Shromáždění společenství vlastníků je nejvyšší orgán SVJ a má jednu podmínku, kterou stanovy nemohou zpřísnit: usnášeníschopné je za přítomnosti vlastníků, kteří mají většinu všech hlasů. Rozhoduje se pak většinou hlasů přítomných. U hlasování mimo zasedání ale platí opak: tam se většina počítá ze všech hlasů, i z těch, kdo se vůbec nevyjádřili.
Co platí v číslech
- Shromáždění se svolává nejméně jedenkrát do roka.
- Usnášeníschopné je za přítomnosti vlastníků s většinou všech hlasů.
- Rozhoduje se souhlasem většiny hlasů přítomných vlastníků.
- Stanovy mohou kvorum zmírnit, nikoli zpřísnit.
- U hlasování mimo zasedání má vlastník na vyjádření patnáct dnů.
- U hlasování mimo zasedání se většina počítá ze všech hlasů.
- Ve dvou případech je potřeba souhlas všech vlastníků.
Dvě různé většiny na jednom zasedání
První podmínka je, aby se shromáždění vůbec mohlo usnášet: musí být přítomni vlastníci, kteří dohromady mají většinu všech hlasů ve společenství. Druhá je většina potřebná k přijetí rozhodnutí: souhlas většiny hlasů vlastníků, kteří přítomni jsou.
Spočítáno na příkladu: přijdou vlastníci s 55 procenty hlasů, shromáždění je usnášeníschopné a k přijetí usnesení stačí souhlas o něco víc než poloviny z nich, tedy zhruba 28 procent všech hlasů v domě. Dům může rozhodnout menšina, a je to v souladu se zákonem.
| Situace | Co se vyžaduje | Z čeho se počítá |
|---|---|---|
| Usnášeníschopnost zasedání | většina | ze všech hlasů |
| Přijetí usnesení na zasedání | většina | z hlasů přítomných |
| Přijetí rozhodnutí mimo zasedání | většina | ze všech hlasů |
| Změna podílu na společných částech | souhlas | všech vlastníků |
| Změna poměru příspěvků jinak než podle podílu | souhlas | všech vlastníků |
Proč stanovy nemohou požadovat víc
Pravidlo o usnášeníschopnosti patří k pravidlům rozhodování nejvyššího orgánu a soudní praxe je vykládá tak, že odchýlit se lze jen jeho zmírněním. Ustanovení stanov, které by vyžadovalo třeba přítomnost tří čtvrtin všech hlasů, neobstojí.
V praxi bývá právě takové ustanovení důvodem, proč se dům roky nedokáže na ničem shodnout: vlastníci se řídí neplatnou klauzulí a myslí si, že rozhodnout nelze.
Hlasování mimo zasedání a jeho patnáct dnů
Když řádně svolané shromáždění není usnášeníschopné, lze o týchž bodech programu rozhodnout mimo zasedání, tedy per rollam. Pokud to stanovy obecně nepřipouštějí, jde to jen v této návaznosti a jen k otázkám, které byly na programu.
Návrh musí obsahovat konkrétní znění navrhovaného usnesení, podklady k němu nebo alespoň údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě k vyjádření. Ta činí patnáct dnů.
Vlastník návrh usnesení vlastnoručně podepíše a doručí ve lhůtě. Podpis nemusí být úředně ověřený, což je věc, kterou si řada výborů komplikuje zbytečně.
Past, na které per rollam nejčastěji padá
Potřebná většina se u hlasování mimo zasedání počítá ze všech hlasů ve společenství, nikoli z hlasů těch, kdo odpověděli. Kdo se nevyjádří, hlasuje fakticky proti.
Praktický důsledek: při účasti kolem poloviny vlastníků neprojde ani návrh, se kterým souhlasí všichni, kdo odpověděli. Právě proto se u per rollam musí obvolávat, ne jen rozeslat obálky.
Dva případy, kdy nestačí většina
Souhlas všech vlastníků jednotek se vyžaduje u změny podílu na společných částech a u změny poměru výše příspěvků na správu domu jinak než v důsledku změny podílu.
Jsou to zásahy do majetkového postavení každého vlastníka, takže je nelze prosadit hlasováním. Jeden nesouhlas návrh zastaví bez ohledu na velikost jeho podílu.
Svolání, pozvánka a podklady
Statutární orgán svolává shromáždění nejméně jedenkrát do roka. Lhůtu pro doručení pozvánky a rozsah podkladů určují stanovy konkrétního společenství, přičemž běžně bývá stanovena na třicet dnů předem.
