Meopta dnes vydělává na optice pro čipy. Účast na Hubblovi, kterou jí lidé připisují, nikdo nedoložil

Meopta si většina lidí spojí s dvouokou zrcadlovkou Flexaret, jenže fotoaparáty firma přestala vyrábět před víc než půl stoletím. Dnes je jejím největším oborem optika pro polovodičový průmysl, tedy pro výrobu čipů, a jen tento segment jí v posledním vykázaném období přinesl 2,24 miliardy korun. Přerovský podnik má přitom v příběhu několik míst, kde se běžné podání rozchází s doložitelnými fakty, a jedno z nich je dokonce na jeho vlastním webu. Následující text prochází, co se dá ověřit.

Co si z textu odnesete

• Firma vznikla v roce 1933 jako Optikotechna a jejím prvním určujícím výrobkem byl zvětšovací objektiv Benar.
• Zakladatel Alois Beneš byl majitelem jen dva roky, v roce 1935 podnik prodal Zbrojovce Brno.
• Flexaret se vyráběl od roku 1939 do roku 1970, oficiálně 1971, a skončil kvůli nedostatku závěrek i kvůli vojenské výrobě.
• Po roce 1989 přišla firma s koncem vojenských zakázek zhruba o osmdesát procent příjmů.
• Dnes je největším segmentem optika pro polovodičový průmysl, exportuje se zhruba devadesát procent produkce.
• Tvrzení, že se Meopta podílela na Hubbleově teleskopu, se nepodařilo doložit žádným zdrojem.

Profesor, stavitel a jeden objektiv

Firma byla založena v Přerově v roce 1933 a její vznik má dva otce. Podnět dal docent Alois Mazurek, profesor místní průmyslové školy, narozený v roce 1892 v Lukově. Počáteční kapitál vložil stavitel Alois Beneš. Dobová vzpomínka to shrnuje s humorem: bláznovství pana docenta dalo vzniknout dnešní Meoptě.

Nákup, který firmu nastartoval

Podnik zpočátku vyráběl jen optické komponenty, kondenzory a zvětšovací skla. Zlom přišel ještě téhož roku, kdy Mazurek vyvinul první československý zvětšovací objektiv Benar a tím určil další zaměření firmy. Doložený je i konkrétní obchod, který k tomu vedl: na přelomu srpna a září 1933 prodal Camillo Kallusch Benešovi svou výrobu zvětšovacích přístrojů za 79 500 korun.

Dva roky a konec

Beneš byl majitelem a ředitelem firmy pouze dva roky. V roce 1935 ji prodal České zbrojovce Brno, protože československá armáda tehdy pod tíhou politických událostí hledala možnosti vyzbrojit vojsko kvalitní optikou. Tady se celý příběh láme podruhé: civilní optická dílna se stala součástí zbrojního průmyslu a zůstala jí na dalších pětapadesát let. V roce 1937 firma stavěla nové prostory na předměstí Přerova.

Válka a čísla, která se nedají obejít

Za druhé světové války podléhala Optikotechna vedení německého Abwehru a vyráběla optické přístroje pro německou armádu. Dodávky vojenské optiky jsou u firmy datovány roky 1939 až 1945.

Kdy převážila zbrojní výroba

Regionální muzejní podání k tomu dodává údaj, který posouvá zlom o tři roky dřív, než by čekal ten, kdo počítá od začátku okupace. Od počátku roku 1936 až do poloviny roku 1945 tvořily většinu produkce zbrojní dodávky. Konkrétní typový seznam toho, co se pro Wehrmacht vyrábělo, se doložit nepodařilo, žádný z dohledatelných zdrojů ho neuvádí.

Památník před hlavní budovou

Během války bylo popraveno nebo umučeno sedmnáct zaměstnanců firmy a před hlavní budovou jim je věnován památník Matka vlast od sochaře Bajáka. Jiné podání uvádí osmnáct zavražděných, popravených a umučených zaměstnanců. Rozdíl jednoho člověka se z dostupných zdrojů rozhodnout nedá.

