Prim se dvacet let vyráběl dvakrát. Spor skončil až tím, že jedna firma koupila druhou

Prim se dvacet let vyráběl dvakrát. Dvě firmy prodávaly hodinky pod stejnou značkou a vedly proti sobě přes dvacet řízení u soudů a úřadů. V červnu 2025 to skončilo způsobem, který se nedal čekat: majitel jedné z nich koupil tu druhou. Značka má poprvé po letech jednoho vlastníka.

Co je doložené

• Závod v Novém Městě nad Metují vznikl v listopadu 1949 jako pobočka Chronotechny.
• První hodinky se nejmenovaly Prim, ale Spartak.
• Vzorem prvních prototypů z roku 1954 byl francouzský strojek LIP R 25.
• Armádního modelu Orlík vzniklo jen kolem tří set kusů.
• Spor o značku skončil v červnu 2025 prodejem jedné firmy druhé.
• Podle výroční zprávy měl novoměstský závod v roce 2025 v průměru 63 zaměstnanců.

Rok 1949 a stroje ze zbrojovky

Historie začíná v listopadu 1949, kdy v Novém Městě nad Metují vznikla pobočka národního podniku Chronotechna, který už ve Šternberku vyráběl budíky a nástěnné hodiny. Průmyslová hodinářská výroba u nás přitom začala podle firemního webu už v roce 1946, kdy byl v Liberci založen podnik Chronotechna.

Zajímavý je původ strojního vybavení. Převážná část zařízení pro přesnou mechanickou výrobu byla podle odborného webu o historii značky převezena z bývalého německého podniku na zbrojní výrobu Messap, který sídlil v Meziměstí nedaleko Broumova.

Ten závod byl podle sběratele Libora Hovorky vybavený za druhé světové války nejmodernějšími stroji pro přesné obrábění ze Švýcarska a Německa, a právě tenhle strojní park pak tvořil základní soubor strojů a zařízení nové továrny.

Kontext toho, co to znamenalo, dává jedno číslo: v té době bylo podle téhož zdroje schopno sériově vyrábět náramkové hodinky pouze osm států světa, tedy Švýcarsko, Německo, Francie, Velká Británie, USA, Sovětský svaz, Japonsko a Československo.

Nejdřív se jmenovaly Spartak

První československé náramkové hodinky značku Prim ještě nenesly. Ve veřejné soutěži tehdy podle firemního webu zvítězilo označení Spartak.

Časová osa je přitom podle Českého rozhlasu takováhle: první návrh vznikl v roce 1952, první hodinky pod značkou Spartak o dva roky později, sériová výroba už pod názvem Prim začala v roce 1957 a první zákazníci si je mohli koupit v následujícím roce. Oficiální zahájení prodeje bylo 1. dubna 1958.

Prototypy Spartaku jsou dnes k vidění v městském muzeu v Novém Městě nad Metují.

Kalibr 50 a co po něm

První prototypy z roku 1954 byly inspirované francouzským strojkem LIP R 25 a měly patnáct rubínových kamenů, kotvový krok a samokompenzační vlásek.

Kalibr 50 se pak stal základem celé řady dalších strojků. Nejdřív přišly varianty s centrální sekundovou ručkou, tedy kalibry 55 a 57. V polovině šedesátých let následovaly kalibry 66 a 68, které byly moderní konstrukce a standardně opatřené tlumičem nárazů.

Na počátku sedmdesátých let se začaly vyrábět dámské hodinky s malým strojkem, který měl jen minutovou a hodinovou ručku, a ve druhé polovině téhož desetiletí přibyly strojky s automatickým nátahem. V roce 1982 pak byly zavedeny do výroby hodinky s křemíkovými strojky a o dva roky později varianta s ukazatelem data.

Modely, které si lidé pamatují

Podle městského muzea jsou nejpopulárnějšími hodinkami, které se kdy v Novém Městě nad Metují vyráběly, modely Sport. Mezi jejich nejznámější uživatele patřil první Čechoslovák, který přeplaval kanál La Manche, František Venclovský, a mořeplavec Richard Konkolski.

