Tsunami je série extrémně dlouhých vln, kterou vyvolá velké a náhlé přemístění vody v oceánu, nejčastěji silné zemětřesení pod mořským dnem. Na volném moři ji lodě skoro nepoznají, u pobřeží ale zpomalí, nabere výšku a zaplaví nízko položené území. Text vysvětluje, jak tsunami vzniká, podle čeho ji na pláži poznáte dřív než podle sirény, kdo v Pacifiku, Indickém oceánu, Středomoří a Japonsku vydává výstrahy a které dvě chyby stojí lidi nejvíc. Opírá se o NOAA, UNESCO IOC a japonskou meteorologickou agenturu JMA.
Co o tsunami vědět předem
- Asi 88 % případů v globální databázi NOAA vyvolala zemětřesení nebo jimi spuštěné sesuvy.
- V hlubokém oceánu se šíří rychlostí přes 800 km/h, u pobřeží zpomalí zhruba na 30 až 50 km/h.
- Ústupem moře se podle kalifornského úřadu Cal OES ohlásí jen asi 40 % případů.
- První vlna nemusí být poslední ani největší a nebezpečí může trvat hodiny až dny.
Jak ničivá vlna vzniká a co ji spouští
Vzniká, když se náhle zvedne nebo propadne velký objem vody a ta se pak snaží znovu vyrovnat hladinu. Vlny se šíří od zdroje do všech stran a dokážou přejít celý oceán. Slovo pochází z japonštiny a znamená přístavní vlna. Označení přílivová vlna je podle NOAA zavádějící, protože s přílivem, který působí gravitace Měsíce a Slunce, jev nijak nesouvisí. Sezónu nemá, přijít může kdykoli během roku.
Zemětřesení pod mořským dnem
Většinu těchto vln vyvolají podle NOAA zemětřesení o magnitudě nad 7,0 pod oceánem nebo velmi blízko něj, obvykle v subdukčních zónách a v hloubce do 100 km. Rozhoduje svislý pohyb mořského dna: když se dno zvedne nebo klesne, pohne se s ním celý vodní sloupec nad ním. Pro nebezpečnou vlnu na vzdáleném pobřeží musí magnituda obecně přesáhnout 8,0. Na velikosti vlny se podílí i plocha, na které se dno pohnulo, a hloubka vody v místě zdroje.
Sesuvy, sopky a meteotsunami
Sesuv do moře může u zdroje vyvolat větší vlnu než samotné zemětřesení a zasáhnout pobřeží během minut. V Papui Nové Guineji v roce 1998 spustilo zemětřesení o magnitudě 7,0 podmořský sesuv a tři vlny, nejvyšší kolem 15 m, dorazily do 20 minut. Meteotsunami zase vyvolá rychle postupující tlaková porucha v atmosféře. Za nejsilnější zaznamenanou ji NOAA považuje v chorvatské Vela Luce na Korčule 21. 6. 1978, kdy za pěkného počasí přišly vlny vysoké zhruba 6 m.
Proč je vlna na volném moři nenápadná
Na volném oceánu je vlnová řada nízká, protože se její energie rozkládá do celé hloubky a obrovské délky vlny; podle NOAA tam zřídka přesáhne zhruba 1 m. Rychlost závisí jen na hloubce vody, v hloubce asi 4 600 m vychází kolem 760 km/h. V mělčině vlny zpomalí, zkrátí se, vyrostou a zesílí proudy. Většina z nich má u pobřeží méně než 3 m, blízko zdroje ale výjimečně přesáhne 30 m. Útesy, zálivy, ústí řek i sklon pláže mění, jak silně zasáhne.
Tsunami a běžná vlna od větru
Rozdíl mezi ničivou vlnou a vlnou od větru není jen ve výšce, ale v délce a v tom, jak hluboko vlna zasahuje. Vítr rozhýbe jen hladinu, tento jev pohne vodou až ke dnu. U břehu proto nevypadá jako lámající se vlna surfařů, spíš jako rychle stoupající povodeň nebo stěna vody, která se tlačí na pevninu mnohem déle než běžná vlna. Srovnání podle údajů NOAA shrnuje tabulka.
