Ještěd: stavba, která vyhrála soutěž, přestože porušila zadání

Ještěd měří 1 012 metrů a nese stavbu, která je v Česku ojedinělá hned dvakrát: je to jediná tuzemská budova oceněná Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů a zároveň stavba, která soutěž vyhrála přesto, že porušila zadání. Karel Hubáček totiž spojil hotel a televizní vysílač do jednoho objektu, což soutěžní podmínky nepřipouštěly.

Základní čísla

• Nadmořská výška vrcholu je 1 012 metrů.
• Projekt vznikal v letech 1963 až 1966, stavba probíhala v letech 1966 až 1973.
• Autorem je Karel Hubáček, statiku řešili Zdeněk Patrman a Zdeněk Zachař.
• Perretovu cenu získal Hubáček v roce 1969, tedy ještě před dokončením stavby.
• Kulturní památkou je objekt od 26. března 1998, národní kulturní památkou od 1. ledna 2006.
• Na indikativním seznamu UNESCO je od 29. května 2007.

Hora, která vyčnívá kvůli kvarcitu

Ještědský hřbet je podle České geologické služby výrazná morfologická struktura táhnoucí se od Jítravského sedla k sedlu Rašovka, dlouhá kolem sedmnácti kilometrů a v nejširším místě přes pět kilometrů široká.

Podloží tvoří ordovické sericitické fylity s polohami tvrdých sericitických kvarcitů, přičemž právě kvarcity tvoří vrchol a nápadné skalní výchozy na svazích. Důvod je prostý: kvarcity, tedy metamorfované křemenné pískovce, jsou velmi odolné, a proto vytvářejí nejvyšší vrchol hřbetu.

Geologicky jde o tektonickou hrásť vyzdviženou podél okrajových zlomů, konkrétně lužického zlomu na jihozápadě a machnínského zlomu na severovýchodě. Během několika fází výzdvihu za posledních osmdesát milionů let se tak obnažily horniny proterozoického a paleozoického stáří o několik set metrů. Samotné horniny byly detailně provrásněné během variského vrásnění zhruba před 325 miliony let. Hřbetem navíc prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem.

Co je tu chráněné

Přírodní památka Terasy Ještědu byla vyhlášena 27. června 1995 a má výměru 120,9153 hektaru. Předmětem ochrany je unikátní komplex kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, izolovaných skal a skalních hradeb a dalších geomorfologických útvarů na severním svahu, plus suťová pole na vrcholu jako biotop vzácných bezobratlých.

Za pozornost stojí, kdo o území pečuje. Ještěd neleží v žádné chráněné krajinné oblasti a přírodní památku spravuje Krajský úřad Libereckého kraje, ne správa některé z okolních CHKO.

Údaj	Hodnota
Nadmořská výška vrcholu	1 012 metrů
Délka Ještědského hřbetu	zhruba 17 kilometrů
Vyhlášení přírodní památky	27. června 1995, výměra 120,9153 hektaru
Požár staré chaty	31. ledna 1963
Základní kámen nové stavby	30. července 1966
Zahájení televizního vysílání	1. května 1971
Počet podlaží	deset
Vnitřní železobetonová trouba	průměr 5 metrů, výška 40,7 metru
Vnější železobetonová trouba	průměr 13 metrů, výška 22 metrů
Ocelový vysílací stožár	48 metrů
Vrcholový laminátový válec	18 metrů
Prstencové kyvadlo	800 kilogramů
Kóta vrcholu stavby	původně 88,48 metru, po roce 1997 91,46 metru
Kapacita hotelu	14 pokojů pro 56 hostů

Požár, který celou věc spustil

Na vrcholu stávala chata otevřená 13. ledna 1907, o kterou se léta snažil Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory. Stavba trvala pouhých šest měsíců a budova s osmadvacetimetrovou vyhlídkovou věží zahrnovala hostinské pokoje, noclehárnu, společenskou místnost a šenkovnu.

Konec přišel 31. ledna 1963. Kronika hasičského záchranného sboru opřená o soudní spis uvádí, že požár vznikl asi v 17:40 a ohlášen byl v 18:23, přičemž příčinou bylo vznícení uvnitř duté stěny obložené korkovými deskami, ke kterému došlo při rozehřívání zamrzlého vodovodního potrubí plamenem benzinové pájecí lampy. Škoda byla odhadnuta na 2 961 609 korun a na vrcholu zůstala jen ruina se silně narušeným zdivem.

Ještě téhož roku byla vypsána architektonická soutěž na novostavbu hotelu a televizního vysílače.

Návrh, který porušil zadání a přesto vyhrál

Podle Památkového katalogu se z devatenácti předložených návrhů dostalo do soutěže dvanáct, z nichž porota vybrala dva. Jedním z nich byl Hubáčkův projekt.

