Tepelné čerpadlo vzduch-voda nebo země-voda se liší hlavně zdrojem tepla: první bere teplo z venkovního vzduchu, jehož teplota v zimě padá, druhé ze země, která se mění mnohem méně. Proto vychází země-voda v terénních měřeních účinněji, zato potřebuje vrt nebo plošný kolektor, souhlas vodoprávního úřadu a hydrogeologa. Vzduch-voda se obejde bez zemních prací, ale přináší venkovní jednotku s hlukem a závislost na mrazu. Níž najdete, co ukazují data z provozu, jak se povoluje vrt a podle čeho se rozhodnout.
Vzduch, nebo země: hlavní rozdíly
- Vzduch-voda odebírá teplo venkovnímu vzduchu, země-voda zemině přes vrt nebo plošný kolektor, ve kterém proudí nemrznoucí směs.
- V německém terénním měření Fraunhofer ISE ve starších domech dosáhla čerpadla vzduch-voda průměrného ročního topného faktoru 3,4, čerpadla země-voda 4,3.
- Vrt pro země-voda potřebuje předem souhlas vodoprávního úřadu podle § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona a vyjádření hydrogeologa.
- Venkovní jednotka vzduch-voda musí u sousedů splnit hygienický limit 50 dB ve dne a 40 dB v noci.
Odkud čerpadlo bere teplo
Oba typy fungují na stejném principu a liší se jen tím, komu teplo odebírají. Vzduch-voda nasává venkovní vzduch ventilátorem přes výparník venkovní jednotky, země-voda vede nemrznoucí směs, takzvanou solanku, potrubím v zemi. Teplo pak v obou případech předává otopné vodě v radiátorech nebo podlahovém topení. Jak se tyto dva typy vejdou do celého rozhodování o vytápění, včetně dalších variant, shrnuje přehled o tom, jak vybrat tepelné čerpadlo do rodinného domu.
Vzduch-voda: zdroj, který se mění s počasím
Venkovní vzduch je zdroj dostupný všude, jenže nejchladnější je právě tehdy, když dům potřebuje nejvíc tepla. S klesající venkovní teplotou klesá i výkon a účinnost čerpadla. Návrhový manuál Fakulty architektury ČVUT proto u vzduch-voda počítá s bivalentním zdrojem, který bývá přímo součástí čerpadla jako elektrokotel nebo topná spirála. Ten pokrývá dny, kdy samotný kompresor nestačí, a jeho podíl na spotřebě roste s tím, jak chladná je zima v dané lokalitě.
Země-voda: vrt, nebo plošný kolektor
Země-voda je tepelné čerpadlo, které teplo odebírá zemině nebo hornině uzavřeným okruhem, aniž by čerpalo podzemní vodu. Metodika Ministerstva životního prostředí rozlišuje dva výměníky: horizontální, tedy plošný kolektor v zemině, a vertikální, tedy vrt do horniny s potrubím ve tvaru U. Prostor mezi stěnou vrtu a potrubím se obvykle vyplňuje směsí bentonitu a cementu, aby teplo dobře přecházelo a vrt nepropojil různé vrstvy podzemní vody. Čerpadlo voda-voda, které vodu ze studny skutečně čerpá, je samostatná kategorie.
Jak účinné jsou v mrazu: laboratoř a provoz
Na účinnost se nejlépe odpovídá daty z provozu, protože čísla z technických listů obou typů nejsou měřená za stejných podmínek. Nařízení EU č. 811/2013 stanoví jmenovité podmínky pro čerpadlo vzduch-voda při venkovním vzduchu +7 °C, kdežto pro země-voda při teplotě solanky 0 °C na vstupu a -3 °C na výstupu. Zápis A7/W35 a B0/W35 tak popisuje dva různé světy. Kdo porovnává COP dvou nabídek, má vždy hledat stejnou podmínku měření, ne jen vyšší číslo.
Co naměřil Fraunhofer ISE
Fraunhoferův institut pro solární energetické systémy čtyři roky sledoval 77 čerpadel v domech s jedním až třemi byty. Podle tiskové zprávy o ukončení projektu dosáhla čerpadla vzduch-voda průměrného ročního topného faktoru 3,4 s rozpětím 2,6 až 4,9, čerpadla země-voda 4,3 s rozpětím 3,6 až 5,4. Starší projekt WP Monitor v novostavbách naměřil 3,1 a 4,0. Jde o německé domy a vzorky desítek instalací, ne o český průměr, poměr mezi oběma typy se ale v obou projektech opakuje.
