Jablonecká bižuterie je obor, který vznikl z toho, že se někdo naučil napodobit drahý kámen tak dobře, aby to mělo cenu samo o sobě. První sklárnu v regionu postavil Franz Kuntze v roce 1548 ve Mšeně a od té doby vede přímá linka k dnešní Preciose. Cestou se v Jizerských horách vymyslelo mačkání skla, strojní broušení kamenů i technologie, kterou dodnes používá celý svět.
Čím se obor vyznačuje
- Nejstarší doložená sklárna na Jablonecku je z roku 1548.
- Kompozice, tedy sklo napodobující drahé kameny, se v Jablonci tavila prokazatelně od roku 1785.
- Označení jablonecké zboží se ve světě používalo od osmdesátých let 19. století.
- Odborná bižuterní škola v Jablonci vznikla v roce 1880.
- Muzeum skla a bižuterie otevřelo první stálou expozici 25. března 1904.
- Ruční výroba skla je od prosince 2023 na seznamu nemateriálního dědictví UNESCO.
Sklárna z roku 1548 a co bylo dál
Podle města Jablonec nad Nisou postavil sklárnu ve Mšeně na hranicích maloskalského panství Franz Kuntze v roce 1548, a to v místech dnešní Palackého ulice. Huť zpočátku vyráběla běžné duté sklo a okenní terče, nejpozději kolem roku 1600 už ale i luxusní předměty a od roku 1610 sklo zdobené rytím a duté sklo malované smalty.
Provoz skončil v roce 1635, kdy sklárnu vypálili Švédové. Po obnově fungovala až do roku 1734, kdy znovu lehla popelem.
Ve druhé polovině 18. století ovládli jizerskohorské hutnictví Riedlové: postupně získali huť v Antonínově (1753), Karlov (1761), Novou louku (1766) a nakonec si nechali postavit Kristiánov (1775). Ve stejné době zanikly poslední staré sklárny, které svým původem sahaly ještě do renesance.
Kompozice: sklo, které mělo vypadat jako drahokam
Klíčový vynález nevznikl v Jablonci, ale v Turnově. Tamní brusiči drahých kamenů se podle portálu spravovaného jabloneckým muzeem ubránili konkurenci vynálezem kompoziční skloviny, která se začala tavit nejpozději na počátku 18. století. Vznikalo tak sklo napodobující královský diamant, ale i imitace topazu, safíru, smaragdu, ametystu nebo českého granátu.
V samotném Jablonci se kompozice tavila prokazatelně až od roku 1785 a vedl ji obchodník Bernard Unger, který zkušenosti získal v Benátkách i v Anglii. Vyráběl především bižuterní kameny, lustrové ověsky a jako polotovary skleněné tyče a tyčinky pro blízké mačkárny a brusírny.
Kolem roku 1760 navíc vynalezl klenotník vídeňského původu Joseph Strasser v Paříži vysoce olovnatou kompozici s lepším indexem lomu světla, než měla ta turnovská. Levnější sodnodraselné sklo pak začalo v běžné bižuterii konkurovat i těm luxusnějším sklovinám.
| Milník | Rok |
|---|---|
| První doložená sklárna ve Mšeně | 1548 |
| Vynález mačkání skla | polovina 18. století |
| Kompozice tavená v Jablonci | 1785 |
| Lustrařská sklárna v Kamenickém Šenově | 1849 |
| Největší konjunktura oboru | 1864 až 1869 |
| Jablonec získal status města | 1866 |
| Odborná bižuterní škola | 1880 |
| Strojní broušení šatonů | počátek 90. let 19. století |
| První stálá muzejní expozice | 25. března 1904 |
| Nejhorší roky meziválečné krize | 1930 až 1932 |
| První celostátní výstava bižuterie | 1959 |
| Zápis PRECIOSA, a.s. do rejstříku | 18. března 1991 |
| Ruční výroba skla na národním seznamu | 2021 |
| Zápis na seznam UNESCO | 6. prosince 2023 |
Mačkání skla, technologie z Turnova
V polovině 18. století přišli turnovští měšťané a bratři Václav a František Fischerovi s vynálezem, který obor definoval na dvě století dopředu: sklo se vytáhlo do podoby tyče a ta se pak lisovala do tvaru mačkáním pomocí kovových forem upevněných v dřevěných kleštích. Výsledný tvar se nakonec jen dobrousil.
