Prostějov a oděvní průmysl: od Mandlů po zánik OP

Firma, kterou si Česko pamatuje jako OP Prostějov, byla zapsaná do obchodního rejstříku pod jménem Oděvy Rolný a zkratku OP dostala až v roce 1995. Nebyla pokračovatelem národního podniku, byla to soukromá firma z devadesátých let. Dnes neexistuje vůbec: z rejstříku ji vymazali 19. září 2022 po dvanácti letech insolvence. Oděvní tradice města je přitom o sto padesát let starší než ona a v mnoha ohledech zajímavější. Následující text prochází, co se o prostějovské konfekci dá doložit z rejstříků, z registru ochranných známek a z památkového katalogu.

Co o prostějovské konfekci platí

• Krejčovský cech ve městě vznikl v roce 1491, textilní tradice je doložena už od roku 1406.
• Mandlové otevřeli konfekční továrnu v roce 1858 a zavedli do města první šicí stroje.
• Na konci devatenáctého století dělal Prostějov třetinu oděvní výroby celého Rakouska-Uherska.
• V roce 1910 se krejčovinou živilo ve městě na dvanáct tisíc lidí a působilo tu na osmadvacet továren.
• Národní podnik vznikl ze čtyř firem a jeho název se dvakrát měnil.
• Akciová společnost Oděvní podnik vznikla až 31. srpna 1998 a s národním podnikem právně nesouvisela.
• Výroba svrchních oděvů zmizela z jejího předmětu podnikání 14. července 2009, tedy ještě před insolvencí.
• Všechny ochranné známky se zněním OP Prostějov Profashion jsou v registru vedeny jako zaniklé.

Město, které šilo dřív než většina Evropy

Textilní tradice je v Prostějově doložena zmínkou o Tkalcovské ulici a Soukenické bráně už z roku 1406, v sedmdesátých letech patnáctého století vznikl soukenický cech s exportem do Uher a v roce 1491 byl založen cech krejčovský. Právě ten letopočet se později objevil i v názvech ochranných známek podniku. Konfekce v průmyslovém smyslu ale přišla až po roce 1848 se strojovým krejčovstvím.

Mandlové, šicí stroje a třetina monarchie

Na počátku padesátých let devatenáctého století založil Mořic Mandl se svými syny první dílnu na výrobu oděvů a v roce 1858 otevřeli Mandlové konfekční továrnu, do níž poprvé přivedli šicí stroje. Další firmy následovaly rychle, Tadesco v roce 1867 a Joachim Polak v roce 1873. Na konci století se Prostějov podílel třetinou oděvní výroby na celkové produkci Rakouska-Uherska a místní firmy vyvážely na Balkán, do Afriky, Austrálie i Ameriky.

Rolný a Nehera: dvě firmy, které si konkurovaly

Firma Rolný byla založena v roce 1862. Arnošt Rolný ji převzal v roce 1920 a za devět let zaměstnával na šest set dělníků, vlastnil pětadevadesát prodejen a expandoval do Maroka, Egypta, Hongkongu i Paraguaye. Jan Nehera založil svůj konfekční závod v roce 1923 a do roku 1938 měl sto třicet prodejen, pobočky v USA, Švédsku a Africe a asi tisíc zaměstnanců. Obě jména se po válce staly součástí jednoho národního podniku.

Nešlo o jednu firmu, ale o celé odvětví

V roce 1910 působilo ve městě na osmadvacet továren a krejčovinou se živilo na dvanáct tisíc obyvatel. Před druhou světovou válkou uvádějí zdroje dvaasedmdesát oděvních společností a pro rok 1945 sto pětasedmdesát konfekčních podniků a živností. Obě čísla mohou platit vedle sebe, pokud to druhé zahrnuje i drobné živnostníky. Podobně soustředěné řemeslo najdeme jinde na Moravě třeba u kloboučnictví v Novém Jičíně.

Národní podnik a jeho tři jména

Znárodňovací dekrety z října 1945 převedly dvě třetiny prostějovských firem pod národní správu. Základ velkého národního podniku Oděvní průmysl tvořily čtyři firmy: Nehera, Rolný, Silesia a Sbor. Po druhé vlně znárodnění v roce 1948 se připojily zbývající. Podnik se od roku 1949 jmenoval Oděvní závody Jiřího Wolkera a od roku 1958 znovu Oděvní průmysl, kdy k němu byly připojeny závody Kras Brno, Otavan Třeboň, Hanačka a Kornolit.