Znárodnění a zlatá éra

Znárodnění bylo dekretem prezidenta vyhlášeno 24. října 1945. Optický koncern pojmenovaný Meopta, spojené závody pro jemnou mechaniku a optiku, byl založen 7. března 1946. Zkratka se běžně vykládá jako mechanická a optická výroba, přičemž rozklíčování i rok přejmenování se v jednotlivých firemních materiálech liší, což je u vlastního webu podniku svým způsobem kuriozita.

První poválečné měsíce

Že se výroba rozjížděla velmi rychle, ukazují konkrétní čísla ze srpna 1945: vyrobeno bylo 274 zvětšováků a prvních 150 triedrů 8×30. Od roku 1947 se firma začala aktivně prezentovat na zahraničních výstavách a export nakonec směřoval do více než šedesáti zemí.

Co všechno se v Přerově vyrábělo

Sortiment byl na jeden podnik pozoruhodně široký. Zvětšovací přístroje nesly jména Axomat, Opemus a Magnifax, fotoaparáty Flexaret, snímací kamery Admira. K tomu amatérské promítací přístroje pro osmimilimetrový a šestnáctimilimetrový film a profesionální kinoprojektory pro pětatřicítku a sedmdesátku. V roce 1953 firma založila Ústav výzkumu optiky a jemné mechaniky.

Grand Prix v Bruselu

Vrchol mezinárodního uznání přišel na světové výstavě v Bruselu v roce 1958, kde kinoprojektor Meopton získal zlatou medaili Grand Prix. Přesné typové označení projektoru se v jednotlivých zdrojích liší. Období 1947 až 1970 označuje sama firma za dobu největší expanze a v roce 1967 se prezentovala i na výstavě v Montrealu.

Flexaret, přístroj, který si lidé pamatují

Fotoaparáty se do Přerova dostaly nákupem. Bratři Bradáčové zahájili výrobu v roce 1936 modelem Kamarád na svitkový film, v roce 1938 přišel Autoflex a souběžně Flexette, a téhož roku bratři výrobu fotoaparátů prodali Optikotechně. První Flexaret je z roku 1939.

Typ	Roky výroby	Co přinesl
Flexaret I	1939	celokovové tělo, objektiv Mirar, závěrka Prontor, bez počítadla snímků
Flexaret II	1948	zaostřování páčkou, synchronizace blesku, objektiv Mirar II
Flexaret III	1948 až 1950	závěrka Metax, objektiv Belar, samočinné počítadlo
Flexaret IV	1950 až 1957	objektiv Belar, varianta umožnila použití kinofilmu
Flexaret V	1958 až 1961	samočinné natahování závěrky, tlačítko spouště
Flexaret VI	1961 až 1967	bajonety pro filtry, šedostříbrný design
Flexaret VII	1966 až 1971	závěrka Pentacon Prestor, matnice s Fresnelovou čočkou

Rozpětí let se ve dvou nezávislých odborných zdrojích shodují, což je u takto starého sortimentu spíš výjimka. Kromě základních typů existovaly varianty IIa, IIIa, IVa, IVb, Va a VIIa, model Standard a speciální edice Astro a Reportér.

Proč výroba skončila

Oficiálním důvodem byl nedostatek dovážených závěrek. Zdroje se ale shodují, že skutečným důvodem byla potřeba výrobních kapacit pro vojenský program, kvůli kterému musela firma civilní fotoaparáty v roce 1970 zrušit. Oficiálním rokem ukončení je uváděn rok 1971.

Kolik se jich vyrobilo

Tohle je otázka, na kterou odpověď není. Ani jeden z dohledatelných zdrojů neuvádí celkový počet vyrobených Flexaretů, ani počty po jednotlivých typech. Kdo takové číslo uvádí, měl by říct, odkud ho má.