V první polovině 19. století se proto v Jizerských horách objevují dva typy staveb, které jinde nenajdete: brusírny poháněné vodní silou a takzvané mačkárny. K tomu se rozvinulo ruční vinutí skla nad kahanem z plných skleněných tyčinek a tvarování dutých perlí foukáním skleněných trubic.
Šatony a stroj, který spustil revoltu
Od počátku devadesátých let 19. století se začaly strojně brousit skleněné imitace kamenů, zejména diamantu, tedy šatony. První stroj tohoto typu si v Rakousku-Uhersku nechal po vzoru Francie se svými společníky patentovat Daniel Swarovski, uvedl ho ale do provozu nikoli v Jablonci, ale v rakouském Wattens.
Reakce doma byla bouřlivá. Právě v Lučanech se počátkem devadesátých let odehrála podle jabloneckého muzea největší revolta proti strojům v historii sklářské výroby v kraji, známá jako Lučanská pozdvižka.
Rakouská Kalifornie
V druhé polovině 19. století zažil obor konjunkturu, jakou nepamatoval. Jizerské hory se nazývaly rakouskou Kalifornií a typické drobné ozdoby ze skla či kovu začaly být ve světě od osmdesátých let označovány za jablonecké zboží. Největší konjunktura přišla v letech 1864 až 1869 a v roce 1866 získal Jablonec status města, podle Preciosy jako uznání kolektivního úspěchu města ve sklářství a výrobě šperků.
Sortiment byl široký. Vyřešilo se zatavení kovového očka přímo do těla skleněného knoflíku, takže vznikl celoskleněný mačkaný a broušený knoflík. Rostl zájem o sekané perličky, tedy rokajl, oblíbené jako oděvní nášivky. V osmdesátých letech se v kraji zrodila výroba skleněných náramkových kroužků zvaných bangle. A po roce 1890 tvořila kovová bižuterie více než padesát procent celkového vývozu jabloneckého zboží.
Krize a znárodnění
Meziválečná krize dopadla na region tvrdě. Nejdrastičtěji se projevila v letech 1930 až 1932, kdy nezaměstnanost dosáhla osmdesáti procent a vývoz klesl o šedesát procent.
Proces znárodňování bižuterního průmyslu byl dovršen po roce 1948. Bižuterie byla spolu se sklem sdružena pod zahraniční obchod podniku Skloexport, ze kterého se vyčlenila akciová společnost Jablonex specializovaná na vývoz. V roce 1959 se v Jablonci konala první celostátní výstava bižuterie, předchůdkyně mezinárodních výstav skla a bižuterie z let 1961 až 1987. V devadesátých letech se hlavními představiteli oboru staly Preciosa, Ornela, Bižuterie Česká mincovna, Železnobrodské sklo a Jablonex.
Preciosa
U roku vzniku je dobré rozlišovat. Firma sama se hlásí k roku 1948 a zároveň se přihlašuje k tradici, která podle ní začala v Křišťálovém údolí zapálením první pece v roce 1548. Obchodní rejstřík naproti tomu eviduje PRECIOSA, a.s. se dnem zápisu 18. března 1991 a sídlem v Jablonci nad Nisou. Rozdíl je v tom, co se počítá: znárodňovací sloučení podniků, nebo vznik dnešní akciové společnosti.
Podle vlastních údajů firma provozuje deset dalších výrobních míst v severních Čechách a dvě kanceláře v Praze, nabízí paletu osmi set barev skla a přes pět set tisíc komponent, dodává zákazníkům ve 148 zemích a denně roztaví čtyřicet tun skla.
Skupina má několik částí. Preciosa Lighting sídlí v Kamenickém Šenově, uvádí přes pět set profesionálů a téměř veškerou výrobu dělá ručně. Preciosa Ornela vyrábí perličky ve dvou závodech v Jizerských horách, v Desné technické sklo a polotovary, v Zásadě barvení a finalizaci, a ročně jich podle svého webu vyrobí kolem tří tisíc tun ve 150 000 tvarech a velikostech a 16 460 barvách.