Reprezentativní model Diplomat z konce šedesátých let představoval podle muzea ve své době vrchol designu a kvality. Zvláštní kapitolou jsou hodinky Aeskulap pro zdravotní sestry, které měly na číselníku speciální stupnici pro měření tepové frekvence pacienta.

Orlík: tři sta kusů pro armádu

Nejcennějším modelem je dnes armádní Orlík z roku 1965, a to i proto, že jich vzniklo velmi málo.

Šlo o první nerezové hodinky značky a musely splňovat vojenské parametry. Podle obchodního ředitele Eltonu měly být vidět v tmavé bahnité vodě, být vodotěsné a vydržet tlak deseti atmosfér, zvládnout přetížení deseti G a snést velké teplotní rozdíly.

Armádě byla podle sběratele Hovorky předána ověřovací série pouhých tří set kusů, které putovaly k potápěčům, výsadkářům a vojenské zpravodajské službě. Měly pískované ocelové pouzdro, umaplexové sklo, strojek kalibr 50 s odpružením a radioaktivní svítící barvu, a pro civilní trh se nikdy nevyráběly.

Důvod ukončení výroby byl prozaický. Podle Eltonu byly hodinky výrobně velmi drahé a problém byl i v tom, že se vyráběly z nerezu, který se nakupoval ze západních zemí a byl ho nedostatek.

Za zmínku stojí i to, odkud se vzalo technologické know-how. Kompletní výrobní a technologická dokumentace pro vestavné letecké hodiny byla do Československa dodána v rámci licenční dokumentace k proudovým stíhačkám MiG-15 a poznatky z ní sloužily k osvojení technologií a výrobních postupů potřebných pro výrobu hodinek.

Kolik se jich vyrobilo

Souhrnná čísla se rozcházejí. Český rozhlas uvádí, že hodinek se značkou Prim se v Novém Městě nad Metují vyrobilo do konce osmdesátých let kolem patnácti milionů, zatímco odborný web o historii závodu uvádí za období 1954 až 2014 víc než třináct milionů kusů. Nižší číslo za delší období si s tím vyšším odporuje.

O vrcholu mluví bývalá generální ředitelka Eltonu konkrétněji: tehdy se používaly jiné technologie a vyrábělo se v mnohem větších sériích, až tři čtvrtě milionu hodinek za rok.

Po roce 1989 přišel zlom. Některé výrobky se staly nekonkurenceschopnými a bylo nutné jejich výrobu postupně ukončit, přičemž na novoměstskou továrnu podle Českého rozhlasu tvrdě dopadl i konec zbrojní výroby. Závod prošel v devadesátých letech restrukturalizací, která mu umožnila přežít.

K výrobě vlastních mechanických strojků se firma vrátila v roce 2008.

Spor o značku, který loni skončil

Tohle je věc, kterou většina textů o Primu popisuje zastarale, protože se situace v roce 2025 zásadně změnila.

Kořeny sporu jsou v privatizaci. Ochranné známky Prim držel podnik Chronotechna a jeho právní nástupce je v roce 2001 prodal firmě MPM-Quality z Frýdku-Místku. Předtím se firmy přely o podmínky používání známky, spor v roce 1996 vyústil v dohodu, ta ale podle Českého rozhlasu vydržela jen tři roky.

Následovala dvě desetiletí soudů. V roce 2019 uváděla Česká televize, že mezi oběma firmami běží u různých soudů a institucí přes dvacet různých řízení a že obě firmy své hodinky logem Prim označují a prodávají.

Rozhodnutí padala na obě strany. V letech 2008 a 2012 soudy rozhodly, že značku mohou používat obě firmy. V roce 2015 Úřad průmyslového vlastnictví vymazal firmě MPM-Quality ochrannou známku Prim pro náramkové hodinky, pro některé další výrobky ji ale ponechal. V listopadu 2020 pak Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti MPM-Quality a nařídil úřadu, aby se platností známky zabýval znovu.

Jak obtížné to bylo, vystihuje formulace samotného soudu: je podle něj mimořádně obtížné domýšlet na základě fragmentárních indicií, jaké bylo předivo vztahů mezi průmyslovými podniky v šedesátých letech a později, a to i pro historiky.