Podstatné je, aby se každý vlastník mohl s podklady včas seznámit. Když je výbor předloží až na místě, je to procesní vada, na kterou se dá napadnout přijaté usnesení.
Když s rozhodnutím nesouhlasíte
Přehlasovaný vlastník se může obrátit na soud a žádat, aby o věci rozhodl. Musí jít o důležitou záležitost a lhůta je krátká, takže odkládání znamená ztrátu možnosti.
Než se jde k soudu, vyplatí se projít zápis a ověřit dvě věci: jestli bylo shromáždění vůbec usnášeníschopné a jestli byla dodržena pravidla pro svolání. Vadné kvorum a vadné svolání jsou častější důvod neplatnosti než samotný obsah rozhodnutí.
Kde se rozhodnutí projeví v penězích
Nejčastěji ve výši záloh a v tom, jak se rozúčtují náklady na teplo a vodu. Právě proto se vyplatí chodit na shromáždění i tomu, koho spolkový život domu nezajímá.
Jak číst jednotlivé řádky ročního vyúčtování, popisuje text o vyúčtování energií. Co všechno se do nákladů na bydlení počítá vedle samotné splátky nebo nájmu, rozebírá text o nájmu a vlastním bydlení.
Vlastník, nebo družstevník
Pravidla o shromáždění platí pro společenství vlastníků. V bytovém družstvu se rozhoduje jinak a jiná jsou i práva k bytu, což je rozdíl, který se pozná až ve chvíli, kdy se něco řeší.
V čem se obě formy liší, rozebírá text o družstevním bytu a osobním vlastnictví. Postavení nájemce, který v domě bydlí, popisuje text o výpovědi z nájmu bytu.
Sedm věcí, které se u shromáždění pletou
- Kvorum a rozhodnutí jsou dvě věci. Přítomnost a souhlas.
- Na zasedání rozhoduje většina přítomných. Ne většina všech.
- U per rollam je to naopak. Počítá se ze všech hlasů.
- Kdo se nevyjádří, hlasuje proti. Mlčení není zdržení se.
- Podpis nemusí být ověřený. Stačí vlastnoruční.
- Stanovy nesmí kvorum zpřísnit. Zmírnit ano.
- Dva případy chtějí souhlas všech. Podíly a poměr příspěvků.
Časté dotazy ke shromáždění SVJ
Kdy je shromáždění usnášeníschopné?
Za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů ve společenství. Tuto hranici nelze stanovami zvýšit, jen snížit.
Kolik hlasů je potřeba k přijetí usnesení?
Souhlas většiny hlasů vlastníků přítomných na shromáždění, pokud zákon nebo stanovy nevyžadují vyšší počet. Rozhodnout tak může menšina všech vlastníků.
Jakou lhůtu má vlastník při hlasování mimo zasedání?
Patnáct dnů na vyjádření. Návrh mu musí být doručen s konkrétním zněním usnesení, s podklady nebo údajem, kde jsou uveřejněny, a s údajem o lhůtě.
Musí být podpis při per rollam ověřený?
Ne. Vlastník návrh usnesení vlastnoručně podepíše a doručí ve lhůtě, úřední ověření podpisu se nevyžaduje.
Co znamená, když se u per rollam nevyjádřím?
Potřebná většina se počítá ze všech hlasů ve společenství, takže nevyjádření působí stejně jako hlas proti. Při nízké účasti neprojde ani návrh, se kterým souhlasí všichni, kdo odpověděli.
Kdy je potřeba souhlas všech vlastníků?
U změny podílu na společných částech a u změny poměru výše příspěvků na správu domu jinak než v důsledku změny podílu.
Jak často se shromáždění svolává a s jakým předstihem?
Statutární orgán ho svolává nejméně jedenkrát do roka. Lhůtu pro pozvánku a podklady určují stanovy, běžně bývá třicet dnů předem.
Co může udělat přehlasovaný vlastník?
Obrátit se na soud, aby o věci rozhodl. Musí jít o důležitou záležitost a lhůta je krátká. Nejdřív se ale vyplatí ověřit usnášeníschopnost a řádnost svolání.
Odkud údaje pocházejí
Pravidla o usnášeníschopnosti a o většině potřebné k rozhodnutí, nemožnost zpřísnit kvorum ve stanovách, lhůta a náležitosti hlasování mimo zasedání i případy vyžadující souhlas všech vlastníků vycházejí z úpravy bytového spoluvlastnictví v občanském zákoníku a z odborných rozborů k ní. Lhůta pro pozvánku se řídí stanovami konkrétního společenství.
Na navazující texty z rubriky Bydlení vede průvodce bydlením.