Firemní superlativy je potřeba brát jako firemní. Preciosa Lighting se označuje za globálního lídra ve světě luxusního svítidlového designu, což je marketingové tvrzení, ne měřený údaj.
Lustry, které jsou vidět
Nejviditelnější částí oboru jsou svítidla a jejich realizace se dají doložit i s rokem. Preciosa Lighting uvádí u sportovního parku Kai Tak v Hongkongu rok 2025 a 5 256 hranolů o hmotnosti 1 300 kilogramů, u mešity Al Irfan v Ománu rok 2026 a 2 140 ručně foukaných křišťálových koulí o hmotnosti 430 kilogramů a u pražského hotelu Fairmont rok 2026 a 204 komponent ve tvaru oblázků.
Tradice je ale starší. Uměleckoprůmyslové museum uvádí, že se v roce 1849 začaly v Kamenickém Šenově vyrábět křišťálové ověsové lustry a že sklárna Elias Palme dodala lustry mimo jiné pro milánskou La Scalu a římskou operu Teatro dell’Opera. Roky těchto realizací muzeum neuvádí.
Kdy je sklo křišťál a kdy ne
Tohle je věc, u které má Česko závaznou právní úpravu, takže se nemusí spoléhat na slova prodejce. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu číslo 379/2000 Sb. účinná od 1. ledna 2001 rozlišuje čtyři druhy křišťálového skla: vysoce olovnaté křišťálové sklo s 30 procenty oxidu olovnatého, olovnaté křišťálové sklo s 24 procenty, křišťálové sklo krystalin a křišťálové sklo.
Vyhláška navíc řeší i zaokrouhlování. Do kategorie odpovídající třiceti procentům se sklo zařadí, je-li průměr vyšší nebo roven 29,95, do kategorie 24 procent při hodnotě od 23,95 a do kategorie deset procent při hodnotě od 9,95. Dovolená odchylka analýzy je jedna desetina absolutní hodnoty.
Prakticky to znamená, že označení olovnatý křišťál není reklamní slovo, ale zařazení podle měřitelného obsahu oxidu olovnatého. Podobně přísně je u nás upravené i označování drahých kovů, o kterém je text o ryzosti šperků a puncovní značce.
Muzeum a nemateriální dědictví
Muzeum vzniklo z iniciativy skupiny jabloneckých podnikatelů sdružených v Průmyslovém vzdělávacím a podpůrném spolku, kteří se už v roce 1868 rozhodli uchovávat výsledky své činnosti. Za vznik muzea se považuje rok 1904 a první stálá expozice byla otevřena 25. března 1904. Budovu ve Školní ulici získalo v roce 1911, v roce 1949 se přestěhovalo do bývalého exportního domu v Jiráskově ulici.
Od 1. ledna 2003 je jeho zřizovatelem Ministerstvo kultury, v roce 2020 byla hlavní budova rozšířena o přístavbu oceněnou titulem Stavba roku a od 10. března 2026 nese muzeum název Státní muzeum skla a bižuterie. Sbírkový fond čítá podle muzea na dvanáct milionů předmětů a stálé expozice se jmenují Nekonečný příběh bižuterie, Čarovná zahrada a Svět zázraků.
Na seznamu je ruční výroba skla, ne bižuterie
Často se píše, že na seznamu nemateriálního dědictví je jablonecká bižuterie. Přesné to není. Na národním seznamu je od roku 2021 položka Ruční výroba skla, jejímž navrhovatelem bylo právě jablonecké muzeum.
Šestého prosince 2023 pak mezivládní výbor Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO schválil zápis nominace nazvané Znalosti, řemeslo a dovednosti ruční výroby skla. Šlo o společnou nominaci šesti států, konkrétně České republiky, Francie, Německa, Španělska, Finska a Maďarska, a nominační proces iniciovalo a koordinovalo muzeum v Jablonci. Zapsaná je tedy ruční výroba skla jako řemeslo, ne bižuterie jako výrobek.