| parametr | tsunami | vlna od větru |
|---|---|---|
| příčina | zemětřesení, sesuv, sopka, tlaková porucha, meteorit | vítr nad hladinou |
| zasažená vrstva | celý vodní sloupec od hladiny ke dnu | jen voda u hladiny |
| vlnová délka | zhruba 100 až 480 km | zhruba 90 až 180 m |
| perioda mezi hřebeny | 5 minut až 2 hodiny | 5 až 20 sekund |
| rychlost na hluboké vodě | přes 800 km/h | výrazně nižší |
| rychlost u pobřeží | zhruba 30 až 50 km/h | závisí na větru a hloubce |
Varovné signály tsunami na pláži
Přirozené varování je podle americké meteorologické služby NWS stejně důležité jako oficiální výstraha a často přijde jako první nebo jako jediné. Jsou tři: silné nebo dlouhé zemětřesení, neobvyklé chování moře a hlasitý hukot od vody. Kdo se nachází v ohrožené pobřežní zóně a zaznamená kterékoli z nich, má podle NWS počítat s tím, že voda může dorazit během několika minut. Na oficiální hlášení se v takové chvíli nečeká.
Zemětřesení, které nepřestává
Prvním signálem je ve většině případů samotné zemětřesení. NOAA doporučuje, aby každý, kdo je na pláži nebo u vody a ucítí zemětřesení jakékoli síly a délky, odešel na vyvýšené místo nebo do vnitrozemí, jakmile se může bezpečně pohnout. Délka otřesů je důležitá, protože souvisí s plochou, na které se dno posunulo. Během samotných otřesů se NWS radí chránit: přikrčit se, krýt si hlavu a držet se pevného předmětu.
Ústup moře přichází jen někdy
Nejznámější obraz, kdy moře náhle ustoupí a odhalí dno, útesy a ryby, se objeví zdaleka ne vždy. Kalifornský úřad pro mimořádné události Cal OES uvádí, že tímto způsobem se ohlásí jen asi 40 % případů. Moře může místo toho rychle stoupat jako povodeň. Kdo čeká na odhalené dno jako na jediné znamení, může přehlédnout vlnu, která začne vzestupem hladiny. Vzdálený zdroj navíc podle Cal OES žádné přirozené varování nemá, protože zemětřesení u jiného pobřeží nikdo neucítí.
Hukot od moře a blízký zdroj
Třetím signálem je hlasitý hukot od moře, který Cal OES přirovnává ke zvuku vlaku nebo proudového letadla. NOAA rozlišuje místní vlnu, jejíž zdroj leží blízko pobřeží a dorazí za méně než hodinu, a vzdálenou, kterou varovná centra stihnou ohlásit s větším předstihem. Místní je nebezpečnější právě kvůli krátkému času. Vlny se škodami blízko zdroje se podle globální databáze objevují zhruba dvakrát ročně, na pobřežích vzdálených přes 1 000 km asi dvakrát za desetiletí.
Kdo před tsunami varuje
Varování před tsunami zajišťují regionální systémy koordinované Mezivládní oceánografickou komisí UNESCO, národní centra a místní úřady, které rozhodují o evakuaci. Seismické vlny jsou zhruba stokrát rychlejší než tsunami, proto centra nejdřív vyhodnotí místo, hloubku a magnitudu zemětřesení. S hustou sítí seismometrů vydají první zprávu do pěti minut, jinde za 10 až 15 minut. Vlnu potvrzují hlubokomořské bóje DART a pobřežní hladinoměry. Jak se tsunami řadí mezi další přírodní hrozby, ukazuje přehled extrémní počasí a přírodní jevy.
| oblast | systém nebo centrum | co je dobré vědět |
|---|---|---|
| Tichý oceán a Karibik | Pacific Tsunami Warning Center (NOAA, Honolulu) | vzniklo po vlně z 1. 4. 1946 od Aleut |
| Indický oceán | IOTWMS | budován po roce 2004, poskytovatelé Austrálie, Indie a Indonésie |
| Středomoří a severovýchodní Atlantik | NEAMTWS | provoz od roku 2012, centra ve Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku a Turecku |
| Japonsko | Japan Meteorological Agency (JMA) | výstraha zhruba 3 minuty po zemětřesení |
Indický oceán po roce 2004
Zemětřesení o magnitudě 9,1 u severní Sumatry 26. 12. 2004 vyvolalo podle NOAA nejsmrtonosnější vlnu v historii se zhruba 230 000 oběťmi v 15 zemích. Ztráty se zčásti přičítají tomu, že Indický oceán tehdy neměl oficiální varovný systém. Dnešní systém IOTWMS tvoří tři poskytovatelé služby a národní centra 25 států. Pro dovolenou v Thajsku, na Srí Lance nebo na indonéských ostrovech to znamená, že výstrahy existují, ale u blízkého zdroje rozhodují přirozené signály.
