Petrof staví klavíry v Hradci Králové od roku 1864 a od roku 2001 je zase v rukou zakládající rodiny. Firmu dnes vedou pátá a šestá generace zároveň: prezidentkou a majitelkou je Zuzana Ceralová Petrofová, výkonnou ředitelkou její dcera. Litinový rám koncertního křídla drží napětí strun přes dvacet tun a stavba jednoho nástroje trvá zhruba devět měsíců.
Co je potřeba vědět
- Firmu založil v roce 1864 Antonín Petrof, vyučený truhlář.
- V prvním roce postavil čtyři nástroje, dnes jich je přes 635 tisíc.
- V roce 1948 byla firma znárodněna, rodině se vrátila až v roce 2001.
- Až 80 procent výrobních operací je ruční práce.
- Rám koncertního křídla nese napětí strun přes dvacet tun.
- Vyváží se do více než 65 zemí na pěti kontinentech.
Truhlář, který se šel učit do Vídně
Antonín Petrof se narodil 15. srpna 1839 v Hradci Králové truhláři Janu Petrofovi a Barboře Heizmannové. Vyučil se truhlářem v otcově dílně, tedy stejnému řemeslu jako otec, a nic nenaznačovalo, že by měl skončit u hudebních nástrojů.
Rozhodla rodinná vazba na matčině straně. V roce 1857, v osmnácti letech, odešel do Vídně, kde se stavbě klavírů vyučil u svého strýce Jana Heizmanna, který tam nástroje vyráběl. Zkušenosti pak sbíral u vídeňských firem Ehrbar a Schweighofer, tedy u zavedených výrobců tehdejšího centra klavírnictví.
Čtyři nástroje v prvním roce
V roce 1864 se vrátil domů a v truhlářské dílně svého otce postavil první klavír s vídeňskou mechanikou. Kupcem byl hradecký řeznický mistr Josef Petříček. Za celý první rok postavil čtyři nástroje.
Živnostenské oprávnění získal v roce 1865, kdy otcovu truhlárnu přeměnil na klavírnickou dílnu se šesti zaměstnanci. Když otec v roce 1866 zemřel na choleru, soustředil se Antonín Petrof výhradně na klavíry.
Hostinec, ze kterého je továrna
V roce 1874 koupil u cesty z města směrem na Brno zájezdní hostinec a postavil na jeho místě novou továrnu. Na téže adrese, v ulici Na Brně, se vyrábí dodnes, tedy víc než sto padesát let na jednom místě.
Následovala řada technických kroků, které z dílny udělaly plnohodnotnou továrnu. V roce 1874 se rozběhla výroba harmonií, o rok později dvojitá repetiční mechanika, v roce 1878 litinové rámy a v roce 1881 vlastní výroba klaviatur a mechanik. Pianina, tedy nástroje se svislým rámem, přibyla v roce 1883.
Firma zkoušela i technologické odbočky. Ve dvacátých letech vyráběla elektropneumatická a radioakustická piana a v roce 1932 koupila licenci na elektronický nástroj Neo Bechstein, který přejmenovala na Neo Petrof.
Dvorní dodavatel a pobočka v Londýně
První zahraniční pobočku otevřela firma v roce 1880 v Temešváru v tehdejších Uhrách, systematický vývoz začal v roce 1895. Ve dvacátých letech už nástroje mířily do Evropy, Japonska, Číny, Austrálie i Jižní Ameriky a v roce 1928 vznikla pobočka v Londýně, otevřená ve spolupráci s firmou Steinway.
V roce 1899 získal Antonín Petrof privilegium císařského a královského dvorního dodavatele a titul tajného dvorního rady. Zákazníkem byl císařský dvůr. Z ocenění je nejlépe doložená zlatá medaile z výstavy v Bruselu v roce 1934.
Za období od založení do roku 1914 se uvádí zhruba třicet tisíc vyrobených nástrojů. Antonín Petrof zemřel 7. září 1915.
Znárodnění a co se stalo rodině
V roce 1948 byla firma znárodněna a začleněna do národního podniku Továrna na piana a varhany. Značka Petrof přitom na nástrojích zůstala, což je jeden z důvodů, proč se kontinuita jména nikdy nepřetrhla.
Pro rodinu to ale znamenalo zlom, který je doložený svědectvím Jana Petrofa ze čtvrté generace. Všichni majitelé s příjmením Petrof museli firmu opustit do týdne a rodinná vila byla rozdělena na pět bytových jednotek. Jeho otec pak pracoval jako kopáč a matka uklízela na hlavním nádraží.
