Škoda Auto: od jízdních kol Slavia po milion vozů ročně

Škoda Auto vznikla v roce 1895 jako opravna jízdních kol, kterou v Mladé Boleslavi založili knihkupec Václav Klement a mechanik Václav Laurin. Začínali ve třech lidech. O sto třicet let později vyrobili za jediný rok 1 065 058 vozů a firma je dlouhodobě největším českým exportérem. Mezi tím leží fúze, znárodnění, sovětské bombardování i příchod Volkswagenu.

Co je potřeba vědět

• Firmu založili v roce 1895 Václav Laurin a Václav Klement jako výrobnu kol Slavia.
• První automobil Voiturette A se představil na sklonku roku 1905.
• Se Škodovými závody v Plzni se firma spojila v roce 1925.
• Volkswagen vstoupil 16. dubna 1991 s podílem 31 procent.
• V roce 2025 firma vyrobila přes milion vozů a měla 34 006 zaměstnanců.
• Autora loga s okřídleným šípem nezná ani sama automobilka.

Knihkupec a mechanik

Václav Klement byl knihkupec, Václav Laurin mechanik. V roce 1895 spolu v Mladé Boleslavi otevřeli manufakturu na výrobu a opravu jízdních kol a svou značku pojmenovali Slavia. Byli tři: oba zakladatelé a jeden zaměstnanec.

Růst byl přitom okamžitý. Už o rok později měla dílna jedenadvacet zaměstnanců a v nabídce pět modelů kol. To je tempo, které dává tušit, že šlo o dobře načasovaný nápad, ne o hobby dvou nadšenců.

Klement zůstal u firmy i po fúzi a ve třicátých letech začal od původních majitelů vykupovat rané vozy vlastní výroby a darovat je do muzejních sbírek. Díky tomu má dnes automobilka jednu z nejstarších muzejních sbírek motocyklů v Evropě. Zemřel 13. srpna 1938.

Reklamace, kterou firma vypráví sama

Zakladatelská historka je známá a stojí za to ji uvést přesně, protože se běžně převypráví nepřesně. Podle vlastních materiálů automobilky poslal Klement v červenci 1894 ručně psanou žádost na kusu obyčejného čtverečkovaného papíru. Šlo o kolo německé značky Germania od výrobce Seidel a Naumann a o uvolněný řetěz. Záruční opravu odmítl vyřídit ředitel pobočky, pan Foerster.

To je ta doložená část. Slavná pointa, podle níž Klement psal česky a dostal odpověď v tom smyslu, ať píše jazykem, kterému rozumějí, se ve firemních materiálech nenachází. Automobilka navíc celý příběh sama označuje za lehčí pohled na vlastní historii, tedy za popularizaci, ne za archivní studii.

Motocykly, které určily standard

Osmnáctého listopadu 1899 představila firma na cyklistické dráze v Praze Bubnech své první motocykly, typ A a typ B.

Typ	Objem	Výkon	Rychlost
A	184 cm³	1,25 koně (0,9 kW)	30 km/h
B	240 cm³	1,75 koně (1,3 kW)	40 km/h

Zajímavější než čísla je konstrukční nápad. Laurin a Klement umístili motor do spodní části rámu a doplnili ho vlastním karburátorem a zapalováním. Tohle uspořádání se později stalo světovým standardem, a je to nejvýznamnější technický přínos, jaký firma za své historie do oboru vnesla.

Motocyklů vzniklo v letech 1899 až 1910 odhadem tři a půl až čtyři a půl tisíce kusů. Od roku 1904 se vyráběly v licenci v Drážďanech, a to shodou okolností pod značkou Germania, tedy pod jménem výrobce onoho reklamovaného kola. V roce 1905 firma vyhrála neoficiální mistrovství světa motocyklů v Dourdan u Paříže.

Voiturette A a čtyřicet čtyři kusů

První automobil ohlásil 29. října 1905 vídeňský list Allgemeine Automobil-Zeitung, sériovou verzi pak 27. prosince téhož roku týdeník Sport a hry. Do provozu byl vůz schválen 18. ledna 1906 a na pražské výstavě se představil 15. dubna 1906.

Voiturette A poháněl vodou chlazený dvouválec do V s úhlem pětapadesáti stupňů a objemem 1 005 cm³ o výkonu sedmi koní, tedy 5,2 kW. Vůz vážil kolem pěti set kilogramů, měl třístupňovou převodovku a jezdil čtyřicet až pětačtyřicet kilometrů v hodině, protože rychlost omezovaly tehdejší rakouské předpisy.

