Věra Čáslavská nemá sedm olympijských medailí, ale jedenáct. A perzekuce nezačala hned

Věra Čáslavská nemá sedm olympijských medailí, ale jedenáct. Sedmička je počet jejích zlat. A perzekuce, kterou si s jejím jménem spojujeme, nezačala hned po Mexiku: pět dní po návratu jí prezident na Pražském hradě předával Řád republiky. Postih přišel až s normalizací a vyloučení z tělovýchovné organizace je datováno rokem 1971. Následující text prochází, co se o její kariéře a osudu dá doložit z databáze olympijských výsledků a z institucionálních zdrojů.

Co je o její kariéře doloženo

• Jedenáct olympijských medailí ze tří her, sedm zlatých a čtyři stříbrné.
• V Římě 1960 byla ve víceboji osmá a na bradlech jednadvacátá.
• V Tokiu 1964 získala tři zlata, v Mexiku 1968 čtyři.
• Ani v Mexiku nevyhrála všechno: na kladině i s družstvem skončila druhá.
• Zlato v prostných v Mexiku sdílela s Larisou Petrikovou ze Sovětského svazu.
• Ke gymnastice se dostala přes balet a krasobruslení, přivedla ji k ní Eva Bosáková v roce 1957.
• Manifest Dva tisíce slov vyšel 27. června 1968 a ona patřila k signatářům.

Cesta ke gymnastice nevedla přímo

Narodila se 3. května 1942 v Praze. Od dětství se věnovala baletu a krasobruslení a ke sportovní gymnastice ji přivedla až v roce 1957 Eva Bosáková. Ještě téhož roku vyhrála československé mistrovství dorostenek i juniorek. Od roku 1959 ji trénoval Vladimír Prorok, později ho vystřídala Slávka Matlochová. V šestnácti letech debutovala na mistrovství světa v Moskvě, kde československé družstvo získalo stříbro.

První olympiáda byla neúspěch

Tahle část se v textech o Čáslavské skoro nikdy neobjevuje, přitom vysvětluje celý oblouk její kariéry. Na hrách v Římě 1960 jí bylo osmnáct a výsledky vypadaly takto: druhé místo s družstvem, osmá ve víceboji, sedmá v přeskoku, šestá na kladině, dělené deváté v prostných a jednadvacátá na bradlech. O čtyři roky později vyhrála v Tokiu tři zlaté medaile.

Kompletní olympijská bilance

Rok	Hry	Disciplína	Umístění	Medaile
1960	Řím	družstvo žen	2.	stříbro
1960	Řím	kladina	6.	bez medaile
1960	Řím	přeskok	7.	bez medaile
1960	Řím	víceboj jednotlivkyň	8.	bez medaile
1960	Řím	prostná	dělené 9.	bez medaile
1960	Řím	bradla	21.	bez medaile
1964	Tokio	víceboj jednotlivkyň	1.	zlato
1964	Tokio	přeskok	1.	zlato
1964	Tokio	kladina	1.	zlato
1964	Tokio	družstvo žen	2.	stříbro
1964	Tokio	bradla	5.	bez medaile
1964	Tokio	prostná	6.	bez medaile
1968	Mexiko	víceboj jednotlivkyň	1.	zlato
1968	Mexiko	přeskok	1.	zlato
1968	Mexiko	bradla	1.	zlato
1968	Mexiko	prostná	dělené 1.	zlato
1968	Mexiko	družstvo žen	2.	stříbro
1968	Mexiko	kladina	2.	stříbro

Co z tabulky plyne

Tři věci, které se běžně komolí. Za prvé, celkový počet medailí je jedenáct, z toho deset z Tokia a Mexika a jedenáctou je stříbro z družstva v Římě. Za druhé, v Mexiku nevyhrála všechno: na kladině skončila druhá a s družstvem také. Za třetí, zlato v prostných v Mexiku sdílela s Larisou Petrikovou, databáze olympijských výsledků to vede jako dělené první místo.

Tituly mimo olympiádu

Souhrnná bilance uváděná českým olympijským hnutím zní: sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřikrát Sportovkyně roku Československa.

Mistrovství světa

V roce 1962 v Praze získala zlato v přeskoku a stříbro ve víceboji, o čtyři roky později v Dortmundu vyhrála víceboj i přeskok, přidala stříbro z kladiny a z prostných a zlato v soutěži družstev. Právě rok 1966 je jejím nejúspěšnějším rokem na světovém šampionátu.

Mistrovství Evropy

První titul získala na kladině na mistrovství Evropy v Krakově v roce 1959, kde k tomu přidala stříbro z přeskoku. Skutečná dominance přišla v šedesátých letech: v Sofii v roce 1965 a v Amsterdamu v roce 1967 vyhrála pokaždé všech pět disciplín, tedy víceboj, přeskok, bradla, kladinu i prostná. Jedenáct evropských titulů tak vzniklo součtem jednoho a dvakrát pěti.

