí i přes 240 tisíc s padesáti tisíci k sezení, 220 tisíc a Český rozhlas 133 tisíc jako projektovanou kapacitu. Rozdíly patrně plynou z toho, ke které stavební etapě se číslo vztahuje a zda se počítají místa k stání.

Kolik spartakiád se na Strahově konalo?

Celostátních spartakiád bylo šest, v letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. První začala 23. června 1955. Poslední celostátní se konala v roce 1985, ročník plánovaný na rok 1990 se v původním rozsahu neuskutečnil.

Proč se nekonala spartakiáda v roce 1970?

Byla zrušena kvůli situaci po srpnu 1968. V nastupující normalizaci se režim obával, že by se masová akce mohla změnit v protirežimní demonstraci, a místo ní se konaly jen místní tělovýchovné slavnosti. Proto je mezi roky 1965 a 1975 desetiletá mezera.

Kolik lidí cvičilo na spartakiádě najednou?

Řádově desítky tisíc, ne statisíce. Uvádí se necelých čtrnáct tisíc cvičenců rozmístěných do geometrické sítě značek, jinde rozpětí šestnáct až třicet tři tisíc při vrcholných akcích. Nejpřesnější dochovaný údaj se týká jedné skladby: v roce 1980 nastoupilo ve vojenském vystoupení 13 824 vojáků. Milionová čísla v přehledech jsou celostátní součty včetně nácviků po celé republice.

Komu stadion patří a k čemu slouží?

Vlastníkem je od roku 2014 hlavní město Praha. Centrální plochu využívá jako tréninkové centrum fotbalový klub AC Sparta Praha fotbal, a.s., zapsaný do obchodního rejstříku 3. prosince 1993. Na ploše je sedm fotbalových hřišť normálních rozměrů, jedno s umělým trávníkem a jedno na minifotbal, v areálu stojí i pavilony vysokoškolských kolejí.

Je stadion památkově chráněný?

Ano, ale jen zčásti. Betonové tribuny jsou od 6. března 2003 zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 100097. Chráněny jsou tribuny, nikoli celý areál, a východní tribuna z let 1962 až 1972 je vedena i samostatně.

Odkud údaje pocházejí

• Etapizace stavby a autoři jednotlivých tribun: záznam v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu
• Samostatně evidovaná východní tribuna: záznam v témže katalogu
• Vznik stadionu a sokolské slety: přehled ke stoletému výročí stavby
• Zrušená spartakiáda roku 1970 a přehled ročníků: souhrnné heslo o spartakiádách
• První celostátní spartakiáda: rozbor k šedesátému pátému výročí
• Dnešní stav a úvahy o budoucnosti: reportáž o stavu areálu
• Identita provozovatele plochy: registr ARES