Vyrobilo se ho nejméně čtyřiačtyřicet kusů v letech 1905 až 1907 a pět z nich existuje dodnes. V roce 1907 se firma přeměnila na akciovou společnost a začala vyvážet.

Fúze roku 1925 a jak nerovná byla

V roce 1924 zasáhl mladoboleslavskou továrnu rozsáhlý požár, který bývá uváděn jako důvod vedoucí ke spojení se Škodovými závody v Plzni. Průběh fúze byl formálně precizní a trval půl roku.

Datum	Krok
20. července 1925	Valné hromady obou firem schválily fúzi
12. září 1925	Formální schválení ministerstvem vnitra
29. prosince 1925	Výmaz Laurin a Klement z obchodního rejstříku

Poměr sil ukazuje jediné číslo. Laurin a Klement měla v době fúze 1 125 zaměstnanců, plzeňská Škodovka přes třicet tisíc. Akcie se vyměňovaly v poměru dva ku jedné v neprospěch mladoboleslavské firmy. Plzeňská strojírna měla přitom historii sahající do roku 1859 a Emil Škoda ji koupil o deset let později.

Logo Laurin a Klement se ještě objevovalo vedle jména Škoda u modelů uvedených do srpna 1925. Pak zmizelo.

Páteřový rám a Popular

Šestého března 1934 debutoval model Popular a první vyrobený vůz putoval do Zlína firmě Baťa. Technicky šlo o zlom: centrální nosná roura místo žebřinového rámu, nezávislé zavěšení všech kol, hřebenové řízení a převodovka umístěná u zadní nápravy.

Základní motor měl 902 cm³ a 13 kW, tedy osmnáct koní, se spotřebou kolem sedmi litrů na sto kilometrů. Později přibyly verze 995 cm³ o 14,7 kW a 1 089 cm³ o 22 kW. Celé modelové řady se v letech 1934 až 1946 vyrobilo přes 21 000 kusů a mezi lety 1934 a 1935 se výroba téměř zdvojnásobila.

Výsledkem bylo, že se automobilka v roce 1936 díky Popularu dostala na první místo na domácím trhu. V letech 1935 až 1939 se navíc vyvezlo téměř šest tisíc kusů.

Superb, který si jméno zasloužil

Model Superb se vyráběl v letech 1934 až 1949 a stál na opačném konci nabídky než Popular. Motory měly výkony od 40,5 do 70,7 kW a objemy od 2 492 do 3 991 cm³, většinou šlo o šestiválce. Výjimkou byl Superb 4000 s osmiválcem do V, který měl v celé řadě největší objem i výkon.

Vyrobilo se ho ovšem jen zhruba 900 civilních a 1 600 vojenských vozů všech variant za celých patnáct let. Byl to prestižní vůz, ne sériový chleba.

Do stejné rodiny s páteřovým rámem patřil od roku 1935 i model Rapid, který cenově i velikostí stál mezi Popularem a Superbem.

Válka, bombardování a znárodnění

Za druhé světové války spadl koncern pod Reichswerke Hermann Göring. Výroba osobních vozů postupně klesala a v roce 1944 ustala úplně, místo nich se vyráběly vojenské verze a motory pro letouny Messerschmitt.

Velké škody v Mladé Boleslavi napáchalo bombardování sovětskou armádou 9. května 1945, tedy až po formálním konci války v Evropě. Klíčový průmysl byl znárodněn v říjnu 1945 na základě dekretu prezidenta Beneše a podnik byl přejmenován na AZNP, Automobilové závody, národní podnik. Součástí se staly i závody v Kvasinách a ve Vrchlabí, které patří k firmě dodnes.

Obnova šla rychle. První poválečný vůz, nákladní typ 256, byl postaven už v červnu 1945. Tisící poválečný vůz sjel v dubnu 1946 a desetitisící v dubnu 1947.

Tudor a export do šestasedmdesáti zemí

Prvním poválečným osobním vozem byla Škoda 1101, přezdívaná Tudor. První kus vznikl 6. května 1946 a výroba běžela do března 1952. Vyrobilo se 66 904 civilních a 4 237 vojenských kusů.