Klíčová věta katalogu zní, že ačkoliv Hubáček spojením obou funkcí do jednoho objektu porušil stanovené podmínky, byl jeho návrh označen za nejlepší a jednohlasně doporučen k realizaci. Jinými slovy: stavba, která dnes platí za nejvýznamnější českou stavbu 20. století, vznikla z návrhu, který neodpovídal zadání.

Karel Hubáček a SIAL

Architekt se narodil 23. února 1924 v Praze, fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT vystudoval v letech 1945 až 1949 a do Liberce přišel v roce 1951. Zemřel 23. listopadu 2011.

Projekt Ještědu připravovala v letech 1963 až 1966 pracovní skupina S12 libereckého Stavoprojektu, která se v roce 1968 transformovala do sdružení SIAL, tedy Sdružení inženýrů a architektů Liberec. Vedoucími osobnostmi byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda. Samostatně skupina fungovala jen krátce, protože byla politicky donucena k návratu do Stavoprojektu.

Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů, která podle jejího statutu oceňuje dílo vyznačující se technologickou excelencí, dostal Hubáček v roce 1969, tedy ještě před dokončením stavby. Liberecký kraj uvádí, že jde o jedinou stavbu v Česku s tímto oceněním.

Na díle se podílel širší tým: interiéry navrhl Otakar Binar, na stavebních konstrukcích pracovali Josef Patrman a Václav Bůžek. Výtvarnou složku tvoří mimo jiné skleněná plastika Spad meteoritů od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, keramické obklady Děvany Mírové, svařovaná mříž Jaroslava Klápště a zrcadlový paraván Karla Wünsche.

Jak je stavba postavená

Páteří desetipodlažní budovy na kruhovém půdorysu je železobetonové komunikační jádro tvořené dvěma soustřednými troubami. Vnější má průměr třináct metrů a výšku dvaadvacet metrů, vnitřní průměr pět metrů a výšku 40,7 metru. Do stropu vnitřní trouby je kotvena osmačtyřicetimetrová ocelová konstrukce vysílacího stožáru.

Na jádro navazují ocelové stropy restauračního a dvou hotelových podlaží a ocelová kostra obvodového pláště z hliníkových sendvičových panelů. Lichoběžníkové laminátové panely nese kostra z předpjatých sklolaminátových tyčí, což umožňuje volný prostup signálu antén umístěných uvnitř. Objekt vrcholí osmnáctimetrovým laminátovým válcem s televizními anténami.

Hyperboloid je jen část pláště

Tvar rotačního hyperboloidu se s Ještědem spojuje automaticky, ale přesnější je to upřesnit. Podle Památkového katalogu má tvar rotačního hyperboloidu plášť šestého až osmého nadzemního podlaží, tedy část mezi hotelovými pokoji a nádržemi na pitnou vodu. Není to tvar celé budovy.

Důvodem volby byly povětrnostní podmínky. Tvar má odvádět vítr a bránit usazování námrazy, která jinde ruší signál a musí se z vysílačů otloukat. Porota Mezinárodní unie architektů ocenila, že přímost účinku a vybranost siluety se vynikajícím způsobem spojují s funkčními vlastnostmi stavby.

Kyvadlo, které stavbu uklidnilo

Brzy po dokončení ocelové konstrukce věže se ukázalo, že se její štíhlá část za nepříliš silného ustáleného větru rozkmitá v amplitudách vzbuzujících nemalé obavy. Řešením se stal tlumič, jehož princip spočívá v připojení další hmoty tak, aby se rozkmitala ona a vlastní konstrukce zůstala pokud možno v klidu.

V prstencovém rámu je připevněno celkem osm set kilogramů závaží, prstenec je zavěšený na čtyřech závěsech a doplněný hydraulickými tlumiči opřenými šikmo vzhůru. Vlastní frekvence věže činí 0,613 hertzu. Zařízení vyvinul Zdeněk Patrman ve spolupráci s matematickým ústavem akademie věd, bylo chráněno československým patentem a použilo se později i na dalších stavbách.

Co je v kterém patře

V prvním podzemním podlaží jsou strojovny a technické zázemí, v prvním nadzemním televizní sál a kuchyně. Druhé podlaží obíhá prosklená vyhlídková rampa a je v něm vestibul s hotelovou recepcí, ze které vede zavěšené schodiště do třetího podlaží s restaurací, kavárnou a barem. Ve čtvrtém a pátém podlaží jsou hotelové pokoje, zbývající patra slouží provozu a vysílací technologii.