Rok 1968 a soustředění, které se změnilo v úkryt

Manifest Dva tisíce slov, jehož autorem byl Ludvík Vaculík, vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a v několika denících, den poté, co byla dočasně zrušena cenzura. Podepsaly ho stovky veřejně činných osobností a přes sto padesát tisíc občanů, mezi nimi i Věra Čáslavská.

Kde ji zastihla invaze

Když 21. srpna 1968 vstoupila do Československa vojska Varšavské smlouvy, byla na soustředění československých gymnastek v Šumperku. Poté se ukryla v Jeseníkách na horské chatě Vřesová studánka, kde ji chránila horská služba. Trénovala v podmínkách, které se od tělocvičny lišily zásadně: místo činek nosila pytle s bramborami, místo kladiny používala pokácené kmeny, prostná cvičila na mechu a lesních pasekách a přihazovala uhlí, aby si udržela mozoly na dlaních.

Co následovalo o dva měsíce později

Z tohoto tréninku odjela do Mexika a přivezla čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. Bez kontextu je to působivý výsledek, s kontextem je to jeden z nejneobvyklejších příběhů přípravy v dějinách sportu. Podobně přesně doložitelnou přípravu má z českého prostředí popsanou jen málokdo, například Emil Zátopek a jeho tréninkové metody.

Gesto na stupních vítězů

Při vyhlášení výsledků v prostných, kde se o první místo dělila se sovětskou gymnastkou, odvrátila hlavu od soupeřky a při sovětské hymně se dívala dolů k zemi. Podle dostupných záznamů gesto zopakovala při dvou ceremoniálech, po kladině i po prostných, a bylo reakcí na hodnocení, které vnímala jako sporné ve prospěch sovětských soupeřek. Ona sama to později shrnula slovy, že chtěla ze stupňů poslat nějaký vzkaz.

Svatba, kterou sledovalo město

Ještě v Mexiku, 26. října 1968, se v katedrále v Mexico City provdala za běžce Josefa Odložila, stříbrného medailistu z Tokia. Obřadu v katedrále a na přilehlém náměstí přihlížely desetitisíce lidí, konkrétní čísla se v pramenech výrazně liší.

Perzekuce nezačala hned

Tady je nejrozšířenější nepřesnost celého příběhu. Po návratu z Mexika byla Čáslavská ještě oficiálně oslavována. Přijal ji prezident Ludvík Svoboda spolu s Alexandrem Dubčekem, Josefem Smrkovským a Oldřichem Černíkem a ona jim předala miniatury svých zlatých medailí jako symbol důvěry národa. Nešlo tedy o originální medaile, jak se často píše. Dne 31. října 1968 jí navíc prezident na Pražském hradě při přijetí olympijské výpravy předal Řád republiky.

Zlom přišel s normalizací

Postih nastoupil až později. V roce 1971 byla vyloučena z tehdejší tělovýchovné organizace a vyřazena ze sportovního života. Byla předvolávána na ministerstvo vnitra, kde jí podle jejího vlastního vyjádření vyhrožovali, že ji nikam do zahraničí nepustí. Když se v roce 1971 snažila setkat s prezidentem Svobodou, ten se setkání vyhnul. Zákaz se postupně týkal cestování, veřejného sportovního života i vydání vlastní autobiografie a v jedné fázi jí byla zakázána i práce uklízečky, kterou si přivydělávala.

Návrat umožnil tlak zvenčí

Ke konci osmdesátých let na československé úřady tlačil předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch, načež jí bylo umožněno pracovat v Československu jako trenérka gymnastiky a rozhodčí. Mezitím měla za sebou i zahraniční epizodu: v letech 1979 až 1981 působila jako trenérka v Mexiku. V roce 1974 také dokončila studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Funkce po roce 1989

V roce 1990 se stala poradkyní prezidenta Václava Havla pro sociální otázky a sport a později jeho asistentkou. Nový Československý olympijský výbor byl ustaven v dubnu 1990 a Čáslavská byla zvolena jeho předsedkyní, ve funkci působila do roku 1992. Po rozdělení státu vedla v letech 1992 až 1996 Český olympijský výbor a v letech 1995 až 2001 byla členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Uznání doma i ve světě

V roce 1998 byla uvedena do mezinárodní gymnastické síně slávy. Z dalších ocenění je doložený japonský Řád vycházejícího slunce z roku 2010 a Cena Gratias Agit z roku 2016. Nese její jméno také planetka objevená v roce 1997 a sportovní hala v Šumperku, tedy ve městě, kde ji v srpnu 1968 zastihla invaze.

Léta, kdy zmizela z veřejného života

V roce 1993 zemřel její manžel Josef Odložil po konfliktu se synem Martinem. Syn byl soudem odsouzen ke čtyřem letům a v roce 1997 mu udělil milost prezident Václav Havel. Čáslavská se po této události na řadu let stáhla z veřejného života. Zemřela 30. srpna 2016 v Praze ve věku 74 let.