V roce 1959 bylo v rámci takzvané likvidace antagonistických tříd zatčeno pět příbuzných. Sedmdesátitříletý Antonín Petrof a Vladimír Petrof dostali po šesti letech. Antonín po dvou letech ve vězení zemřel na tuberkulózu, Vladimír si odseděl pět let.
Třicet tisíc nástrojů ročně
Znárodněný podnik nebyl malý, právě naopak. V roce 1954 vzniklo vývojové oddělení pro klavíry a klaviatury, v roce 1958 skončila výroba harmonií a koncertní křídlo Petrof získalo zlatou medaili na světové výstavě EXPO v Bruselu.
Ekonomicky se výroba přeorientovala na východ. Podnik prodával až deset tisíc nástrojů ročně do Sovětského svazu z celkové roční produkce, která se pohybovala kolem třiceti tisíc kusů. Výroba běžela na pásu, tedy v logice, která je opakem dnešní ruční stavby.
Vrcholem v číslech byl paradoxně až rok 2003, tedy po privatizaci: 9 580 nástrojů, z toho 8 156 pianin a 1 424 klavírů, při 1 186 zaměstnancích.
Jinou jižočeskou značku, která se drží od 19. století na stejném místě, popisuje text o Koh-i-nooru a výrobě tužky.
Deset let cesty zpátky
Návrat firmy rodině nebyl jednorázový akt, ale proces trvající zhruba deset let. Do vedení vstoupil v roce 1991 Jan Petrof, jenže rodině byla tehdy z majetku státního podniku přiznána pouhá čtyři procenta. Zbytek si musela koupit zpět s bankovním úvěrem.
| Rok | Krok |
|---|---|
| 1991 | Jan Petrof vstupuje do vedení, rodině přiznána čtyři procenta |
| 1994 | Vzniká společnost Petrof, spol. s r.o. |
| 1998 | Dokončení privatizace |
| 2001 | Továrna je zpět v rukou rodiny |
Za rozhodující datum návratu je proto správné považovat rok 2001, ne rok 1989 ani 1991.
Šest generací u jedné firmy
| Generace | Kdo | Období |
|---|---|---|
| 1. | Antonín Petrof | 1864 až 1915 |
| 2. | Jan, Antonín mladší a Vladimír | od 1908, po roce 1915 vedl Vladimír |
| 3. | Dimitrij, Eduard a Eugen | od 1928 |
| 4. | Jan Petrof | 1991 až 2004 |
| 5. | Zuzana Ceralová Petrofová | ve vedení od 2004, prezidentkou od 2011 |
| 6. | Anna Petrof Prousková | výkonnou ředitelkou od 2022 |
Zvláštnost je v tom, že firmu dnes vedou dvě generace současně. Zuzana Ceralová Petrofová je majitelkou a prezidentkou, její dcera Anna Petrof Prousková výkonnou ředitelkou. Zuzana Ceralová Petrofová získala mimo jiné ocenění Podnikatelka roku 2012 a medaili ministra průmyslu a obchodu v roce 2017.
Jak se dnes klavír staví
Výroba jednoho nástroje trvá přibližně devět měsíců, u koncertních nástrojů řady Master series devět až dvanáct měsíců. Až osmdesát procent výrobních operací tvoří ruční práce a zhruba sedmdesát procent dílů a komponentů si firma vyrábí sama, což je v dnešní výrobě neobvyklý podíl.
Nejnázornější číslo se týká rámu. Litinový rám koncertního křídla musí unést napětí strun přes dvacet tun. Právě proto se rámy odlévají z litiny a ne z lehčích materiálů, a proto také klavír váží tolik, kolik váží: koncertní nástroje se pohybují mezi třemi sty a šesti sty kilogramy.
Dřevo se vybírá podle funkce. Na rezonanční desky se používá rezonanční smrk, dále se pracuje s bukem, břízou, ořechem, topolem, lípou, javorem, ebenem, habrem a olší. Ke každému nástroji dostane zákazník certifikát se jmény všech řemeslníků, kteří na něm pracovali.
Rozměrově se klavíry pohybují zhruba od metru a půl po tři metry. Nejdelší v nabídce je koncertní P 284 Mistral s délkou 284 centimetrů, nejkratší P 159 Bora se 159 centimetry a hmotností 309 kilogramů. Pianina měří obvykle 110 až 140 centimetrů.