Období	Co se dělo
1945 až 1948	znárodnění, základ tvoří čtyři firmy
od 1949	název Oděvní závody Jiřího Wolkera
od 1958	název Oděvní průmysl, připojeny další závody
14. 12. 1957	položen základní kámen areálu ve Vrahovicích
28. 10. 1965	slavnostní otevření nového závodu
23. 4. 1967	velký požár závodu

Areál, který se stavěl osm let

Základní kámen nového areálu ve Vrahovicích byl položen 14. prosince 1957, projekt zpracovali architekti z gottwaldovského Centroprojektu a stavbu provedly Pozemní stavby Olomouc. Šlo o železobetonovou konstrukci s cihelnou vyzdívkou, osm bloků zahrnujících administrativu, provoz, sklady, údržbu a kotelnu, k tomu železniční vlečka a vlastní silniční napojení. Otevření proběhlo 28. října 1965, stavba spotřebovala zhruba dvaaosmdesát tisíc brigádnických hodin.

Deset tisíc lidí v jednom závodě

V samotném prostějovském závodě pracovalo po dokončení areálu na deset tisíc zaměstnanců a národní podnik zajišťoval kolem osmdesáti procent veškeré oděvní výroby v Čechách a na Moravě. Tohle číslo se často nadsazuje na evropské měřítko, ale doložitelné je prvenství v rámci Československa, ne Evropy. Šest výrobních hal areálu padlo odstřelem 28. června 2014, stát zůstala hlavní administrativní budova a bývalá kotelna.

Firma, kterou si pamatujeme, vznikla až v devadesátých letech

Tohle je nejpodstatnější korekce celého tématu a vyplývá přímo z obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným byla zapsána 9. listopadu 1992 pod názvem Oděvy Rolný, sídlem v Prostějově. Na Oděvní podnik se přejmenovala teprve 16. ledna 1995. Akciová společnost Oděvní podnik pak vznikla 31. srpna 1998 přeměnou této společnosti s ručením omezeným, která byla téhož dne vymazána.

Datum	Událost
9. 11. 1992	zápis společnosti Oděvy Rolný, s.r.o.
16. 1. 1995	přejmenování na Oděvní podnik, zkratka OP
31. 8. 1998	vznik akciové společnosti přeměnou
14. 7. 2009	výmaz výroby oděvů z předmětu podnikání
18. 1. 2010	zahájení insolvenčního řízení
25. 1. 2010	rozhodnutí o úpadku
10. 6. 2011	reorganizace se mění v konkurs
20. 7. 2022	zrušení konkursu pro nedostatek majetku
19. 9. 2022	výmaz z obchodního rejstříku

Dvanáct let insolvence

Insolvenční řízení začalo 18. ledna 2010, o úpadku bylo rozhodnuto o týden později. Soud nejprve povolil řešení reorganizací, ta se ale 10. června 2011 přeměnila v konkurs. Konkurs byl zrušen až 20. července 2022, a to proto, že majetek dlužníka byl pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Výmaz z rejstříku následoval 19. září 2022. Od zahájení řízení do zániku firmy uplynulo dvanáct let.

Šít přestala dřív, než padla

Výroba svrchních oděvů, prádla a oděvních doplňků byla jako předmět podnikání v rejstříku vedena od roku 1998 a vymazána 14. července 2009, tedy ještě před zahájením insolvence. Poslední živnostenská oprávnění zmizela v roce 2016. Představa, že se pod značkou šilo až do soudního rozhodnutí, tedy neodpovídá zápisům v rejstříku.

Poslední zbytek výroby zanikl také

Jedinou funkční část, tedy výrobu měřenek neboli obleků na míru zhotovených průmyslovým způsobem, převzala v červnu 2012 prostějovská firma AMF Reece, výrobce průmyslových šicích strojů, která byla jediným zájemcem s podanou závaznou nabídkou. Udrželo se tím přes dvě stě pracovních míst. Ta firma se do roku 1997 jmenovala Minerva Prostějov, v prosinci 2021 na ni byl prohlášen konkurs a 24. května 2024 byla z rejstříku vymazána.

Značky, budovy a co po nich zbylo

Ochranné známky se z majetkové podstaty rozprodávaly v elektronických aukcích od podzimu 2013, poslední desítka změnila majitele na konci roku 2015. Registr ochranných známek dnes u všech tří známek se zněním OP Prostějov Profashion i u známky OP Profashion uvádí stav zaniklý dokument a jako posledního vlastníka brněnskou firmu. Číslovka 1491, kterou podnik používal v několika svých známkách, odkazuje na rok založení krejčovského cechu.