Co se vyrábělo vedle

Flexaret nebyl jediný. Mikroma II z roku 1957 byl automatický fotoaparát pro padesát snímků velikosti 11 na 14 milimetrů na šestnáctimilimetrový perforovaný film. Stereomikroma se vyráběla zhruba od roku 1960 do roku 1972 a pořizovala stereoskopické páry. Opema I je z let 1954 až 1959 a jednoduchá Etareta z let 1947 až 1948. U formátu Opemy se údaje mezi zdroji rozcházejí.

Zvětšováky, na které se zapomíná

Sběratelskou pozornost dnes poutá Flexaret, ale početně i významem byly pro firmu důležitější zvětšovací přístroje. Jména Axomat, Opemus a Magnifax znala řada československých domácností, protože temná komora bývala běžnou součástí amatérské fotografie a přístroj se dal pořídit bez devizového příslibu. Právě zvětšováky navíc stály na začátku celého podniku, protože jejich výrobu Beneš koupil hned v prvním roce, a byly to také ony, kterými se výroba po válce rozjížděla jako první.

Vojenská výroba a tvrdý dopad

V sedmdesátých a osmdesátých letech zůstala v hlavním přerovském závodě jen výroba zvětšovacích přístrojů, projektorů a kinoprojektorů, a vojenská výroba ovládla výrobní kapacity z více než pětasedmdesáti procent. Firemní časová osa uvádí, že v roce 1971 dosáhla vojenská výroba až pětasedmdesáti procent obratu a v roce 1988 byla obnovena výroba puškohledů.

Rok 1990

Po rozpadu Varšavské smlouvy byla vojenská výroba ukončena a firma podle vlastního podání přišla zhruba o osmdesát procent příjmů. Firemní časová osa uvádí u roku 1990 pokles vojenské výroby na nulu. Rozdíl mezi pětasedmdesáti procenty kapacit a osmdesáti procenty příjmů je nejspíš rozdílem veličin, ale stojí za zmínku, protože obě čísla pocházejí z týchž materiálů.

Kdo firmu zachránil

Restrukturalizace proběhla podle firmy díky osobnosti Vladimíra Chlupa a později díky investicím Paula Rausnitze. Ten se narodil 9. března 1928 v Jablonci nad Nisou, jako židovský chlapec utekl s rodinou před válkou do Sovětského svazu, ve čtrnácti letech vstoupil do armády a v roce 1946 emigroval do Spojených států, kde se stal úspěšným podnikatelem. Do Česka se vrátil po roce 1990 a v devadesátých letech do Meopty investoval právě ve chvíli, kdy přišla o vojenský program. V roce 2013 obdržel Medaili Za zásluhy a zemřel 11. listopadu 2018. Podobnou cestu od jednoho výrobku k celé značce prošla i sklárna Moser v Karlových Varech.

Čím se firma živí dnes

Meopta je dnes výrobcem optických, optomechanických a optoelektronických řešení a působí v oborech polovodičů, medicíny a průmyslu, k tomu v obraně a sportovní optice. Vlastní web dělí podnik na divizi Optika, Mechanika, Montáž a Výzkum a vývoj, přičemž divize Optika je nejobsazenějším pracovištěm s více než osmi sty zaměstnanci.

Kde se dnes vydělává

Nejvýznamnějším oborem je polovodičový průmysl, ve kterém firma za účetní období od října 2023 do prosince 2024 dosáhla tržeb 2,24 miliardy korun. Celkové tržby za totéž období činily 4,265 miliardy korun a firma vykázala ztrátu 1,158 miliardy korun. Zaměstnává zhruba čtrnáct set lidí a devadesát procent produkce vyváží. Pro srovnání: v roce 2021 utržila 3,675 miliardy se ziskem přes osm set milionů a vyvážela do více než sedmdesáti zemí.

Změna majitele

V roce 2023 potvrdil investiční fond Carlyle Group nákup podílu v Meoptě a stoprocentní podíl v ní následně získal. K formálnímu dokončení došlo 1. června 2024 fúzí sloučením, kdy se nástupnickou společností stala Meopta s.r.o. Podle rejstříku je jejím jediným společníkem se stoprocentním podílem společnost Prism SecurityCo. Podmínky transakce nebyly zveřejněny.