Hotel má podle podkladů pro indikativní seznam UNESCO čtrnáct pokojů pro celkem 56 hostů a prosklená galerie se otevírá ve výšce 1 014 metrů nad mořem, přímo navázaná na spirálovou nástupní rampu.

Proč se výška stavby uvádí různě

Kdo si výšku Ještědu vyhledá, narazí na hodnoty od 88 do sta metrů. Nejpřesnější dostupný údaj pochází z odborného rozboru s uvedenými kótami: laminátový nástavec původně sahal po kótu 88,48 metru a rekonstrukce anténního systému v roce 1997 jej prodloužila zhruba o tři metry na 91,46 metru. Památkový katalog ani podklady UNESCO celkovou výšku neuvádějí vůbec, takže rozdíly v populárních zdrojích vznikají tím, že každý měří odjinud a různě počítá anténní nástavec.

Ochrana a cesta k UNESCO

Kulturní památkou byl objekt prohlášen 26. března 1998. Národní kulturní památkou se stal nařízením vlády číslo 422/2005 Sb. z 29. září 2005 s účinností od 1. ledna 2006, což vysvětluje, proč se v různých textech objevují oba roky.

Na indikativní seznam světového dědictví UNESCO byl Ještěd zapsán 29. května 2007 pod referenčním číslem 5152 a navrženými kritérii (i), (ii) a (iv). Je potřeba zdůraznit, že jde stále jen o indikativní seznam, tedy o soupis kandidátů, ne o zápis samotný. Jak se čtou kritéria a co znamená rozdíl mezi statkem a nárazníkovou zónou, popisuje rozcestník k památkám UNESCO v Česku.

V anketě z roku 2000 zvolila odborná i laická veřejnost Ještěd stavbou století v české architektuře.

Klima, o kterém se čísla neuvádějí

Tohle je věc, kterou většina textů o Ještědu řeší volně, a přitom má jasnou odpověď. Meteorologická stanice na vrcholu podle otevřených dat Českého hydrometeorologického ústavu fungovala v několika obdobích mezi lety 1922 a 1979 a od té doby v síti není. V dnešním seznamu stanic se Ještěd nevyskytuje a předpověď pro vrchol se počítá z nejbližšího bodu modelu ve výšce 887 metrů.

Ještě podstatnější je, které veličiny se tu měřily. Podle metadat ústavu se u stanice evidovala rychlost větru v termínových hodnotách, ale nikoli nárazy větru, mlha ani námraza. Konkrétní rekordy o síle větru nebo o počtu mlhavých dnů, které kolují po internetu, tedy nemají oporu v datech ústavu.

Doložený je jediný klimatický údaj: území spadá podle Quittovy klasifikace do chladné oblasti CH7. Že tvar stavby reagoval na vítr a námrazu, doložené je, konkrétní čísla k tomu ale nikoli.

Lanovka a sport

Lanová dráha z Horního Hanychova byla zprovozněna 27. června 1933, postavila ji firma Františka Wiesnera z Chrudimi a v letech 1971 až 1975 prošla rekonstrukcí. Vozy vyrobila Transporta Chrudim v roce 1974 a měly kapacitu 34 osob bez průvodčího.

Provoz skončil 31. října 2021. Podle závěrečné zprávy Drážní inspekce se toho dne ve 13:38 přetrhlo tažné lano, vůz číslo 2 se nezajištěně rozjel po nosném laně a spadl do svahu. Zahynul průvodčí, škoda činila deset milionů korun. Bezprostřední příčinou bylo přetržení lana vlivem přetížení tahem, přičemž významným prvkem byla výrazná koroze jednotlivých drátů. Pád vozu pak umožnilo to, že lanovka byla provozována bez prvků zajišťujících automatickou aktivaci vozové brzdy, které byly v minulosti v rozporu s předpisy a technickou dokumentací neoprávněně odstraněny. Provoz byl trvale zastaven, lanovku odkoupilo město Liberec a připravuje obnovu.

Ve skokanském areálu jsou dva můstky s mezinárodní certifikací FIS. Rekonstrukce a rozšíření areálu spolu s novou lanovou dráhou Skalka souvisely s přípravou na mistrovství světa v klasickém lyžování, které se v Liberci konalo v roce 2009. Pro běžecké disciplíny vznikl v letech 2006 až 2008 areál ve Vesci na ploše asi sedmdesáti hektarů se dvěma okruhy po 3,75 kilometru.

O hoře, která je naopak známá hlavně díky pověsti a jejíž výšku udává šest zdrojů různě, pojednává text o Řípu a jeho rotundě.