Osm věcí, které se o Věře Čáslavské říkají nepřesně

1. Že má sedm olympijských medailí. Sedm je počet zlat, celkem má jedenáct medailí ze tří her.
2. Že všechny získala v Tokiu a Mexiku. Odtud jich má deset, jedenáctou je stříbro z družstva v Římě 1960.
3. Že v Mexiku vyhrála všechno. Získala tam čtyři zlata, ale na kladině i s družstvem skončila druhá.
4. Že prostná v Mexiku vyhrála samostatně. První místo sdílela s Larisou Petrikovou ze Sovětského svazu.
5. Že perzekuce začala hned po Mexiku. Pět dní po návratu převzala od prezidenta Řád republiky, vyloučení z tělovýchovné organizace je až z roku 1971.
6. Že politikům darovala své zlaté medaile. Předala jim miniatury, ne originály.
7. Že se gymnastice věnovala odmalička. Nejdřív dělala balet a krasobruslení, ke gymnastice ji přivedla Eva Bosáková v roce 1957.
8. Že odvrácení hlavy bylo jednorázové gesto. Podle dostupných záznamů je zopakovala při dvou ceremoniálech.

Navazující texty o pohybu a sportu shrnuje rozcestník o sportu.

Kořeny české tělovýchovy, ze kterých vyrostla i gymnastika, popisuje text o Miroslavu Tyršovi a Sokole.

Časté otázky k Věře Čáslavské

Kolik měla olympijských medailí?

Jedenáct ze tří her, konkrétně sedm zlatých a čtyři stříbrné. Sedmička, která se běžně uvádí jako celkový počet, je jen počet jejích zlat. Z Tokia 1964 má tři zlata a stříbro, z Mexika 1968 čtyři zlata a dvě stříbra a z Říma 1960 stříbro se soutěží družstev.

Vyhrála v Mexiku všechny disciplíny?

Nevyhrála. Získala tam čtyři zlaté medaile, konkrétně za víceboj, přeskok, bradla a prostná, ale na kladině skončila druhá a druhé bylo i družstvo. Zlato v prostných navíc sdílela s Larisou Petrikovou ze Sovětského svazu, databáze výsledků to vede jako dělené první místo.

Kde trénovala před hrami v Mexiku?

Invaze v srpnu 1968 ji zastihla na soustředění v Šumperku, poté se ukryla v Jeseníkách na horské chatě Vřesová studánka, kde ji chránila horská služba. Místo činek nosila pytle s bramborami, kladinu jí nahradily pokácené kmeny, prostná cvičila na mechu a lesních pasekách a přihazovala uhlí, aby si udržela mozoly na dlaních.

Co udělala na stupních vítězů?

Při sovětské hymně odvrátila hlavu a dívala se dolů k zemi. Podle dostupných záznamů gesto zopakovala při dvou ceremoniálech, po kladině a po prostných, a reagovala jím na hodnocení, které vnímala jako sporné ve prospěch sovětských soupeřek. Sama později uvedla, že chtěla ze stupňů poslat vzkaz.

Kdy podepsala manifest Dva tisíce slov?

Text Ludvíka Vaculíka vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a v několika denících, den poté, co byla dočasně zrušena cenzura, a podepsaly ho stovky osobností a přes sto padesát tisíc lidí. Čáslavská patřila k signatářům. Konkrétní den jejího podpisu se v pramenech uvádí rozdílně, proto ho neuvádíme.

Kdy začala perzekuce?

Až s nastupující normalizací, ne hned po Mexiku. Dne 31. října 1968 jí prezident Ludvík Svoboda na Pražském hradě předal Řád republiky. Vyloučení z tehdejší tělovýchovné organizace je datováno rokem 1971 a následoval zákaz cestování, veřejného sportovního života i vydání vlastní autobiografie.

Jak se vrátila do sportu?

Ke konci osmdesátých let tlačil na československé úřady předseda Mezinárodního olympijského výboru Juan Antonio Samaranch, načež jí bylo umožněno pracovat jako trenérka gymnastiky a rozhodčí. Předtím, v letech 1979 až 1981, působila jako trenérka v Mexiku, a v roce 1974 dokončila studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Jaké funkce zastávala po roce 1989?

Od roku 1990 byla poradkyní prezidenta Václava Havla pro sociální otázky a sport a později jeho asistentkou. V letech 1990 až 1992 vedla Československý olympijský výbor, v letech 1992 až 1996 Český olympijský výbor a v letech 1995 až 2001 byla členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Odkud údaje pocházejí

• Kompletní olympijské výsledky a umístění: databáze olympijských startů
• Souhrn kariéry a funkcí v olympijském hnutí: Český olympijský tým
• Trenéři, studium a působení v Mexiku: Česká gymnastická federace
• Úkryt v Jeseníkách a improvizovaný trénink: reportáž České televize
• Gesto na stupních vítězů a její vlastní vyjádření: archivní materiál ČT sport
• Přijetí u prezidenta a předání miniatur medailí: archiv Českého rozhlasu
• Datace a okolnosti manifestu Dva tisíce slov: projekt Českého rozhlasu k roku 1968
• Uvedení do gymnastické síně slávy: International Gymnastics Hall of Fame