Sedm značek pod jednou střechou
| Značka | Od roku | Čím se vyznačuje |
|---|---|---|
| Petrof | 1864 | základní značka, kulatý romantický tón |
| Ant. Petrof | 2014 | prémiová řada |
| Scholze | 1876 | původně samostatná firma |
| Rösler | 1878 | za Rakouska Uherska přední továrna |
| Akord | 1919 | robustní konstrukce, výrazný zvuk |
| Fibich | 1948 | pojmenováno po skladateli Zdeňku Fibichovi |
| Weinbach | neuvedeno | konstrukce odvozená od Petrofu, pro školy |
Nejde o marketingové varianty jednoho nástroje. Jsou to jména historických výrobců, které firma postupně převzala a používá je pro odlišné cenové a zvukové polohy.
Ant. Petrof jako pocta zakladateli
Prémiovou značku Ant. Petrof firma spustila v roce 2014 ke stopadesátému výročí založení, a to jako poctu zakladateli. Předcházel jí zhruba sedmiletý vývoj a u vlajkového klavíru AP 275 firma uvádí pět let vývoje samotného modelu.
Do řady patří klavíry AP 275 a AP 225 a pianina AP 136 a AP 126. Používají se nejkvalitnější evropské materiály a patentované konstrukční prvky a pracují na nich jen nejzkušenější řemeslníci.
Od roku 2007 nese každý nástroj z Hradce Králové pečeť Certificate of European Excellence, evropské značky kvality, která potvrzuje evropský původ a kvalitu použitých materiálů. Firma je navíc držitelem certifikací systému řízení kvality a environmentálního managementu.
Kolik se dnes vyrábí
Tady je potřeba být přesný, protože čísla rychle stárnou a poslední roky nejsou pro firmu snadné.
| Ukazatel | Hodnota | Rok |
|---|---|---|
| Vyrobené nástroje | 9 580 kusů | 2003 |
| Vyrobené nástroje | zhruba 2 000 kusů | 2018 |
| Vyrobené nástroje | asi 1 150 kusů | 2022 |
| Zaměstnanci | 1 186 | 2003 |
| Zaměstnanci | více než 200 | 2021 |
| Zaměstnanci | zhruba 150 | 2024 |
| Tržby | 247 milionů korun | 2022 |
| Tržby | 202 milionů korun | 2023 |
Za dvě desetiletí tedy klesla výroba zhruba na osminu a počet zaměstnanců zhruba na sedminu. Trh s akustickými nástroji se zmenšuje a firma na to reaguje posunem k dražším a ručně stavěným nástrojům, tedy opačným směrem, než jakým šla za socialismu.
Souběžně s tím se část výroby přesouvá mimo Evropu. V Číně se v licenci vyrábí zhruba tři a půl tisíce nástrojů ročně. Celkem firma od roku 1864 postavila pod značkou Petrof zhruba 635 tisíc nástrojů a vyváží do více než 65 zemí na pěti kontinentech.
Je Petrof největší v Evropě?
Firma sama o sobě uvádí, že je největším výrobcem akustických klavírů a pianin v Evropě. Měřítko u toho ale neuvádí, tedy ani počet kusů, ani tržby, ani počet zaměstnanců.
Nezávislé zdroje jsou opatrnější. Zpravodajství i encyklopedie dnes používají formulace typu přední evropský výrobce nebo jeden z nejvýznamnějších. Nejlépe doložená konkrétní verze superlativu je z roku 2018, kdy byl Petrof označen za největšího evropského vývozce akustických pian podle počtu vyvezených nástrojů, tehdy při zhruba dvou tisících nástrojích ročně a čtyřiadevadesátiprocentním exportu.
Poctivá odpověď tedy zní: jde o jednoho z největších evropských výrobců akustických nástrojů, ale tvrzení o prvenství pochází od firmy samotné a nemá zveřejněné měřítko.
Galerie v hale a muzeum v centru
Petrof Gallery vznikla v roce 2017 rekonstrukcí staré výrobní haly přímo v továrním areálu a má plochu 1 600 metrů čtverečních. Kromě showroomu je v ní víceúčelový sál s akustikou navrženou pro koncerty a hudební kavárna se samohrajícím klavírem. Stavba získala v roce 2018 titul Stavba roku Královéhradeckého kraje. Druhá pobočka galerie vznikla v roce 2019 v čínském Si-anu.
Petrof Museum firma poprvé otevřela v roce 2013 a novou expozici zpřístupnila 19. listopadu 2025, tentokrát v centru Hradce Králové na Eliščině nábřeží, tedy nedaleko místa, kde Antonín Petrof postavil první nástroj. Expozice je na dvou podlažích a pokrývá víc než sto šedesát let historie.
