Ošetřovné: devět dní, šestnáct u samoživitele a jedno vystřídání

Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění pro toho, kdo musí zůstat doma s nemocným dítětem nebo jiným členem domácnosti. Podpůrčí doba je devět kalendářních dnů, u osamělého rodiče šestnáct, a rozhodující je věk deseti let. Vedle toho existuje ještě dlouhodobé ošetřovné, které je jinou dávkou s jinými podmínkami a délkou devadesáti dnů, a obojí se běžně plete.

Na co ošetřovné je a jak dlouho trvá

• Podpůrčí doba činí nejdéle devět kalendářních dnů.
• Osamělý pojištěnec s dítětem do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, má 16 dnů.
• Výše dávky je 60 procent denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
• U nemocného dítěte je hranice věk deseti let.
• Vystřídat se mohou dvě osoby, ale jen jednou a bez prodloužení podpůrčí doby.
• Dlouhodobé ošetřovné je samostatná dávka s podpůrčí dobou 90 kalendářních dnů.

Kdy nárok vzniká

Zákon rozlišuje dvě situace. První je ošetřování nemocného: dítěte mladšího deseti let, které onemocnělo nebo utrpělo úraz, jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav bezprostředně po porodu takové ošetřování vyžaduje.

Druhá je péče o zdravé dítě mladší deseti let, a to ze tří důvodů. Když je školské zařízení nebo škola uzavřená z nařízení příslušného orgánu kvůli havárii, mimořádnému opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události. Když dítě nemůže do zařízení nebo do školy pro nařízenou karanténu. A když osoba, která o dítě jinak pečuje, sama onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa.

Hranice deseti let a co po ní

Deset let je hranice, která rozděluje dva režimy. Dítě mladší deseti let je v zákoně samostatnou kategorií. Starší dítě spadá pod obecnou kategorii jiné fyzické osoby, u které musí zdravotní stav nezbytně vyžadovat ošetřování jinou osobou. Nárok tedy nezaniká, jen se posuzuje přísněji.

Zákon zároveň řeší situaci, kdy dítě dovrší deset let uprostřed ošetřování. V takovém případě ošetřovné náleží po celou podpůrčí dobu, dávka se nekrátí.

Údaj	Ošetřovné	Dlouhodobé ošetřovné
Podpůrčí doba	9 dnů, u osamělého 16 dnů	nejdéle 90 kalendářních dnů
Výše dávky	60 procent denního vyměřovacího základu	60 procent denního vyměřovacího základu
Předchozí hospitalizace	nevyžaduje se	alespoň 4 po sobě jdoucí kalendářní dny
Čekací doba u zaměstnance	není	90 dnů účasti ve 4 měsících
Čekací doba u OSVČ	3 měsíce účasti	3 měsíce účasti
Střídání pečujících	jen jednou, dvě osoby	opakovaně, více osob
Dohoda o provedení práce	není vyloučena zákonem	vyloučena
Omluva nepřítomnosti v práci	běžná překážka v práci	zaměstnavatel je povinen omluvit
Rozhodnutí vydává	ošetřující lékař	lékař lůžkové péče, dále ambulantní lékař
Opakování u téže osoby	bez zvláštního odstupu	nejdříve po 12 měsících

Kdo je osamělý pojištěnec

Delší podpůrčí doba šestnácti dnů není pro kohokoli, kdo bydlí sám. Zákon osamělého pojištěnce definuje přesně: je to pojištěnec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou nebo druhem ani v registrovaném partnerství. Za osamělého se považuje i ten, jehož manželka nebo manžel je ve výkonu trestu odnětí svobody uloženého nejméně na rok nebo ve výkonu zabezpečovací detence, případně bylo zahájeno řízení o prohlášení za nezvěstného nebo za mrtvého, a tento pojištěnec nežije s druhem nebo družkou.

K tomu musí mít v trvalé péči aspoň jedno dítě do šestnácti let, které neukončilo povinnou školní docházku.

Podmínka společné domácnosti a její výjimka

Obecně platí, že ošetřovaná osoba musí žít s pojištěncem v domácnosti. Zákon z toho ale vyjímá ošetřování příbuzného v linii přímé, sourozence, manžela nebo registrovaného partnera a rodičů manžela nebo registrovaného partnera.