V dubnu 2024 odmítl Ústavní soud tři stížnosti MPM-Quality týkající se zápisu dalších známek Prim jako zjevně neopodstatněné. Připomněl přitom, že firma Elton hodinářská i její právní předchůdci dlouhodobě, konzistentně a finančně nákladně budovali pověst označení Prim pro náramkové hodinky.

Jak to dopadlo

Konec přišel obchodně, ne soudně. Dne 6. června 2025 koupil majitel firmy MPM Quality Petr Hanko od skupiny CSG výrobce Elton hodinářská z Nového Města nad Metují. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Doložit se to dá i z rejstříku, ne jen z tiskové zprávy. Výroční zpráva Eltonu za rok 2025 uložená ve sbírce listin uvádí, že ke dni 6. června 2025 došlo k podstatné změně vlastnické struktury a že MPM-Quality se stala vlastníkem akcií představujících k 31. prosinci 2025 podíl 95,52 procenta na základním kapitálu a hlasovacích právech.

Táž zpráva to potvrzuje i v části o rizicích, kde stojí, že v roce 2025 došlo k uzavření většiny sporů týkajících se ochranné známky a obchodní značky.

Slovo většiny je tam podstatné. Zpráva neříká, že skončily všechny.

Co se vyrábí dnes

Hodinky se podle firemního webu vyrábějí, kompletují i navrhují ve dvou závodech, ve Frýdku-Místku a v Novém Městě nad Metují, a po sloučení pod jednoho vlastníka to podle tiskové konference z podzimu 2025 tak zůstane.

Objem výroby je dnes proti minulosti nesrovnatelný. Značka vyrábí ročně kolem šesti tisíc hodinek se strojky nakoupenými z Japonska a Švýcarska a k tomu 700 až 1 000 kusů s vlastním strojkem, přičemž vedení chce ten druhý počet do dvou let zvýšit alespoň na dva tisíce.

Strojky se tedy zčásti vyrábějí a zčásti dovážejí, což je poctivé říct.

Hloubka vlastní výroby v Novém Městě nad Metují je ale pozoruhodná. Podle bývalé ředitelky firma nakoupí pět komodit a z nich vyrobí hodinky: z nerezové kulatiny nařezané na špalíky vzniká zapouzdření a z mosazné tyče dílky do strojků, celkem kolem sto třiceti dílků. Dokupuje se safírové sklíčko, vlásek do strojku, kožený řemínek od českého brašnáře a případně kovový tah.

Podle výroční zprávy měl novoměstský závod v roce 2025 v průměru 63 zaměstnanců včetně vedoucích pracovníků, o rok dřív 66.

Na co si dát pozor u údajů o vodotěsnosti a co která značka na číselníku znamená, rozebírá text o hodinkách a vodotěsnosti.

Co se doložit nedá

Frekvence kmitů kalibru 50. Doložený je počet kamenů, ruční nátah a rezerva chodu, frekvence ne.

Rok a důvod ukončení sériové výroby vlastních strojků. Doložený je jen návrat k jejich výrobě v roce 2008.

Celkový počet vyrobených hodinek. Dva zdroje uvádějí čísla, která si odporují.

Rekordní rok výroby. Doložený je jen údaj o vrcholu ve výši až tří čtvrtin milionu kusů ročně, ne konkrétní rok.

Stav zápisů v rejstříku ochranných známek. Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví neodpovídala, takže se aktuální stav ověřit nepodařilo.

Ještě jedna drobnost. Média uvádějí, že firma MPM Quality vznikla v roce 1993, zatímco veřejný rejstřík u ní vede datum vzniku 1. února 1994.

Druhou českou značkou, kterou lidé znají podle výrobku dávno zrušeného, je přerovská optika, viz text o Meoptě a fotoaparátech Flexaret.