Proč rozpětí znamená víc než průměr
Rozpětí ukazuje, že dobře navržené vzduchové čerpadlo může dopadnout lépe než špatně navržené zemní. Horní hranice vzduch-voda 4,9 leží nad dolní hranicí země-voda 3,6. O výsledku rozhoduje i teplota otopné vody: Fraunhofer ISE uvádí, že dostatečně dimenzované radiátory umožní v průměru podobně nízkou teplotu jako podlahové topení. Návrhový manuál ČVUT u obou typů počítá s nízkoteplotním systémem se střední teplotou otopné vody 35 až 40 °C.
Vrt, nebo plošný kolektor
Vrt šetří místo na pozemku, plošný kolektor šetří práci vrtné soupravy, ale potřebuje velkou plochu. Orientační hodnoty z návrhového manuálu ČVUT: od vrtu se počítá zjednodušeně se středním výkonem 50 W na metr hloubky, od kolektoru s 25 W na metr čtvereční. Skutečný návrh se ale dělá výpočtem pro konkrétní dům a podloží, ne z tabulky, a právě poddimenzovaný zdroj patří k chybám, které se po instalaci napravují nejhůř.
Vrt: hloubka podle horniny
Realizované hloubky vrtů se podle ČVUT pohybují mezi 60 a 150 metry, průměr vrtu bývá 125 až 165 mm. Při více vrtech se mezi nimi drží rozestup zhruba 10 procent jejich délky a od základů domu nejméně 5 metrů. Hloubka závisí na tom, jak hornina vede teplo: metodika MŽP uvádí u většiny hornin tepelnou vodivost 2,1 až 4,2 W/m.K, u některých jílů jen 0,4 až 0,8. Stejný dům tak může na dvou místech potřebovat velmi rozdílnou délku vrtu.
Plošný kolektor: zahrada jako výměník
Plošný kolektor je síť potrubí uložená do nezámrzné hloubky 1,2 až 1,5 m. ČVUT doporučuje délku jednoho okruhu 100 až 200 metrů, plochu okruhu kolem 100 m², rozteč potrubí 0,6 m a od základů budov nejméně 1,5 m. Kolektor nevyžaduje vrtnou soupravu, zato rozsáhlé výkopy po celé ploše, kterou okruhy zaberou. Hodí se hlavně u novostavby na větším pozemku, kdy se dá spojit s ostatními výkopy.
Jaká povolení potřebuje vrt
Vrt pro čerpadlo země-voda potřebuje vždy před zahájením souhlas vodoprávního úřadu podle § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona. Podkladem je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v hydrogeologii, které podle metodiky MŽP posuzuje vliv odběru tepla na okolní studny a vrty jiných čerpadel. Pokud hydrogeolog geologii místa nezná dostatečně, navrhne doplňkový průzkum při budování vrtu. Venkovní jednotka vzduch-voda se s vodním zákonem nepotkává. Co dalšího na pozemku podléhá povolení, přehledně popisuje text o tom, co na zahradě potřebuje povolení.
Vrty hlubší než 30 metrů
Modelový příklad v metodice MŽP ukazuje, kolik povinností nese vrtná firma. Vrty hlubší než 30 metrů jsou činností prováděnou hornickým způsobem a smí je provádět jen organizace s oprávněním státní báňské správy, která zahájení ohlásí obvodnímu báňskému úřadu nejméně 8 dní předem. Firma práce eviduje u České geologické služby a nejméně 15 dní předem je oznámí obci. Pro vrt do hloubky 200 metrů metodika uvádí, že nepodléhá zjišťovacímu řízení o vlivu na životní prostředí.
Hluk a místo na pozemku
Hluk řeší hlavně vzduch-voda, protože kompresor i ventilátor jsou ve venkovní jednotce. U čerpadla země-voda je celá strojovna uvnitř domu a venku nezůstává nic. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví pro chráněný venkovní prostor staveb limit 50 dB ve dne a 40 dB v noci, u hluku s tónovou složkou platí další korekce -5 dB. Rozhodující je tedy noc, kdy čerpadlo v mrazu běží nejvíc.
Akustický výkon a vzdálenost
Štítek uvádí akustický výkon jednotky, který na vzdálenosti nezávisí. U souseda se ale posuzuje akustický tlak, a ten podle Bosche při volném šíření klesá o 6 dB(A) při každém zdvojnásobení vzdálenosti. Stěny, rohy a uzavřené dvorky hladinu naopak zvyšují, protože zvuk se od nich odráží. Proto rozhoduje nejen hodnota ze štítku, ale i konkrétní místo, kam jednotka přijde, a vzdálenost k nejbližšímu oknu sousedního domu.