Prakticky to znamená, že rodič a dítě jsou příbuzní v linii přímé, takže se na ně podmínka společné domácnosti nevztahuje. Rodič může ošetřovat dítě, které s ním nebydlí, a naopak dospělé dítě může ošetřovat rodiče v jiné obci. U tchyně a tchána to platí také, u druha nebo družky nikoli, tam se společná domácnost vyžaduje.

Kdo na ošetřovné nárok nemá

Výčet v zákoně je uzavřený. Nárok nemají příslušníci bezpečnostních sborů, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, odsouzení ve výkonu trestu zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, žáci a studenti ze zaměstnání, které spadá výlučně do období prázdnin, zaměstnanci účastní pojištění z důvodu zaměstnání malého rozsahu, pokud nejde o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, a členové kolektivních orgánů právnické osoby.

Stojí za pozornost, co v tom výčtu není. U krátkodobého ošetřovného zákon dohodu o provedení práce mezi vyloučenými neuvádí, na rozdíl od dlouhodobého ošetřovného, kde je vyloučena výslovně.

Dva další případy nároku brání. Ošetřovné nenáleží pojištěnci v době prvních čtrnácti kalendářních dnů jeho vlastní pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. A nenáleží ani tehdy, když jiný pojištěnec má z důvodu péče o tutéž osobu nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného. Souvislost s vlastní nemocí popisuje text o nemocenské a náhradě mzdy.

Podnikatelé mají nárok od roku 2025

Osoba samostatně výdělečně činná má na ošetřovné nárok, pokud byla účastna nemocenského pojištění jako OSVČ alespoň tři měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby ošetřování nebo dni jejího převzetí. Podle České správy sociálního zabezpečení podnikatelům tento nárok vznikl teprve od 1. ledna 2025, dříve ho neměli vůbec.

Vystřídání funguje jen jednou

V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných, případně postupně dvěma, pokud se vystřídají. Vystřídat se lze jen jednou a u toho, kdo péči převzal, se podmínky nároku posuzují ke dni převzetí.

Klíčové je, že podpůrčí doba se vystřídáním neprodlužuje. Devět, respektive šestnáct dnů je společný strop pro obě pečující osoby, ne pro každou zvlášť. Za nový případ se navíc nepovažuje ani změna diagnózy v průběhu ošetřování.

Podpůrčí doba běží od prvního dne potřeby ošetřování. Když ale potřeba vznikne v den, kdy má zaměstnanec směnu už odpracovanou, začíná až následujícím kalendářním dnem. Po dobu, kdy je ošetřovaná osoba hospitalizovaná, se běh podpůrčí doby staví.

Jak se dávka uplatňuje

Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování vydává na žádost ošetřující lékař, pokud vyšetřením zjistí, že to zdravotní stav vyžaduje. V odůvodněných případech může rozhodnout, že potřeba vznikla dřívějším dnem, nejvýše však tři kalendářní dny přede dnem, kdy ji zjistil.

Tiskopisy pro zaměstnavatele nesmí obsahovat statistickou značku diagnózy ani jiný údaj, ze kterého by šlo diagnózu dovodit. Zaměstnanec žádost podává u zaměstnavatele, podnikatel u územní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel má právo dát podnět ke kontrole důvodnosti potřeby ošetřování, pokud ošetřovné pobírá jeho zaměstnanec.

Ošetřovné se nevyplácí za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu nebo po kterou trvala stávka, pokud potřeba ošetřování vznikla nejdříve dnem následujícím po nástupu na volno nebo po vstupu do stávky.

Dlouhodobé ošetřovné je jiná dávka

Dlouhodobé ošetřovné míří na situaci po vážném zhoršení zdravotního stavu blízké osoby. Podmínkou je, že u ošetřované osoby došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci s poskytováním léčebné péče alespoň čtyři po sobě jdoucí kalendářní dny, a že po propuštění do domácího prostředí bude podle předpokladu nezbytná dlouhodobá péče po dobu alespoň třiceti kalendářních dnů. Za den hospitalizace se počítá i den přijetí a den propuštění.

Výjimku tvoří inkurabilní stav vyžadující paliativní a dlouhodobou péči v domácím prostředí, kde se podmínka hospitalizace nevyžaduje.

Okruh ošetřujících osob je široký: manžel nebo registrovaný partner, příbuzný v linii přímé, sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, manželé a druhové těchto osob a také druh nebo družka ošetřované osoby či jiná osoba žijící s ní v domácnosti.