Sedm věcí, které o Primu překvapí

1. Nejmenovaly se Prim. Ve veřejné soutěži zvítězil název Spartak.
2. Stroje pocházely ze zbrojovky. Z německého závodu v Meziměstí.
3. Umělo to jen osm států světa. A Československo bylo jedním z nich.
4. Vzorem byl francouzský strojek. LIP R 25 s patnácti kameny.
5. Orlíků bylo jen tři sta. A pro civilní trh se nikdy nevyráběly.
6. Know-how přišlo s MiGy. Z licenční dokumentace ke stíhačkám.
7. Spor neskončil u soudu. Jedna firma koupila druhou.

Sedm let trval i jiný český spor o označení, popsaný v textu o značce Semtex a pardubické Explosii.

Časté dotazy k hodinkám Prim

Kdy se začaly vyrábět hodinky Prim?

Závod v Novém Městě nad Metují vznikl v listopadu 1949, první prototypy jsou z roku 1954, sériová výroba začala v roce 1957 a prodej byl oficiálně zahájen 1. dubna 1958. První hodinky ale nesly označení Spartak, jméno Prim přišlo až potom.

Podle čeho byl navržený první strojek?

Podle francouzského strojku LIP R 25. První prototypy z roku 1954 měly patnáct rubínových kamenů, kotvový krok a samokompenzační vlásek a kalibr 50 se pak stal základem celé řady dalších strojků.

Co je model Orlík?

Armádní model z roku 1965 a první nerezové hodinky značky. Měly být vidět v tmavé bahnité vodě, vydržet tlak deseti atmosfér a přetížení deseti G. Armádě byla předána ověřovací série kolem tří set kusů, které šly k potápěčům, výsadkářům a vojenské zpravodajské službě, a pro civilní trh se nikdy nevyráběly.

Proč se Prim vyráběl dvakrát?

Kvůli sporu o ochrannou známku, který má původ v privatizaci devadesátých let. Známky držel podnik Chronotechna a jeho právní nástupce je v roce 2001 prodal firmě MPM-Quality, načež začala série žalob. V roce 2019 běželo mezi oběma firmami u soudů a institucí přes dvacet různých řízení a obě prodávaly hodinky pod logem Prim.

Jak spor dopadl?

Skončil obchodně. Dne 6. června 2025 koupil majitel MPM Quality výrobce Elton hodinářská od skupiny CSG a značka má tím jednoho vlastníka. Výroční zpráva Eltonu za rok 2025 uvádí, že MPM drží podíl 95,52 procenta a že v roce 2025 došlo k uzavření většiny sporů týkajících se ochranné známky.

Vyrábějí se strojky Prim v Česku?

Zčásti. Podle údajů z podzimu 2025 vyrábí značka ročně kolem šesti tisíc hodinek se strojky nakoupenými z Japonska a Švýcarska a k tomu 700 až 1 000 kusů s vlastním strojkem. Vedení chce počet hodinek s vlastním strojkem do dvou let zvýšit alespoň na dva tisíce.

Odkud údaje pocházejí

Vznik závodu, chronologie prvních modelů a údaje o kalibru pocházejí z webu značky a z odborného webu věnovaného historii novoměstského závodu. Popis slavných modelů a prototypů Spartaku uvádí Městské muzeum Nové Město nad Metují, parametry armádního Orlíku obchodní ředitel Eltonu a sběratel Libor Hovorka. Průběh sporu o ochrannou známku vychází ze zpráv České televize, Českého rozhlasu, Advokátního deníku a agenturních zpráv, přičemž tvrzení jednotlivých stran text označuje. Změna vlastníka, podíl 95,52 procenta, počty zaměstnanců i konstatování o uzavření většiny sporů jsou doložené z výroční zprávy společnosti ELTON hodinářská za rok 2025 uložené ve sbírce listin. Údaje o dnešním objemu výroby pocházejí z tiskové konference z podzimu 2025 a z rozhovoru s tehdejší generální ředitelkou, identifikační údaje obou firem z veřejného rejstříku přes ARES.

• historie na webu značky
• sbírka listin ELTON hodinářská
• hodinářská expozice městského muzea
• agenturní zpráva o prodeji Eltonu

Jak vypadá jiné české řemeslo, které se udrželo od 19. století do dneška, popisuje text o jablonecké bižuterii a Preciose.