Jak je podnik uspořádaný

Firma se dělí na čtyři části: divizi Optika, kde probíhá výroba optických součástí, tmelení, sesávání a vakuové napařování, divizi Mechanika se strojním obráběním, povrchovými úpravami a tepelným zpracováním, divizi Montáž se standardními i čistými montážními prostory a konečně výzkum a vývoj. Divize Optika je nejobsazenějším pracovištěm, pracuje v ní přes osm set lidí.

Proč na čistotě záleží

U optiky pro výrobu čipů rozhoduje prostředí stejně jako přesnost výbrusu. Jediná prachová částice usazená na povrchu v nesprávné chvíli znehodnotí součást, jejíž výroba trvala týdny. Katalogový záznam firmy proto uvádí čisté prostory až třídy ISO 4 a výrobní plochu osmapadesát tisíc metrů čtverečních. K tomu certifikace pro systém jakosti i pro dodávky do obranného průmyslu.

Meopta v Americe

Značka má i americkou větev. Společnost byla založena v New Yorku v roce 1960 pod jménem Tyrolit Company a na Meopta U.S.A. se přejmenovala v roce 2005. Právě přes americké prostředí se do firmy dostal v devadesátých letech kapitál, který jí pomohl přežít konec vojenských zakázek. Zákaznické portfolio dnes podle firmy zahrnuje takřka celý svět, od Spojených států přes Evropu a Izrael až po řadu asijských zemí.

Kosmické zakázky

Katalog českého kosmického portálu u firmy uvádí konkrétní projekty pro Evropskou kosmickou agenturu, mimo jiné návrh, vývoj, výrobu a kvalifikaci hranolů a pásmových filtrů, konstruování a výrobu zrcadel a optický i mechanický návrh dalšího systému. Uvádí také výrobní plochu osmapadesát tisíc metrů čtverečních a čisté prostory až třídy ISO 4.

Hubble je legenda

Tvrzení, že Meopta dodávala optiku pro Hubbleův kosmický teleskop, se v souvislosti s přerovskou firmou objevuje poměrně často. Doložit se ho nepodařilo. Není v anglickém encyklopedickém hesle o firmě, není v katalogu českého kosmického portálu, není ani na žádné z historických stránek samotné Meopty. Cílené hledání česky i anglicky nevrátilo žádný zdroj, který by účast potvrzoval.

Co je místo toho doložené

Doložitelná a pro čtenáře stejně silná je účast na projektech Evropské kosmické agentury podle katalogu kosmického portálu. Rozdíl je v tom, že u ní je vidět, kdo ji uvádí a co přesně firma dělala. To u Hubbla neplatí.

Souběžně s přerovskou optikou vznikl znárodněním i největší československý elektrotechnický koncern, jak popisuje text o Tesle a původu jejího názvu.

Osm věcí, které se o Meoptě říkají nepřesně

1. Meopta je fotoaparátová firma. Fotoaparáty přestala vyrábět v roce 1970, dnes je jejím největším oborem optika pro polovodičový průmysl.
2. Firmu založil Alois Beneš. Vložil kapitál, ale podnět dal profesor průmyslové školy Alois Mazurek, a Beneš firmu po dvou letech prodal.
3. Zbrojní výroba začala okupací. Podle regionálního muzejního podání tvořily zbrojní dodávky většinu produkce už od počátku roku 1936.
4. Flexaret skončil kvůli zastaralosti. Oficiálním důvodem byl nedostatek dovážených závěrek, skutečným potřeba kapacit pro vojenskou výrobu.
5. Ví se, kolik Flexaretů se vyrobilo. Neví. Žádný dohledatelný zdroj celkové číslo ani počty po typech neuvádí.
6. Meopta dělala optiku pro Hubble. Nedoloženo. Doložené jsou projekty pro Evropskou kosmickou agenturu.
7. Firma stále patří rodině Rausnitzů. Od roku 2023 ji vlastní investiční fond Carlyle Group.
8. Vojenská výroba je pro firmu okrajová. V sedmdesátých letech tvořila až pětasedmdesát procent obratu a její konec v roce 1990 znamenal ztrátu zhruba osmdesáti procent příjmů.

