Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. To ale neznamená, že se od září topí. Dodávka tepla se zahájí, teprve když průměrná denní venkovní teplota klesne pod +13 °C ve dvou po sobě jdoucích dnech a podle vývoje počasí se nedá čekat, že se zvedne zpátky.
Co říká vyhláška
- Otopné období trvá od 1. září do 31. května následujícího roku.
- Topit se začne při poklesu průměrné denní teploty pod +13 °C ve dvou dnech po sobě.
- Vytápění se omezí, když průměrná denní teplota vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě.
- Byty se vytápějí denně od 6:00 do 22:00 hodin.
- Teplá voda má mít na výtoku u spotřebitele 45 až 60 °C.
- Teplá voda se dodává celoročně, denně nejméně od 6:00 do 22:00 hodin.
Jak se počítá průměrná denní teplota
Nejde o průměr ze všech hodin dne. Vyhláška ho definuje přesně: je to čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu v 7:00, ve 14:00 a ve 21:00 hodin, přičemž hodnota naměřená ve 21:00 se do součtu započítá dvakrát.
Večerní teplota má tedy dvojnásobnou váhu. Právě proto se stane, že po slunečném dni s vysokým odpolednem vyjde průměr nízko a topit se začne, i když si to podle pocitu z odpoledne nikdo nemyslel.
| Údaj | Hodnota podle vyhlášky |
|---|---|
| Otopné období | 1. září až 31. května |
| Zahájení dodávky tepla | pod +13 °C ve dvou dnech po sobě |
| Omezení dodávky tepla | nad +13 °C ve dvou dnech po sobě |
| Doba vytápění bytů | denně od 6:00 do 22:00 |
| Teplota teplé vody na výtoku | 45 až 60 °C |
| Doba dodávky teplé vody | celoročně, denně od 6:00 do 22:00 |
Proč se tolik lidí ptá na dvacet stupňů
Číslo 20 °C se objevuje jako hodnota, kterou vyhláška považuje v obytné místnosti za přijatelný tepelný komfort. Není to ale univerzální nárok pro každou místnost: koupelna má výpočtovou teplotu vyšší, chodba nižší a rozhoduje projektová dokumentace budovy.
Kdy je stížnost oprávněná
Když se v topné sezoně v obytné místnosti dlouhodobě nedaří dosáhnout teploty, se kterou počítá projekt budovy, a děje se to v době, kdy se podle vyhlášky topit má. Jednorázový chladný podvečer to není.
Měří se uprostřed místnosti, zhruba v úrovni pobytu člověka, ne u okna a ne u radiátoru. Teploměr položený na parapet ukáže o několik stupňů méně a jako podklad ke stížnosti neobstojí.
Co teplotu v bytě ovlivňuje víc než dodavatel
Vlhkost a výměna vzduchu. Ve vlhkém bytě se stejná teplota vnímá jako chladnější a topení musí pracovat víc, aby se to srovnalo. Jak větrat, aby vlhkost odešla a teplo zůstalo, popisuje text o větrání v bytě.
Druhý faktor jsou zavřené dveře mezi vytápěnými a nevytápěnými částmi bytu. Otevřená chodba do nevytápěného prostoru odvádí teplo rychleji, než ho radiátor dodá.
Co se z toho promítne do vyúčtování
Náklady na teplo se v bytovém domě rozdělují mezi jednotky podle pravidel, která kombinují spotřební složku a základní složku. Znamená to, že sousedova spotřeba se do vašeho vyúčtování promítne také, i když nepřímo.
Jak číst jednotlivé řádky a co v nich hledat nejdřív, rozebírá text o vyúčtování energií.
Konec sezony a opačný problém
Na jaře se dodávka tepla omezí, jakmile průměrná denní teplota vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě. Od té chvíle se řeší opačná úloha, tedy jak byt udržet chladný, aniž by běžela klimatizace celý den. Co na to funguje, shrnuje text o tom, jak udržet doma chládek.
Šest věcí, které se u topné sezony pletou
- Otopné období není doba topení. Je to rámec od září do května.
- Rozhoduje třináct stupňů. A dva dny po sobě, ne jeden.
- Průměr se počítá zvláštně. Večerní hodnota se započítá dvakrát.
- Vytápí se od šesti do dvaadvaceti. Ne nepřetržitě.
- Teplá voda má rozsah. 45 až 60 °C na výtoku.
- Měří se uprostřed místnosti. Ne u okna a ne u radiátoru.
Časté dotazy k otopnému období
Kdy začíná a končí otopné období?
Začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. Je to rámec, ve kterém se vůbec smí topit, ne období, kdy teplo poteče nepřetržitě.
Kdy se skutečně začne topit?
Když průměrná denní teplota venkovního vzduchu klesne pod +13 °C ve dvou po sobě jdoucích dnech a podle vývoje počasí se nedá očekávat, že se zvedne nad tuto hodnotu.
Jak se průměrná denní teplota počítá?
Jako čtvrtina součtu teplot měřených ve stínu v 7:00, ve 14:00 a ve 21:00 hodin, přičemž hodnota z 21:00 se do součtu započítá dvakrát.
V jakou dobu se má topit?
Byty se vytápějí denně od 6:00 do 22:00 hodin. Mimo tuto dobu se vytápění může omezit.
Jakou teplotu má mít teplá voda?
Na výtoku u spotřebitele 45 až 60 °C, s výjimkou krátkodobých poklesů ve špičkách odběru. Dodává se celoročně, denně nejméně od 6:00 do 22:00.
Je nárok na dvacet stupňů v každé místnosti?
Ne. Hodnota 20 °C se uvádí jako přijatelný komfort v obytné místnosti. Koupelna má výpočtovou teplotu vyšší, chodba nižší a rozhoduje projekt budovy.
Jak správně změřit, jestli je v bytě málo?
Teploměrem uprostřed místnosti zhruba v úrovni pobytu člověka, ne u okna a ne u radiátoru. Měření z parapetu vyjde nižší a jako podklad neobstojí.
Odkud údaje pocházejí
Rámec otopného období, hranice třinácti stupňů, způsob výpočtu průměrné denní teploty, doba vytápění i parametry dodávky teplé vody vycházejí z vyhlášky, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, a z odborného výkladu k ní.
Na navazující texty z rubriky Bydlení vede průvodce bydlením.
Redakce Moxy.cz
Píšeme o bydlení a domácnosti, cestování, financích, sportu a stylu. Vycházíme z primárních zdrojů a údaje, které se nedají doložit, do textů nedáváme.
Magazín vydává společnost Digital Place s.r.o. Jak texty vznikají a jak opravujeme chyby, popisuje stránka jak vzniká obsah. Když v článku najdete nepřesnost, dejte nám vědět přes kontakt na redakci.