Kdy zvolit vzduch-voda a kdy země-voda
Tepelné čerpadlo země-voda dává smysl tam, kde se počítá s dlouhým provozem, pozemek dovolí vrt nebo kolektor a geologie nepřináší komplikace. Vzduch-voda vychází lépe tam, kde vrt není možný, pozemek je malý nebo se dům teprve chystá zateplit a potřeba tepla se změní. Tabulka shrnuje doložená kritéria, ze kterých rozhodnutí vychází.
| Kritérium | Vzduch-voda | Země-voda |
|---|---|---|
| Zdroj tepla | venkovní vzduch | zemina nebo hornina přes solanku |
| Jmenovitá zkušební podmínka (811/2013) | vzduch +7 °C | solanka 0 °C vstup, -3 °C výstup |
| Roční topný faktor ve starších domech (Fraunhofer ISE) | 3,4 (2,6 až 4,9) | 4,3 (3,6 až 5,4) |
| Roční topný faktor v novostavbách (WP Monitor) | 3,1 | 4,0 |
| Zemní práce | základ pro venkovní jednotku | vrt 60 až 150 m nebo kolektor v hloubce 1,2 až 1,5 m |
| Povolení podle vodního zákona | ne | souhlas podle § 17 odst. 1 písm. g) |
| Hluk venku | venkovní jednotka, limit 50 dB den a 40 dB noc | strojovna uvnitř domu |
| Bivalentní zdroj | počítá se s ním, bývá součástí čerpadla | podle návrhu |
Pět otázek před rozhodnutím
- Znáte tepelnou ztrátu domu z výpočtu, nebo jen z odhadu podle plochy?
- S jakou teplotou otopné vody bude soustava pracovat v nejchladnějších dnech?
- Dovolí pozemek vrt aspoň 5 metrů od základů, nebo kolektor na volné ploše?
- Kam postavíte venkovní jednotku vzhledem k oknům sousedů a jak daleko to je?
- Má vrtná firma oprávnění báňské správy a kdo zpracuje vyjádření hydrogeologa?
Na první otázku odpoví projektant nebo energetický specialista. Pokud dům prochází větší změnou, třeba výměnou zdroje tepla, dává smysl spojit výpočet s novým průkazem energetické náročnosti budovy, protože původní průkaz po takové změně ztrácí platnost. Bez znalosti potřebného výkonu se nedá spolehlivě navrhnout délka vrtu, plocha kolektoru ani výkon vzduchového čerpadla.
Časté otázky
Je lepší tepelné čerpadlo vzduch-voda nebo země-voda?
Záleží na pozemku, geologii a délce provozu, se kterou počítáte. Země-voda vychází v terénních měřeních Fraunhofer ISE účinněji, průměrně 4,3 proti 3,4, ale potřebuje vrt nebo kolektor a souhlas vodoprávního úřadu. Vzduch-voda je jednodušší na instalaci, zato řeší hluk venkovní jednotky a mráz.
Potřebuji na vrt pro tepelné čerpadlo povolení?
Ano. Před zahájením je vždy potřeba souhlas vodoprávního úřadu podle § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona, jehož podkladem je vyjádření hydrogeologa. Vrty hlubší než 30 metrů smí provádět jen firma s oprávněním státní báňské správy.
Jak hluboký musí být vrt pro tepelné čerpadlo?
Hloubka se počítá podle potřeby tepla domu a podle toho, jak hornina vede teplo, takže univerzální číslo neexistuje. Realizované vrty mají podle návrhového manuálu ČVUT nejčastěji 60 až 150 metrů. Modelový výpočet v metodice MŽP vychází pro čerpadlo o výkonu 12 kW v rule nebo granitu zhruba na 137 metrů.
Kolik místa zabere plošný kolektor?
Výrazně víc než vrt. Jeden okruh o délce 100 až 200 metrů zabere podle ČVUT kolem 100 m² a orientačně se od kolektoru počítá s výkonem 25 W na metr čtvereční. Potrubí leží v nezámrzné hloubce 1,2 až 1,5 m a od základů domu má být nejméně 1,5 m.
Funguje vzduchové tepelné čerpadlo i v silném mrazu?
Ano, ale s nižším výkonem a účinností, proto se u něj počítá s bivalentním zdrojem, obvykle elektrokotlem nebo topnou spirálou v čerpadle. Kolik práce doplňkový zdroj odvede, záleží na návrhu a na tom, jak dlouho v lokalitě mrazy trvají.