Nehera žije, ale v Bratislavě

Zajímavý kontrast nabízí druhá prvorepubliková značka. Známky se zněním Nehera jsou v registru vedeny jako zapsané a platné, jejich vlastníkem je ale podnikatel z Bratislavy a s prostějovskou firmou právně nesouvisejí. Starší česká známka téhož znění z devadesátých let zanikla. Jméno tedy přežilo, jenže mimo město i mimo původní firmu.

Neherova továrna není chráněná památka

Areál bývalé oděvní továrny Jana Nehery v centru města je v Památkovém katalogu veden s fází ochrany neprohlášeno, přestože návrh na prohlášení za kulturní památku je z 20. prosince 2016. Tvrzení, že jde o chráněnou památku, tedy neodpovídá stavu v katalogu. Samotné město má vyhlášenou městskou památkovou zónu, to je ale jiná ochrana a týká se území, ne této budovy.

Budovy nestavěl Nehera

Památkový katalog popisuje areál jako funkcionalistický soubor, který vznikl postupnou přestavbou čtyřpodlažní secesní budovy z roku 1910, nárožního obchodního domu a tovární budovy z konce třicátých let. Původní budovy patřily firmě Wolf a Franže a Jan Nehera dostal povolení užívat je jako konfekční továrnu teprve v roce 1934. Rok 1923, který se s jeho jménem spojuje, je rokem založení firmy, ne vzniku areálu.

Konfekce jako řemeslo

Konfekce je hromadná průmyslová výroba oděvů ve velkém měřítku, zpravidla v normalizovaných velikostech. Proti tomu stojí zakázková neboli kusová výroba, která produkuje malé množství druhů v mnoha variantách a nepracuje s rozfázováním výrobních etap ani se zaměnitelností dílů. Právě přechod od cechovního krejčovství ke konfekci je to, co z Prostějova v devatenáctém století udělalo průmyslové město. Jak se pozná dobře odvedená práce, rozebírá text o tom, jak poznat kvalitu oblečení.

Velikost popisuje tělo, ne oděv

Označování velikostí oděvů v Evropě upravuje norma řady ČSN EN 13402 o čtyřech částech: pojmy, definice a postup měření tělesných rozměrů, primární a sekundární rozměry, tabulky rozměrů a intervalů a kódovací systém. Klíčový princip je, že označení velikosti se zakládá na tělesných rozměrech nositele, ne na rozměrech hotového oděvu. Rozměry oděvů norma vůbec neřeší.

Co u pánského obleku měří

U pánských oděvů jsou primárními rozměry výška těla, obvod hrudníku a obvod pasu. K sekundárním patří obvod krku, délka paže a obvod boků. Norma přitom zavádí otevřené velikostní řady s pevnými intervaly, takže velikost není libovolné označení výrobce, ale kód odvozený z měřených hodnot. To je také důvod, proč se velikost téhož čísla u dvou značek může nosit jinak, i když norma existuje.

Po čem ve městě sáhnout

Stálou expozici věnovanou oděvnímu průmyslu prostějovské muzeum nemá, jeho stálé expozice se týkají literárních památek, pravěku, geologie, historie města a vánočních tradic. Tématu se věnuje edukační program pro školy nazvaný podle přezdívky města, které se říkalo Hanácká Paříž. Z továrních budov zůstala stát Neherova továrna poblíž centra a ve Vrahovicích administrativní budova s kotelnou.

Šest tvrzení o prostějovské konfekci, která neplatí

1. OP Prostějov byl největší oděvní podnik v Evropě. Doloženo to není. Doložitelné je, že šlo o největší konfekční podnik v Československu s podílem kolem osmdesáti procent domácí oděvní výroby.
2. Akciová společnost byla pokračovatelem národního podniku. Nebyla. Vznikla 31. srpna 1998 přeměnou společnosti zapsané v roce 1992 pod jménem Oděvy Rolný, zkratku OP nesla až od roku 1995.
3. Pod značkou OP se ve městě dodnes šije. Nešije. Výroba oděvů zmizela z předmětu podnikání v roce 2009, firma zanikla výmazem v roce 2022 a poslední nástupce výroby měřenek byl vymazán v roce 2024.
4. OP byla jediná oděvní firma ve městě. Nebyla. V roce 1910 tu působilo na osmadvacet továren, před válkou desítky společností a národní podnik vznikl sloučením čtyř firem.
5. Neherova továrna je chráněná kulturní památka. Není. Památkový katalog ji vede s fází ochrany neprohlášeno, návrh na prohlášení je z prosince 2016.
6. Neherovu továrnu postavil Nehera. Nepostavil. Budovy patřily firmě Wolf a Franže a Nehera dostal povolení užívat je jako konfekční továrnu až v roce 1934.