Zaměstnavatel musí nepřítomnost omluvit

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče. Formulace je bezpodmínečná, žádnou výhradu vážných provozních důvodů zákon v tomto ustanovení neobsahuje. Podle České správy sociálního zabezpečení jde o změnu účinnou od 1. června 2025.

O vzniku potřeby dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař poskytovatele lůžkové péče v den propuštění do domácího prostředí a žádost lze podat do osmi dnů po propuštění, k později podaným se nepřihlíží. Ošetřovaná osoba se pak musí dostavit ke kontrole u ambulantního lékaře nejdéle do patnácti dnů od propuštění. Další nárok na dlouhodobé ošetřovné u téže osoby a téže potřeby péče může vzniknout nejdříve po dvanácti měsících.

Sedm věcí, které se u ošetřovného pletou

1. Devět dnů platí pro celý případ. Ne pro každého pečujícího zvlášť.
2. Šestnáct dnů není pro každého samoživitele. Zákon osamělého definuje výčtem.
3. Deset let není konec nároku. Starší dítě spadá pod jinou kategorii.
4. Vystřídat se lze jen jednou. Změna diagnózy nový případ nezakládá.
5. Rodič nemusí s dítětem bydlet. Příbuzní v linii přímé mají výjimku.
6. Během vlastní nemoci nárok není. Prvních čtrnáct dnů se vylučuje.
7. Dlouhodobé ošetřovné je jiná dávka. Devadesát dnů a podmínka hospitalizace.

Časté dotazy k ošetřovnému

Jak dlouho se ošetřovné vyplácí?

Nejdéle devět kalendářních dnů. Osamělý pojištěnec, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, má nárok až na 16 kalendářních dnů.

Kolik ošetřovné dělá?

Šedesát procent denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Stejná sazba platí i u dlouhodobého ošetřovného.

Do kolika let dítěte se ošetřovné dává?

U nemocného dítěte je zákonnou hranicí věk deseti let. Starší dítě lze ošetřovat také, ale posuzuje se jako jiná fyzická osoba, jejíž zdravotní stav nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou. Když dítě dovrší deset let v průběhu podpůrčí doby, dávka náleží po celou dobu.

Můžeme se s partnerem střídat?

Ano, ale jen jednou. V témže případě ošetřování náleží dávka jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma, pokud se vystřídají. Podpůrčí doba se tím neprodlužuje, devět nebo šestnáct dnů je společný strop.

Musí ošetřovaná osoba bydlet ve stejné domácnosti?

Obecně ano, ale zákon z toho vyjímá ošetřování příbuzného v linii přímé, sourozence, manžela nebo registrovaného partnera a rodičů manžela nebo registrovaného partnera. Rodiče a děti jsou příbuzní v linii přímé, takže se na ně podmínka nevztahuje.

Mají na ošetřovné nárok podnikatelé?

Ano, pokud byli účastni nemocenského pojištění jako OSVČ alespoň tři měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby ošetřování. Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že podnikatelům tento nárok vznikl od 1. ledna 2025.

Čím se liší dlouhodobé ošetřovné?

Podpůrčí dobou 90 kalendářních dnů a podmínkou předchozí hospitalizace ošetřované osoby v délce alespoň čtyř po sobě jdoucích kalendářních dnů, s předpokladem nezbytné péče na dalších alespoň 30 dnů. Výjimkou je inkurabilní stav vyžadující paliativní péči doma, kde se hospitalizace nevyžaduje.

Může zaměstnavatel dlouhodobé ošetřovné odmítnout?

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče a žádnou výhradu provozních důvodů v tomto ustanovení neobsahuje. Podle České správy sociálního zabezpečení jde o změnu účinnou od 1. června 2025.

Odkud údaje pocházejí

Podpůrčí doba, definice osamělého pojištěnce, věková hranice deseti let, sazba dávky, podmínka společné domácnosti i její výjimky, výčet osob bez nároku, pravidlo o jediném vystřídání a všechny podmínky dlouhodobého ošetřovného vycházejí ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost při dlouhodobé péči je ze zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Datum, od kterého mají nárok podnikatelé, a datum změny v omlouvání nepřítomnosti uvádí Česká správa sociálního zabezpečení.

• zákon o nemocenském pojištění
• Česká správa sociálního zabezpečení k ošetřovnému
• informace k dlouhodobému ošetřovnému
• zákoník práce

Další texty z rubriky Finance najdete v průvodci financemi.