Nejpozoruhodnější je ale exportní číslo. Přes 65 procent celé produkce řady 1101 a 1102 šlo na vývoz a do roku 1951 se vozy dostaly do šestasedmdesáti zemí. Na poválečné Československo je to pozoruhodný dosah.

Po Tudoru přišel v roce 1952 model 1200 s celokovovou karoserií, v roce 1955 model 440 zvaný Spartak a v březnu 1959 se na ženevském autosalonu představila Octavia. Souběžně s ní se v letech 1959 až 1964 vyrobilo téměř patnáct tisíc kusů kabrioletu Felicia.

Tisícovka MB a konec konvenční konstrukce

Na jaře 1964 přišla Škoda 1000 MB, která znamenala změnu koncepce. Samonosná karoserie se skládala z 665 lisovaných dílů spojených 6 900 svarovými body a vyráběla se na nové lince v nové části mladoboleslavského závodu.

Motor byl řadový čtyřválec o objemu tisíc kubických centimetrů s rozvodem OHV a hliníkovým blokem, což v tehdejší třídě nebylo běžné. Dával sedmatřicet koní, tedy 27 kW, od roku 1966 třiačtyřicet koní a verze 1100 MB dvaapadesát koní.

Do roku 1969 se vyrobilo 440 639 kusů sedanů 1000 MB a 1100 MB a k tomu 2 517 dvoudveřových MBX. Více než polovina šla na export a v roce 1965 tvořily dodávky do zahraničí sedmdesát procent výroby.

Favorit a konec staré éry

Šestnáctého září 1987 se představil Favorit, poslední vůz vyvinutý ještě před příchodem zahraničního vlastníka. Karoserii hatchbacku navrhlo turínské studio Stile Bertone, motor byl přepracovaný hliníkový OHV o objemu 1 289 cm³ a výkonu 43 nebo 46 kW.

Samotného Favoritu se od srpna 1987 do září 1994 vyrobilo 783 167 kusů, a včetně kombi Forman a užitkových variant až do poloviny roku 1995 celkem 1 077 126 kusů.

Vůz se osvědčil i ve sportu. V roce 1994 získal čtyři třídní vítězství na Rallye Monte Carlo a titul ve světovém poháru FIA Formule 2 pro dvoulitrové vozy s pohonem jedné nápravy.

Volkswagen, 31 procent a 620 milionů marek

Smlouvu o společném podniku podepsali 28. března 1991 ministr průmyslu Jan Vrba za českou stranu a Carl H. Hahn, předseda představenstva koncernu Volkswagen. Podíl vznikl 16. dubna 1991 a činil 31 procent, ne třicet, jak se často uvádí. Protiplněním byl vklad 620 milionů marek.

Výchozí stav byl skromný: roční kapacita kolem dvou set tisíc vozů, dodávky 172 tisíc vozů, sedmnáct tisíc zaměstnanců a portfolio dvou modelů, Favorit a Forman. V listopadu 1992 schválila dozorčí rada investiční program ve výši 3,749 miliardy marek do roku 2000.

Stoprocentním vlastníkem se Volkswagen stal 30. května 2000. Od roku 1991 vzrostly dodávky více než šestinásobně.

Prvním modelem vyvinutým pod novým vlastníkem byla Felicia, představená 26. října 1994 na Karlově mostě v Praze. Vyráběla se ve Vrchlabí od září 1994 a v Mladé Boleslavi od 17. října téhož roku, celkem 1 401 489 kusů do roku 2001.

Kde se dnes vyrábí

Závod	Produkce 2025	Co se tam dělá
Mladá Boleslav	605 600 vozů	Fabia, Scala, Octavia, Kamiq, Enyaq, Elroq
Kvasiny	301 500 vozů Škoda a 40 200 SEAT	Octavia, Karoq, Kodiaq
Vrchlabí	721 400 převodovek	komponenty, vozy se tu nevyrábějí

Vrchlabí je zajímavá výjimka: od roku 2012 nevyrábí auta, ale dvouspojkové převodovky, kterých v únoru 2026 vyrobilo šestimiliontý kus. Kvasinám sjel v roce 2025 jubilejní miliontý vůz.

Kromě vozů vyrobila firma v roce 2025 celkem 1 032 652 převodovek, 513 817 motorů, 1 893 589 náprav a 329 911 baterií pro elektromobily. V zahraničí se vozy Škoda montují na Slovensku, v Indii, ve Vietnamu, v Kazachstánu a na Ukrajině, přičemž indická produkce v roce 2025 přesáhla třiasedmdesát tisíc vozů.