Jak na tom obor je dnes
Odvětvová zpráva Asociace sklářského a keramického průmyslu za rok 2024 uvádí tržby sklářského průmyslu ve výši 52,95 miliardy korun, což je meziročně o 9,2 procenta méně. Přímý vývoz celého průmyslu skla a keramiky klesl o 11,5 procenta.
Bižuterie přitom zůstává největší položkou vývozu ostatního skla. V roce 2024 se vyvezlo 3 097,3 tuny skleněných polotovarů pro bižuterii za 2 099,8 milionu korun, což představuje 35,1 procenta. Zpráva k tomu dodává, že tento tradiční vývozní artikl už několik let čelí stále silnější a podstatně levnější konkurenci z Dálného východu.
Projevuje se to na zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet pracovníků v oboru sklo klesl z 18 443 v roce 2019 na 15 853 v roce 2024, meziročně o necelých deset procent. Zpráva jako jeden z důvodů jmenuje právě stálý pokles poptávky po skleněných polotovarech pro bižuterii a omezování sortimentu s převažujícím podílem ruční práce. Svaz výrobců skla a bižuterie má 52 členů, mezi nimi čtyři střední školy, Technickou univerzitu v Liberci a jablonecké muzeum.
Kde se řemeslo učí
Odborná bižuterní škola byla v Jablonci založena roku 1880 v reakci na potřeby rozvíjejícího se bižuterního průmyslu. Původně řemeslná škola zaměřená na kreslení, modelování a cizelování postupně rozšířila obory o pasíře, rytce, dekoratéry a výrobce bronzového zboží. V roce 1995 vznikla vyšší odborná škola s oborem ražená medaile a mince.
Vysokoškolské vzdělání nabízí Technická univerzita v Liberci, kde lze na Fakultě textilní studovat návrhářství skla a šperku v bakalářském programu a pokračovat v magisterském ateliéru skla a šperku.
Jak dopadl dvacetiletý spor o jinou tradiční českou značku, popisuje text o hodinkách Prim.
Osm věcí, které o jablonecké bižuterii překvapí
- Kompozice vznikla v Turnově. Jako obrana proti konkurenci v broušení kamenů.
- Mačkání skla vymysleli bratři Fischerovi. V polovině 18. století.
- První šatonový stroj běžel v Rakousku. Swarovski ho spustil ve Wattens.
- Stroje vyvolaly vzpouru. Lučanská pozdvižka na počátku devadesátých let 19. století.
- Kraji se říkalo rakouská Kalifornie. Kvůli konjunktuře v 19. století.
- Kovová bižuterie převážila nad skleněnou. Po roce 1890 přes polovinu vývozu.
- Křišťál je právní pojem. Vyhláška určuje obsah oxidu olovnatého.
- UNESCO zapsalo řemeslo, ne výrobek. Ruční výrobu skla, ne bižuterii.
Z Jablonecka se foukání skleněných perliček rozšířilo i do Krkonoš. V Poniklé z něj vyrostla výroba perličkových vánočních ozdob zapsaná na seznam UNESCO, tedy odnož téže technologické tradice, jen s jiným výrobkem na konci.
Textilní a módní výroba se v Česku držela tam, kde pro ni bylo cechovní zázemí. Ukazuje to novojičínské kloboučnictví a výroba plstěného klobouku, jehož cech je ve městě doložen už od roku 1630.
Časté dotazy k jablonecké bižuterii
Jak stará je sklářská výroba na Jablonecku?
Nejstarší doložená sklárna byla postavena v roce 1548 ve Mšeně, vystavěl ji Franz Kuntze. Provoz skončil v roce 1635, kdy sklárnu vypálili Švédové, po obnově fungovala až do roku 1734.
Co je kompozice?
Sklovina napodobující drahé kameny. Tavit se začala nejpozději na počátku 18. století v Turnově a vznikalo z ní sklo napodobující diamant, ale i topaz, safír, smaragd, ametyst nebo český granát. V Jablonci se prokazatelně tavila od roku 1785.
Co znamená mačkání skla?
Technologii vymysleli v polovině 18. století turnovští bratři Václav a František Fischerovi. Sklo se vytáhne do podoby tyče a ta se pak lisuje do tvaru kovovými formami upevněnými v dřevěných kleštích, výsledný tvar se nakonec jen dobrousí.