Japonsko a tři stupně JMA
Japonsko má podle NOAA největší podíl tsunami vzniklých od roku 1900, zhruba 21 %. Nejvyšší stupeň Major Tsunami Warning vydává JMA při očekávané výšce nad 3 m a hlásí ji jako 5 m, 10 m nebo přes 10 m, u velkých zemětřesení nejdřív slovem Huge. Tsunami Warning znamená výšku do 3 m, Tsunami Advisory do 1 m. U obou výstrah JMA vyzývá k okamžitému odchodu na vyvýšené místo nebo do evakuační budovy. Co dalšího čekat, shrnuje průvodce Japonsko na první cestu.
Dvě chyby, které stojí nejvíc
První typickou chybou je jít se podívat na ustoupené moře. Odhalené dno láká k focení, jenže jde o chvíli těsně před příchodem vody s troskami. Druhou chybou je vrátit se na pláž po první vlně. Podle NWS a NOAA první vlna nemusí být největší, vrchol často přichází až po několika hodinách a nebezpečná je i voda, která se vrací do moře. Na rozdíl od bouřlivého příboje, který doprovází hurikán, tajfun nebo cyklon, přitom tsunami přichází i za jasné oblohy.
Když vyšší místo není na dosah
NOAA za bezpečné místo považuje místo aspoň zhruba 30 m nad mořem nebo kolem 1,6 km do vnitrozemí, pokud obec nemá vlastní evakuační trasy. Kam to nejde stihnout, mohou jako krajní možnost posloužit horní patra pevných vysokých budov, například ze železobetonu. NOAA radí zeptat se na takovou vertikální evakuaci v hotelu. Plánujte odchod pěšky, silnice po zemětřesení bývají poškozené nebo ucpané. Kdo na lodi v přístavu dostane výstrahu, má ji podle NOAA opustit a jít na souš. Jak s mimořádnými událostmi počítá cestovní pojištění, ověřte ve smlouvě.
Co udělat hned, krok za krokem
Postup vychází z doporučení NWS a NOAA; v jiných zemích mají přednost pokyny místních úřadů.
- Po příjezdu zjistěte v hotelu, zda leží v ohrožené zóně a kudy vede evakuační trasa.
- Při zemětřesení se chraňte a po otřesech hned opusťte pláž, i když bylo slabé.
- Nečekejte na sirénu, když se moře chová neobvykle nebo je slyšet hukot.
- Jděte pěšky na vyvýšené místo nebo do vnitrozemí podle značení tras.
- V bezpečí sledujte rozhlas nebo mobil a vraťte se až po pokynu úřadů.
Časté otázky
Jak poznám, že přichází tsunami?
Podle NWS jsou přirozenými signály silné nebo dlouhé zemětřesení, náhlý ústup nebo prudký vzestup moře a hlasitý hukot od vody. Stačí jeden z nich a je čas odejít od pobřeží. Ústup moře přitom podle Cal OES předchází jen asi 40 % případů, takže na něj nečekejte.
Za jak dlouho po zemětřesení dorazí vlna?
Záleží na vzdálenosti zdroje. Místní vlna může podle NOAA dorazit během několika minut a obvykle do hodiny, vzdálená i za mnoho hodin, z Aleut na Havaj zhruba za pět hodin. Proto se u blízkého zemětřesení na oficiální varování nečeká.
Hrozí tsunami i ve Středozemním moři?
Ano, podle NOAA připadá na Středozemní moře asi 6 % potvrzených případů z let 1900 až 2015. Pro region funguje varovný systém NEAMTWS s centry ve Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku a Turecku. Na chorvatské Korčule zasáhla v roce 1978 i silná meteotsunami.
Proč se nemám vracet na pláž po první vlně?
Protože jde o sérii vln a první z nich nemusí být největší. NOAA uvádí, že vrchol často přichází až několik hodin po prvním příchodu a nebezpečné proudy mohou trvat i dny. Na pobřeží se vracejte, až to povolí místní úřady.