Kolik se dnes prodává

V roce 2025 vyrobila značka celosvětově 1 065 058 vozů, poprvé po šesti letech přes milion. Zákazníkům dodala 1 043 900 vozů, meziročně o 12,7 procenta víc, a v Evropě se stala třetí nejprodávanější značkou s podílem 6,3 procenta.

Model	Dodávky 2025
Octavia	190 300
Kodiaq	130 400
Kamiq	125 900
Fabia	119 100
Karoq	102 600
Elroq	95 300

Elektrifikovaných vozů se prodalo 218 700, tedy o 117,5 procenta víc než rok předtím, a tvořily 25,7 procenta všech dodávek. Největším trhem je s velkým odstupem Německo s 211 100 vozy, druhé je Česko s 91 800 a třetí Velká Británie s 83 300.

Firma zaměstnávala k poslednímu dni roku 2025 34 006 lidí v České republice, z toho 770 učňů. Vyváží zhruba na sto trhů a je dlouhodobě největším českým exportérem: v soutěži Exportér roku vyhrála jedenatřicátý ročník s exportem 587 miliard korun za rok 2024. Druhá v pořadí byla skupina Foxconn se 166 miliardami.

Octavia, která drží třicet let

Moderní Octavia vstoupila do výroby 3. září 1996 a za třicet let se jí ve čtyřech generacích vyrobilo téměř 7,9 milionu kusů. První generace se držela v produkci čtrnáct let a dosáhla 1,44 milionu kusů, druhá generace 2,6 milionu.

Jméno má přitom prozaický původ. Octavia je z latiny a znamenala osmý model mladoboleslavské automobilky od roku 1945.

Druhým dlouhodobým pilířem je Superb, jehož jméno firma oživila v roce 2001. Od té doby se ho vyrobilo přes 1,55 milionu kusů, z toho přes 780 tisíc jen třetí generace postavené na platformě MQB.

Logo, jehož autora nezná ani automobilka

Ochranná známka s okřídleným šípem byla zaregistrována 15. prosince 1923 u patentního úřadu v Plzni a na vozech z Mladé Boleslavi se objevila v roce 1925, tedy po fúzi. Zaregistrovány byly dvě varianty, jedna s pěti pery a jedna se třemi, a prosadila se tříperá. Důvod byl praktický: značka musela zůstat čitelná i v malé velikosti a v trojrozměrném odlitku.

Význam prvků automobilka vykládá takto: velký kruh znamená globální dosah a bezvadnost výroby, křídlo technický pokrok a šíp směřující vpřed pokrokové výrobní postupy.

Kdo logo navrhl, je ale otevřená otázka, a co je pozoruhodné, přiznává to sama firma. Ve svých materiálech píše, že jméno autora zřejmě zůstane navždy záhadou a že mohlo jít o kolektivní dílo postupně upravované různými odděleními. Jinde připouští, že myšlenka bývá připisována obchodnímu řediteli Tomáši Magličovi a že soutěž vypsal technický ředitel Vladislav Sýkora, ale dodává, že účast sochařů Otakara Španiela či Otty Gutfreunda zůstává neověřená. Vedoucí muzea to shrnul poznámkou, že dnes není snadné najít zcela přesné informace.

Muzeum v halách, kde se vyrábělo do roku 1928

Škoda Muzeum sídlí v Mladé Boleslavi v ulici, která nese jméno Václava Klementa, a to v nejstarší části továrního areálu. Konkrétně v historických výrobních halách, ve kterých se automobily vyráběly až do roku 1928, tedy na místě, kde oba zakladatelé v roce 1895 začali.

Předchůdcem byl Autosalon Škoda otevřený v roce 1975 v novostavbě. Na současné místo se muzeum přestěhovalo v září 1995 při oslavách stoletého výročí a v roce 2012 prošlo kompletní rekonstrukcí.

Na ploše přes 1 800 metrů čtverečních je zhruba 360 exponátů: sériové vozy, závodní speciály, prototypy, desítky motorů, čtyři motocykly a jedno jízdní kolo. Expozice stojí na třech pilířích, které firma pojmenovala Tradice, Evoluce a Preciznost. Součástí areálu je také veřejně přístupný depozitář prototypů a sportovních vozů v prostoru bývalé slévárny a podnikový archiv.