Osm věcí, které o Ještědu překvapí

1. Vítězný návrh porušil zadání. Spojil hotel a vysílač do jedné stavby.
2. Cena přišla před dokončením. Perretova cena v roce 1969, stavba hotová 1973.
3. Hyperboloid je jen část pláště. Šesté až osmé nadzemní podlaží.
4. Věž se rozkmitala hned po dostavbě. Řešením bylo kyvadlo o 800 kilogramech.
5. Vrchol vyrostl v roce 1997. Nový anténní nástavec přidal tři metry.
6. Starou chatu zapálila pájecí lampa. Při rozmrazování potrubí.
7. Na vrcholu není meteorologická stanice. Zanikla v roce 1979.
8. Ještěd je na seznamu UNESCO jen jako kandidát. Indikativní seznam od roku 2007.

Časté dotazy k Ještědu

Jak vysoký je Ještěd a jak vysoká je stavba na něm?

Vrchol hory měří 1 012 metrů nad mořem. U stavby se výšky ve zdrojích liší, nejpřesnější údaj s uvedenými kótami hovoří o původní kótě vrcholu 88,48 metru a o 91,46 metru po prodloužení anténního nástavce v roce 1997.

Kdo je autorem Ještědu?

Architekt Karel Hubáček, který se narodil 23. února 1924 v Praze a zemřel 23. listopadu 2011. Statiku řešili Zdeněk Patrman a Zdeněk Zachař, interiéry Otakar Binar. Projekt připravovala pracovní skupina S12 libereckého Stavoprojektu, ze které v roce 1968 vzniklo sdružení SIAL.

Je pravda, že vítězný návrh nesplňoval zadání?

Je. Podle Památkového katalogu Hubáček spojením hotelu a vysílače do jednoho objektu porušil stanovené podmínky soutěže, jeho návrh byl přesto označen za nejlepší a jednohlasně doporučen k realizaci.

Proč má stavba tvar hyperboloidu?

Kvůli povětrnostním podmínkám na vrcholu, tedy kvůli větru a námraze, která na běžných vysílačích ruší signál a musí se otloukat. Přesnější je ale říct, že tvar rotačního hyperboloidu má jen plášť šestého až osmého nadzemního podlaží, ne celá budova.

K čemu slouží kyvadlo ve vrcholu?

Tlumí příčné kmitání. Krátce po dokončení ocelové konstrukce se štíhlá část věže rozkmitávala i za mírného ustáleného větru. Prstencový tlumič obsahuje celkem 800 kilogramů závaží a vyvinul ho statik Zdeněk Patrman ve spolupráci s matematickým ústavem akademie věd.

Co se stalo se starou chatou na vrcholu?

Vyhořela 31. ledna 1963. Podle hasičské kroniky opřené o soudní spis vznikl požár uvnitř duté stěny obložené korkovými deskami při rozehřívání zamrzlého vodovodního potrubí benzinovou pájecí lampou. Škoda byla odhadnuta na necelé tři miliony korun.

Jezdí na Ještěd lanovka?

Nejezdí. Provoz byl trvale zastaven 31. října 2021 po přetržení tažného lana a pádu vozu, při kterém zahynul průvodčí. Podle Drážní inspekce k pádu přispělo i to, že prvky pro automatickou aktivaci vozové brzdy byly v minulosti neoprávněně odstraněny. Lanovku odkoupilo město Liberec a připravuje obnovu.

Je Ještěd památkou UNESCO?

Není, je jen kandidátem. Na indikativní seznam byl zařazen 29. května 2007 pod číslem 5152 s navrženými kritérii (i), (ii) a (iv). V Česku je národní kulturní památkou od 1. ledna 2006.

Odkud údaje pocházejí

Geologie hory, složení hornin a tektonická stavba pocházejí z podkladů České geologické služby. Údaje o přírodní památce Terasy Ještědu jsou z Ústředního seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou ochrany přírody a krajiny. Datace projektu a stavby, autorský tým, průběh soutěže, popis konstrukce, náplň podlaží i památková ochrana jsou z Památkového katalogu Národního památkového ústavu. Parametry kyvadla a kóty stavby jsou z odborného rozboru v Časopise Stavebnictví, historie staré chaty a nové stavby z oficiálních stránek provozovatele hotelu, okolnosti požáru z kroniky hasičského záchranného sboru. Ocenění Perretovou cenou dokládá seznam laureátů Mezinárodní unie architektů, okolnosti nehody lanovky závěrečná zpráva Drážní inspekce a stav meteorologické sítě otevřená data Českého hydrometeorologického ústavu.

• Památkový katalog k hotelu a vysílači
• Česká geologická služba k vrcholu Ještědu
• seznam laureátů Perretovy ceny
• závěrečná zpráva Drážní inspekce k nehodě lanovky

Druhou ikonu české moderní architektury popisuje text o vile Tugendhat v Brně.

Další texty z rubriky Cestování najdete v průvodci cestováním.