Časté otázky

Odkdy se v Prostějově šije?

Textilní tradice je doložena už roku 1406 zmínkou o Tkalcovské ulici a Soukenické bráně, krejčovský cech vznikl v roce 1491. Konfekce v průmyslovém smyslu začala až v padesátých letech devatenáctého století, kdy Mandlové založili dílnu a v roce 1858 otevřeli konfekční továrnu s prvními šicími stroji ve městě.

Byl OP Prostějov největší v Evropě?

Doloženo to není a opatrnější zdroje mluví jen o tom, že patřil mezi největší své kategorie. Doložitelné je prvenství v Československu: národní podnik zajišťoval kolem osmdesáti procent veškeré oděvní výroby v Čechách a na Moravě a v samotném prostějovském závodě pracovalo na deset tisíc lidí.

Existuje firma OP Prostějov dnes?

Neexistuje. Akciová společnost Oděvní podnik byla z obchodního rejstříku vymazána 19. září 2022 poté, co soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku. Insolvenční řízení začalo v lednu 2010 a trvalo dvanáct let. Ochranné známky se zněním OP Prostějov Profashion jsou v registru vedeny jako zaniklé.

Navazovala akciová společnost na národní podnik?

Nenavazovala. Byly to dvě různé právnické osoby. Společnost s ručením omezeným byla zapsána 9. listopadu 1992 pod jménem Oděvy Rolný, na Oděvní podnik se přejmenovala 16. ledna 1995 a akciovou společností se stala přeměnou 31. srpna 1998.

Z jakých firem národní podnik vznikl?

Ze čtyř: Nehera, Rolný, Silesia a Sbor. Znárodňovací dekrety z října 1945 převedly pod národní správu dvě třetiny prostějovských firem, po druhé vlně znárodnění v roce 1948 se připojily zbývající. Od roku 1949 se podnik jmenoval Oděvní závody Jiřího Wolkera a od roku 1958 znovu Oděvní průmysl.

Je Neherova továrna památkově chráněná?

Není. V Památkovém katalogu je areál veden s fází ochrany neprohlášeno, přestože návrh na prohlášení za kulturní památku je z 20. prosince 2016. Budovy navíc původně patřily firmě Wolf a Franže, Jan Nehera dostal povolení užívat je jako konfekční továrnu teprve v roce 1934.

Co znamená číslo 1491 na výrobcích?

Odkazuje na rok založení krejčovského cechu v Prostějově. Podnik ho používal v několika svých ochranných známkách, včetně přihlášky s anglickým slovem since. Všechny tyto známky jsou dnes v registru vedeny jako zaniklé.

Podle čeho se určuje velikost obleku?

Podle tělesných rozměrů nositele, ne podle rozměrů oděvu. Evropská norma řady ČSN EN 13402 stanoví u pánských oděvů jako primární rozměry výšku těla, obvod hrudníku a obvod pasu, jako sekundární pak obvod krku, délku paže a obvod boků. Rozměry hotových oděvů norma vůbec neřeší.

Odkud údaje pocházejí

• Historie průmyslu ve městě, Mandlové a podíl na výrobě monarchie: přehled průmyslu města Prostějova
• Zápisy, přejmenování, insolvence a výmaz firmy: úplný výpis z obchodního rejstříku
• Stav ochranných známek: rešeršní databáze ochranných známek
• Stavební vývoj a fáze ochrany Neherovy továrny: záznam v Památkovém katalogu
• Krejčovský cech a počty firem před válkou: přehled o výrobě konfekce v Prostějově
• Převzetí výroby měřenek: zpráva o prodeji výroby na míru
• Odstřel výrobních hal ve Vrahovicích: zpráva o demolici areálu
• Velikostní označování oděvů: náhled normy ČSN EN 13402

Souvislosti a navazující témata z rubriky Styl shrnuje průvodce stylem.