Z exponátů stojí za zmínku nejstarší dochovaný klavír značky z roku 1865, pianola z roku 1929 a pianino bez korpusu, které odkrývá celou mechaniku. Součástí je i klavír propojený se softwarem, který hru návštěvníka převádí v reálném čase na abstraktní obraz.
Sedm věcí, které se o Petrofu pletou
- Zakladatel byl truhlář. Klavírnictví se učil ve Vídni.
- Rodina firmu nedostala v roce 1989. Vrátila se až v roce 2001.
- Vrchol výroby byl v roce 2003. Ne za socialismu ani dnes.
- Vyrábí se pod sedmi značkami. Nejen pod jménem Petrof.
- Ant. Petrof není starší řada. Vznikla až v roce 2014.
- Rám drží přes dvacet tun. Proto je z litiny.
- Prvenství v Evropě je firemní tvrzení. Bez uvedeného měřítka.
Časté dotazy k firmě Petrof
Kdy Petrof vznikl?
V roce 1864, kdy Antonín Petrof postavil v truhlářské dílně svého otce v Hradci Králové první klavír. Živnostenské oprávnění získal o rok později a začínal se šesti zaměstnanci.
Kdo firmu vlastní?
Zakládající rodina. Majitelkou a prezidentkou je Zuzana Ceralová Petrofová z páté generace, výkonnou ředitelkou je od roku 2022 její dcera Anna Petrof Prousková ze šesté generace.
Kdy se firma vrátila rodině?
Až v roce 2001. Proces začal v roce 1991, kdy bylo rodině z majetku státního podniku přiznáno jen čtyři procenta, privatizace byla dokončena v roce 1998 a zbytek si rodina musela odkoupit.
Jak dlouho trvá výroba klavíru?
Přibližně devět měsíců, u koncertních nástrojů řady Master series devět až dvanáct měsíců. Až osmdesát procent operací je ruční práce.
Jaké napětí drží rám klavíru?
U koncertního křídla přes dvacet tun. Proto se rámy odlévají z litiny a proto koncertní nástroje váží tři sta až šest set kilogramů.
Kolik nástrojů Petrof vyrobil?
Od roku 1864 zhruba 635 tisíc pod značkou Petrof. V prvním roce to byly čtyři nástroje, v roce 2003 jich bylo 9 580 a v roce 2022 asi 1 150.
Je Petrof největší výrobce klavírů v Evropě?
Firma to o sobě uvádí, ale bez zveřejněného měřítka. Nezávislé zdroje používají opatrnější formulaci přední evropský výrobce. Doloženo je prvenství ve vývozu akustických pian podle počtu nástrojů z roku 2018.
Kde se dají nástroje vidět?
V Petrof Gallery přímo v továrním areálu v Hradci Králové a v Petrof Museum na Eliščině nábřeží, jehož nová expozice se otevřela v listopadu 2025.
Odkud údaje pocházejí
Historie firmy, technické údaje o výrobě, modelové řady a informace o galerii i muzeu pocházejí z webu společnosti Petrof v české i anglické verzi. Životopisné údaje o Antonínu Petrofovi a podrobnosti o osudu rodiny po roce 1948 vycházejí z Královéhradeckého architektonického manuálu a ze svědectví Jana Petrofa v archivu Paměti národa. Údaje o produkci, tržbách a počtu zaměstnanců v jednotlivých letech jsou z regionálního zpravodajství a vždy je uvádíme s rokem, protože se rychle mění. Počet strun v nástroji ani počet dílů klavíru neuvádíme, protože je firma nezveřejňuje. Ceny nástrojů neuvádíme vůbec.
- Historie firmy Petrof
- Popis výroby nástrojů
- Svědectví Jana Petrofa v Paměti národa
- Továrna na piana v architektonickém manuálu
Na navazující texty z rubriky Zprávy vede průvodce cestováním, kde najdete i tipy na české technické památky.
Redakce Moxy.cz
Píšeme o bydlení a domácnosti, cestování, financích, sportu a stylu. Vycházíme z primárních zdrojů a údaje, které se nedají doložit, do textů nedáváme.
Magazín vydává společnost Digital Place s.r.o. Jak texty vznikají a jak opravujeme chyby, popisuje stránka jak vzniká obsah. Když v článku najdete nepřesnost, dejte nám vědět přes kontakt na redakci.