Jak vypadala cesta druhé nejstarší české automobilky, která začínala kočáry a skončila u těžkých terénních vozů, popisuje text o Tatře a její páteřové rouře.

Sedm věcí, které se o Škodovce pletou

1. Nezačínala u aut. Prvních pět let dělala jízdní kola.
2. Fúze byla nerovná. 1 125 lidí proti třiceti tisícům.
3. Volkswagen měl 31 procent. Ne třicet.
4. Mladá Boleslav není jediná. Vrchlabí dělá jen převodovky.
5. Octavia je osmý model. Počítáno od roku 1945.
6. Autora loga nikdo nezná. Firma to sama přiznává.
7. Bombardování bylo 9. května. Až po konci války v Evropě.

Odkud se vzal okřídlený šíp a proč se obě firmy pletou, vysvětluje text o Emilu Škodovi a plzeňských závodech.

Časté dotazy ke Škoda Auto

Kdy Škoda Auto vznikla?
V roce 1895 v Mladé Boleslavi jako manufaktura na výrobu a opravu jízdních kol pod značkou Slavia. Založili ji knihkupec Václav Klement a mechanik Václav Laurin a na začátku měli jednoho zaměstnance.

Jaký byl první automobil?
Voiturette A, ohlášená na sklonku roku 1905 a schválená do provozu v lednu 1906. Měla dvouválec do V o objemu 1 005 cm³ a výkonu sedmi koní. Vyrobilo se jí nejméně čtyřiačtyřicet kusů a pět jich existuje dodnes.

Kdy se firma spojila se Škodovými závody?
Valné hromady fúzi schválily 20. července 1925 a firma Laurin a Klement byla z obchodního rejstříku vymazána 29. prosince téhož roku. Akcie se vyměňovaly v poměru dva ku jedné.

Kdy do Škodovky vstoupil Volkswagen?
Smlouva byla podepsána 28. března 1991 a podíl vznikl 16. dubna 1991. Šlo o 31 procent a vklad 620 milionů marek. Stoprocentním vlastníkem se koncern stal 30. května 2000.

Kolik vozů Škoda vyrábí?
V roce 2025 vyrobila celosvětově 1 065 058 vozů a zákazníkům dodala 1 043 900. V Evropě se stala třetí nejprodávanější značkou s podílem 6,3 procenta.

Který model se prodává nejvíc?
Octavia, které se v roce 2025 dodalo 190 300 kusů. Od zahájení výroby v září 1996 se jí ve čtyřech generacích vyrobilo téměř 7,9 milionu.

Kde všude se vozy Škoda vyrábějí?
V Česku v Mladé Boleslavi a v Kvasinách, přičemž Vrchlabí vyrábí pouze převodovky. V zahraničí se montují na Slovensku, v Indii, ve Vietnamu, v Kazachstánu a na Ukrajině.

Co znamená logo s okřídleným šípem?
Podle automobilky kruh znamená globální dosah, křídlo technický pokrok a šíp pokrokové výrobní postupy. Známka byla zaregistrována 15. prosince 1923, ale jméno autora firma sama označuje za pravděpodobně navždy neznámé.

Odkud údaje pocházejí

Historické údaje, technické parametry i výrobní čísla pocházejí z firemního webu Škoda Auto, z jejího tiskového střediska a ze stránek Škoda Muzea. Údaje za rok 2025, tedy produkce, dodávky, počty zaměstnanců a výroba komponentů, jsou z výroční zprávy a z tiskových zpráv automobilky. Postavení mezi českými exportéry vychází z tiskových zpráv Hospodářské komory ČR k soutěži Exportér roku. Výrobní čísla modelů Škoda 105 a 120 ani modelu Rapid neuvádíme, protože se je nepodařilo doložit z firemních zdrojů. Podíl automobilky na celkovém českém exportu v procentech neuvádíme z téhož důvodu: veřejně dostupná čísla si navzájem odporují. Ceny vozů ani otevírací dobu muzea neuvádíme, protože se mění.

• Časová osa Škoda Auto
• Sto let od fúze Laurin a Klement se Škodou
• Výroční zpráva Škoda Auto za rok 2025
• Škoda Muzeum v Mladé Boleslavi

Na navazující texty z rubriky Zprávy vede průvodce cestováním, kde najdete i tipy na výlety po českých technických památkách.