Kdy vznikla Preciosa?
Záleží na tom, co se počítá. Firma se hlásí k roku 1948, obchodní rejstřík eviduje PRECIOSA, a.s. se dnem zápisu 18. března 1991. K tradici sklářství v regionu se firma hlásí až k roku 1548.
Kdy se sklo smí označit za křišťál?
Podle vyhlášky číslo 379/2000 Sb. existují čtyři druhy: vysoce olovnaté křišťálové sklo s 30 procenty oxidu olovnatého, olovnaté křišťálové sklo s 24 procenty, křišťálové sklo krystalin a křišťálové sklo. Vyhláška určuje i pravidla zaokrouhlování a dovolenou odchylku analýzy.
Je jablonecká bižuterie na seznamu UNESCO?
Zapsaná je ruční výroba skla, ne bižuterie jako výrobek. Šestého prosince 2023 schválil mezivládní výbor UNESCO zápis nominace Znalosti, řemeslo a dovednosti ruční výroby skla, kterou podalo šest států a jejíž proces koordinovalo muzeum v Jablonci nad Nisou.
Jak velký je obor dnes?
Podle odvětvové zprávy za rok 2024 dosáhly tržby sklářského průmyslu 52,95 miliardy korun a vývoz skleněných polotovarů pro bižuterii činil 3 097,3 tuny za 2 099,8 milionu korun, tedy 35,1 procenta vývozu ostatního skla. Počet pracovníků v oboru sklo klesl na 15 853.
Kde se řemeslo dá vystudovat?
Střední uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou byla založena v roce 1880 a v roce 1995 k ní přibyla vyšší odborná škola s oborem ražená medaile a mince. Vysokoškolsky lze návrhářství skla a šperku studovat na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci.
Další řemeslo, které drží jen několik dílen, popisuje text o modrotisku a jeho technologii.
Odkud údaje pocházejí
Historie sklárny ve Mšeně pochází z oficiálních stránek města Jablonec nad Nisou. Vznik kompozice, mačkání skla, strojní broušení šatonů, konjunktura 19. století, meziválečná krize i poválečná struktura oboru jsou z portálu spravovaného jabloneckým muzeem jako projekt Ministerstva kultury. Údaje o Preciose a jejích částech jsou z firemních stránek, den zápisu společnosti z veřejného rejstříku. Druhy křišťálového skla stanoví vyhláška číslo 379/2000 Sb. Historie muzea, jeho sbírky a průběh nominace na seznam UNESCO jsou z jeho vlastních stránek, statistiky odvětví z výroční zprávy Asociace sklářského a keramického průmyslu, historie školy z jejích stránek.
- historie jablonecké bižuterie na portálu muzea
- město Jablonec o nejstarší sklárně
- vyhláška o druzích křišťálového skla
- muzeum k zápisu ruční výroby skla
Jinou tradiční severočeskou výrobu, která také stojí na nerostném bohatství, popisuje text o hornické krajině Krušnohoří.
Další texty z rubriky Styl najdete v průvodci stylem.
Redakce Moxy.cz
Píšeme o bydlení a domácnosti, cestování, financích, sportu a stylu. Vycházíme z primárních zdrojů a údaje, které se nedají doložit, do textů nedáváme.
Magazín vydává společnost Digital Place s.r.o. Jak texty vznikají a jak opravujeme chyby, popisuje stránka jak vzniká obsah. Když v článku najdete nepřesnost, dejte nám vědět přes kontakt na redakci.

[…] Pingback: Jablonecká bižuterie: od huti z roku 1548 po dnešní Preciosu – moxy.cz […]
[…] Jak se z českého skla stalo světové řemeslo a co k němu patří dnes, popisuje text o jablonecké bižuterii a Preciose. […]
[…] Jak vypadá jiné české řemeslo, které se udrželo od 19. století do dneška, popisuje text o jablonecké bižuterii a Preciose. […]
[…] Odkud se v Česku vzalo skleněné šperkařství a jak z něj vyrostla dnešní Preciosa, popisuje text o jablonecké bižuterii. […]