Časté dotazy k Meoptě a Flexaretu

Kdy a kým byla Meopta založena?

V roce 1933 v Přerově pod názvem Optikotechna. Podnět dal docent Alois Mazurek, profesor místní průmyslové školy, počáteční kapitál vložil stavitel Alois Beneš. Ten byl majitelem jen dva roky a v roce 1935 firmu prodal České zbrojovce Brno.

Co znamená název Meopta?

Běžně se vykládá jako mechanická a optická výroba. Firemní materiály samy uvádějí tři různá rozklíčování zkratky a dva různé roky přejmenování, rok 1945 a rok 1946. Optický koncern pojmenovaný Meopta byl podle regionálního muzejního podání založen 7. března 1946.

Jak dlouho se vyráběl Flexaret?

Od roku 1939, kdy vznikl Flexaret I, do roku 1970. Oficiálním rokem ukončení výroby bývá uváděn rok 1971, kdy dobíhal poslední typ. Celkem existovalo sedm základních typů a k nim řada variant, model Standard a speciální edice Astro a Reportér.

Proč se Flexaret přestal vyrábět?

Oficiálním důvodem byl nedostatek dovážených závěrek. Odborné i mediální zdroje se ale shodují, že skutečným důvodem byla potřeba výrobních kapacit pro vojenský program, který v té době tvořil rozhodující část obratu podniku.

Kolik Flexaretů se vyrobilo?

Není to doložené. Žádný z dohledatelných zdrojů neuvádí ani celkový počet vyrobených kusů, ani počty podle jednotlivých typů. Údaje, které kolují na sběratelských fórech, nemají uvedený pramen.

Podílela se Meopta na Hubbleově teleskopu?

Doložit se to nepodařilo. Zmínka chybí v encyklopedickém hesle o firmě, v katalogu českého kosmického portálu i na historických stránkách samotné Meopty. Doložená je naopak účast na projektech Evropské kosmické agentury, kde je uvedeno, co konkrétně firma dodávala.

Co Meopta vyrábí dnes?

Optická, optomechanická a optoelektronická řešení pro polovodičový průmysl, medicínu a průmysl, dále pro obranu a sportovní optiku. Největším segmentem jsou polovodiče, tedy optika pro výrobu čipů, která za účetní období od října 2023 do prosince 2024 přinesla tržby 2,24 miliardy korun.

Kdo Meoptu vlastní?

Investiční fond Carlyle Group, který nákup potvrdil v roce 2023 a stoprocentní podíl následně získal. K 1. červnu 2024 proběhla fúze sloučením, po níž je nástupnickou společností Meopta s.r.o. se sídlem v Přerově. Rodina Rausnitzů, která do firmy investovala v devadesátých letech, podíl prodala.

Odkud údaje pocházejí

• Meopta, přehled historie firmy: firemní přehled historie v kostce
• Meopta, časová osa historických mezníků: firemní časová osa mezníků
• Meopta, medailony osobností spojených s firmou: firemní medailony zakladatelů a majitelů
• Muzeum Komenského v Přerově k osmdesáti letům firmy: muzejní text k výročí koncernu
• Přehled typů Flexaretu s roky výroby: odborný přehled typů Flexaretu
• Hospodářské výsledky firmy za poslední vykázané období: zpráva o tržbách a struktuře výroby
• Oznámení o akvizici firmy investičním fondem: tisková zpráva o změně vlastníka
• Katalog českého kosmického portálu, projekty pro Evropskou kosmickou agenturu: katalogový záznam s kosmickými projekty